10. října v nově postavené hale v pražském Radotíně.

Závodilo se jako tradičně v kategoriích semicontact a lightcontact, letos navíc premiérově i v kategorii hudebních forem. Startovalo zde okolo dvou stovek závodníků z celé České republiky a dorazilo i několik týmů ze zahraničí. Turnaje Kosa Cup se již několik let pravidelně účastní závodníci ze Slovenska. Letos však navíc přijaly pozvání i týmy z Německa a Maďarska. Z Maďarska dorazil světoznámý Kiraly Team, který lze bez přehánění označit za špičku současného semicontactu. V posledních letech snad nebyly žádné závody, na kterých by zástupci tohoto týmu neobsadili medailové pozice. V semicontactu zaslouženě zvítězili, nicméně někteří čeští borci jako například Tomáš Karel z Kosagymu Praha rovněž předvedli dobré výkony. Prvním bodem programu byly ovšem kategorie lightcontactu. Rozhodčí měli k dispozici moderní online-scoring, který je sice na zahraničních soutěžích většinou běžnou praxí, nicméně v České republice se s ním zase tak často na závodech nesetkáte. Premiéru si tento způsob bodování odbyl na květnovém turnaji v lightcontacu, a protože se tento způsob bodování osvědčil, využili jej organizátoři i na Kosa Cupu. Poté, co proběhly všechny lightcontactní zápasy, následovalo slavnostní vyhlášení. Medailistům předával trofeje a věcné ceny zpěvák Matěj Ruppert z kapely Monkey Business, který při té příležitosti z legrace zmínil, že příští rok by si na Kosa Cupu mohl zkusit exhibiční zápas s organizátorem Petrem Kotíkem. V soutěži v hudebních formách zaslouženě zvítězil Jonáš Petřík z týmu No Gravity. Sout26 uyav5ela kategorie Grandchampion v semicontactu mužů a žen. Jedná se o kategorii, ve které se zápasí bez rozdílu vah. Nezbývá než si přát, aby tak kvalitní závodníci jako letos přijeli na Kosa Cup i v příštím roce, protože pro úroveň českého kickboxu je možnost poměřit své síly s těmi nejlepšími na světě obrovsky prospěšná. "Děkujeme za podporu asociaci dopravců ADSSS a především firmě ČSAD SVT PRAHA s.r.o. , dále WAKO PRO ČR, Hlavnímu městu Praha, Hayashi, Top Ten, Enervit. Velký dík patří také rozhodčím a všem dobrovolníkům z Kickbox Klubu Kosagym." Z TZ Kosagym

Soutěž proběhla v rámci Dne Eska v pondělí 21.9.2009

Přestože Matouš Vanča upozorňuje, že ho nebaví fotit, nějaké dopravní fotografie jsme od něj získali. Uveřejníme je v budoucnu samostatně. Termín "šotouš" bývá spojován více s železniční dopravou, ale v PID jsou různé typy doprav. Jaký druh dopravy vás zajímá ? Musím říct, že rozhodně nejsem klasický „železniční“ šotouš. A už vůbec mě nebaví cokoli fotit. Vlastně už odmala mě prostě bavilo objíždět linky pražské MHD tam a zpět a učit se nazpaměť zastávky. Nejdřív mě nechtěli pouštět samotného, tak se mnou musela jezdit chudák babička. Linky MHD v Praze jsem objel všechny (školní a noční nepočítám), všechny jsem se také naučil nazpaměť. Tak jsem se pak vrhl na příměstské linky řady 3xx, s týmž výsledkem. Linky 4xx jsem zčásti objel také (ale tam už to hodně leze do peněz, takový výlet do pátého pásma už je znát). Dokud jsem měl kde jezdit, vše bylo v pořádku a jako „šotouš“ jsem se veřejně neprojevoval. Žel, zákonitě musela přijít chvíle, když už jsem v Praze neměl kam jet. Budiž, když měl člověk volné odpoledne, mohl si udělat výlet na nějakou pozoruhodnou linku, třeba 256. Jenže i tu jsem už objel asi čtyřikrát. A teprve v téhle situaci jsem, vlastně jako další fázi, začal cítit potřebu řešit, jak by se doprava v Praze dala zlepšit, a taky o tom na internetu diskutovat. A teprve tehdy jsem taky na internetu poprvé narazil na slovo šotouš. A tak se ze mě stal „Mašotouš“. Nepreferuji žádný druh dopravy, zajímá mě městská doprava jako celek. Vlastně se teď moje „šotoušství“ projevuje hlavně tím, že, přijedu-li do nějakého cizího města, veškerý volný čas trávím poznáváním tamní dopravy. Podnikl jsem i řadu cílených jednodenních výletů do českých měst (Jihlava, Tábor-Sezimovo Ústí-Planá nad Lužnicí, Mariánské Lázně, severočeská města, Plzeň, Ostrava a další… jen to Brno mi stále nějak uniká). Skutečnou lahůdkou pro mne byl studijní pobyt v německém universitním městě Heidelberg, kde jsem o víkendech pořádal dlouhé výpravy za nejrůznějšími pozoruhodnostmi německých dopravních systémů – metrotramvaje ve Stuttgartu, vlakotramvaje v Karlsruhe, mezinárodní vlakotramvaj mezi Saarbrückenem a Sarreguemines a hlavně sám tramvajový provoz v souměstí Mannheim-Ludwigshafen-Heidelberg, který je velmi zajímavý a o němž na našem internetu není téměř zmínky… A přičtu-li k tomu historické památky regionu (zejména heidelberský zámek a špýrskou katedrálu), nemohu než návštěvu doporučit všem zájemcům o zajímavé dopravní systémy. Jaké otázky vám daly v testu PID zabrat ? Vlastně se vůbec nezajímám o techniku a počet provozních jednotek některých typů železničních souprav či jejich míst k sezení je pro mě velká neznámá. Ale tyto otázky jsem očekával a do testu podle mého patří. Nejvíc jsem si lámal hlavu nad fotografií některého místa z PID. Měl bych to vědět, říkal jsem si, protože pravděpodobnost, že jsem na tom místě nebyl, byla velmi malá. A taky že ano – ve Svémyslicích jsem byl nejméně třikrát. Ale nevzpomněl jsem si a nevzpomněl… Jak dlouho se veřejné dopravě věnujete ? No, bude mi dvacet, takže takových 16-17 let… Pokud máte partnerku, jak se ta s Vaším hobby vyrovnává ? Nemám, ale troufám si říci, že mých blízkých se můj koníček vlastně nedotýká. Možná sem tam na den nebo půlden zmizím, ale doma o dopravě nemluvím. Nejsem ten typ šotouše, který nemluví o ničem jiném… Čím jste - pokud studujete, co je váš obor ? Studuji, ale obory, dá-li se to tak říci, diametrálně odlišné. Nejdřív herectví (na konzervatoři) a teď historii (na FF UK) – a zaměřuji se na středověk, což je období, které městskou dopravou zrovna neoplývá… Pokud nepracujete ve veřejné dopravě, neláká vás jednou využít svoje nadšení pro veřejnou dopravu profesionálně ? Po celé dětství jsem si doma kroutil volantem, vydobytým z jednoho autovraku, a hrál si na autobusáka… Ale co se profese týče, budu se držet svého studijního oboru, tedy historie – ovšem když vidím současný vztah naší společnosti k vědě a vzdělanosti, říkám si, že jako autobusák bych si snad vydělal víc než jako historik či učitel-dějepisář… Co vás nejvíce zajímá v PID ? Vzhledem k tomu, že už nemám moc kam jet, zajímám se hlavně o změny, kterými městská doprava prochází, a její budoucnost. Například pokud jde o tolik diskutovanou koncepci „metrolinek“, zejména ohledně dopravy tramvajové, ještě jsem neviděl návrh metrolinkové sítě, který by byl, dle mého soudu, pro cestující lepší než je stávající stav. Uvidím-li ho, mohu názor změnit, ale upřímně řečeno v to nevěřím. Zatím tak zůstávám, chcete-li, jejich rozhodným odpůrcem. Nejsem nadšen ani některými z posledních změn v autobusové dopravě. V čem jsem ale s lidmi z ROPIDu zajisté na stejné pozici je občasná bezradnost. Některá rozhodnutí politiků, týkající se systému MHD, musí naplnit každého profesionála i šotouše oprávněným zoufalstvím… Nejpalčivější je samozřejmě problém metra. Jako by nestačilo, že politici prosadili vybudování dvou velkých autobusových terminálů (Letňany, Depo Hostivař), které dnes zejí prázdnotou. To ale není nic proti magistrátem a radnicí Prahy 6 prosazovanému návrhu vedení metra A z Dejvické směrem na východ. Marně hledám po celém světě příklad stavby, která by stála tolik peněz a přitom neřešila prakticky nic. Půjde o jednoznačně nejnesmyslněji vedené metro na světě. Pokud se tohle zrealizuje, pak může v celém světě vejít ve známost, že i v severokorejském Pchjongjangu či uzbekistánském Taškentu postavili metro účelněji než Češi. A to bude strašná ostuda, ovšem zasloužená. Ale to jsem se opravdu rozohnil… Máte rád také autobusy ? Jak už jsem uvedl, nejsem šotouš technického typu, který by se zajímal o dopravní prostředky jako takové, ale obecně řečeno, mám-li si na nějaké meziměstské cestě vybrat mezi vlakem a autobusem, volím vždy vlak. Pokud to jen trochu jde - na řadě tratí v republice je železniční doprava vůči autobusové zcela nekonkurenceschopná, takže autobus je jasná volba. A to platí jak o cestovní rychle, tak i cenově. Ale ne že bych autobusy neměl rád - zcela stoprocentně splňuji jednu ze základních charakteristik šotouše, totiž uvidím-li jakoukoli zastávku či stanici jakéhokoli dopravního prostředku či jiné místo, na němž je vyvěšen jízdní řád, nic mě nezastaví a běžím ho prostudovat. Co byste chtěl dodat závěrem ? Zaprvé bych rád tlumočil velký dík ROPIDu za konání této soutěže – skvělý nápad! Zadruhé musím říct, že výsledek 22 bodů ze 40 nepovažuji za nijak oslnivý. Že jsem byl s tímhle výsledkem první je asi důsledkem toho, že souběžně probíhal onen orientační závod. Já dal přednost soutěži vlastně jen proto, že večer jsem šel do divadla a závod bych nestíhal… A zatřetí snad výzvu všem, aby ke svým cestám využívali veřejnou dopravu, a uznání všem, kteří ji pomáhají zajišťovat. Při pohledu na silnice a dálnice plné automobilů, obsazených pouze řidičem, je mi úzko. My šotouši cítíme při jízdě hromadnými dopravními prostředky nepopsatelné „vzrušení“, ale každý z nás, i „nešotouši“, může mít alespoň pocit, že použil-li li místo svého automobilu autobus či vlak, udělal něco pro přírodu. A to je taky krásný pocit, ne? BUSportál děkuje Ma(šo)toušovi Vančovi za odpovědi a ROPIDu za účinnou spolupráci. Dagmar Braunová

Fotografie z února 2009

poskytl BUSportálu Mirek Lounek (poslední foto), sponzor veteránů, konstruktér vrtulníku (věříme, že jednou na některou veteránskou akci přiletí) a příležitostný retrořidič: Autobus Škoda 706 RO si zahrál v novém filmu Red Tails Český historický autobus v bratislavských exteriérech v záběrech z natáčení japonsko-francouzského filmu. Autobusy naleznete patrně téměř na celém světě. Těšíme se na záběry, které pořídíte cíleně i náhodou.

... aneb velmi povedené video, které putuje po internetu.

drogy.wmv

BUSportál, e-jízdenka a Florenc jako součást globálního světa.

lubart.pixnet.net blog.yam.com

Microsoft východní a indická varianta.

Děkujeme pozornému čtenáři za záběry z internetu.

60 rokov od založenia podniku ČSAD - z histórie DZ Žilina.

Súvisiace články: * Dátum 1. júl 1949 - vznik ČSAD * Vývoj podniku ČSAD Banská Bystrica * Dopravný závod ČSAD Čadca *Dopravný závod ČSAD Dolný Kubín *Dopravný závod ČSAD Liptovský Mikuláš *Dopravný závod ČSAD Lučenec *Dopravný závod ČSAD Martin *Dopravný závod ČSAD Považská Bystrica *Dopravný závod ČSAD Prievidza *Dopravný závod ČSAD Rimavská Sobota *Dopravný závod ČSAD Zvolen *Dopravný závod ČSAD Žiar nad Hronom Významné postavenie v rozvoji verejnej cestnej dopravy v severnej časti Stredoslovenského kraja patrilo nepochybne právom Dopravnému závodu ČSAD Žilina. V čase vytvorenia ČSAD, n.p., bol tu zriadený podnik s jedným dopravným závodom v Liptovskom Mikuláši. V roku 1952 bol zriadený dopravný závod aj v Považskej Bystrici. Činnosť závodu v Žiline sa začala rozvíjať za ťažkých podmienok. Pri rieke Váh - v lokalite prezývanej "U Cigáňov" - mali k dispozícii v drevených barakoch jednu miestnosť ako kanceláriu, druhá bola zriadená ako nocľaháreň a v tretej bol príručný sklad. Týmto podmienkam zodpovedal aj celkový stav a počet asi 30 vozidiel, prevažne trofejných, prípadne prevzatých od súkromných koncesovaných autodopravcov. Išlo o vozidlá typu Boeg Ward, Klokner, Zauer, Praga NDO, FIAT, MAN a pod., väčšinou značne opotrebovaných. Opravy vozidiel sa robili pod holým nebom. V priebehu decembra 1949 sa vedenie podniku ČSAD presťahovalo do objektov VDP. Po zrušení jednotného národného podniku ČSAD a v záujme pružnejšieho a operatívnejšieho riadenia bol opatrením Ministerstva dopravy zo dňa 26.9.1952 zriadený n.p. Čs. štátna automobilová doprava Žilina. V tomto čase ako krajský podnik riadil už desať dopravných závodov - Liptovský Mikuláš, Považská Bystrica, Martin, Ilava, Púchov, Bytča, Čadca, Trstená, Ružomberok a závod v Žiline. Prevažne v tomto období, charakterizovanom značnou industrializáciou celého Považia, Turca, ako aj iných okresov, plnili dopravné závody dôležité prepravné úlohy pri vystavbe Závodov presného strojárstva v Kysuckom Novom Meste, priehrad v Nosiciach, Hričove, Mikšovej, Krpeľanoch, Sučanoch, výstavbe Turčianskych strojární /ZŤS/, Kovohút v Istebnom a ďalších dôležitých stavbách vtedajších okresov. Boli to najplodnejšie roky výstavby aj vlastných dopravných závodov v rámci vtedajšieho podniku, čoho dôkazom bolo vybudovanie závodov ČSAD v Považskej Bystrici, Martine, Dolnom Kubíne, Trstenej, Čadci, ktoré v tom čase mali dobrú technickú úroveň. Po novom územnom usporiadaní /1.7.1960/ bol Žilinský kraj zrušený a vytvoril sa okres so sídlom v Žiline, do ktorého boli začlenené aj bývalé okresy Bytča a Rajec. Dňom 1. januára 1963 bol včlenený bývalý DPMŽ /Dopravný podnik mesta Žiliny/ do ČSAD, n.p., Žilina, ktorý ako základný závod bol poverený riadením výlučne nákladnej dopravy. Na riadenie osobnej dopravy sa vytvoril samostatný závod, ktorý riadil mestskú dopravu v rozsahu vymedzenej oblasti mesta Žiliny, ale aj osobnú dopravu vôbec, okrem oblasti bývalého okresu Bytča, ktorú riadil dopravný závod v Bytči. Okrem toho mal v organizačnom zabezpečení aj úlohy taxislužby a autoservisnej služby. Dopravný závod v Bytči riadil nákladnú a osobnú doprau vo svojom obvode. Automobilový oddiel v Hričove zabezpečoval prepravné úlohy na výstavbe vodného diela v Hričove a po jeho dokončení bol v roku 1962 zrušený a umiestnený v Rajci. Popri úlohách v preprave nákladov úmerne vzrastali aj požiadavky na osobnú dopravu. Medzi prvé autobusové linky patria tieto: Žilina-Dlhé Pole /otvorená 22.1.1948/, Žilina-Bytča /otvorená 3.3.1948/, Žilina-Stráňavy /otvorená 27.7.1948/. Z diaľkových liniek bola ako prvá linka Žilina-Gottwaldov /terajší Zlín/, otvorená 19.7.1954. Nákladná doprava zabezpečovala predovšetkým úlohy vo vyhradenej preprave a to prepravu dolomitických pieskov z lomu Šuja, medzinárodnú kamionovú dopravu, prepravu mlieka, zbernú službu, rozvoz piva, technických plynov pre oblasti okresov Žilina, Pov. Bystrica, Čadca, Martin, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, požiadavky INTRANS-u, Chemiky, n.p., Váhostavu, n.p. a pod. Po roku 1975 sa kládol dôraz na investičnú výstavbu. Do konca 6. päťročnice sa počítalo s dokončením sociálneho zariadenia pri závode. Išlo o stravovacie stredisko, ktoré spolu so slobodárňou, danou do užívania v máji 1978, komplexne vyriešilo sociálnu starostlivosť o pracovníkov závodu a sčasti aj o vodičov diaľkovej dopravy z iných závodov. Riešila sa prístavba k opravárenskej hale a úprava odstavných garážovacích plôch. V roku 1979 sa začalo s výstavbou diagnostického stanovišťa, pokračovala výstavba autobusovej stanice, kde sa dokončovalo zastrešenie nástupných ostrovčekov. V tomto roku bola výstavba výpravnej budovy na autobusovej stanici zatiaľ v štádiu riešenia. Článok a nasledujúce fotky BUSportál čerpá z výročnej publikácie "1949-1979 ČSAD v Stredoslovenskom kraji" a "25 rokov socialistickej prítomnosti ČSAD". Nabudúce Dopravný závod ČSAD Žilina a V. Krtíš.

60 rokov od založenia podniku ČSAD - z histórie DZ Zvolen.

Súvisiace články: * Dátum 1. júl 1949 - vznik ČSAD * Vývoj podniku ČSAD Banská Bystrica * Dopravný závod ČSAD Čadca *Dopravný závod ČSAD Dolný Kubín *Dopravný závod ČSAD Liptovský Mikuláš *Dopravný závod ČSAD Lučenec *Dopravný závod ČSAD Martin *Dopravný závod ČSAD Považská Bystrica *Dopravný závod ČSAD Prievidza *Dopravný závod ČSAD Rimavská Sobota Začiatky vzniku dopravného závodu možno datovať k roku 1938, keď sa vo Zvolene zriadila prevádzkáreň, ktorá ako zložka ČSD organizačne podliehala Autospráve ČSD Bratislava. V tomto období požiadavky v nákladnej doprave zabezpečovali 2-3 nákladné motorové vozidlá typu Greištift a 3-5 autobusov typu Škoda 306 a 404, ktoré boli určené na prepravu osôb na tratiach Pliešovce-Modrý Kameň, Kriváň-Kokava a Banská Bystrica-Tajov. Jedno z nákladných vozidiel vykonávalo pravidelnú osobnú dopravu na trati Pliešovce-Modrý Kameň. Prevádzkáreň Zvolen s vtedajším stavom asi 15 pracovníkov, vrátane vodičov, sprievodcov, závozníkov, garážmajstrov, skladníkov a ostatných robotníkov, zabezpečovala celú opravárenskú, personálnu a obchodnú stránku prevádzkárne. Opravy vozidiel sa robili vo vozovniach v Banskej Bystrici, Lučenci a v Kriváni pod holým nebom a len pri väčšej oprave sa sťahovali do Zvolena. Po oslobodení, najmä začiatkom roku 1946, sa začali požiadavky na cestnú dopravu rapídne zvyšovať. Obnova miest, dedín, cestnej a železničnej dopravy, ako aj skôl zvyšovala pohyb obyvateľov, čo si vyžadovalo aj rozširovanie jestvujúcich autobusových liniek. Tak sa postupne zaviedli linky Lučenec-Málinec, Ľubietová-Šajba, Banská Bystrica-Staré Hory, Banská Štiavnica-Bátovce-Santovka-Kozárovce-Bátovce-Nemce, Ružomberok-Banská Bystrica, Zvolen-Kováčová, Krupina-Dačov Lom, Krupina-Čebovce, Kriváň-Brezno, Zvolen-Kriváň-Modrý Kameň, Lučenec-Poltár atď. Autospráve Zvolen bola určená ďalšia veľmi dôležitá úloha: zabezpečovať dopravu na trati mládeže Hronská Dúbrava-Banská Štiavnica. Na zvládnutie zvýšených nárokov však pridelené objekty vo Zvolene nijako nepostačovali, a tak vtedajšie Povereníctvo dopravy prostredníctvom Autosprávy ČSD zakúpilo jednu halu s tromi pracovnými kanálmi a obytnú budovu od súkromníka Tomaštíka vo Zvolene. Tieto objekty po menšej adaptácii slúžili DZ Zvolen ešte v roku 1979. Po vytvorení krajského podniku ČSAD v Banskej Bystrici z jednotlivých väčších prevádzkární sa utvorili samostatné závody: Zvolen, Banská Bystrica, Lučenec, Rimavská Sobota, Modrý Kameň, Banská Štiavnica, Kremnica. Dopravný závod ČSAD Zvolen patril od svojho vzniku medzi najväčšie dopravné závody v Stredoslovenskom kraji. Ako už bolo spomenuté, po roku 1946 bola Autospráva ČSD sústredená do starých, nevyhovujúcich objektov, ktoré okrem dvora zahrňovali jednu bytovku a nevybavenú opravovňu na osem vozidiel. Už vtedy bolo známe, že existujúce objekty sú nevyhovujúce a nezaručujú vykonávanie pravidelnej technickej údržby. Tieto podmienky sa nezlepšili ani čiastočnou rekonštrukciou objektov roku 1949, ktoré slúžili až do roku 1979. V obodbí rokov 1948-1975 vzrástol vozový park o 820%! Existujúce disproporcie v technickej, prevádzkovej, sociálnej a bezpečnostnej oblasti v Dopravnom závode ČSAD vo Zvolene bolo nevyhnutné riešiť urýchlenou výstavbou nového závodu, ktorá sa začala v roku 1978. Jej realizácia podstatne prispela k zlepšeniu pracovných a sociálnych podmienok pracujúcich závodu, ktorí vynaložili veľa úsilia na plnenie úloh a na rozvoj verejnej cestnej dopravy v okrese Zvolen. V roku 1978 bola odovzdaná do používania nová prevádzkáreň Detva, ktorou sa všestranne zlepšili podmienky oproti situácii v bývalej prevádzkárni Kriváň. Článok a nasledujúce fotky BUSportál čerpá z výročnej publikácie "1949-1979 ČSAD v Stredoslovenskom kraji" a "25 rokov socialistickej prítomnosti ČSAD". Nabudúce Dopravný závod ČSAD Žiar n/Hronom, Žilina a V. Krtíš.

o putovní poháry ministra dopravy ČR, ČESMAD Bohemia a Jana Pernera časopisu Doprava a silnice ve Žďáru nad Sázavou. Letošním vítězem "A" Radiálka Hradec Králové.

Výsledky a úvodní fotografie. K turnaji se vrátíme zejména dalšími fotografiemi. Kategorie "A" (Pohár ministra dopravy) Radiálka Hradec Králové, s.r.o. ČZU TJ ŽĎAS A Školské výpočtové stredisko Bratislava ČSAD SVT Praha, s.r.o. T-mobile Nejlepší hráči: Veronika Horní, Radiálka a Vladimír Kovařík, ČZU Kategorie "B" (Pohár ČESMAD BOHEMIA) Bussines Media CZ s.r.o. ČSAD Uherské Hradiště a.s. ČD provozní obvod Jihlava Cargo Ostrava Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR VIP družstvo Elektrizace železnic Praha a.s. TJ ŽĎAS B Nejlepší hráči: Veronika Kratěnová, ČSAD Uherské Hradiště, Jan Šmolík, Bussines Media Kategorie "C" (Pohár Jana Pernera) České dráhy, a.s. Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikácií SR České aerolinie, a.s. Ústřední vojenská nemocnice Praha ČD a.s. DKV Praha Student Agency, s.r.o. AŽD TQM – holding, s.r.o. Ministerstvo dopravy ČR ČSAD Frýdek-Místek, a.s. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. VOŠ a SPŠ dopravní Praha Vydavatelství MCU Nejlepší hráči: Zuzana Rybárová, MDPT SR, Michal Janák, ČD

ministra dopravy ČR , ČESMAD Bohemia a Jana Pernera časopisu Doprava a silnice se letos koná ve Žďáru nad Sázavou ve dnech 4. - 6.9.2009. Aktualizovaný seznam družstev.

6.9.2009: Výsledky XVII.ročníku dopraváckého volejbalového turnaje smíšených družstev Záštitu převzal tradičně starosta města Žďár n.S. Jaromír Brychta a nově hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek. Aktivní účast potvrdili ministr dopravy Gustáv Slamečka, senátorka Dagmar Zvěřinová, hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, módní návrhářka Dana Dobřichovská, starosta Žďáru Jaromír Brychta, prezident ADSSS František Neterda, ředitel ČSAD Česká Lípa Karel Havel, ředitel ČSAD Semily Tomáš Roubiček, ředitel ZDAR Richard Latislav, obchodní ředitel TEDOM Jiří Rosický, vydavatelství MCU Emil Fedoš z vydavatelství MCU , Emil Bošanský z MDPT SR, Vojtěch Hromíř z ČESMAD Bohemia. zástupce T-MOBIlE CR Petr Buchar a děkan DFJP UP Bohumil Culek. Sobotní večer je tradičně vyhrazen společenskému programu v sokolovně TJ ŽĎAS s vyhlášením vítězů a překvapením. V sobotu odpoledne proběhne také Den otevřených dveří společnosti ZDAR Žďár nad Sázavou Od 9.00 do 16.30 bude pro účastníky otevřen obchod Česká móda Dana Dobřichovská (nám.Republiky 145, 1.p.), kde lze nakoupit pánské i dámské zboží vč.doplňků s 10% slevou pro účastníky turnaje. Seznam družstev k 3.9.2009 BOSÁK BUS, spol. s r.o. Bussines Media CZ s.r.o. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ČD a.s. DKV Praha ČD provozní obvod Jihlava Cargo Ostrava České aerolinie, a.s. České dráhy, a.s. ČSAD Frýdek-Místek, a.s. ČSAD SVT Praha, s.r.o. ČSAD Uherské Hradiště a.s. Elektrizace železnic Praha a.s. Ministerstvo dopravy Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikácií SR Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Radiálka Hradec Králové, s.r.o. Student Agency, s.r.o. Školské výpočtové stredisko Bratislava TJ ŽĎAS B TJ ŽĎAS T-mobile TQM – holding, s.r.o. Ústřední vojenská nemocnice Praha VIP družstvo VK-SPED spol. s r.o. VOŠ a SPŠ dopravní Praha Nově: Vydavatelství MCU AŽD ČZU Organizátoři Ministerstvo dopravy * ČSAD SVT Praha * TJ ŽĎAS SPONZOŘI 2009 ČESMAD Bohemia Praha – generální sponzor AŽD * BOSÁK BUS Dobříš * ČD Cargo Praha * České dráhy Praha * ČSAD Autobusy Plzeň ČSAD Česká Lípa * ČSAD Semily * ČSAD Hodonín * ČSAD Kyjov * ČSAD Uherské Hradiště * ELTODO EG Praha * FTL Prostějov * KD SERVIS Kladno * KRODOS BUS Kroměříž * KPM Consult Brno * M-Silnice * PROBO BUS Beroun * T-mobile * Veolia Transport MORAVA * Vydavatelství MCU * VYDOS BUS Vyškov * Město Žďár n.S. 16. Dopravácký volejbalový turnaj smíšených družstev ve Žďáru nad Sázavou.