- » Zprávy
- » Zajímavosti
- » Veletrhy
- » Akce
- » Autobusy
- » Servis
- » Dopravní systémy
- » Veteráni
- » Alternativy
- » Koleje
- » Trucky
Zajímavosti
1. ledna 1899 začaly platit „permanentní lístky předplatné“. Roční jízdenka stála 120 K. K dostání byly v pokladně Elektrických podniků ve Staroměstské tržnici.
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) si v lednu připomíná 120. výročí předplatních časových jízdenek v pražské MHD. Od počátku své existence se tehdejší Elektrické podniky královského hlavního města Prahy (dnešní DPP) snažily pro cestující zavádět různé jízdní výhody. Během desetiletí, kdy vznikla celá řada různých druhů předplatních jízdenek, se také jejich podoba a vzory několikrát zásadně změnily. DPP u příležitosti tohoto historického výročí připravil tematickou výstavu ve stanici metra Florenc a v těchto dnech spustil do prodeje speciální brožuru, věnující se předplatním jízdenkám v hlavním městě. 1. ledna 1899 začaly platit „permanentní lístky předplatné“, první předplatní časové jízdenky. Roční jízdenka stála 120 K (tedy 600násobek max. základního jízdného), půlroční 70 K. Obě opravňovaly k libovolnému počtu jízd jak v síti elektrických a koňských drah Elektrických podniků královského hlavního města Prahy. Jediným výdejním místem byla tehdy pokladna EP ve Staroměstské tržnici. První předplatní jízdenky si koupilo celkem 29 zájemců. U příležitosti výročí 120 let předplatních jízdenek DPP připravil ve stanici metra Florenc historickou výstavu o jejich používání v pražské hromadné dopravě. Návštěvníci tak až do konce dubna budou moci zhlédnout, jak v pražské MHD běžel čas od prvního „permanentního lístku předplatného“ z roku 1899 až k současné čipové Lítačce. Již před 120 lety zaplacení jízdného pro delší časové období nebo předplacení více jízd vycházelo levněji než používání jednotlivých jízdenek. Výstava mapuje například období prvních předplatních lístků pro školáky, které byly zavedeny v roce 1912. Již v roce 1913 se objevila nová podoba předplatních jízdenek s fotografií majitele. Roku 1928 měli Pražané k dispozici první pojízdnou prodejnu cenných známek ve speciálním vlečném voze u Muzea. „Chceme cestujícím připomenout jak pražské tramvajenky, jak se jim dlouhá léta také říkávalo, vypadaly. Mnozí z nás si ty starší typy ještě pamatují,“ říká Pavel Fojtík, vedoucí odd. Archiv DPP. „V současnosti počty zakoupených ročních kuponů každoročně rostou. Naše služby oceňují nejenom Pražané a lidé pracující v metropoli, ale i cizinci, kteří v Praze dlouhodobě žijí,“ doplňuje Ladislav Urbánek, dopravní ředitel a místopředseda představenstva DPP. V prodeji je speciální brožura mapující historii jízdného v Praze. Je dostupná v Infocentrech Můstek, Anděl, Hradčanská, Nádraží Veleslavín, Magistrát hl. m. Prahy a v neposlední řadě také na Fanshopu DPP za 40 Kč. V první polovině roku 2019 se zájemci mohou mj. těšit na výroční svazek Encyklopedie MHD, která bude mapovat jízdné již od roku 1875, kdy začala jezdit koňka a oficiálně lze hovořit o začátku pražské MHD. Zajímavé ukázky z historie tarifu a jízdenek pražské MHD jsou k vidění v Muzeu MHD , které je letos otevřeno i v zimních měsících o sobotách a nedělích od 9 do 17 hodin. Zdroj: DPP
S počtem 2 600 řidičů a 2 000 autobusů je Arriva stále největším autobusovým dopravcem v Česku a i letos chce růst. Kromě jiného koupí autobusy za stovky milionů korun.
Arriva právě v Žatci buduje novou provozovnu, chystá nákup několika desítek velkokapacitních autobusů, plánuje být největším provozovatelem elektrobusů v České republice a ve velkém vstoupí také na železnici. Jak přesně bude rok 2019 z pohledu Arrivy vypadat, jsme se ptali generálního ředitele mateřské Arriva Transport Daniela Adamky. Máte za sebou úspěšný, nebo spíš náročný rok? To se myslím nevylučuje. (směje se) Ale na rovinu, rok 2018 pro nás byl velmi náročný a myslím, že ostatní dopravci budou vědět, o čem mluvím. Nedostatek řidičů i nedostatek dalších technických profesí, jako jsou mechanici, autoelektrikáři a další, je problém celého Česka. Každý se ho snažíme zvládnout, jak nejlépe umíme. Autobusů si dnes můžete koupit, kolik chcete. Ale najít chlapa, který tím volantem bude rád točit, je těžké. Není problém v tom, že řidiči dostávají prostě málo peněz? Často toto téma sami otevírají. Za poslední dva roky u nás stouply mzdy řidičů o 25 % a o dalších 10 % vzrostou letos. Ten nárůst si rozhodně zaslouží. Zápasíme ale s tím, že některé kraje v závazku veřejné služby takto zvýšené náklady nekompenzují. V řadě míst zvyšujeme platy, ale za kilometr dostáváme pořád stejně, není snadné s penězi vyjít. Věřím, že už každou chvíli začne platit nižší sazba DPH. Objednatelé by tak měli mít peníze na zvýšení mezd řidičů, mechaniků, dispečerů a dalších profesí. Kde řidiče hledáte? Všude! I v zahraničí, v Srbsku a na Ukrajině. A snažíme si je také vychovávat – když přijdete s řidičským průkazem na osobní nebo nákladní auto, zaplatíme vám autoškolu na autobus. Hotový řidič autobusu dostává nástupní bonus dvacet tisíc korun, pokud přijde s oprávněním skupin C nebo B, dostane k nástupu deset tisíc. A myslíme i na naše řidiče. Když přivedou kamaráda nebo známého s papíry na autobus, deset tisíc je jejich. Snažíme se řidiče zajistit všemi cestami. Kolik lidí byste teď do provozu přijali? Určitě dvě stě. Říkáte, že loňský rok byl také úspěšný, ale třeba v Moravskoslezském kraji jste o některé oblasti přišli… Ano, ale zase jsme uspěli v Teplicích, na železnici a budujeme provozovnu v Žatci. Do dalších soutěží na zajištění autobusové dopravy se hlásíme a budeme bojovat o nová území. To je normální, že někde uspěje nový dopravce, jinde zase uspějete vy místo někoho současného. Mrzí nás, když cokoliv ztratíme, ale období, kdy dopravce jezdil na jednom území třicet let, už bohužel skončilo. Říkal jste v Žatci? To je oblast, kde bychom Arrivu nečekali. Budeme tu pro Ústecký kraj jezdit místo dopravce TD Bus, který skončil. Co vás vede k tomu, že se hrnete do železniční dopravy? To většina autobusových dopravců v Česku nedělá. I v zahraničí má Arriva vlaky, v některých zemích i lodě, pro nás je to standardní. A na českém trhu byla dlouho situace taková, že vše jezdil jeden železniční dopravce, který dostával od státu peníze, které si řekl. Chceme i s ostatními dopravci objednatelům ukázat, že mohou mít lepší kvalitu za méně peněz. Ono to opravdu funguje. Navíc, kde je konkurence a zlepší se tam služby, tam začíná jezdit veřejnou dopravou více lidí než dosud. Lidé jsou ochotní nechat auto doma, když jim nabídnete dobrou alternativu. Na kterých tratích vás tedy v nejbližší době uvidíme? Loni v prosinci jsme začali jezdit v rámci systému Pražské integrované dopravy linku S49 z Roztok u Prahy do Hostivaře. Letos v prosinci vyjedeme na čtyři rychlíkové linky pro Ministerstvo dopravy a rádi bychom také ve spolupráci s Leo Expressem začali zajišťovat osobní dopravu na několika tratích Zlínského kraje. Zmínil jste Pražskou integrovanou dopravu. Často se mluví o tom, že nutně potřebuje velkokapacitní autobusy. To je pravda, systém PID se rozšiřuje postupně na celé území Středočeského kraje. Letos se budou integrovat další oblasti a lidé jezdí v okolí Prahy integrovanými vlaky i autobusy ve stále větším počtu. Už loni jsme pořizovali velkokapacitní autobusy pro Kladensko, letos nakoupíme skoro 60 kloubových autobusů pro dopravu v Praze a ve Středočeském kraji. Jaké tedy plánujete v roce 2019 celkově investice do obnovy vozového parku? Když zůstaneme u autobusů, počítám, že letos v celé Arrivě nakoupíme autobusy ve stovkách milionů korun. Budou mezi nimi i elektrobusy? Elektrobusy jsou pro nás velmi důležité, chceme se letos dostat opět na první místo a být největší provozovatel bezemisních autobusů u nás. V Teplicích máme od loňského roku nové parciální trolejbusy a budeme s Teplicemi spolupracovat na zcela bezemisní veřejné dopravě ve městě. V Bílině jezdí nově naše elektrobusy od podzimu, chystáme nákup elektrobusů pro Kutnou Horu a za pár dní vyjedou nové elektrobusy také v Trutnově. Pokračujeme i v nákupu CNG autobusů, letos hlavně pro Kladno a také pro Trutnov. Proč vás ekologická doprava tak baví? Elektrobusy jsou dražší, jejich provoz komplikovanější, domluva jejich nasazení a objednání z veřejných rozpočtů stojí také víc úsilí. Ale je to velmi důležité. Arriva chce podporovat bezemisní dopravu a chci to i já osobně. Doprava je vnímána jako jeden z významných znečišťovatelů životního prostředí a je pravda, že na tom má svůj podíl. Budoucnost je jednoznačně v pohonech, které méně zatěžují okolí. Do center měst patří ekologické dopravní prostředky. Elektrobusy a parciální trolejbusy už považuji za standard. Dovedu si ale představit, že bychom využili i naše zkušenosti z provozu vodíkového autobusu v projektech, které budou chtít hlouběji podporovat bezemisní dopravu.
Adeptky na titul Miss France 2019 na svých cestách po Francii využívaly luxusní Setru S 516 HD. Vlajkovou loď společnosti Savac.
Více než 20 let vozí uchazečky o titul Miss France v rámci soutěže autobusová společnost Savac. V roce 2018 mělo 30 finalistek možnost užít si během cest po Francii komfortní a bezpečnou Setru S 516 HDH. Díky panoramatické střeše, vlastnímu obývacímu prostoru a nejmodernějším bezpečnostním a asistenčním systémům byl turistický autobus ze série Setra TopClass skvělou volbou pro 18 až 24 leté potencionální dědičky trůnu francouzské královny krásy. Miss France 2019 získala v Zénith de Lille 24letá Vaimalama Chaves z Tahiti.
24 týmů cestuje bezpečně a pohodlně v zájezdových autobusech od MAN Truck & Bus, oficiálního partnera mistrovství.
Ve čtvrtek 10. ledna začalo 26. mistrovství světa v házené. 24 týmů bojuje do 27. ledna o světový titul. Mistrovství se koná v Německu a Dánsku. Na jednotlivá utkání, která se konají v Berlíně, Kolíně, Mnichově a Hamburku, sportovci cestují autobusy MAN. Jako "oficiální dodavatel" nabídl MAN Truck & Bus dvanáct týmových autobusů pro turnaj: jedenáct autobusů MAN Lion's Coach a jeden NEOPLAN Cityliner, v němž bude jezdit německý tým. Již v polovině prosince byly nápadně obrandované vozy předány před MAN Bus Forum v Mnichově. "Týmový autobus mužského národního házenkářského týmu (DHB) zajišťuje pozornost svým nezaměnitelným designem. Polep autobusu ,Deutschland fährt MAN‘ na černém lakování činí z autobusu opravdový poutač pohledů," říká Hartmut Sander, viceprezident Corporate Communications společnosti MAN Truck & Bus odpovědný za sportovní sponzoring. Kromě vzhledu zaujme zájezdový autobus zejména exkluzivním interiérem, který zhotovil MAN Bus Modification Center (BMC) v Plauenu. Vozidlo má zadní salónek se stolem a sedm VIP jednolůžkových sedadel v koženém čalounění. Kromě toho má týmový autobus k dispozici dva stoly Vis-á-Vis, pohodlnou kuchyň a vysoce výkonné multimediální vybavení pro trenéry, sportovce a doprovodný personál. Rozhovory před zápasem a po zápase jsou tak velmi pohodlné. "Dobře promyšlená řešení, velkorysý interiér a komfortní sedadla, stejně jako ambientní osvětlení zajišťují, že házenkáři přijíždějí na místo utkání odpočinutí," říká Andreas Losert, regionální manažer prodeje autobusů společnosti MAN Truck & Bus Deutschland. Cityliner L je poháněný výkonným vznětovým motorem o výkonu 440 koní (324 kW) a s normou Euro 6 splňuje standardy z hlediska ekologické šetrnosti a hospodárnosti. O bezpečnost se starají četné asistenční systémy, jako je kamerový systém BirdView, systém elektronického brzdění (EBS), asistent nouzového brzdění (EBA), asistent jízdy v jízdním pruhu (LGS) a adaptivní tempomat (ACC). Ale i ostatní týmy mistrovství světa v házené se mohou plně spoléhat na týmové autobusy. Vozidla MAN Lion's Coach nabízejí až 14 metrů prvotřídního pohodlí v kombinaci s vysokou efektivitou. Prostorný interiér a ergonomická komfortní sedadla zaručují uvolněnou jízdu i na delších cestách. Jako partner 26. mistrovství světa v házené MAN pokračuje ve své úspěšné sportovní účasti: "Zejména v týmových sportech nelze autobusy MAN Truck & Bus opomenout. Sportovní sponzorství se stalo zavedeným nástrojem a pomáhá emocionálně a přesvědčivě zvyšovat prestiž značky," shrnuje Hartmut Sander. Zdroj: MAN
Prosinec a leden přinesly do Plzně řadu novinek, které si stručně představíme. Nový autobusový terminál, nové autobusy a trolejbusy pro PMDP i povedená Vánoční tramvaj.
Nový terminál pro regionální autobusové linky slouží cestujícím od změny jízdních řádů 9. prosince 2018. Hlavním motivem pro výstavbu nového autobusového nádraží bylo usnadnění přestupů mezi vlaky a autobusy. Zatímco dřívější Centrální autobusové nádraží (jenž však bude nadále také využíváno) je od hlavního vlakového nádraží vzdáleno takřka 2 kilometry a cestující museli při přestupech využívat tramvajovou linku 2 či složitě bloudit, nový terminál pro autobusy s hlavním vlakovým nádražím sousedí. Terminál vznikl na místě původních uhelných skladů a kolejiště. Výstavba nového terminálu trvala něco málo přes rok, z celkových nákladů 150 milionů Kč bylo 100 milionů získáno formou dotací z Integrovaného regionálního operačního programu a ze státního rozpočtu. Nové autobusové nádraží se skládá z nástupišť pro cestující v západní části a z odstavné plochy ve východní části. K dispozici je celkem 9 odjezdových a 1 příjezdové stanoviště. Zatím jsou na terminál vedeny linky především z jižního a východního Plzeňska, od roku 2020 by dle plánů POVEDu na terminál měly zajíždět všechny páteřní linky krom linek ze severního Plzeňska (zde se čeká na dostavbu přeložky silnice I/20, protože na stávajících komunikacích často vznikají kolony). Na odstavné ploše nalezneme devět stání pro spíše krátkodobé odstavení mezi jednotlivými spoji. Dvě stání jsou rezervována pro PMDP, jelikož odstavná plocha slouží také jako obratiště pro linky MHD. Ukončeny jsou zde autobusové linky 35 a 57 a vybrané posilové spoje trolejbusových linek 15 a 17. Další zimní novinkou je obohacení flotily Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) o nová vozidla v karoserii Solaris New Urbino. Na začátku roku 2019 se jedná o celkem 10 vozidel, z toho tři autobusy a sedm trolejbusů. Všechna vozidla jsou kloubová, v komfortní výbavě s klimatizací salonu pro cestující, kamerovým systémem, trolejbusy jsou opatřeny také bateriemi pro jízdu mimo trolejové vedení. Nové autobusy své první cestující svezly v sobotu 5.1.2019, nové trolejbusy zatím jsou teprve vyráběny a první vozy se objevují na zkušebních jízdách. Autobusy obdržely ev. č. 605, 606 a 607 a jsou nasazovány na páteřní linky 30, 41 a dále i na linky 24, 35, 56 či 57. Novým trolejbusům se zde budeme věnovat ještě podrobněji v samostatném článku. Poslední zajímavostí ze zimní Plzně je Vánoční tramvaj, kterou PMDP realizovaly v roce 2018 poprvé. Inspirací byl fenomén zdobení tramvají v adventním čase v řadě měst. Tramvaj byla poprvé Plzeňanům představena 2. prosince 2018, kdy byl rozvěšován i vánoční strom na náměstí Republiky. Využit byl Vario LF 2/2 IN č. 362, který byl společnostmi Z-Dekorace a Blachere Illumination opatřen polepem bílé krajiny a vánočními dekoracemi a osvětlením. V pravidelném provozu byla tramvaj nasazována počínaje 3. prosincem 2018 a konče 6. lednem 2019. Většinu provozu strávil vůz na lince 2, která byla vyhodnocena jako nejvhodnější (na lince 1 je riziko častých dopravních nehod na Slovanské třídě, u linky 4 by vůz kapacitně nemusel stačit). V povánočních pracovních dnech (27., 28. a 31. prosince) byla vánoční tramvaj vypravena na linku 4. Posledním výkonem byla pro vánočně vyzdobený vůz byla Tříkrálová charitativní jízda 8. ledna 2019, při které vůz projel většinu plzeňské sítě. Reakce široké veřejnosti na vánoční tramvaj zdaleka předčily očekávání, vůz byl vnímám velmi pozitivně a na sociálních sítích se těšil velké pozornosti. V čtenářské anketě webového magazínu OMH86.cz o nejhezčí vánoční tramvaj získala plzeňská vánoční tramvaj druhé místo (po vánoční tramvaji v maďarském Miškolci), z hlediska českých dopravních podniků tak byla hodnocena jako nejzdařilejší. Vůz v Miškolci je vítězem po právu, kromě okouzlujícího exteriéru má propracovaný i vánoční interiér s dekoracemi a doplňky, což v plzeňské vánoční tramvaji realizováno nebylo. I tak ale plzeňská vánoční tramvaj rozhodně splnila svůj účel a PMDP si za ní zaslouží velkou pochvalu a přání, ať i v dalších letech je plzeňská tramvaj, či jiný vánočně vyzdobený prostředek MHD, minimálně stejně úspěšný. Zdeněk Kresa
Vláda vyjednává s Čínou o dovozu hybridních autobusů pro modernizaci veřejné dopravy na ostrově. Velká obnova se chystá hlavně v okolí hlavního města Colomba.
Ministr dopravy a civilního letectví Ashoka Abeysinghe řekl v úterý 8. ledna na setkání s novináři, že vláda plánuje nákup autobusů a v tomto smyslu jedná s čínskými společnostmi, které vyrábějí autobusy na elektřiinu vyrobenou z vodíku a hybridní autobusy. Podle ministra se očekává výsledek nabídkového řízení v příštích 28 týdnech. "Před pár měsíci jsem byl v Číně a navštívil jsem čínské společnosti. Potřebujeme hybridní autobusy, protože nemáme dostatek nabíjecích stanic pro elektrické autobusy," řekl ministr. Nákup 50 elektrických autobusů oznámil přitom téměř přesně před rokem. Zprávu uveřejnil místní tisk. V této souvislosti se mluví o autoubusech Yutong ZK6125FCEVG1 poháněných elektřinou z palivových článků. Uvidíme, který z čínských výrobců obsadí srílanský trh. V nedávném výzkumu provedeném místní vládou se zjistilo, že do roku 2030 bude více než 60 procent obyvatel ostrova závislých na spojení do hlavního města veřejnou dopravou. Srí Lanka se proto snaží zlepšit svou infrastrukturu veřejné dopravy, zejména v hlavním městě Colombo, kde roste i počet turistů a dopravní kolapsy se stále zvyšují. Zdroj: newsin.asia
Německý dokumentární film "Dieselová katastrova" ukazuje fakta o emisích. Kontroverzní jsou i důsledky pro zdraví.
Celý minulý rok se mluvilo o připravovaných omezeních vjezdů do německých měst pro auta se starým dieselovým motorem. Důvodem je dlouhodobé překračování hraničních hodnot oxidů dusíku (NOx). V Hamburku začal zákaz vjezdu platit už v polovině loňského roku, zatím do dvou nejrušnějších ulic. Jde o Stresemannstrasse (omezení platí pro nákladní vozy) a 580 metrů dlouhé Max-Brauer-Allee. Zákaz vjezdu do ulice Max-Brauer-Allee, která je klíčovou dopravní tepnou centra Hamburku, se mělo dotknout asi 168 000 registrovaných vozů se staršími dieselovými motory. Porušení zákazu vyjde řidiče osobního automobilu na 25 eur, šofér kamionu zaplatí cca třikrát kolik. Ve Stuttgartu platí zákaz od 1. ledna 2019, ve Frankfurtu od 1. února, v Bonnu a Kolíně nad Rýnem od začátku dubna, v Berlíně zřejmě od června. Další města budou s největší pravděpodobností následovat. Zákaz se vztahuje na celá centra měst nebo pro začátek jen na několik ulic. Týká se aut s dieselovými motory do kategorie Euro 4, připravuje se ale zpřísnění na auta plnící Euro 5. První kontroly měření NOx v Hamburku údajně ukazují, že po zákazu dieselů naměřené hodnoty v ulicích neklesly, ale naopak vzrostly. Někteří odborníci zpochybňují i limity nastavené EU (maximální koncentrace 40 mg/m3). Kontroverzní jsou podle lékařů i důsledky zvýšené koncentrace NOx pro zdraví. Například bývalý prezident Německé pneumologické společnosti Prof. Dieter Köhler uvedl "Cigaretový dým a adventní svíčky jsou mnohem horší." Už před Silvestrem jsme byli upozorňováni na to, jak velkou koncetraci škodlivin posílají do ovzduší novoroční ohňostroje. Už několik let se mluví i o tom, že velké množství metanu produkuje skot. Zdrojem emisí NOx jsou například plynové sporáky, boilery nebo dokonce obyčejné svíčky. Německá televizní stanice ARD v pondělí 7. ledna odvysílala dokument „Das Diesel-Desaster”, který upozorňuje na to, co je v našem okolí zdrojem emisí NOx a v jaké intenzitě. Zákazy vjezdu aut s dieselovým motorem nám zřejmě nepomohou. Dokument stanice ARD od Thomase Berbnera a Torbena Börgerse (7.1.2019, 21:45 hodin) Více o problematice na webu autoforum.cz
Významné jubileum si počátkem roku 2019 připomíná Dopravní společnost Zlín – Otrokovice. 27. ledna uplyne 75 let od slavnostního zahájení trolejbusové dopravy ve městě.
Jak se zrodila myšlenka na zavedení trolejbusové dopravy ve Zlíně? Snad prvním podnětem byl pro zlínské radní článek, který vyšel v Lidových novinách 18. září 1934. Článek informoval veřejnost o rozhodnutí Správní rady brněnských pouličních drah zavést trolejbus v moravské metropoli. Už o dva dny později odchází ze Zlína dopis do Brna s dotazem na podrobnosti. Představitelé Zlína chtěli znát cenu trolejbusu, náklady na vybudování jednoho kilometru trolejbusové trati a další provozní náklady. Zajímali se o technický popis vozidla, prosili brněnské kolegy o prospekt, chtěli získat i jejich pozdější zkušenosti. Dopis tehdy podepsal první náměstek starosty Zlína Josef Zavrtálek. Trvalo to ještě téměř deset let, než první tři trolejbusy vyjely s cestujícími do ulic Zlína. Vznikla firma Zlínská dopravní, a. s., jejímž největším akcionářem byla – jak jinak – firma Baťa. Osobností, která se nejvíce zasloužila o spuštění trolejbusové dopravy a počátky rutinního provozu, byl první ředitel podniku Vilém Pecina. Začínalo se s linkami A, B a C. Od té doby zůstaly trolejbusy hlavním dopravním prostředkem MHD ve Zlíně a později i v Otrokovicích. Trolejbusová síť se postupně rozšiřovala a tomuto dopravnímu prostředku zůstali Zlíňané věrni i v období stagnace v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy některá města své trolejbusové provozy unáhleně rušila. „Pro Zlín to bylo nepochybně šťastné rozhodnutí postavit systém jeho městské dopravy na trolejbusech. Ukazuje to na velkou předvídavost zakladatelů trolejbusové dopravy už v dobách, kdy se péči o životní prostředí nevěnovala taková pozornost jako nyní. Výhody tichého dopravního prostředku, který v místě svého provozu neprodukuje žádné emise, plně oceňujeme zejména v posledních desetiletích,“ říká ředitel DSZO Josef Kocháň. Zlín a Otrokovice počítají s trolejbusovou dopravou i do budoucna. „Už letos na jaře chceme spustit zajímavý projekt prodloužení jedné z trolejbusových linek až po zoologickou zahradu v Kostelci, a to s využitím bateriových trolejbusů. Uvnitř města pojedou pod trolejovým vedením, ze kterého budou dobíjet i baterie, v nezatrolejovaném úseku v Kostelci a Štípě budou elektrickou energii z baterií odebírat,“ dodal ředitel DSZO. Pořízení nových bateriových trolejbusů je z 85 procent financováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Uvažuje se rovněž o prodloužení trolejbusové trati v Otrokovicích – opět s nasazením bateriových vozů a s částí trasy mimo trolejové vedení. Firma hodlá v nejbližší době investovat také do modernizace měníren a starších trolejových tratí. Tyto projekty budou spolufinancovány dotací z Fondu soudržnosti (FS), poskytovanou v rámci operačního programu Doprava. V současné době tvoří vozový park DSZO více než pět desítek trolejbusů – sólo vozů i kloubových vozidel. Téměř všechny jsou nízkopodlažní, asi třetina je vybavena klimatizací salonu pro cestující. Ve vozovém depu DSZO nechybí pro slavnostní příležitosti ani jeden plně funkční historický trolejbus z konce sedmdesátých let, někdy dokonce jezdí i s historickou vlečkou. Trolejbusy ve Zlíně a Otrokovicích najedou ročně zhruba 3,1 milionu kilometrů a přepraví asi 21,7 milionu cestujících, což tvoří téměř 70 procent ze všech přepravených cestujících ve zdejší MHD. 27. 1. 1944 byl provoz zahájen třemi trolejbusy typu FBW-BBC. Vozy s podvozky Brozincevič a elektrickou výzbrojí Brown-Boweri měly karosérie vyrobené podle dokumentace švýcarské firmy Tuscher + Co., Zurich. Dosahovaly max. 50 km/h. Každý vůz měl kapacitu 26 sedících a 45 stojících. Sedadla byla uspořádána podélně. Do konce roku 1944 byly dány do provozu další dva trolejbusy FBW-BBC. V roce 1947 byly do provozu zařazeny další tři vozidla typu FBW-BBC. Všechny tyto trolejbusy byly vyřazeny z provozu v letech 1964-1965. Další trolejbusy byly zařazovány do provozu v letech 1948, 1949, 1951 a 1954. Více bude toto výročí připomínat DSZO na letošním dni otevřených dveří v červnu. Zdroj: DSZO
Čas od času se můžete na našem webu setkávat s ilustracemi od kreslíře Marka Simona. Pokud si nás i na Silvestra otevřete, určitě vám pomohou zlepšit náladu, tak jako nám.
Marek Simon pro Busportál, kromě jiných vtipných obrázků, vytvořil i letošní vánoční a novoroční přání. Nám se moc líbí a doufáme, že vy, naši čtenáři, partneři a přátelé, jste trochu ironickou pointu správně pochopili a třeba i díky tomu se na náš portál v průběhu příštího roku znovu vrátíte. Marek Simon patří mezi nejlepší české kreslíře. Je dvojnásobným vítězem titulu Karikaturista roku, soutěže, kterou vyhlašuje Česká unie karikaturistů. Ta každoročně vybírá nejlepšího z českých kreslířů a zároveň vtipálků, což čítá zhlédnout několik stovek jejich humorných obrázků. Ocenění získal Marek Simon oprávněně. Na jednom obrázku dokáže výstižně a humorně vyjádřit svůj názor na různá aktuální témata, a jeho nosaté postavičky jsou prostě roztomilé. Před pár lety získal také první místo v soutěži kreslené reklamy Red Bull Best Ad Contest a uspěl i v evropské novinářské soutěži Press Cartoon Europe a v prestižní International Tourism Cartoon competition. V naší redakci vyloudí úsměv na tváři už jen pohled na jeho vtipné a milé postavičky. Jejich původní předlohou jsou mimozemšťané a příšery, které Marek kreslil už v dětství. Od té doby se postupně změnily, ale v principu jsou stejné. Trochu odlišnou postavičku používá Marek pro dětské kresby. A proč právě Marek Simon v magazínu o autobusech a veřejné dopravě? Nemyslíme, že by vadilo, pokud by to vůbec žádnou souvislost nemělo, přesto on sám trefné odůvodnění našel: "Jsem z Vysokého Mýta, kde se vyrábí autobusy Karosa. Tedy vlastně Iveco, které patří pod CNH, ale všichni tady stejně říkají Karosa. Jako děti jsme si chodili hrát na nádraží a parkoviště, kde parkovaly podvozky od autobusů nebo hotové autobusy. Často nebyly ani zamčené, takže jsme se do nich dostali přes tajné tlačítko otevírání dveří u světel. Sledovali jsme přeměnu Karosy po revoluci, kdy ji kupoval Neoplan, nakonec z toho sešlo a dostala se pod Renault, později Irisbus atd. V sousedních Libchavách vyrábějí autobusy SOR, takže se dá říci, že jsem z autobusového kraje. Navíc pracuji v Mikroelektronice, která má k veřejné dopravě a autobusům také blízko." Jsme rádi, že vám můžeme dnešní Silvestrovský den zpříjemnit více než desítkou kreslených vtipů Marka Simona. Pokud by to nestačilo, můžete se podívat na stránky deník.cz , kam pravidelně přispívá, stejně jako na ekonomicko-zpravodajský server kurzy.cz. Kromě kreslení vtipů do novin se Marek zabývá i tvorbou na zakázku (můžete ho sledovat také na facebooku ). Pro město Vysoké Mýto například nakreslil velmi populární kalendář na rok 2018. Pro Mikroelektroniku už léta vymýšlí novoroční přání, které mnozí z vás jistě znají. Přejeme vám dnes večer veselou náladu a pevný krok při vstupu do nového roku! Redakce Busportálu
Všem našim čtenářům přejeme krásné Vánoce prožité v klidu a pohodě ve společnosti svých blízkých.
Děkujeme za zaslaná přání a přidáváme i pár fotek, které nás zaujaly na facebooku.