Hlavní město německé spolkové země Hesenska omezuje od pondělí 5. září výrazně jízdní řády. Po letních prázdninách bude společnost ESWE Verkehr ve Wiesbadenu jezdit i v pracovní dny podle sobotních jízdních řádů, chybí jí 50 řidičů.

Hlavním důvodem omezení veřejné dopravy je celostátní nedostatek kvalifikovaných pracovníků v sektoru veřejné dopravy. Ve Wiesbadenu docházelo v posledních týdnech k rušení spojů, které způsobilo rozhořčení cestujících. V současnosti chybí ESWE Verkehr každý den kolem 50 řidičů autobusů. Dopravce se proto rozhodl snížit nabídku spojů a nabídnout cestujícím omezené, ale spolehlivé spojení. Od pondělí 5. září platí na všech linkách ESWE Verkehr sobotní jízdní řád, výjimkou jsou školní spoje a frekventované linky, které budou naopak posíleny. Na všechny linky nasadí dopravce dostupné kloubové autobusy. „ Stiskneme resetovací tlačítko a pomalu systém znovu spustíme ,“ vysvětluje jednatel ESWE-Verkehr Jan Görnemann. " Jsme si vědomi toho, že omezení pro naše cestující jsou dosti výrazná, zejména na začátku školní docházky, ale už teď musíme zatáhnout za brzdu. Hlavním cílem je obnovit spolehlivost jízdního řádu. Všichni cestující by měli s jistotou vědět, že autobus, na který spoléhají, opravdu přijede. Důležité je, aby fungovala a byla plně garantována školní doprava ve Wiesbadenu. " Řidiči v současnosti chybí v Německu celostátně. Ať už v Berlíně, v Kolíně nad Rýnem nebo v oblasti Rýn-Mohan, rušení z důvodu nedostatku personálu jsou v současnosti na denním pořádku všude.„ Nyní děláme čestný krok a říkáme: Nechceme další výpadky, chceme opět spolehlivost v jízdním řádu pro naše zákazníky. Zároveň však musíme také ulevit našim zaměstnancům za volantem. Kolegové už měsíce pracují nad limit! “ říká Görnemann. Od začátku roku z firmy na vlastní žádost odešlo 58 řidičů a dalších dvanáct odešlo do důchodu. Naopak nastoupilo 42 zaměstnanců. ESWE Verkehr má v současnosti 750 řidičů autobusů, to ale na pokrytí celého jízdního řádu nestačí. Podle ESWE Verkehr zatím nelze předvídat, jak dlouho bude muset být jízdní řád omezen. Dopravce podle svého vyjádření intenzivně pracuje na náboru nových řidičů. Mnohá opatření pro zlepšení atraktivity povolání však znamenají více výdajů. Je to proto problém celé společnosti. Flotila autobusů dopravního podniku ve Wiesbadenu patří s více než 100 eCitaro k nejvíce elektrifikované v Německu .

Společnosti Phillips 66, vlastník značky JET, a H2 Energy Europe spojí zkušenosti s čerpacími stanicemi a vodíkem a vybudují evropskou síť vodíkových čerpacích stanic.

Nová společnost JET H2 Energy Austria GmbH (JET H2 Energy) bude pro své vodíkové čerpací stanice pro těžká a lehká užitková a osobní vozidla využívat stávající maloobchodní síť JET a také získá nová místa na hlavních dopravních trasách a u zákazníků. Vodík bude pocházet ze zelených zdrojů. Pro svůj rozvoj hodlá využít své úzké vazby s Hyundai Hydrogen Mobility, výhradním evropským prodejcem kamionu Hyundai Xcient na vodíkové palivové články. Phillips 66 Limited je britská, stoprocentní dceřiná společnost Phillips 66. Po Evropě má více než 1 000 stanic se značkou JET a rostoucí síť pro doplňování vodíku ve Švýcarsku díky své účasti ve společném podniku Coop Mineraloel AG. V České republice původní síť asi 40 čerpaček JET začal v roce 2007 provozovat LUKOIL. H2 Energy Europe se sídlem ve Švýcarsku je společným podnikem společností Trafigura Pte Ltd. obchodující s komoditami, a H2 Energy Holding AG, předním dodavatelem vodíku v Evropě s investicemi do výroby, distribuce a využití zeleného vodíku. Prostřednictvím svých přidružených společností byla H2 Energy první, kdo vyvinul a dodal nákladní automobily na vodíkové palivové články komerčním uživatelům a vytvořil ve Švýcarsku ekosystém ekologického zásobování vodíkem. V Dánsku buduje závod na 1-gigawattovou elektrolýzu, která má být schopen ročně vyrobit zhruba 100 000 metrických tun zeleného vodíku z elektřiny získávané z pobřežních větrných elektráren pro zásobování dopravního a energetického sektoru v severní Evropě, půjde o ekvivalent paliva pro přibližně 15 000 těžkých nákladních vozidel s palivovými články denně.

V roce 2022 bylo zatím registrováno 1 768 elektrických bateriových městských autobusů. Vede VDL Bus & Coach, následovaný BYD/Alexander Dennis a Yutong. Nejvíce elektrických autobusů jezdí ve Spojeném království, Německu a Francii. Souhrnná data poskytuje Chatrou CME Solutions.

Stále více nových městských autobusů v Evropě je elektrických. Během prvního pololetí letošního roku bylo v západní Evropě registrováno o 27,6 procenta více BEV než ve stejném období loňského roku. Největší byl holandský VDL s 242 autobusy, těsně následovaný BYD/Alexander Dennis s 221 ebusy a s 217 elektrobusy čínským Yutong. Lídr trhu VDL registroval nejvíce ebusů v Nizozemsku (88 ks), v Norsku (82 ks v Oslo), v Německu (45 ks) v Lucembursku (23 ks) a v Itálii (4 ks). Autobusy s palivovými články mají na trhu stále velmi malý podíl, registrováno bylo jen 52 vozidel na vodík, největší podíl mají Caetano (13 ks), Solaris (12 ks), Wrightbus (11) a Van Hool (10 ks). Kromě elektrických autobusů bylo registrováno v I. pololetí roku 2022 885 hybridních autobusů a 1 747 autobusů na CNG, dohromady jde o 4 452 městských autobusů s alternativním pohonem a hmotností 8 tun a více. Dalších 568 bylo plynových pro regionální dopravu. I přes elektrifikaci se počet plynových autobusů meziročně zvýšil na 1 747 kusů. Ze všech nově registrovaných městských autobusů ve 26 evropských zemích má v prvním pololetí 64,5 procenta alternativní pohony. Za celý loňský rok to bylo 59,4 procenta a v roce 2020 52,5 procenta. Bezemisní autobusy (bateriové i vodíkové) mají podíl 29,9 procent, za celý loňský rok to bylo 22,8 procent a 15,1 procent za rok 2020. Počty hybridních autobusů se v roce 2022 snížily zejména z důvodu přechodu na elektrický pohon v Německu a na CNG ve Španělsku a Itálii. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Chatrou CME Solutions, která více než deset let sleduje vývoj autobusů s alternativními pohony v Evropě. Údaje pocházejí od oficiálních úřadů v každé zemi a zahrnují registrované elektrické autobusy (kromě trolejbusů), hybridní autobusy, autobusy na CNG a na palivové články v EU, Spojeném království, Islandu, Norsku a Švýcarsku. Neuvádějí objednávky ani dodávky ve zbývající části roku 2022. V pololetních číslech není zahrnuto Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr nebo Malta. Údaje proto nejsou rok od roku přesně srovnatelné. Nejvíce nových elektrobusů získala v první polovině roku Velká Británie, 350 a 19,8 % nově registrovaných vozů. Následovalo Německo (246 autobusů, 13,9 %), Francie (236 autobusů, 13,3 %), Dánsko (151 autobusů, 8,5 %), Švédsko (131 autobusů, 7,4 %), Norsko (128 autobusů, 7,2 %), Polsko (101 autobusů, 5,7 %), Nizozemsko (93 autobusů, 5,3 %), Itálie (61 autobusů, 3,5 %), Finsko (54 autobusů, 3,1 %). V ostatních zemích Evropy bylo během prvního pololetí registrováno méně než 50 elektrobusů. Při srovnání celého období 2012 – první pololetí 2022 je lídrem na trhu Solaris s 1 225 autobusy a tržním podílem 11,9 procenta. V těsném závěsu je VDL s 1 211 autobusy (11,8 procenta podíl na trhu) a BYD je třetí s 1 187 autobusy (11,6 procenta podíl na trhu), následuje BYD/Alexander Dennis a Yutong. Celkem bylo registrování 10 271 elektrických autobusů a 323 autobusů na palivové články.

Autobusovým výrobcům se daří zlepšovat svou konkurenceschopnost na světovém trhu, za první pololetí vyvezli Foton, Yutong, BYD, King Long, Golden Dragon, Higer a další více než 26 tisíc autobusů.

Podle nejnovějších statistik zveřejněných Čínskou asociací výrobců automobilů (CAAM) dosáhl objem vývozu autobusů z Číny v červnu 5 294 kusů. Proti květnu 2022 jde o nárůst 16,56 %, meziročně o 3,58 % více (červen 2021 5 111 kusů). Naopak na domácím trhu zůstal trh s novými autobusy s 34 000 prodanými kusy v poklesu (o 34,3 % meziročně méně). Za první pololetí letošního roku čínští výrobci vyvezli do zahraničí 26 200 kusů autobusů (meziročně o 10,4 % více) a na domácím trhu prodali 180 000 autobusů (o 30,5 % méně než minulý rok). "Velkých" autobusů vyvezla Čína 5 300 kusů (o více než 25 % meziročně více), středních 1 900 kusů (o 30,50 více) a lehkých 19 000 (o 5,32 % více). V posledních letech je čínský autobusový průmysl, zastoupený zejména značkami Foton, Yutong, BYD, King Long, Golden Dragon a Higer, na globálním trhu úspěšný. Největším trhem s podílem přes 20 % je Egypt, následují s jednotkami procent Peru, Ekvádor, Chile, Jižní Afrika, Bolivie, Vietnam, Filipíny, Kazchstán a Mexiko. Do světa se prodávají také čínské motory, největší podíl zaznamenal v prvním pololetí Yuchai. Vyrábí motory pro osobní a užitkové vozy a také generátory pro námořní lodě. Po zrušení protipandemických opatření a vládním široce dostupným daňovým pobídkám vzrostly v červnu celkově prodeje nových vozů v Číně o 24 % na téměř 2,5 milionu. Oživení trhu způsobily zejména osobní automobily, jejichž prodeje stouply v červnu o 41 procent na více než 2,2 milionu. K nárůstu prodejů došlo poté, co Šanghaj – finanční a průmyslové centrum Číny – zrušila dvouměsíční blokádu a centrální čínská vláda 1. června zavedla dočasné daňové pobídky pro nákup benzinových aut. Výrazně rostly prodeje elektrifikovaných vozidel. V prvním pololetí se celkový prodej elektromobilů zvýšil o 115 procent oproti předchozímu roku na přibližně 2,6 milionu. CAAM předpokládá díky dotacím na nákup osobních vozidel růst trhu s novými vozidly v Číně v roce 2022 o 3 procenta za 27 milionů. Nižší poptávka po autobusech a nákladních vozidlech naopak podle očekávání CAAM způsobí pokles prodejů na 4 miliony kusů.

Mezinárodní dopravní skupina Transdev vstupuje na trh příměstské autobusové dopravy na Slovensku. K 3. srpnu 2022 se stala vlastníkem 100% akcií společnosti SAD Prievidza a.s.

SAD Prievidza je tradičním dopravcem s téměř 400 zaměstnanci a dlouholetými zkušenostmi v různých segmentech autobusové dopravy. Zajišťuje především regionální dopravu ve veřejném zájmu na základě smlouvy o poskytování příměstské dopravy na území Trenčínského kraje. Provozuje také městskou hromadnou dopravu ve městech Prievidza, Bojnice, Partizánske, Bánovce nad Bebravou a Handlová. Kromě toho poskytuje i zájezdovou a smluvní dopravu. Flotilu autobusů tvoří 214 autobusů převážně značek Iveco, SOR a Solaris na dieselový pohon a stlačený zemní plyn. Díky této akvizici zaměstnává slovenský Transdev téměř 600 lidí a provozuje přes 300 autobusů. Na Slovensku Transdev působí v autobusové dopravě od ledna 2022, kdy začal provozovat MHD v Nitře. Od 1. září vyjede také na linky MHD v Trenčíně. S nákupem SAD Prievidza bude zabezpečovat i příměstské linky. "V návaznosti na úspěchy ve veřejných zakázkách v roce 2020 a 2021, je akvizice SAD Prievidza dalším skvělým pokračováním podnikatelského růstu skupiny Transdev na Slovensku. SAD Prievidza je uznávaným obchodním partnerem s dlouholetou vysokou úrovní poskytovaných služeb. Těšíme se, že budeme spolu se zaměstnanci společnosti dále rozvíjet podnikání Transdev na Slovensku ,“ říká Radim Novák, generální ředitel Transdev pro Českou republiku a Slovensko. „ Věřím, že jsme pro další rozvoj a budoucnost společnosti SAD Prievidza vybrali toho nejlepšího majitele, který naváže na naše úspěchy. Transdev je nadnárodní inovativní hráč v dopravě, který se velmi rychle etabloval na českém i slovenském trhu a je považován za spolehlivého dopravního partnera. Jsme přesvědčeni, že Transdev přinese zaměstnancům společnosti a jejím obchodním partnerům další perspektivu ,“ říká Maroš Buocik, předchozí akcionář společnosti SAD Prievidza (ADVANCE INVESTMENTS a.s.). Transdev vlastní francouzská finanční instituce Caisse des Dépôts (66%) a německá skupina RETHMANN (34%). Zaměstnáva téměř 82 000 lidí v 18 zemích světa a v roce 2021 dosáhla celkových příjmů ve výši 7 miliárd EUR. Každý den přepraví 11 milionů cestujících.

První letošní prázdninový měsíc znamenal na autobusovému trhu útlum, výrobci registrovali jen 29 vozidel, nejvíce Iveco Bus, Setra a Solaris.

Červenec přinesl další pokles registrací osobních vozů, meziročně o 26,93% - přetrvává negativní situace v dodávkách nových vozidel, podle Svazu dovozců automobilů aktuální data ukazují na možné zlepšení až v dalších měsících. Méně osobních aut než letos v červenci se prodalo naposledy v roce 2012. Za prvních 7 měsíců je výsledek nejnižší od roku 2014. Rostou registrace vozidel s alternativními pohony, v červenci jejich podíl dosáhl 19,8%, z toho je 11,8% hybridů bez vnějšího dobíjení. Podíl elektrických vozidel činil 2,3%, včetně PLUG-IN hybridů pak 4%. I v ostatních kategoriích došlo v období od ledna do července k meziročním poklesům, s výjimkou autobusů, které si přes červencový propad udržují meziroční růst, a motocyklů, které pokračují v rekordních počtech. V období 1‑7/2022 bylo v ČR registrováno celkem 112 364 nových osobních automobilů, 9 932 lehkých užitkových automobilů, 915 autobusů, 5 067 nákladních vozidel, 17 956 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 131 210 osobních automobilů, 10 776 lehkých užitkových automobilů, 716 autobusů, 5 123 nákladních vozidel a 15 087 motocyklů. Autobusů bylo registrováno za celé období roku 2022 o 27,79% více (nárůst ze 716 ks na 915 ks, tj. o 199 ks). První je značka Iveco Bus s 338 registrovanými autobusy (36,94%), následují SOR – 244 ks (26,67%), Setra – 161 ks (17,60%), Mercedes-Benz – 42 ks (4,59%), MAN – 27 ks (2,95%), Iveco – 23 ks (2,51%), Solaris – 21 ks (2,30%), Isuzu – 15 ks (1,64%), Škoda – 14 ks (1,53%), Ford – 10 ks (1,09%). V červenci si autobusový trh vybíral dovolenou, bylo registrováno jen 29 vozidel. Jde o druhý nejmenší počet ve stejném měsíci za posledních 15 let. Iveco Bus registrovala 9 ks, Setra 7 ks, Solaris 5 ks a SOR 3 ks. Nejvíce autobusů je určeno pro Středočeský kraj (12 ks), dále Plzeňský (5 ks) a pro Vysočinu (4 ks). Naopak měsíce květen (242 autobusů) a červen (177 ks) byly z hlediska počtu registrací rekordní. Zdroj dat: SDA

Podle nejnovějšího turistického barometru Světové organizace cestovního ruchu se mezinárodní cestovní ruch v prvních pěti měsících roku 2022 podstatně zvýšil. A to i přes rostoucí nepříznivou ekonomickou a geopolitickou situaci.

Během prvních pěti měsícců roku 2022 bylo podle Světové organizace cestovního ruchu OSN UNWTO registrováno po celém světě téměř 250 milionů mezinárodních příjezdů, oproti 77 milionům v roce 2021. Znamená to, že turistický ruch dosáhl téměř poloviny (46 %) úrovně před pandemií v roce 2019. „ Oživení cestovního ruchu v mnoha částech světa zrychlilo a překonalo výzvy, které mu stojí v cestě ,“ řekl generální tajemník UNWTO Zurab Pololikashvili. Zároveň však varuje před před ekonomickými a geopolitickými výzvami, které by mohly mít na sektor dopad zbývající část roku i v dalším období. Nejvíce mezinárodních návštěvníků přivítala Evropa a Amerika V Evropě bylo registrováno od ledna do května více než čtyřikrát více mezinárodních příjezdů než v prvních pěti měsících roku 2021 (+350 %) díky silné poptávce v regionu a rušení pandemických omezení. Zvlášť pozitivní vývoj byl během velikonočnícho měsíce dubna (+458 %). V Severní a Jižní Americe se příjezdy celkově více než zdvojnásobily (+112 %). Vývoj se však porovnává proti slabým výsledkům v roce 2021 a příjezdy zůstávají v obou regionech celkově o 36 % a 40 % pod úrovní z roku 2019. Stejný vzorec se opakuje i v jiných regionech. Mezinárodní cestovní ruch na Středním východě (+157 %) a Africe (+156 %) zůstal o 54 % a 50 % pod úrovní roku 2019. V Asii a Tichomoří se počet příjezdů téměř zdvojnásobil (+94 %), čísla však byla o 90 % nižší než v roce 2019, protože hranice některých zemí pro běžné turisty zůstaly uzavřeny. Lepší výsledky jsou vidět po uvolnění restrikcí v dubnu a květnu. Zotavení na 70 až 80 % úrovně před pandemií hlásí Karibik a Střední Amerika, následované jižním Středozemím, západní a severní Evropou. Některé destinace jako Americké Panenské ostrovy, St. Maarten, Moldavsko, Albánie, Honduras a Portoriko dokonce překonaly úroveň roku 2019. V souladu s oživením rostly výdaje turistů z Francie, Německa, Itálie a Spojených států, Indie, Saúdské Arábie a Kataru. Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu dosáhly úroveň před pandemií v zemích jako Moldavská republika, Srbsko, Seychely, Rumunsko, Severní Makedonie, Svatá Lucie, Bosna a Hercegovina, Albánie, Pákistán, Súdán, Turecko, Bangladéš, Salvador, Mexiko, Chorvatsko a Portugalsko. Během letošní letní sezóny na severní polokouli se očekávají stále pozitivní výsledky, na které bude mít vliv zmírnění nebo zrušení cestovních omezení ve stále více destinacích. K 22. červenci nemělo 62 destinací (z toho 39 v Evropě) žádná omezení související s COVID-19 a stále větší počet destinací v Asii je začal zmírňovat. Výhled UNWTO naznačuje, že mezinárodní příjezdy dosáhnou v roce 2022 55 % až 70 % úrovně před pandemií. Výsledky závisí na vývoji souvisejích okolností, měnících se omezení v cestování, pokračující inflaci, včetně vysokých cen energií, a celkových ekonomických podmínkách a vývoji války na Ukrajině. Mezinárodní cestovní ruch by mohly ovlivnit i současné problémy, například s nedostatkem personálu. Scénáře podle regionů ukazují, že nejlepší výsledky v roce 2022 zaznamenají Evropa a Amerika, zatímco Asie a Tichomoří budou z důvodu restrikcí zaostávat. Mezinárodní příjezdy turistů do Evropy by se mohly v roce 2022 vyšplhat podle aktuálních podmínek na 65 % nebo 80 % úrovně z roku 2019, zatímco v Americe by mohly dosáhnout 63 % až 76 %. V Africe a na Středním východě by mohly dosáhnout asi 50 % až 70 % úrovně před pandemií, zatímco v Asii a Tichomoří předpovídá UNWTO v nejlepším případě 30 % úrovně z roku 2019 kvůli přísnějším politikám a omezením.

Celkově se registrace užitkových vozidel za první pololetí i v červnu propadly o 22,5 % a čítají 144 210 kusů, zákazníci přestávají mít zájem o dodávky. V červnu se snížily i registrace autobusů, ne ale v ČR.

V červnu 2022 se registrace užitkových vozidel v EU ve srovnání s červnem 2021 propadly o 22,5 % a čítají 144 210 kusů. Tento pokles je způsoben především poklesem prodeje nových dodávek (tento segment tvoří 80 % celkových registrací užitkových vozidel, v červnu šlo o více než 115 tisíc kusů), který naopak kompenzoval nárůst registrací nákladních vozidel. Čtyři největší trhy v EU zaznamenaly dvouciferné ztráty: Španělsko (-26,9 %), Německo (-26,1 %), Itálie (-21,3 %) a Francie (-20,9 %). Všechny tyto klíčové trhy zaznamelaly pokles i za celé pololetí, proto se během první poloviny roku 2022 registrace užitkových vozidel v Evropské unii snížily o 20,3 %. Pokud jde o autobusy , v červnu se jejich registrace snížily o 8,7 % na 2 394 ks. A to i přes velký nárůst v některých zemích. Nejvyšší nárůst zaznamenalo Portugalsko s 337 ks (+953,1 %), Itálie s 256 ks znamená +27,4 %, Česká republika se 177 ks zvýšila registrace o více než 172 %. Naopak Německo a Francie hlásí pokles registrací o 36,7 %, resp. 27 %. Španělský trh zůstal meziročně téměř na stejné úrovni. Naopak pokres byl ve státech východní části EU. Bulharsko o 67,7 %, Maďarsko o 72,3 %, Rumunsko o 15,6 %, Slovensko o 34,2 %. V roce 2022 se registrace nových autobusů v celé EU zatím zvýšily o 2,8 %, a to díky výraznému nárůstu v březnu a květnu. Mezi čtyřmi klíčovými trhy v regionu vykázalo nejsilnější výsledek Španělsko s 1 101 ks (+46,2 %). Francie zůstala s 2 439 ks stabilní (+0,2 %), zatímco Německo s 2 087 ks (-20,5 %) a Itálie s 1 467 ks (10,5 %) klesly. K dobrém výsledku přispěla i Česká republika s 886 registrovanými autobusy (+46,9 %), stejně tak Portugalsko s 851 ks (+188,5 %). Ve Spojeném Království registrovali za první pololetí 2 519 autobusů a autokarů, o více než 30 % meziročně více, ve Švýcarsku 166 autobusů, o 25,6 % méně. V České republice bylo registrováno v červnu 2 723 všech užitkových vozidel , což znamená nárůst o 3,7 %. Za první pololetí jde o meziroční pokles o 1,1 % (14 214 vozidel). O nové dodávky je menší zájem i v Česku, v červnu bylo registrováno o 3,7 % méně kusů a za celé pololetí o 5,2 %. Zdroj dat ACEA

Kraje požádaly resorty dopravy a financí o pomoc s pokrytím zvýšených nákladů na veřejnou dopravu z důvodů vysokých cen pohonných hmot a energií. Zatím neúspěšně.

Růst cen energií a pohonných hmot přináší celou řadu problémů. Kraje včetně Pardubického očekávají růst nákladů na veřejnou dopravu v letošním a příštím roce o 10 procent. Proto na základě platných ustanovení požádal resorty dopravy a financí o pomoc s pokrytím nákladů. Podle Pardubického kraje stát ale v tuto chvíli pomoc pro krajské samosprávy nechystá. Jen odhad nákladů na železniční dopravu v Pardubickém kraji pro letošní rok činí 633 milionů korun. Stát se na této částce podílí téměř 164 miliony. Procentuálně vyjádřeno je to 25,86 procent. Už nyní je jasné, že tento předběžný odhad nebude správný a náklady budou vyšší. „ Ceny pohonných hmot a dalších energií samozřejmě činí velkou část nákladů. Na základě odhadů požádaly kraje prostřednictvím Asociace krajů ČR o navýšení státní dotace. Tato žádost byla bohužel zamítnuta a kraj bude muset hledat prostředky ve vlastním rozpočtu ,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Michal Kortyš. Kraje o navýšení prostředků žádaly na základě současného stavu a předpokládaného vývoje na trhu s pohonnými hmotami na základě ustanovení § 24 zák. č. 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících, kdy je již dnes zřejmé, že na základě nepředvídatelných mimořádných okolností dojde v letošním i příštím roce k nárůstu nákladů dopravců o více než deset procent a z těchto důvodů reálně hrozí snížení rozsahu dopravní obslužnosti podle uzavřených smluv o veřejných službách v přepravě cestujících. „ Toto zatím není na pořadu dne a doufám, že k tomu nedojde. Avšak budeme muset hledat zdroje pro dofinancování veřejné dopravy. Jednání o dalším postupu má komise Asociace krajů České republiky na programu hned na svém zářijovém jednání ,“ dodal Kortyš.

Dražší nafta, elektrická energie a v neposlední řadě plyn, u kterého může dojít i k výpadkům dodávek. Aktuální situace dopadá negativně na rozpočty dopravních podniků, i dalších dopravců.

Ze statistik Sdružení dopravních podniků ČR vyplývá, že kvůli dražším energiím budou muset dopravní podniky zaplatit zhruba o 1,5 miliardy korun více, než v roce 2021. „ Náklady na provoz městské hromadné dopravy neustále rostou a dopravci za poslední roky vyčerpali úsporná opatření. Ztráty tak musí kompenzovat zřizovatelé, tedy města, nebo je ve hře zvýšení ceny jízdného ,“ uvedl předseda Sdružení dopravních podniků (SDP) ČR Tomáš Pelikán. „ Ocenili jsme výzvu Svazu měst a obcí, který apeloval na vládu, aby pomohla městům a obcím, na které vlivem prudkého nárůstu cen energií těžce dopadají zvýšené náklady na MHD .“ „ Mnohá města v minulosti vynaložila velké finanční prostředky na modernizaci vozového parku či pořídila nové, inovativní a k přírodě a životnímu prostředí šetrné dopravní prostředky. Nyní nevíme, zda nám v našich rozpočtech zbude dostatek prostředků na jejich provozování a údržbu ,“ řekl Martin Charvát, primátor statutárního města Pardubice a člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). Řešením by podle SMO ČR mohl být vládní kompenzační balíček, který by městům ulevil tak, aby nemusela řadu svých dopravních služeb rušit či minimálně omezovat. Města a obce vykompenzují v letošním roce dopravním podnikům nárůst nákladů na provoz asi ze dvou třetin. Ze statistiky vyplývá, že nejvíce se na zvýšení nákladů podílí vyšší cena elektřiny. Zvýšené náklady se dotýkají všech dopravců. O pokrytí narůstajících nákladů na veřejnou dopravu požádaly státní správu i kraje .