Druhá polovina léta přinesla do plzeňských ulic další zajímavé trolejbusy testované domácím výrobcem, společností Škoda Electric. Stručně si je představme...

Zatímco první prototyp trolejbusu Škoda 27 Tr v karoserii IV. generace už je dodán do svého budoucího působiště, slovenské Žiliny, rozbíhá se výroba sériových vozů Škoda 26 Tr a 27 Tr. Prototyp před dodáním do Žiliny absolvoval část testů také ve slovenském hlavním městě Bratislavě. Na zkušebních jízdách lze v ulicích Plzně spatřit další kloubové i sólo trolejbusy v atraktivním designu IV. generace. Celkem bude do Žiliny dodáno 12 vozů Škoda 27 Tr a 3 vozy 26 Tr, dalších 6 vozů každého typu je opčních. V průběhu srpna byla dokončena výroba devíti trolejbusů Škoda 26 Tr pro Plzeň. Tyto trolejbusy jsou v provedení karoserie III. generace, a obdobně jako vozy dodané v lednu letošního roku jsou také opatřeny pomocným bateriovým pohonem. Trolejbusy u PMDP, a.s. získaly evidenční čísla 572 až 580 a umožnily vyřazení části trolejbusů typu Škoda 21 Tr ACI ze začátku tohoto tisíciletí. Třetím městem, které se může těšit na nové trolejbusy, jsou České Budějovice. Sem budou dodána dvě vozidla Škoda 27 Tr v celkové hodnotě více než 30 milionů korun. První z trolejbusů se na zkušebních jízdách v ulicích Plzně objevil v závěru srpna. Trolejbusy jsou vybaveny pomocným bateriovým pohonem, klimatizací salonu pro cestující i klimatizací řidiče. I zde je zvolena III. generace karoserie Solaris. Provedením tedy dva nové přírůstky kopírují vybavení dvojice trolejbusů Škoda 27 Tr dodaných do jihočeské metropole na podzim loňského roku. Zdeněk Kresa, www.plzensketrolejbusy.cz

V hlavním městě Brazílie hrála česká hymna i zásluhou Dana Vyhnalíka z ČSAD SVT Praha.

Na brazilském nebi létalo devět dní 131 nejlepších pilotů z 26 zemí. Českému týmu se podařilo porazit domácí Brazilce, Američany, Angličany, Francouze i Švýcary a získat historicky první týmovou medaili na Mistrovství světa. Tým ve složení Petr Beneš, Dan Vyhnalík, Petr Polách, Jiří Gut a Miroslav Čáp skončil druhý za Italy, třetí místo obsadilo Německo. Titul Mistra světa v tomto náročném sportu získal pro Českou republiku po 22 letech Petr Beneš. V první desítce se umístil ještě čtvrtý Dan Vyhnalík a desátý Petr Polách. Náročnému létání na planině Goias přálo počasí, v tomto suchém období nespadla ani kapka deště. Cílem většiny závodů bylo hlavní město Brazílie Brasília, kde bylo velmi obtížné přistání přímo mezi vysokými administrativními budovami. Před samotným přistáním se přelétával jeden z nejnáročnějších dokluzů na světových tratích – 15 km pod letovým prostorem, s velmi omezenou možností přistání, nad jezery poblíž hlavního města. České reprezentaci v závěsném létání se poslední dobou daří. Loni na mistrovství Evropy v Makedonii získala třetí místo mezi týmy. Titul mistra světa ale získal naposledy v devadesátých letech Tomáš Suchánek a to hned třikrát za sebou. Petr Beneš o medaili bojoval už na mistrovství světa v roce 2015 v Mexiku, kde skončil čtvrtý. Dan Vyhnalík, vedoucí provozu předprodejního systému autobusových jízdenek AMSBUS, se za svou "rogalistickou kariéru" od roku 1988 zúčastnil všech 16 světových šampionátů. Na Mistrovství světa v Mexiku se umístil na 6 místě. V Brazílii tedy těsně za stupni vítězů. Gratulujeme! Vítání stříbrného týmu a mistra světa můžete shlédnout zde . Rozhovory odvysílala i TV Nova ve svém Zpravodajství 22.8. (od času 37.52)

Novinka firmy Dahir Insaat je vůči zácpám zcela imunní.

"Gyrobus" by se ve městech pohyboval nad ostatní dopravou, ale díky teleskopickým „nohám” by mohl snížit svou výšku, aby se vešel pod mosty. V takových chvílích by mu auta musela dát přednost, což by se dalo signalizovat světly na nohách a zespoda na zádi karoserie gyrobusu. Řidič stroje by samozřejmě pomocí kamer měl přehled o dění pod vozem, jestli může zahájit klesání, nebo jestli pod ním stojí ještě nějaká auta. Gyrobus drží ve vzpřímené poloze gyroskop, tedy rotující závaží, umístěné pod podlahou stroje. Proto je také nejvýhodnějším tvarem karoserie kruh nebo ovál, gyroskop takhle bude dost velký na to, aby spolehlivě udržel rovnováhu i při nerovnoměrném zatížení, ale vůz zároveň nebude příliš velký a těžký. Tento princip samozřejmě není nový, gyroskopem je i káča, dětská dřevěná hračka. Princip gyroskopu v dopravě začali různí vynálezci zkoumat už na počátku 20. století. Stroje ale nebyly spolehlivé, a tak se neuchytily. Podle firmy Dahir Insaat je dnes možné postavit gyroskop dostatečně spolehlivý na to, aby mohli v gyrobusech být přepravováni i lidé. A prý opravdu dnes, ne za deset, dvacet, padesát let. Zdroj a více na Autoforum.cz

Pod mottem „Sport spojuje dopravy“ už 25 let. Turnaj O pohár ministra dopravy se již tradičně koná ve Žďáru nad Sázavou. Hlavním organizátorem je dopravní společnost ZDAR.

Výše uvedený slogan " Sport spojuje dopravy" provází už téměř celé čtvrtstoletí volejbalový turnaj smíšených družstev O pohár ministra dopravy ČR, který se tradičně vždy v září koná na Vysočině, konkrétně ve Žďáru nad Sázavou. Ačkoliv sportovních amatérských soutěží se každoročně pořádá celá řada, v případě dopraváckého volejbalového turnaje jde, vzhledem k jeho širokému záběru na všechna dopravní odvětví a k dlouholeté tradici, o vskutku ojedinělou akci. S myšlenkou uspořádat turnaj pro volejbalové nadšence z resortu dopravy přišel v roce 1992 RNDr. Jan Kotík, dlouholetý ředitel ČSAD SVT Praha, který se tomuto týmovému míčovému sportu upsal už v mládí jako aktivní hráč a volejbal je dodnes jedním z jeho oblíbených koníčků. Podporu pro tento záměr našel na Ministerstvu dopravy České republiky a u několika dalších partnerů a tak se již ve zmiňovaném roce mohl v rekreačním středisku Stavební obnovy železnic ČR v Sázavě u Žďáru uskutečnit první ročník turnaje za účasti deseti družstev. Také v dalších letech bylo Ministerstvo dopravy ČR (v letech l977 – 2002 neslo název Ministerstvo dopravy a spojů ČR) spolu se společností ČSAD SVT hlavním pořadatelem volejbalových turnajů, jejichž dějiště se ovšem od třetího ročníku přesunulo již přímo do Žďáru nad Sázavou a na jeho sportoviště. Přestože se v čele resortu dopravy ministři co chvíli střídali, záštitu a podporu této sportovně společenské akci vyjádřil každý z nich. V mnoha případech se promítla i do osobní účasti na turnajích – do Žďáru nad Sázavou zavítali například dřívější ministři dopravy Jan Stráský, Antonín Peltrám, Milan Šimonovský, Gustáv Slamečka, Pavel Dobeš či Antonín Prachař. K hlavním pořadatelům dopraváckého volejbalového turnaje patří od jeho pátého ročníku také TJ Žďár nad Sázavou, zmínit je ovšem třeba i další subjekty, které se na organizaci a zajištění této akce významnou měrou podíleli či podílejí. Ať už jsou to sdružení ČESMAD BOHEMIA a Nadace Jana Pernera, které spolu s ministrem dopravy každoročně odměňují vítěze tří kategorií putovními poháry, nebo desítky sponzorů zejména z řad dopravních firem. Podporu má turnaj také u vedení města Žďár nad Sázavou a Kraje Vysočina. V neposlední řadě si pak ocenění zaslouží i desítky obětavých činovníků a členů místního sportovního oddílu, kteří věnují spoustu svého volného času přípravě volejbalových kurtů, rozhodování zápasů, zpracování výsledkových listin, zajištění zázemí pro hráče a jejich doprovod atd. A opomenout nemůžeme rovněž žďárskou dopravní společnost ZDAR a.s., jež se v dřívějších letech aktivně podílela zejména na zajištění doprovodného programu, od roku 2015 ale figuruje už i jako hlavní spolupořadatel turnaje a na svých bedrech má nyní největší tíhu organizace celé akce. Na téměř čtvrt stoleté tradici trvání turnaje mají pochopitelně zásluhu především samotní aktéři – družstva z firem, společností a organizací v působnosti silniční, železniční, letecké a vodní dopravy, ale také z dalších spřízněných a spřátelených subjektů, jejichž zájem o účast na tomto sportovním klání rok od roku stoupal. Aby byly dodrženy program a regulérnost soutěží, byli pořadatelé nuceni omezit počet zúčastněných týmů na zhruba třicítku. Od pátého ročníku se dopravácký volejbalový turnaj může chlubit dokonce mezinárodním obsazením – od roku 1997 totiž do Žďáru přijíždějí i týmy ze Slovenské republiky, včetně reprezentace Ministerstva dopravy a pošt SR. V každém ročníku jsou přihlášená družstva (protože podle propozic jde o tzv. smíšený volejbal, musí být v týmu alespoň dvě ženy) rozdělena do tří výkonnostních skupin. V té první se soupeří o putovní Pohár ministra dopravy ČR, ve druhé o putovní pohár ČESMAD Bohemia a vítěz třetí skupiny získává Pohár Jana Pernera. Společným znakem všech vzájemných duelů je vždy vysoké nasazení a obdivuhodná obětavost všech hráčů bez ohledu na věk či kondici. Mnohá utkání družstev zvláště z první skupiny se pak vyznačují až profesionální úrovní a určitě by neudělala ostudu ani v nejvyšší lize. Mimořádnou událostí byla několikanásobná účast reprezentačního týmu tělesně postižených volejbalistů (TPV) ČR s trenérem Milanem Vápenkou, který v roce 1999 turnaj využil jako přípravu na MS v Polsku. Každoročním dějištěm dopraváckých volejbalových turnajů je žďárský areál Na Rybníčku, který vytváří nejen malebnou kulisu utkáním, odehrávajícím se po celý sobotní den na zdejších kurtech, ale poskytuje také potřebné zázemí pro sportovce a jejich doprovod. Jen v několika málo případech v rámci všech dosud konaných ročníků nepřálo turnaji počasí a tak byly zápasy přesunuty do místní sportovní haly a školních tělocvičen. Jak samotní hráči přiznávají, dopravácký volejbalový turnaj má neopakovatelnou přátelskou atmosféru, a proto se na Vysočinu každý rok rádi vracejí. Na soupiskách jednotlivých ročníků turnaje se tak názvy účastníků často opakují. Je tomu tak mnohdy i ve výsledkových tabulkách: mezi držiteli Poháru ministra dopravy několikrát najdeme např. družstva TELEDIN (mimo jiné i vítěz historicky prvního ročníku), ČSAD SVT, ČESMAD BOHEMIA či TJ ŽĎAS, v ostatních kategoriích se často na předních místech žebříčku umisťovaly týmy ŠVS Bratislava, ÚVN Praha, Českého Telecomu, České pošty, Českých drah, ČSAD Uherské Hradiště, TQM Opava, ale jmenovat bychom pochopitelně mohli i mnoho dalších z desítek těch, kteří za uplynulých 24 let stanuli na stupních vítězů. Nedílnou součástí každého ročníku turnaje je doprovodný program. Patří k němu pravidelná setkání pořadatelů a organizátorů turnaje s představiteli kraje, města a se zástupci sponzorů. V rámci těchto setkání měli hosté několikrát možnost navštívit žďárský ateliér renomované návrhářky Beaty Rajské, s příznivou odezvou zvláště u ženské části volejbalových výprav se setkaly prodejní výstavky pletené módy Dany Dobřichovské a následné módní přehlídky, při nichž si roli modelek vyzkoušely i mnohé hráčky. Stejně tak bychom mohli zmínit další úspěšné akce, jako např. prohlídku areálu a výstavky historické a moderní dopravní techniky ve firmě ZDAR v rámci souběžně konaných Dnů otevřených dveří. Neformální diskuze v rámci společenských setkání často měla i pozitivní dopady do odborné dopravní praxe - jako příklad můžeme uvést dohodu o vzniku Celostátního informačního systému o jízdních řádech (CIS JŘ), která se rodila právě během jednoho z prvních ročníků volejbalového turnaje. Pro všechny hráče je však vyvrcholením turnaje společenský večer v místní sokolovně spojený s hudbou, tancem a zejména předáváním cen vítězům. Toho se v minulosti zúčastnili mimo jiné i držitelé olympijských medailí a titulů mistrů světa a Evropy ve volejbalu Zdeněk Malý a Josef Musil, kteří jako čestní prezidenti předávali ceny vítězům i poraženým a svými podpisy ozdobili diplomy všech týmů. V těchto dnech již finišují přípravy jubilejního 25. ročníku volejbalového turnaje smíšených družstev O pohár ministra dopravy ČR, na který srdečně zveme všechny sportovní příznivce. Turnaj se bude konat v tradičním zářijovém termínu v sobotu 9. září 2017 opět ve Žďáru nad Sázavou. Na přípravě článku se podíleli: Jarmila Chromá, Jan Kotík, Richard Latislav Výsledky loňského ročníku si můžete přečíst zde .

Speciálně upravené Iveco First Rošero jezdí v letní sezóně po vinařských oblastech Znojemska.

Znojemská dopravní společnost - PSOTA - provozuje Vinobus pro VOC Znojmo od loňského roku. Autobus má kapacitu 32 míst, je vybavený klimatizací, chladničkou na víno a přívěsem pro 20 jízdních kol. Od června do 17. září jezdí třikrát denně na trase dlouhé necelých šedesát kilometrů a cestou třináctkrát zastaví. Vinobus na své trase objíždí řadu zajímavých vinařských lokalit – vinice, sklepní uličky, vinařství a vinné sklepy i místa, odkud se můžete vydat na výlet na kole. Pro návštěvníky Znojemska je to způsob, jak se vyhnout problémům s nulovou tolerancí alkoholu za volantem nebo na kole. Můžete si vybrat pouhé projetí trasy s průvodcem, ale také můžete kdekoliv vystoupit, projít si vybrané místo případně na některých zastávkách degustovat vína. Detailní jízdní řád, mapa zastávek, cena jízdného i veškeré další informace jsou k nalezení na stránkách Vinobusu .

Když byl roku 1967 představen nový NEOPLAN Skyliner, našel si hned jako první zájezdový patrový autobus na světě nesčetně fanoušků.

Rovněž tak z firmy Voyages Leroy. Belgická společnost působící v cestovním ruchu koupila tento patrový autobus jako první v Belgii. A od té doby i každý následující model. • Společnost Voyages Leroy přivezla roku 1973 první NEOPLAN Skyliner do Belgie • Následně koupil tento autobusový dopravce každý nový model NEOPLAN Skyliner Francis Delmuelle, v roce 1968 majitel belgické společnosti Voyages Leroy působící v cestovním ruchu, byl z autobusu NEOPLAN Skyliner nadšený od prvního momentu: „Uviděl jsem tento spektakulární autobus a musel jsem ho pro náš podnik bezpodmínečně získat!“ A roku 1973 věci došly skutečně tak daleko: Podnik koupil první NEOPLAN Skyliner dovezený do Belgie. Byl to nový milník na belgickém trhu cestovního ruchu. Dnes ve stopách svého otce působí Emanuelle Delmuelle a dobře si vzpomíná na rozhodnutí pro NEOPLAN Skyliner: „My jsme vždy byli na špičce, pokud šlo o to, nadchnout pasažéry komfortem a velkolepým designem. Skyliner byl čistá magie! Poskytl nám fantastickou možnost, jak se ostřeji vyprofilovat.“ Dalším důvodem pro pořízení byla i jeho vysoká hospodárnost. 80 cestujících na jednoho řidiče a vozidlo – to bylo do té doby nemyslitelné. „Se Skylinerem se nám otevřely nové trhy. Naše image profitovalo z komfortního autobusu a my byli bráni mnohem vážněji“, vzpomíná dále Delmuelle. „Mnozí naši konkurenti se našemu rozhodnutí posmívali a mysleli si, že jsme vstoupili do příliš vysokého rizika. Autobus přece jen tehdy stál 3,5 milionů belgických franků.“ Samotná belgická celnice byla tehdy z nového autobusu NEOPLAN Skyliner užaslá. „Přijeli jsme ze Stuttgartu a chtěli jsme právě s naším fungl novým Skylinerem přes německo-belgické hranice, když nás celníci zastavili. Dobrou hodinu úředníci zírali na autobus. Neměli nejmenší tušení, co si o tom mají myslet. Konečně večer zatelefonovali na ministerstvo dopravy, aby se ujistili, že to je skutečně jen nový zájezdový autobus“, vybavuje si Emanuelle Delmuelle. Dnes jsou patrové autobusy pevnou součástí cestovního ruchu – stejně jako i flotily společnosti Leroy Voyages. Roku 1985 koupil tento dopravce svůj druhý NEOPLAN Skyliner, který byl v otázkách komfortu a bezpečnosti ještě vylepšen. Poprvé se na palubě objevila toaleta a systém videa. V roce 1988 stály na dvoře společnosti již čtyři a následovalo je dalších šest NEOPLAN Skylinerů, jeden Megaliner a nakonec roku 2011 dva Starlinery. První patrový autobus z roku 1973 byl vyřazen až po 17 letech služby s pěknými třemi miliony kilometrů na tachometru a nahrazen byl přirozeně opět NEOPLAN Skylinerem. Zvlášť vychvaluje Emanuelle Delmuelle nekomplikovanou spolupráci s NEOPLAN: „Neboť Belgie je ve srovnání s Německem malý trh, bylo na začátku složitější najít někoho na údržbu. Můj otec byl takový nadšenec do NEOPLAN, že kvůli servisu často sám jezdil do Stuttgartu, a tam vždy obdržel kompletní služby.“ Vnější design autobusů byl u NEOPLAN vždy přizpůsoben požadavkům společnosti Voyages Leroy. Potřeba úprav v interiéru naproti tomu nikdy nenastala: Vnitřek byl již z výroby do té míry exkluzivní, že to sotva bylo možné překonat. Zdroj: MAN Truck & Bus Czech Republic

Autokar NEOPLAN Skyliner s individuální výbavou od MAN Bus Modification Center v Plavnu bude vozit fotbalový A tým.

Mimořádný komfort v novém týmovém autobusu FC Porto obstaral MAN Bus Modification Center. V autokaru NEOPLAN Skyliner budou moci hráči nejen komfortně cestovat ke svým zápasům, ale cestu budou moci využít k přípravě či relaxaci. • MAN Bus Modification Center (BMC) proměnil NEOPLAN Skyliner v luxusní týmový autobus se sólo sedadly. • Předání nového týmového autobusu na začátku fotbalové sezóny 2017/18 • Bezpečná a komfortní jízda díky 500 k silnému motoru, automatizované převodovce a nejmodernějším asistenčním systémům Klub FC Porto přivítal svůj nový týmový autobus s velikou show před tisíci fanoušky. První zápas sezóny se stal perfektní kulisou pro předání bohatě vybaveného autobusu NEOPLAN Skyliner hráčům, kteří tak ke svým dalším bojům budou cestovat maximálně pohodlně. Zvenku se patrový autobus s nápadným klubovým polepem jeví jako úplně obyčejný NEOPLAN Skyliner, s výjimkou LED světel v rozích. Že je zde ukryto více, se ukáže, až když se vstoupí dovnitř nového přírůstku týmu FC Porto: ve spodním podlaží slibuje nejlepší cateringové možnosti rozsáhlá kuchyně s varnou deskou, keramickým dřezem, chladničkou a mrazákem. Stoly v uspořádání Dos-a-dos umožňují komfortní porady trenérům, technickým pracovníkům i hráčům. V horním podlaží se neobyčejnost zjeví ještě výrazněji: kdo vystoupá po schodech, ocitne se mezi super komfortními sólo sedadly. Při konfiguraci sedadel 1+1 zde najde místo pro relaxaci a regeneraci celkem 20 hráčů. Integrované vybavení HiFi a multimediální systém s více monitory se postará o zábavu. Nezapomnělo se ani na zásuvky u každého sedadla, stejně jako na chladničky ve spodním i horním podlaží. Dvouzónová klimatizace, umožňující individuální regulaci v jednotlivých podlažích, konvektorové topení a dvě jednotky vyhřívání nástupů garantují příjemné klima při cestování. Během zápasu tuto úlohu přebírá stacionární klimatizační zařízení s elektrickým kompresorem, který je umístěn v zavazadlovém prostoru. Aby při cestování poskytoval pasažérům maximální možné bezpečí, disponuje NEOPLAN Skyliner mnohými asistenčními systémy. Mezi ně se řadí mimo jiné asistent nouzového brzdění (EBA), tempomat regulující odstup od vozidla vpředu (ACC), asistent upozorňující na vyjetí z jízdního pruhu (LGS) a dále elektronicky řízené tlumiče pérování MAN ComfortDriveSuspension (CDS). Týmový autobus je tak perfektně připraven na cesty družstva FC Porto po celé Evropě. O svižnou a pohodlnou jízdu se stará moderní hnací řetězec dle Euro 6. S šestiválcovým motorem common rail o zdvihovém objemu 12,5 l a výkonu 500 k (368 kW) se již nechá cestovat opravdu slušně. Aby cesta představovala maximální relaxaci rovněž pro řidiče, je zde ve službě automatizovaná převodovka ve spojení s topografickým tempomatem MAN EfficientCruise. Tímto mimořádným autobusem bude na zápasy cestovat A tým klubu FC Porto. Hezky to k sobě ladí - neobyčejný tým má stejně neobyčejný autobus. Zdroj: MAN

Dopravní muzeum ve Strašicích na Rokycansku zve na největší akci letošní sezóny.

O víkendu 12. a 13. srpna proběhne u příležitosti strašické pouti a posvícení letošní 4. termín víkendu otevřených vrat spojený s jízdami historických vozidel. Na vyhlídkový okruh obcí Strašice vyrazí historická vozidla každou hodinu, v sobotu od 10. do 20. hodiny, v neděli pak od 9. do 17. hodiny. Přeprava na lince je bezplatná. Podrobnější jízdní řád naleznete v přiložené pozvánce. Dopravu na „obecní lince“ bude zajišťovat autobus Škoda 21 ab, dále pak autobus Karosa ŠL 11 nebo Karosa C 734. V sobotu 12. srpna přibližně mezi 11. a 12. hodinou bude v dopravním muzeu navíc k vidění více než desítka amerických historických i současných automobilů. V sobotu dopoledne a po celou neděli se pak návštěvníci mohou těšit na speciální jízdy turistických spojů. Pozvánka s podrobnými jízdními řády Víte že do strašického dopravního muzea jezdí o víkendu i přímé autobusové spojení z Prahy? Ze stanice Praha, Nové Butovice odjíždí (jen v sobotu!) autobus v 8:30, do Strašic přijede v 9:43. Po prohlídce muzea, a případném obědu, odjíždí autobus zpět ze Strašic (ObÚ) ve 12:48. Tento autobusový spoj končí v Rokycanech (13:20), a tak je nutné dále přestoupit na vlak. Vlak zpět na pražské hlavní nádraží přijede ve 14:41. Další možnosti spojení (v neděli) naleznete na webu muzea . Srdečně Vás zveme! Škoda-bus klub Plzeň, z.s.

Merce des Sprinter se stahovací střechou jezdí v hornatém největším kantonu Graubünden.

Symbolem švýcarské důkladnosti a přesnosti nejsou jen hodinky a vlaky, ale třeba i autobusy. Například ty poštovní. Zajíždějí také tam, kam nevedou koleje a nejezdí žádné jiné spoje a současně s cestujícími vozí poštovní zásilky. Až do druhé poloviny 70. let minulého století byly ve flotile švýcarských Postbusů také „kabriolety“ autobusy, které umožnily turistům kochat se do všech světových stran krásami alpské země. Autobusy se zatahovací plátěnou střechou brázdily švýcarské cesty již od roku 1920 a naposledy vyjely v roce 1976. Teď se na silnice znovu vrátily, i když zatím jen v jednom exempláři. Jedná se o dvacetimístný Mercedes Sprinter, který byl nasazen v červenci v kantonu Graubünden. Přednostně by měl být používán pro turistické skupiny. Ve výbavě kromě stahovací střechy neschází ani lednička na pití a občerstvení. Graubünden je největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Díky hlubokým údolím a vysokým horám je řídce osídlen. „Kabriolet“ je současně symbolem nové spolupráce mezi Postbusy a Švýcarskou federací turistických cest, která zastřešuje celostátní péči o turistické trasy a jejich značení. Postbusy by měly kromě dalších tras vozit turisty právě do míst, kde mohou dál pokračovat pěšky po zajímavých trasách. Pochopitelně i tam, kam jiné spoje nejezdí a pro které jsou Postbusy jako druh veřejné dopravy jediným spojem. Postbus s otevřenou střechou je zatím prvním exemplářem a podle vyjádření švýcarské pošty o dalších autobusech bez střechy neuvažují. Představitelé kantonu Graubünden oznámili, že pokud by se našlo využití otevřeného poštovního autobusu i pro „konvenční dopravní služby“, nemusel by první vůz zůstat osamocený. Zdroj: www.denik.cz

Národní přepravce Savonlinja se ve spolupráci se společností Scania rozhodl postavit speciální autobus s vlastní saunou

Napříč Finskem projel „parní“ autobus Scania, cesta začala ve městě Hanko v nejjižnější části Finska a vedla napříč celou zemí až do Nuorgamu, což je vesnička nedaleko nejsevernějšího bodu země tisíce jezer a tím také celé Evropské unie. Během své jízdy udělal 8 zastávek s finskými celebritami, například v Kuopiu byl bývalý skokan na lyžích a olympijský medailista Ari-Pekka Nikkola, který je v současnosti manažer služeb zákazníkům společnosti Scania. Během čtyř dnů ujela mobilní sauna rekordních 1800 kilometrů a svezla 102 cestujících. Interiér je v dřevěném provedení a teplota se během saunování pohybovala v rozmezí od 70 do 100 st. Celsia. K dispozici měli cestující, kromě nevšedního zážitku, také chlazené nápoje a v Nuorgamu mohli cestující skočit ze sauny rovnou do vod Arktického oceánu. TZ Scania