v plzeňských ulicích objektivem Zdeňka Kresy.

Tutéž karosérii jsme zachytili začákem dubna: Závoz trolejbusové karosérie SOR s variantou s dieselagregátem pro Bratislavu Na snímcích se vozidlo pohybuje v trolejbusovém režimu. Autor zachytil detailněji prostor agregátu.

(z těch současných malých) navíc s mnoha odstíny žloutku. HOP on HOP off na prosluněném pražském nábřeží při Zeleném čtvrtku.

O autobus ani o dopravce sice tentokrát nejde, ale jedná se o vozidlo tureckého výrobce Anadolu s japonským motorem Isuzu a provozuje ho Data Autotrans.

aneb toto je také Evropa ...

Postřehy slovem i obrazem od Jaroslava Čuříka: Dopravní předpisy v Albánii sice mají, ale hlavu si s nimi nelámou. Jezdí se "většinou" vpravo a na cestách se pohybuje vše, co má kola, nohy, kopýtka či tlapky. Železniční doprava zcela nefunguje, většina obyvatel se tedy přepravuje po silnicích. Ty mají mnohdy kvalitní povrch, nesmí vás ale zaskočit zdánlivě pohozená pneumatika nebo větev, které naznačují, že kus silnice prostě chybí. I na dálnici občas náhle zmizí jízdní pruhy, odpočívadla neexistují. Na prašnou cestu k restauraci odbočíte přímo z dálnice a stejným způsobem se vrátíte. Nepřekvapí ani otáčející se vozidla či náhlé omezení rychlosti ze 130 na 20 km/hod. Místní prodejci mezi středovými svodidly - to má logiku - stihnou oba směry a zákazník si prostě zastaví v levém pruhu. Torza motocyklů slouží často k přepravě i celých rodin. Jednoznačně nejoblíbenějším osobním automobilem je Mercedes-Benz ve všech možných variantách a verzích. Spousta z nich má registrační značku z Německa, Itálie, Rakouska, Řecka... Jaký je jejich skutečný původ, zda jezdí na nějaké technické prohlídky, zda někdo platí pojištění, po tom nepátrejte. Hlavně být ostražití a nenechat se nabourat. Síť dopravců a pravidelných linek nehledejte. Ve městech je jakási snaha o provozování pravidelné dopravy. Pro meziměstskou dopravu využívají Albánci tzv. "dolmuše" (vozy v kategorii jako Mercedes-Vito nebo Ford Transit). Ty se shromažďují s na strategických místech, řidiči často nemají přesný cíl cesty. Záleží na dohodě a hlavně, zda se podaří sehnat dostatek cestujícíh, aby se cesta vyplatila. Zastávky neexistují, stoupnete si na silnici, mávnete na dolmuše a dozvíte se, kterým směrem jede. Ve větších městech lze narazit na náznaky autobusů MHD, mimo město občas i na nějakou pravidelnou linku, na které jezdí "velký" autobus. Jedná se o letitá vozidla, která díky albánským dopravcům unikla ekologické likvidaci a mají šanci na dalčí, jistě ještě dlouhý život.

jsou zajímavé dveřmi z obou stran.

Pro doplnění tématu Solarisů v Norsku přidávám pár fotek z letiště v Oslu (podzim 2013, nevhodné počasí i pozice fotografa). Jezdí zde kloubové Solarisy v provedení s dveřmi na obou stranách. Vpravo ve směru jízdy jsou 1-1-1-0, vlevo 0-1-1-0. Jan Spousta

Záhřebský autokar FAP D-1426 V-T-R5 15 Dubrava v ČSAD Brno.

Nuto přiznat, že e-mail obsahoval i jiné fotografie, mj. květin :-). Zavzpomínáme-li si na oslavy MDŽ na GŘ v ČSAD Plzeň, pak ve stručnosti žena obdržela něco milého jako je ručník a odpoledne karafiát u vstupu do tehdejší restaurace Olympie, následovalo pak nějaké to maso s hranolky a hudba k tanci. Muži v ČSAD to roztočili nejen na parketu. K autobusové části e-mailu. Na obrázcích je autokar FAP D-1426 V-T-R5 15 Dubrava s obsaditelností 44+1+1. Byl dodán do ČSAD Brno, DZ 622 po ukončení MSV v září 1988. Obdržel SPZ BSB 45-02. Jak uvádí Martin Harák v knize Autobusy a trolejbusy východního bloku , začátkem roku 1949 byla v Záhřebu zahájena mj. i výroba autobusů a vleček v Autokaroserii Zagreb, později TAZ (Tvornica autobusa Zagreb). Autobusy stavěné na podvozcích FAP Priboj prodávaly pod značkou FAP Dubrava . Koncem 80. let se uvažovalo so kooperaci s Karosou. Z projektu sešlo (byl vyroben 1 vzorek), nicméně do autobusů FAP D-1426 V-T-R 15 se montovaly české motory LIAZ. Díky, Dagmar Braunová

Oproti „staré“ Techmanii, která fungovala v části historické haly areálu ŠKODA v letech 2008 – 2013, bude nová Techmania třikrát větší. Hala doplní činnost sousedního 3D Planetária.

Hlavní expoziční hala plzeňského science centra Techmania úspěšně prošla kolaudačním řízením. Hlavní budova Techmanie přivítá své návštěvníky na konci března po téměř sedmi měsících od svého uzavření. Během té doby bylo završeno propojení obou částí historické škodovácké haly z roku 1917, v jejíž jedné třetině provozovala Techmania své aktivity zaměřené na zábavné objevování vědy a techniky od roku 2008. Stavba s výměrou cca 10 000 m2 prošla celkovou rekonstrukcí: nová Techmania nabídne nejen nové interaktivní expozice, ale také špičkově vybavené školní laboratoře zaměřené na biologii, chemii či fyziku, klubovny, dílny a samozřejmě i velkorysé zázemí pro občerstvení a odpočinkovou zónu. Rekonstrukce zchátralé historické stavby a její transformace v experimentální stanici neformálního vzdělávání si včetně vybavení vyžádala řádově částku 330 milionů korun, které poskytl Operační program Výzkum a Vývoj pro Inovace (OP VaVpI). „Rekonstruovat historické průmyslové budovy se určitě vyplatí. Výsledek tu ostatně každý uvidí. Myslím si, že kdyby touto postupnou rekonstrukcí procházely všechny haly ve Škodovce, tak by to bylo jen dobře“ , komentuje vedoucí Odboru stavebně správního Magistrátu města Plzně Jan Kaisler, který vedl kolaudační řízení. „Aktuálně probíhá výmalba jednotlivých ploch, navážíme vybavení interiérů a vybavení laboratoří, staví se konstrukce pro nové hlediště. Do Techmanie již také např. přijely první exponáty nové expozice Člověk a zvíře“, vysvětluje technický manažer projektu dostavby Techmanie Jiří Vlasák. Hlavní expoziční hala svou nabídkou pro školy i veřejnost doplní činnost prvního 3D Planetária v ČR, jež v areálu plzeňské Techmanie funguje od listopadu loňského roku. Celý areál science centra se rozkládá na ploše téměř 30 000 m2 a patří k němu ještě např. nový parkovací dům či objekt historické VI. brány Škodových závodů, která na svou rekonstrukci teprve čeká. Pro veřejnost bude nová a třikrát větší Techmania přístupná od soboty 29. března. TZ Techmania 2013: Veřejnosti se otevírá nové 3D Planetárium v Plzni v areálu historické budovy

Svoje záběry poskytl BUSportálu Tomáš Ertl.

Titulní obrázek je autobus EOS 200, který vozí hokejisty HC Piráti Chomutov.( BUSportál: Pokud někomu podobně jako redakci připomíná styl Van Hool, pak zcela oprávněně, podle Wikipedie karosář LAG Manufacturing, který EOS vyráběl, byl Van Hoolem zakoupen v roce 1990, EOS byl pak vyráběn ještě deset let. Z toho se dá odvodit, že autobus není mladší čtrnácti let. Asi bez souvislosti bude název dopravce Altano, což je v současnosti jeden typ autokaru Van Hool). Následují fotografie autobusu Mercedes-Benz O 580-17 Travego RHD fotbalového klubu FK Dukla, snímek Volvo Sunsundegui Sideral fotbalového klubu FK Pardubice. Jako další uvádí Tomáš Ertl autobus Renault Irisbus Iliade RTX hokejového klubu HC Baník Karviná. Na závěr něco ze zahraničí v podobě autobusu Mercedes-Benz Travego fotbalového klubu FK Senica. Autobusy, které vozí sportovní kluby - pokračujeme příležitostnými snímky ...

Kloubové "Sofie" vyrazily.

Operativní záběry z telefonu 13.2.2014. Na návštěvě ve společnosti Škoda Electric. Trolejbusy pro Sofii a Bratislavu

z cest: Čím jezdí hokejisté z Třemošné a Soběslavi a fotbalisté z Trenčína.

Autobusy, kterými jezdí sportovci, většinou nevlastní kluby, ale dopravci, kteří si karosérii nechají designově upravit jako klubové vozidlo. Velký světový klub si autobus patrně pořizuje sám a nenechá v něm ve volném čase jezdit "civilisty" na výlety. Hokejové snímky jsou z Plzně a fotbalový z Prahy. S identifikací fotbalové Bovy Futury a třemošenského Irizaru (patrně na Scanii) HC Meteor problém nebyl, ale autokar hokejistů z HC Lužnice byl oříšek, který vyřešila galerie-autobusu.cz , přesněji osobně Aleš Havlas - díky. Citujeme: na 95 % italská karosárna Padane, pravděpodobně podvozek Mercedes-Benz, asi tak 20 let staré vozidlo ... Autokary, které vozí sportovní kluby: FC Viktoria Plzeň ... Těšíme se i na případné další momenty, kdy tato vozidla potkáme a zachytíme nebo potkáte a zachytíte :-)

Dopravce pořídil první Setru už v roce 1980.

společnost EvoBus France vyhrála tendr na dodávku dvou autobusů pro Marama Tours na Tahiti. Čtyřtýdenní cesta vozů začala v Le Havre a končila v hlavním městě Tahiti Papéete. Vzdálenost ze závodu v Neu Ulmu do Danube v jižním Pacifiku činila 16000 km. Tahiti je částí Francouzské Polynésie a jako francouzské zámořské teritorium je členem Evropské Unie. Oba autobusy S 412 UL MultiClass 400 jsou dlouhé 10.805 m a osazené motorem OM457 hLA (220 kW/299 hp) EURO V. Ve voze je 45 sedadel. Na ostrově jsou unikátem, protože zde dominují minibusy. Dopravce pořídil první Setru už v roce 1980, poslední minulý autobus Setra je v provozu už 20 let. V mezidobí dopravce nakupoval i jiné značky, nyní se vrací. Autobusy budou využívány k převozu turistů z mezinárodního letiště Faa’a do hotelů i pro cestující z okružních výletních lodí. Také je bude možno využít pro výlety - na sousední ostrov Moorea vužívá Marama Tours vlastní přívoz. Z TZ Daimler