60 rokov od založenia podniku ČSAD - /po dlhšej dobe/ z histórie DZ Veľký Krtíš.

Súvisiace články: * Dátum 1. júl 1949 - vznik ČSAD * Vývoj podniku ČSAD Banská Bystrica * Dopravný závod ČSAD Čadca *Dopravný závod ČSAD Dolný Kubín *Dopravný závod ČSAD Liptovský Mikuláš *Dopravný závod ČSAD Lučenec *Dopravný závod ČSAD Martin *Dopravný závod ČSAD Považská Bystrica *Dopravný závod ČSAD Prievidza *Dopravný závod ČSAD Rimavská Sobota *Dopravný závod ČSAD Zvolen *Dopravný závod ČSAD Žiar nad Hronom *Dopravný závod ČSAD Žilina Začiatky vzniku závodu sa datujú od roku 1950, keď v novovybudovaných objektoch bola zriadená vozovňa a organizačne bola začlenená k dopravnému závodu v Rimavskej Sobote. Úlohy prepravy zabezpečovalo pätnásť nákladných vozidiel, prevažne vykúpených od súkromných podnikateľov. Aj napriek tomu, že šlo o novovybudovanú vozovňu, neboli dokončené garáže, chýbali kanály, ako aj odstavné plochy na nádvorí, ktoré sa postupne dobudovávali. Vo vozovni v jej začiatkoch pracovalo 25 pracovníkov. Prvý autobus /Praga RND/ bol dodaný v roku 1951 na zabezpečenie prepravy na trati Modrý Kameň-Malý Krtíš-Straciny-Slatinka. V druhom polroku 1952, po zriadení Dopravného závodu ČSAD v Lučenci, bola vozovňa organizačne začlenená do tohto závodu, ako prevádzkáreň. V tomto období zaznamenal okres vplyvom industrializácie veľký budovateľský rozmach. Budovanie banského priemyslu - Uhoľných lignitových baní, Baňa Dolina, koncernový podnik Veľký Krtíš /býv. MUB Pôtor/, ako aj výstavba menších závodov a prevádzkární podstatne zvýšili nároky na dopravu. Táto situácia si vynútila aj zmeny v organizácii dopravy, a tak 1.1.1953 po delimitácii od kmeňového závodu v Lučenci bol zriadený dopravný závod v Modrom Kameni. K podstatnej zmene došlo v roku 1958, keď v rámci územného usporiadania bola k závodu pričlenená prevádzkáreň v Šahách. Táto zmena - rozšírenie závodu - kládla značné nároky na riadiacu činnosť, pretože už koncom roku 1959 prevzal závod delimitáciou aj nákladnú dopravu z komunálnych služieb zo Šiah a Veľkého Krtíša. Rozšírenie závodu o nové kapacity vozidiel i stavu pracovníkov malo priaznivý vplyv na zabezpečovanie a uspokojovanie požiadaviek na cestnú dopravu. V osobnej doprave bolo možné komplexnejšie zabezpečovať prepravu osôb najmä v úseku Modrý Kameň - Šahy. V rámci územnej reorganizácie od 1.4.1960 bol závod pričlenený k Dopravnému závodu ČSAD Lučenec. Súčasne od 1.7.1960 v rámci územnej reorganizácie bol zrušený bývalý okres Modrý Kameň, a tak prevádzkáreň ČSAD v Šahách bola delimitovaná do Dopravného závodu ČSAD Levice v Západoslovenskom kraji. Závod bol opäť začlenený do dopravného závodu ČSAD Lučenec. V tejto organizačnej jednotke zotrval až do 1.1.1969, keď na základe nového územného usporiadania bol zriadený samostatný Dopravný závod ČSAD Veľký Krtíš so sídlom v Modrom Kameni. Medzi najatraktívnejšie činnosti závodu patrila dlhoročná dopravná činnosť pri zvoze a rozvoze mlieka a mliekárenských výrobkov, pri rozvoze piva a nealkoholických nápojov a pri rozvoze potravín a potravinárskych výrobkov. Článok a nasledujúce fotky BUSportál čerpá z výročnej publikácie "1949-1979 ČSAD v Stredoslovenskom kraji" a "25 rokov socialistickej prítomnosti ČSAD". Vyčerpali sme slovný materiál o histórii všetkých závodov Stredoslovenského kraja. V ďalšom, resp. ďalších článkov ešte z dostupných materiálov dočerpáme zatiaľ v našich článkoch nezverejnený obrázkový materiál.

"Jazda zručnosti vodičov trolejbusu" v Bratislavě.

Dne 24. října 2009 se zúčastnilo družstvo řidičů střediska PMDP trolejbusy - provoz, ve složení Robert Pašek a Radek Maryška, soutěže jízdy zručnosti řidičů trolejbusů, kterou pořádal u příležitosti 100. výročí zahájení provozu trolejbusů Dopravní podnik Bratislava. Z deseti soutěžících - dvoučlenných družstev z dopravních podniků České a Slovenské republiky se družstvo PMDP umístilo na 2. místě. TI www.pmdp.cz BUSportál gratuluje šikovným plzeňským řidičům, se kterými se setkává při jejich testovacích jízdách nových trolejbusů ze Škody Electric na "plzeňském polygonu". Děkujeme jim za spolupráci.

upravila parkoviště u hotelu Technik.

Rozmarnou korespondenci s Městskou policií z jara 2009 naleznete na K Vašim službám: Čím si krátí dlouhou chvíli Městská policie v Lázních Bohdaneč. Dle dnešních záběrů je vidět, že řešení se našlo a dokonce se přemístila i dopravní značka - pokud ji tedy někdo neukradl. Věříme, že čas ušetřený tím, že asi odpadlo montování botiček a administrativa s tím spojená, bude využit Městskou policií k zajištování všeobecného blaha občanů a návštěvníků Lázní Bohdaneč.

Škoda 15Tr a Škoda 21Tr na konečné linky 16 v Plzni. Zavzpomínali jsme si na Škodu 24 a 25Tr Irisbus v karoserii City Bus a premiéru faceliftu Citelis . (Upraveno)

Cestou ze Škody Electric přes Bručnou ( Trolejbusy (nejen) pro Teplice jsme zachytili ve Škodě Electric i v ulicích Plzně ) do fakultní nemocnice jsme zachytili na konečné linky č. 16 nejnovější kloubový trolejbus Škoda 25Tr Irisbus v karosérii Citelis s matadory z Ostrova Škoda 15Tr a Škoda 21Tr a jedním Solarisem Urbino 15. Připomínáme, že první dva prototypy typu 15Tr vznikly v roce 1983, v ulicích je tedy můžeme vidět více než 25 let, prototyp 21Tr vyjel v roce 1994. První 25Tr jsme na BUSportálu představili už v roce 2004 - materiál vznikl ve starém formátu BUSportálu a byl do nového přenesen: Nový vysokokapacitní nízkopodlažní trolejbus ŠKODA 25 Tr IRISBUS . V areálu Prazdroje se projel trolejbus tenkrát v designu City Bus - Agora. "Sólo" trolejbus viz Nový nízkopodlažní trolejbus ŠKODA 24 Tr IRISBUS-trolejbus v karoserii City Bus byl představen v roce 2003. V roce 2005 představil Irisbus facelift City Busu - Citelis: Oblíbili jste si na BUSportálu: Nový městský autobus Citelis se představuje. Po více než šesti letech spolupráce s Irisbusem (pod značkou Irisbus se na trzích západní Evropy neprodal žádný vůz, Irisbus má v portfoliu i jiné trolejbusy) se aktivity Škody Electric diverzifikují. Kromě karosérií Citelis (24Tr a 25Tr) přibyly karosérie Solaris (28Tr byla řešením pro třínápravový vůz, který Irisbus nemá a 26Tr jako alternativa k 24 Tr), do Coimbry bylo dodáno první Trollino (označení podle finálního dodavatele podle kontraktu, kterým je Solaris Bus & Coach) a zanedlouho bude kompletován v Plzni kloubový trolejbus v italské karosérii BredaMenarinibus. V nejbližší době bude BUSportál informovat o dalším zahraničním trolejbusovém kontraktu. Dagmar Braunová

a nabídka pro podzimní prázdniny. Techmania byla otevřena právě před rokem.

Nová "špionážní" expozice TOP SECRET je dočasná a bude otevřena 4. listopadu. V pátek 4. prosince 2009 pořádá Techmania SCICOM, 1. českou konferenci o science communication . Jejím cílem je seznámit účastníky se stavem science communication nejen v České republice, ale i ve světě. Budou také prezentovány příklady úspěšně realizovaných projektů a diskutováno bude i postavení vědy v české společnosti a obecný potenciál vědy jakožto komunikační téma. Na podzimní prázdniny 29. – 30. 10. připravila Techmania celodenní program pro děti ve věku 9 – 12 let Podzimní prázdniny v Techmanii Tyto i další informace naleznete na www.techmania.cz Před rokem: Techmania: Od 4.listopadu se otevírá veřejnosti plzeňské Techmania science center ... BUSportál se zajímá o projekt rekonstrukce trolejbusu: Dárek pod stromeček dostal před nedávnem trolejbus 3 Tr3 - prostředky na renovaci.

- další nápaditý design autobusu tentokrát staršího typu Jonckheere a dva další Jonckheere jako přídavek.

Fotografie byly pořízeny v podvečer v bruselské dopravní zácpě. Spolucestující fotograf měl sice výhodu poměrně pomalého pohybu vozidel, ale nemohl si vybrat směr osvětlení. Na stranách www.luisterlezer.be jsme kromě jednoduchého papírového modelu ke slepení našli i informace o projektu "Luisterlezer - Vivre les Livres", bohužel ve vlámštině a francouzštině. V záložkách Bus Luisterlezer 1 a Boekenbeestenbus můžete najít další bibliobus s jiným desigem a záběry z úprav obou autobusů. Předposlední záběr je velmi mokrý - možná stylově, protože reklamně pomalovaný Jonckheere u výstaviště XPO v Kortrijku má cosi společného s vodou. Poslední záběr je spíše k zamyšlení. Slovenský autobus Jonckheere přivezl do Plzně na Česko-slovenské dny folklórní soubor. Možná by si takový starší model evidentně ve vlastnictví malého dopravce také mohl dovolit nějaký veselejší, třeba folklórní "outfit", třebaže asi soubor nevozí denně.

10. října v nově postavené hale v pražském Radotíně.

Závodilo se jako tradičně v kategoriích semicontact a lightcontact, letos navíc premiérově i v kategorii hudebních forem. Startovalo zde okolo dvou stovek závodníků z celé České republiky a dorazilo i několik týmů ze zahraničí. Turnaje Kosa Cup se již několik let pravidelně účastní závodníci ze Slovenska. Letos však navíc přijaly pozvání i týmy z Německa a Maďarska. Z Maďarska dorazil světoznámý Kiraly Team, který lze bez přehánění označit za špičku současného semicontactu. V posledních letech snad nebyly žádné závody, na kterých by zástupci tohoto týmu neobsadili medailové pozice. V semicontactu zaslouženě zvítězili, nicméně někteří čeští borci jako například Tomáš Karel z Kosagymu Praha rovněž předvedli dobré výkony. Prvním bodem programu byly ovšem kategorie lightcontactu. Rozhodčí měli k dispozici moderní online-scoring, který je sice na zahraničních soutěžích většinou běžnou praxí, nicméně v České republice se s ním zase tak často na závodech nesetkáte. Premiéru si tento způsob bodování odbyl na květnovém turnaji v lightcontacu, a protože se tento způsob bodování osvědčil, využili jej organizátoři i na Kosa Cupu. Poté, co proběhly všechny lightcontactní zápasy, následovalo slavnostní vyhlášení. Medailistům předával trofeje a věcné ceny zpěvák Matěj Ruppert z kapely Monkey Business, který při té příležitosti z legrace zmínil, že příští rok by si na Kosa Cupu mohl zkusit exhibiční zápas s organizátorem Petrem Kotíkem. V soutěži v hudebních formách zaslouženě zvítězil Jonáš Petřík z týmu No Gravity. Sout26 uyav5ela kategorie Grandchampion v semicontactu mužů a žen. Jedná se o kategorii, ve které se zápasí bez rozdílu vah. Nezbývá než si přát, aby tak kvalitní závodníci jako letos přijeli na Kosa Cup i v příštím roce, protože pro úroveň českého kickboxu je možnost poměřit své síly s těmi nejlepšími na světě obrovsky prospěšná. "Děkujeme za podporu asociaci dopravců ADSSS a především firmě ČSAD SVT PRAHA s.r.o. , dále WAKO PRO ČR, Hlavnímu městu Praha, Hayashi, Top Ten, Enervit. Velký dík patří také rozhodčím a všem dobrovolníkům z Kickbox Klubu Kosagym." Z TZ Kosagym

Soutěž proběhla v rámci Dne Eska v pondělí 21.9.2009

Přestože Matouš Vanča upozorňuje, že ho nebaví fotit, nějaké dopravní fotografie jsme od něj získali. Uveřejníme je v budoucnu samostatně. Termín "šotouš" bývá spojován více s železniční dopravou, ale v PID jsou různé typy doprav. Jaký druh dopravy vás zajímá ? Musím říct, že rozhodně nejsem klasický „železniční“ šotouš. A už vůbec mě nebaví cokoli fotit. Vlastně už odmala mě prostě bavilo objíždět linky pražské MHD tam a zpět a učit se nazpaměť zastávky. Nejdřív mě nechtěli pouštět samotného, tak se mnou musela jezdit chudák babička. Linky MHD v Praze jsem objel všechny (školní a noční nepočítám), všechny jsem se také naučil nazpaměť. Tak jsem se pak vrhl na příměstské linky řady 3xx, s týmž výsledkem. Linky 4xx jsem zčásti objel také (ale tam už to hodně leze do peněz, takový výlet do pátého pásma už je znát). Dokud jsem měl kde jezdit, vše bylo v pořádku a jako „šotouš“ jsem se veřejně neprojevoval. Žel, zákonitě musela přijít chvíle, když už jsem v Praze neměl kam jet. Budiž, když měl člověk volné odpoledne, mohl si udělat výlet na nějakou pozoruhodnou linku, třeba 256. Jenže i tu jsem už objel asi čtyřikrát. A teprve v téhle situaci jsem, vlastně jako další fázi, začal cítit potřebu řešit, jak by se doprava v Praze dala zlepšit, a taky o tom na internetu diskutovat. A teprve tehdy jsem taky na internetu poprvé narazil na slovo šotouš. A tak se ze mě stal „Mašotouš“. Nepreferuji žádný druh dopravy, zajímá mě městská doprava jako celek. Vlastně se teď moje „šotoušství“ projevuje hlavně tím, že, přijedu-li do nějakého cizího města, veškerý volný čas trávím poznáváním tamní dopravy. Podnikl jsem i řadu cílených jednodenních výletů do českých měst (Jihlava, Tábor-Sezimovo Ústí-Planá nad Lužnicí, Mariánské Lázně, severočeská města, Plzeň, Ostrava a další… jen to Brno mi stále nějak uniká). Skutečnou lahůdkou pro mne byl studijní pobyt v německém universitním městě Heidelberg, kde jsem o víkendech pořádal dlouhé výpravy za nejrůznějšími pozoruhodnostmi německých dopravních systémů – metrotramvaje ve Stuttgartu, vlakotramvaje v Karlsruhe, mezinárodní vlakotramvaj mezi Saarbrückenem a Sarreguemines a hlavně sám tramvajový provoz v souměstí Mannheim-Ludwigshafen-Heidelberg, který je velmi zajímavý a o němž na našem internetu není téměř zmínky… A přičtu-li k tomu historické památky regionu (zejména heidelberský zámek a špýrskou katedrálu), nemohu než návštěvu doporučit všem zájemcům o zajímavé dopravní systémy. Jaké otázky vám daly v testu PID zabrat ? Vlastně se vůbec nezajímám o techniku a počet provozních jednotek některých typů železničních souprav či jejich míst k sezení je pro mě velká neznámá. Ale tyto otázky jsem očekával a do testu podle mého patří. Nejvíc jsem si lámal hlavu nad fotografií některého místa z PID. Měl bych to vědět, říkal jsem si, protože pravděpodobnost, že jsem na tom místě nebyl, byla velmi malá. A taky že ano – ve Svémyslicích jsem byl nejméně třikrát. Ale nevzpomněl jsem si a nevzpomněl… Jak dlouho se veřejné dopravě věnujete ? No, bude mi dvacet, takže takových 16-17 let… Pokud máte partnerku, jak se ta s Vaším hobby vyrovnává ? Nemám, ale troufám si říci, že mých blízkých se můj koníček vlastně nedotýká. Možná sem tam na den nebo půlden zmizím, ale doma o dopravě nemluvím. Nejsem ten typ šotouše, který nemluví o ničem jiném… Čím jste - pokud studujete, co je váš obor ? Studuji, ale obory, dá-li se to tak říci, diametrálně odlišné. Nejdřív herectví (na konzervatoři) a teď historii (na FF UK) – a zaměřuji se na středověk, což je období, které městskou dopravou zrovna neoplývá… Pokud nepracujete ve veřejné dopravě, neláká vás jednou využít svoje nadšení pro veřejnou dopravu profesionálně ? Po celé dětství jsem si doma kroutil volantem, vydobytým z jednoho autovraku, a hrál si na autobusáka… Ale co se profese týče, budu se držet svého studijního oboru, tedy historie – ovšem když vidím současný vztah naší společnosti k vědě a vzdělanosti, říkám si, že jako autobusák bych si snad vydělal víc než jako historik či učitel-dějepisář… Co vás nejvíce zajímá v PID ? Vzhledem k tomu, že už nemám moc kam jet, zajímám se hlavně o změny, kterými městská doprava prochází, a její budoucnost. Například pokud jde o tolik diskutovanou koncepci „metrolinek“, zejména ohledně dopravy tramvajové, ještě jsem neviděl návrh metrolinkové sítě, který by byl, dle mého soudu, pro cestující lepší než je stávající stav. Uvidím-li ho, mohu názor změnit, ale upřímně řečeno v to nevěřím. Zatím tak zůstávám, chcete-li, jejich rozhodným odpůrcem. Nejsem nadšen ani některými z posledních změn v autobusové dopravě. V čem jsem ale s lidmi z ROPIDu zajisté na stejné pozici je občasná bezradnost. Některá rozhodnutí politiků, týkající se systému MHD, musí naplnit každého profesionála i šotouše oprávněným zoufalstvím… Nejpalčivější je samozřejmě problém metra. Jako by nestačilo, že politici prosadili vybudování dvou velkých autobusových terminálů (Letňany, Depo Hostivař), které dnes zejí prázdnotou. To ale není nic proti magistrátem a radnicí Prahy 6 prosazovanému návrhu vedení metra A z Dejvické směrem na východ. Marně hledám po celém světě příklad stavby, která by stála tolik peněz a přitom neřešila prakticky nic. Půjde o jednoznačně nejnesmyslněji vedené metro na světě. Pokud se tohle zrealizuje, pak může v celém světě vejít ve známost, že i v severokorejském Pchjongjangu či uzbekistánském Taškentu postavili metro účelněji než Češi. A to bude strašná ostuda, ovšem zasloužená. Ale to jsem se opravdu rozohnil… Máte rád také autobusy ? Jak už jsem uvedl, nejsem šotouš technického typu, který by se zajímal o dopravní prostředky jako takové, ale obecně řečeno, mám-li si na nějaké meziměstské cestě vybrat mezi vlakem a autobusem, volím vždy vlak. Pokud to jen trochu jde - na řadě tratí v republice je železniční doprava vůči autobusové zcela nekonkurenceschopná, takže autobus je jasná volba. A to platí jak o cestovní rychle, tak i cenově. Ale ne že bych autobusy neměl rád - zcela stoprocentně splňuji jednu ze základních charakteristik šotouše, totiž uvidím-li jakoukoli zastávku či stanici jakéhokoli dopravního prostředku či jiné místo, na němž je vyvěšen jízdní řád, nic mě nezastaví a běžím ho prostudovat. Co byste chtěl dodat závěrem ? Zaprvé bych rád tlumočil velký dík ROPIDu za konání této soutěže – skvělý nápad! Zadruhé musím říct, že výsledek 22 bodů ze 40 nepovažuji za nijak oslnivý. Že jsem byl s tímhle výsledkem první je asi důsledkem toho, že souběžně probíhal onen orientační závod. Já dal přednost soutěži vlastně jen proto, že večer jsem šel do divadla a závod bych nestíhal… A zatřetí snad výzvu všem, aby ke svým cestám využívali veřejnou dopravu, a uznání všem, kteří ji pomáhají zajišťovat. Při pohledu na silnice a dálnice plné automobilů, obsazených pouze řidičem, je mi úzko. My šotouši cítíme při jízdě hromadnými dopravními prostředky nepopsatelné „vzrušení“, ale každý z nás, i „nešotouši“, může mít alespoň pocit, že použil-li li místo svého automobilu autobus či vlak, udělal něco pro přírodu. A to je taky krásný pocit, ne? BUSportál děkuje Ma(šo)toušovi Vančovi za odpovědi a ROPIDu za účinnou spolupráci. Dagmar Braunová

Fotografie z února 2009

poskytl BUSportálu Mirek Lounek (poslední foto), sponzor veteránů, konstruktér vrtulníku (věříme, že jednou na některou veteránskou akci přiletí) a příležitostný retrořidič: Autobus Škoda 706 RO si zahrál v novém filmu Red Tails Český historický autobus v bratislavských exteriérech v záběrech z natáčení japonsko-francouzského filmu. Autobusy naleznete patrně téměř na celém světě. Těšíme se na záběry, které pořídíte cíleně i náhodou.

... aneb velmi povedené video, které putuje po internetu.

drogy.wmv