objektivem přítele veřejné dopravy Miroslava Klase.

V Prešově zaujaly zejména červenobílé variace místní MHD, pak jeden bílý "SAD" a trošku mimo téma jedna zastávka. Z Prešova se příště vydáme zpátky do hor - do Popradu a Trenčianské Teplé. Velikonoce jako malované: Štrbské Pleso a okolí.

Podniky ČSAD soustřeďovaly opravdu spolehlivé kádry, ale i běžné zaměstnance. Z osobních vzpomínek redaktorky BUSportálu.

Snad tuším správně, že ČSAD podléhaly přes krajské národní výbory Ministerstvu vnitra a jako takové byly bedlivě sledované. Já sama jsem se do ČSAD Plzeň dostala v roce 1979 (slavím tedy 30 let) náhodou. Protože jsem se nepohodla s rodiči kvůli svému životnímu partnerovi, chtěla jsem si na poslední rok studia zajistit nějaký příjem a zeptala se tenkrát u ČSD, zda neposkytují podnikové stipendium. Také jsem si malovala, jak budu jezdit vlakem zadarmo. Tam jsem neuspěla a čistě podle telefonního seznamu jsem zavolala na ČSAD. Dodnes nepochopím, proč mi tehdejší ředitel Stanislav Volín stipendium odklepnul. Tenkrát mi to divné nepřišlo. Následně jsem zjistila, že jsme byli stipendisté dva - druhým byl nejmenovaný právník, syn mocné ženy z KNV. Některým bývalým kolegům dodnes nevysvětlím, že jsem nebyla něčí někdo. Díky své kvalifikaci - dnes by se řeklo IT - jsem se dostala do peleše lotrovské - výpočetního střediska. Tady jediným kádrem byl soudruh vedoucí, zato velmi povedeným. První historkou u sálového počítače EC 1021 (mimochodem s operační pamětí 64 Kb) bylo, jak soudruh ředitel chtěl mít počítač na sále do konce roku a tak se stěhovaly bedny na Silvestra příslušného roku. Další počítač EC 1033 byl sovětský, a tak technici pobyli na školení v Sovětském Svazu. Za peníze za texasky, zde vymámené pod pultem a tam prodané a za diety si pak zde mohli zřídit tuzexové konto. Následná šmelina s bony pak jednomu např. nakonec vynesla Trabanta Combi. Být v ČSAD Plzeň a mít bratra emigranta ve Švýcarsku - o tom by mohla vypravovat moje kolegyně, velice schopná paní inženýrka, která proto nemohla zastávat funkci vedoucí provozu, protože bylo potřeba, aby to dělal někdo jiný, kádrově vhodnější - docela šikovný a pracovitý člověk, ale především syn otce a držitel správné průkazky. ČSAD Plzeň mělo tu čest být absurdním úkrytem i pro lidi, které byste tam nečekali - populární plzeňský aktivista a výtvarník a současný populární režisér a zvířecí večerníčkovec tu postupně jako podnikoví výtvarníci pečovali o brožury a transparenty. Svoji kariéru tu nastartoval i budoucí a nyní minulý ředitel nebo tak nějak Plzeňského Deníku. Podíváme-li se do kabin vozidel, pak tam byli stejně jako nyní normální řidiči. Zajímavé bylo, který řidič směl vyjet za ostnatý drát. Musel si to samozřejmě zasloužit svou spolehlivostí a průkazkou. Kamionáři a těch pár autobusáků, kteří se dostávali na Západ, byli ta pravá šlechta na dvoře. Ze svých cest vozili za diety nakoupený výprodejový textil a pytle mandarinek a ženy jim ležely u nohou. Šlechtou byla i taxislužba ČSAD, dokonce jednu Volhu řídila na jehlových podpatcích i snacha či co někoho zásadního a kam jsme se na ně my vysokoškoláci hrabali. Většina řidičů a servismanů, prověření i neprověření, svoji práci a svoje auta měli rádi a rádi na ně vzpomínají - také byli o něco mladší. Když si na ČSAD Plzeň vzpomenu z pohledu programátora, byla to organizace velice absurdní, ale svým způsobem funkční bez ohledu na různé chozrasčoty. Co jsem tenkrát nechápala, ale bylo to patrně kvůli nesmyslnému kursu koruny k devizám, bylo, že kamionová doprava byla v nejlepším případě na nule, ale většinou dotovaná. Autobusy jezdily tak, že se stálo na jedné noze, ale jezdily. Také jsem byla mladá a na lecos si vzpomenu s úsměvem, ale vrátit bych to nechtěla. V té době bylo možno buď se vhodně narodit nebo snažit dostat mezi prověřenou elitu - (a to nebylo tak jednoduché, jak by mohl dosvědčit již jmenovaný tehdy budoucí a nyní minulý ředitel Plzeňského Deníku, který se tak křečovitě dral o červenou knížku, že ji málem ještě v listopadu 1989 dostal) - nebo být občanem druhé kategorie, který si dělal svoje a věnoval se rodině bez naděje na kariérní postup. Samozřejmě buď se zúčastňovat odborářských a svazáckých schůzí (ze SSM se dalo vyvléknout stářím, z odborů smrtí), chodit na 1. máj a VŘSR nebo vysvětlovat, proč to nešlo a mít píchnuto v 6 za halasného pozdravu vrátných, převážně bývalých vojáků a jednoho kovaného estébáka a na svačině se nezdržet. Velmi povedené byly audience s vedením na téma mimomanželských vztahů v soudružské atmosféře. Vyvrcholením úspěšných ekonomických výsledků bylo předávání Rudých praporů s následnou veselicí pro široké masy. Jak nevzpomenout na MDŽ, kdy každá žena dostala ručník, karafiát a večeři a mohla protančit střevíčky v restauraci Olympie. Legendy se vyprávěly o večírcích těch vybraných v Jesenici. Až tedy budete číst vzpomínky k 60 letům ČSAD, berte je jako vzpomínky na mládí a na práci. Na to ostatní by se ale nemělo zapomenout. Určitě by toho bylo daleko více. Svoje by mohli jistě vyprávět soukromí dopravci začleňovaní do ČSAD i mnozí další. Myslete na to, až budete vzpomínat s pamětníky na jejich mládí, partu a autobusy. 60 let ČSAD: 1.1.1949 byly zřízeny národní dopravní podniky. Dagmar Braunová RETRO: Z publikace 35 let ČSAD n.p. Plzeň - Práce a úspěchy uplynulých let -

www.tyden.cz - 17.4.2009 - Jako většina turistů v Londýně si také rakouský kameraman na penzi Klaus Matzka a jeho nedospělý syn fotografovali městské pamětihodnosti a zajímavosti. Mezi jiným i slavné patrové autobusy a snad trochu nezvykle i autobusové nádraží Vauxhall. Více na www.tyden.cz

Štrbské Pleso a okolí - to jsou především zajímavá kolejová vozidla, ale i autobus se najde.

Od přítele veřejné dopravy Miroslava Klase jsme dostali postupně několik souborů. Můžete se těšit na Prešov, Poprad a Trenčianskou Teplou.

www.ct24.cz - 15.4.2009 - Ostrava – Historický trolejbus se v sobotu vydá do ostravských ulic. Pětkrát za den pojede ze zastávky Hlavní nádraží do Michálkovic a zpět. S výjimkou poslední jízdy bude na každý spoj navazovat prohlídka dolu Michal, který je národní kulturní památkou. V trolejbusu, jehož jízdy spojené s prohlídkami dolu pořádá Dopravní podnik Ostrava a Národní památkový ústav v Ostravě, bude platit speciální jízdné. Lístky se budou prodávat přímo ve vozidle, nebudou v něm platit předplatní, sezonní ani stálé jízdenky. Více na www.ct24.cz

Děkujeme čtenáři za upozornění.

Viz www.ceskatelevize.cz Samotný pořad je podle BUSportálu "lepší něco než nic". Nelze očekávat hloubku, když je to jednou o autobusech a podruhé o základní škole. Po shlédnutí několika dílů však mně jako divákovi chybí komentátor v letech, který by věděl a lecos sám ve výpovědích pamětníků nebral až tak za bernou minci. Nepoznamené mládí nic zkorigovat nemůže a okouzlená kukadla informačně pořad nepozvednou. Česká televize a Retro na téma ČSAD.

Jako malé dítě jsem dlouho nechápala rozdíl mezi patrem a podlažím. Česká média to nechápou dodnes. Jak by vypadal dvoupatrový autobus ?

Dvoupatrový dům má tři podlaží, patrový dvě. Není důvod, aby to u autobusu bylo jinak. Pokud by někdo chtěl použít číslovku dvě, pak tedy autobus dvoupodlažní. Pro rozptýlení obrázky několika patrových - dvoupodlažních autobusů. AYATS, BOVA, MAN, NEOPLAN, 2x SETRA, VAN HOOL a variace na londýnskou legendu

" ...co by ale mělo zajímat každého občana, je, že v době ekonomické recese jsou veřejné prostředky mrhány takovýmto způsobem ... " (Diskuse pokračuje.)

23. března 2009 - České dráhy oznámily svůj úmysl vstoupit na konkurenční půdu silniční dopravy a začít provozovat vlastní autobusy. To je velmi ambiciózní plán od podniku, který z větší části své náklady financuje ze státních dotací. Za použití krajských lokálek cestující loni zaplatili 2,7 miliardy korun, zatímco kraje přispěly 4,7 miliardy korun. Ovšem k pokrytí celkových nákladů drahám chybí další 3,2 miliardy korun, které slíbilo (už prý naposledy) dodat ministerstvo dopravy. Kromě toho také samozřejmě musí ČD obnovovat svůj zastaralý vozový park, který s průměrným věkem 26 let patří v Evropě mezi nejstarší. Na obnovu vozového parku získaly dráhy zhruba osm miliard za prodej majetku SŽDC. Na účtech však mají nyní už pouze 3,6 miliardy, když zhruba dvěma miliardami "zalepily" loňskou ztrátu z regionální dopravy (což už nyní kritizují konkurenční železniční dopravci jako nepovolenou státní podporu). „Nezbývá, než se začít ptát, kam zmizely ony miliardy, které České dráhy měly za prodej majetku od SŽDC k použití na nákup nových vagonů. Zmizely, jako už po několikáté, v černé díře našich železnic. Jak mohou být dráhy efektivní při současném nevýhodném systému pronájmu lokomotiv? A takových otazníků je celá řada. Naši dopravci se nové konkurence asi bát nemusí, České dráhy již mnoho let svůj podnikatelský um předvádí nám všem, co by ale mělo zajímat každého občana, je, že v době ekonomické recese jsou veřejné prostředky mrhány takovýmto způsobem“ uvedl Martin Špryňar, generální tajemník Sdružení. Při takovém stavu hospodaření je opravdu záhadou, kde náš největší železniční dopravce vydělal tolik peněz, že hodlá začít podnikat v jiném dopravním segmentu a pořizovat si stovky nových autobusů. Takový projekt vykazuje nejen znaky nerovné konkurence vůči stávajícím autobusovým dopravcům, ale vyvolává pochybnosti o regulérnosti finančních operací se státními penězi. V tomto kontextu se neskutečným jeví i fakt, že 2 mld. Kč schválených vládou na dopravní obslužnost v rámci podkladů od Rady NERV, by měly jít opět jen a jen na sanaci neefektivního hospodaření Českých drah. „Je to nepřijatelné a již máme zpracován právní posudek, že se jedná o nedovolenou státní podporu,“ uzavírá Martin Špryňar. TZ ČESMAD BOHEMIA BUSportál děkuje ČESMAD BOHEMIA za materiál s tolika zajímavými čísly a vyplývajícím stanoviskem. I pokud bude celý tento pokus plácnutím do vody, avizovaná analýza nebude levná. V minulých dnech vyšlo na BUSportálu: BUSmonitor: České dráhy začnou budovat autobusovou divizi. Jsou autobusy Českých drah dobrý nápad? Z pohledu cestujícího autobusy Českých drah dobrý nápad jsou, ... Dopravní web: Dopravní Autobusy Č(s)D? Ano či Ne?

Děkan dopravní fakulty při ČVUT Petr Moos si na myslí, že ano. BUSportál si myslí, že v době integrovaných dopravních systémů už ne.

Přibylo na toto téma: Dopravní web: Dopravní Autobusy Č(s)D? Ano či Ne? Z pohledu cestujícího autobusy Českých drah dobrý nápad jsou, ... Viz aktualne.centrum.cz BUSportál sympatizuje se silniční dopravou jako se subjektem svého zájmu. Autobusy Českých drah mají ovšem zpoždění - v krajích se budují (zatím bez opory v legislativě !) integrované dopravní systémy, které z principu, postupně a léta už řeší problém, který se zdá, že vyřeší České dráhy. "Zaprvé nejdřív musejí na provozování těchto služeb získat licenci a prokázat způsobilost k jejich vykonávání. To znamená, že budou muset mít dostatečný autobusový park. Zadruhé budou samozřejmě nabízet své služby v místech, která budou dopravní obsluhu potřebovat. ...", říká Petr Moos. To, že se dopravní služba poskytuje v potřebných místech a která jsou potřebná místa, není přece záležitostí rozhodnutí Českých drah. Dotovaná dopravní obslužnost musí být koordinovaná subjektem vně dopravců, dráhy mají sloužit systému a nikoli naopak. A že by bylo na trhu malých flexibilních dopravců málo ? Z čeho budou ČD dostatečný autobusový park financovat ? "Dobrý nápad" to nezaplatí. Živě si představuji, jaké diskuse na toto téma probíhají. Ráda budu názory k věci publikovat. Dagmar Braunová

Spolu s jarním počasím začíná i další cyklistická sezóna. Jedním z cílů Pražské integrované dopravy je trvale udržitelný život ve městech, a proto podporuje také cyklistickou dopravu.

Díky umožnění přepravy kol, většinou bezplatně, se snaží PID pomoci cyklistům překonávat nejen přírodní překážky (kopce, vodní toky, neprostupný terén), ale i překážky způsobené silnou intenzitou dopravy ve městě. „I přes pokračující budování sítě cyklistických tras v Praze je stále mnoho míst, kterým je radno se na kole vyhnout. A právě ucelený systém Pražské integrované dopravy pomáhá i těm méně zdatným cyklistům nebo rodinám s dětmi překonat překážky a dostat se do míst, kam by se normálně dostávali jen obtížně,“ uvádí Pavel Procházka, pověřený řízením organizace ROPID. V systému PID je možno přepravovat kola v metru, na železnici, ve vybraných tramvajích, na přívozech a také na speciálních linkách (cyklobus, cyklovlak, Airport Expres). Kromě vlaků a cyklobusu je přeprava jízdních kol bezplatná – ve vlacích se kola přepravují za Tarif ČD. V  metru je možné přepravovat kola neomezeně, ale pouze na zadní plošině každého vozu soupravy, a to maximálně po dvou kolech. Ve většině vlaků linek Esko je přeprava kol umožněna formou spoluzavazadla – cyklista cestuje s kolem, sám si ho nakládá i vykládá. Na přívozech se kola přepravují bez omezení – cyklisté mohou využít všech pěti lodních linek (P1 – P5), spojujících vltavské břehy. Od prosince 2008 ROPID ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy rozšířil možnost přepravy kol v  tramvajích . Ke stávajícím úsekům do pražských kopců ( Barrandov, Modřany, Divoká Šárka a Kobylisy ) přibyly nové úseky od Anděla do Řep, z Vozovny Střešovice na Petřiny a z Palmovky přes Krejcárek na Ohradu a Spojovací . Do tramvají lze v těchto úsecích nastupovat pouze ve směru z centra, a to ve všední dny v období slabého provozu (mezi 20. a 6. hodinou) a o víkendech neomezeně. Z důvodu umožnění přepravy osobám na invalidním vozíku je zakázána přeprava kol ve spojích vyznačených v jízdním řádu symbolem invalidního vozíku. Poslední březnový víkend vyjede na svoji trasu již třetím rokem Cyklovlak, který bude jezdit až do října každý víkend v počtu dvou párů spojů v trase Praha Masarykovo nádraží – Hostivice – Podlešín – Slaný . Během letošní sezóny proběhne cca dvouměsíční výluka na trati v oblasti Dejvic, což si vynutí úpravu jízdního řádu cyklovlaku během této výluky. „Již tradiční záležitostí bude provoz Cyklobusu PID, který vyjede v sobotu 4. dubna v tradičním rozsahu. To znamená každý nepracovní den pětkrát od dobřichovického nádraží až k brdským vrcholkům do Kytína denně v každém směru,“ popisuje Tomáš Prousek, specialista ROPIDu na cyklistickou dopravu. Od letošního roku díky posílení a úpravě jízdního řádu linky S7 cyklobus navazuje na vlaky z obou směrů. Tím nabídne své služby i berounským cyklistům. Pro lepší informování veřejnosti vydá ROPID začátkem dubna informační brožuru o možnostech cestování s jízdním kolem prostředky Pražské integrované dopravy včetně přehledného plánku. Tato brožura bude dostupná v infocentrech v Praze a Středočeském kraji, na vybraných železničních stanicích a samozřejmě také volně ke stažení na webu organizace ROPID TZ ROPID