Za výrazné zlepšení kvality ovzduší ve Vídni může pandemie i rozvoj elektromobility a podpora městské hromadné dopravy.

Ovzduší ve Vídni se zlepšuje a vykázuje letos dokonce nejlepší výsledky od počátku měření. „ Už v roce 2019, tedy ještě před lockdownem, jsme naměřili nejnižší hodnoty škodlivých látek v ovzduší a podařilo se nám také dodržet hraniční hodnoty dané Evropskou unií," říká k pozitivním výsledkům vídeňského ovzduší Heinz Tizek z magistrátního oddělení 22 zabývajícím se životním prostředím. Podle Tizeka současná pandemie tomuto trendu pomohla a také ho zintenzivnila. Ke zlepšení došlo především v hodnotách oxidu dusičitého, na který mají vliv výfukové plyny z automobilů. Na jaře byla hodnota kvůli lockdownu výrazně nižší než obvykle, u hodnot jemného polétavého prachu to však bylo přesně naopak. I přes lockdown byly ve druhé polovině března vyšší než v předchozích týdnech. Důvodem bylo, že jsou hodnoty jemných prachových částic měřeny ze vzduchu a jsou silně závislé na meteorologii. Přesto dosáhly hodnoty jemného polétavého prachu letos nejnižších hodnot od začátku měření. Zlepšení kvality ovzduší způsobeno dodržováním celounijních předpisů, jako jsou předpisy týkající se emisí průmyslových a motorových vozidel, ale i opatřeními přijatými vídeňskou radnicí. Ke zlepšení ovzduší ve Vídni přispělo podle Tizeka hlavně rozšíření dálkového vytápění, ale i neustálé rozšiřování sítě městské hromadné dopravy. Mezi další významná opatření, která snižují podíl jemného polétavého prachu, patří podpora elektromobility a využívání vozidel s nízkými emisemi. Opatření přijatá Vídni prý nesou své ovoce: od roku 2003 se podíl jemného polétavého prachu snížil na polovinu. Hraniční hodnoty pro celou EU byly v posledních osmi letech rovněž dodrženy a v některých případech dokonce klesly pod hranici. Minulý rok pak došlo k dodržení limitních hodnot na všech měřicích stanovištích. Tyto výsledky pro Vídeň prý ale ještě nejsou dostačující. Nový městský radní pro životní prostředí Jürgen Czernohorszky chce do roku 2040 učinit Vídeň klimaticky neutrální. Zahraniční kanceláře města Vídně Eurocomm-PR Praha

Nápady Julese Verna se zdály více než sto let jako fantazie, klimatické změny, vyčerpávání energetických zdrojů a dostatek financí vede k podstatně rychlejší realizaci různých projektů.

Historie je plná příkladů dokazujících, že není radno se vysmívat na první pohled bláznivým nápadům technických snílků. Fantazie Julese Verna jako let na Měsíc nebo videotelefon patřily do oblasti sci-fi víc než sto let, v poslední době se ale čas od zrození nápadu pokládaného za utopii do jeho realizace začíná zkracovat – Bill Gates nebo Elon Musk a někteří další se realizace svých myšlenek nejen dožili, ale dokonce na nich pohádkově zbohatli. Stejný proces probíhá také v oblasti energetiky, kde je urychlován mimo jiné i klimatickou změnou a docházejícími energetickými zdroji. Kosmické lety s posádkou využívají vodík jako zdroj energie už od počátku 60. let minulého století. Po sedmdesáti letech stojí věda v této oblasti před další velkou výzvou. V reakci na poptávku NASA po nových vesmírných technologiích, které by umožňovaly doplňování paliva mimo Zemi, oznámila koncem letošního léta americká společnost Skyre plán na stavbu prvního závodu na výrobu vodíku na Měsíci. Základní myšlenka zahrnuje těžbu ledu ze zastíněných měsíčních pólů a elektrolýzu vody za vzniku vodíku a kyslíku. Oba plyny by se pak pomocí kryochladičů zkapalnily, aby mohly být skladovány v kosmické lodi jako pohonné hmoty. Plán má zatím řadu úskalí. Například je velmi obtížné stlačit v lunárních podmínkách malou molekulu vodíku a otazníky jsou také u nákladové efektivity a spolehlivosti vesmírného hardwaru. Na druhé straně zastávka na Měsíci kvůli doplnění paliva by přinesla velkou výhodu pro vzdálené meziplanetární lety. Start z druhého nejjasnějšího tělesa na obloze s gravitací na úrovni 16,6% Země totiž spotřebuje daleko méně energie, než start z domovské planety. Poněkud fantasticky vypadá i projekt australské společnosti Hypersonix Launch Systems, která chce vodíkem pohánět opakovaně použitelný hypersonický nosič určený k dopravě malých satelitů na oběžnou dráhu. Bezemisní raketa s rychlostí až dvanáctkrát vyšší než je rychlost zvuku zní jako pohádka, ale firma už přesto oznámila získání prvního grantu. Na investory v letecké dopravě zapůsobil i start prvního letadla na vodík, který se uskutečnil koncem září 2020 v Cranfieldu ve Velké Británii. Šestimístné letadlo třídy Piper M odstartovalo a přistálo ve výzkumném a vývojovém zařízení společnosti ZeroAvia. Další let bez emisí by měl být dlouhý už 250 mil. Tento projekt je součástí britského vládního programu na využití vodíku u komerčních letů. U zrodu solární energetiky stál mimo jiné i ruský raketový průkopník Konstantin Ciolkovský, který už před sto lety představil koncept vesmírné solární elektrárny. Od těch dob se sice nijak zvlášť nepokročilo v řešení základní otázky, tedy jak přenášet elektřinu vyrobenou na oběžné dráze dolů na Zemi dolů, ale samotná solární energetika prodělala za tu dobu vskutku raketový růst. A další revoluce ve fotovoltaice je možní na spadnutí. Tým vědců z University of Michigan v USA koncem listopadu 2020 oznámil úspěch ve vývoji barevně neutrálního, transparentního solárního článku s účinností 8 až 11 procent. Současné panely mají sice účinnost 15 až 20 %, ale jsou neprůhledné. Průhledné články slibují ohromné uplatnění zejména ve stavebnictví. Nejen střechy, ale i okna a celé fasády by mohly sloužit k výrobě elektřiny a budovy by se tak staly zcela energeticky nezávislými. Solární energetika ale přes zmíněné problémy s přenosem elektřiny nezdává ani snahy o uplatnění ve vesmíru. Mimo zemskou atmosféru je totiž sluneční světlo až 11krát intenzivnější a především nepřetržité. Evropská kosmická agentura v září 2020 oznámila, že začala hledat nápady na sluneční solární satelity. Podle neoficiálních informací by jednotlivé projekty mohly dostat až 90 tisíc EUR na primární výzkum, 100 tisíc na systémové studie a až 175 tisíc EUR na vývoj technologií. Výzkum na rozvoj systémů vesmírné solární energie zadala v listopadu 2020 také vláda Spojeného království. Pokroky hlásí také jaderná energetika. Universita v Illinois v USA ve spolupráci s několika soukromými společnostmi v říjnu 2020 oznámila plán na vybudování mikromodulárního reaktoru čtvrté generace. Do roku 2026 by měl vzniknout opravdu malý vysokoteplotní plynem chlazený reaktor, který bude generovat 15 nebo 30 MW tepelné kapacity. Vědci plánují, že prototyp by mohl napájet univerzitní kampus. Zařízení by šlo použít jako malá samostatná elektrárnu pro různé menší objekty, ale mohlo by rovněž sloužit pro vysoce účinnou výrobu vodíku nebo jako součást sítí se sluneční a větrnou energií. Všeobecný tlak na snížení emisí přináší výzvy v dopravě. Britská společnost Rolls-Royce přišla s plánem postavit nejrychlejší plně elektrické letadlo na světě. Stroj Spirit of Innovation s nulovými emisemi by se měl už v roce 2021 pokusit o rekord s cílovou rychlostí více než 300 mil za hodinu. Britský ministr obchodu a průmyslu Nadhim Zahawi to komentoval slovy: „Od vlaků po letadla bude naše doprava budoucnosti poháněna čistými elektrickými zdroji.“ Zdroje: Hejl Servis, www.h2-view.com, www.esa.int, www.energylivenews.com, www.world-energy.org, www.nsenergybusiness.com

Napříč časem, městy, celou republikou a generacemi. Moc pěkné ohlédnutí je i poděkováním zaměstnancům, cestujícím a fanouškům dopravy.

Současná doba je náročná pro všechny kolem nás. Pandemie Covid-19 nám jen připomněla, jak důležitou roli má veřejná doprava pro společnost, jak je nepostradatelná pro udržení základních služeb, že tu byla pro nás ve všech důležitých historických momentech a je i dnes. Jako poděkování všem našim předchozím generacím, stávajícím zaměstnancům, cestujícím i fanouškům dopravy připravilo Sdružení dopravních podniků ČR pro všechny malý dárek v podobě krátkého ohlédnutí napříč časem. A moc se povedlo (pozn. redakce).

Tip na dárek pod stromeček (nejen) pro Pražáky. Stanice pražského metra, Výlety s dopravním podnikem hlavního města Prahy a další pokračování Encyklopedie na téma historie tarifů a jízdenek.

Dopr avní podnik hl. m. Prahy (DPP) v těchto dnech vydal tři nové publikace věnované pražské MHD, na všech se autorsky podílel historik Pavel Fojtík. První z nich je „Tarif, jízdné, jízdenky“, 5. pokračování 1. dílu Encyklopedie pražské MHD, který se věnuje historii tarifů a jízdenek v pražské městské dopravě. Další nová kniha „Stanice pražského metra“ představuje jednotlivé stanice pražské podzemní dráhy od jejich vzniku po současnost. A do třetice všem, kteří rádi výletí, je určena nová verze knihy „Výlety s Dopravním podnikem hlavního města Prahy“, která nabízí 52 tipů na procházky méně známými i tradičnějšími místy v Praze s využitím MHD. Kromě toho DPP v těchto dnech vydal novou aplikaci Prague Trips, jež nabízí 40 námětů na výlety MHD po Praze, a také audioprůvodce po Muzeu MHD. Všechny tři nové publikace DPP si zájemci mohou zakoupit on-line ve Fanshopu DPP, nebo osobně v Infocentrech DPP. Aplikaci „Prague Trips si mohou uživatelé stáhnout zdarma v App Store a Google Play. Pokračování Encyklopedie pražské MHD na téma „Tarif, jízdné, jízdenky“ Po delší přestávce dostávají zájemci o historii městské dopravy 5. svazek 1. dílu Encyklopedie pražské MHD, který na 260 stránkách podrobně přibližuje historii odbavování cestujících, tj. tarif, jízdné a jízdenky od roku 1875 po současnost. Autory tohoto svazku jsou František Prošek a Pavel Fojtík, nejnovější období pomohl zpracovat Filip Jiřík. Příprava tohoto tématu zabrala skoro 2 roky, a to zejména kvůli popsání velkého množství typů jízdenek a ilustrací. „Dílo je svého druhu unikát. Ve světě zatím nebyla vydána obdobná publikace, která by do takového detailu popisovala vývoj tarifu a jízdenek v městské dopravě nějakého města,“ dodal Pavel Fojtík, spoluautor publikace, historik a bývalý vedoucí archivu DPP. Jednotlivé svazky Encyklopedie pražské MHD vychází na volných listech, které se vkládají do speciálních šanonů. Ve stejné podobě DPP vydává i 5. pokračování „Tarif, jízdné, jízdenky“, kterou si zájemci mohou pořídit za 350 Kč na fanshop.dpp.cz nebo osobně v Infocentrech DPP. V současnosti DPP připravuje další 3 díly encyklopedie, které by postupně měly vyjít do roku 2024. „První z nich by měl být ‚Pracovní vozy tramvají‘, v němž představíme všechny tramvajové vozy, které pražská MHD kdy využívala, ale nesloužily k přepravě cestujících. Druhý, zřejmě nejobsáhlejší, čítající zhruba 350 stran, má pracovní název ‚Historie tramvají v Praze‘ a poslední díl se bude věnovat osobnostem pražské MHD. Encyklopedie by tak měla být kompletní po 10 letech od vydání prvního svazku a současně před oslavami 150. výročí MHD v Praze,“ řekl Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla DPP a Muzea MHD v Praze. Průvodce historií stanicemi pražského metra Kniha „Stanice pražského metra“ z autorského pera Pavla Fojtíka popisuje všechny stanice pražské podzemky od vzniku po současnost, nabízí zajímavosti i přesné technické údaje. Poprvé vychází jako samostatná kniha. Autor téma poprvé zpracoval v roce 2009 v rámci diáře, o pět let později byly stanice součástí 1. svazku 1. dílu Encyklopedie pražské MHD, který byl věnován metru. Samostatná kniha nabízí nejkompletnější informace včetně stanic na V. úseku trasy A, který DPP zprovoznil v dubnu 2015. Kniha má celkem 134 stran, její cena je 139 Kč. Výlety s Dopravním podnikem hlavního města Prahy Je to už bezmála 13 let, co poprvé vyšla úspěšná publikace „110 výletů s Dopravním podnikem hlavního města Prahy“ nabízející výlety s MHD jak po Praze, tak i na zajímavá místa mimo hlavní město. Nejnovější vydání knihy „Výlety s Dopravním podnikem hlavního města Prahy“ navazuje na tento počin i jeho reedice z roku 2012 a 2017. Popisuje 52 výletních tipů se zaměřením pouze na Prahu, jeden na každý týden v roce a u každého z nich DPP nabídne pohodlné spojení MHD i praktický odkaz do mobilní aplikace Mapy.cz pomocí QR kódu. Tentokrát se nejedná o samostatné listy, ale malý kapesní formát v kroužkové vazbě. Výhodou je, že pokud se výletníkům bude někde líbit, nalistují si další stránku a procházka může pokračovat. Autory publikace jsou Petr Malík a Pavel Fojtík. Její cena je 189 Kč a zájemci si ji mohou pořídit opět na webu Fanshopu DPP nebo v Infocentrech DPP. Nová appka „Prague Trips“ Výběr 40 výletů městskou hromadnou dopravou po Praze nabízí DPP ve své nejnovější aplikaci „Prague Trips“, kterou si vlastníci chytrých telefonů mohou zdarma stáhnout z App Store nebo Google Play. Uživatelé v ní najdou nejen víceméně známá místa navštěvována turisty, ale také zákoutí hlavního města, která nejsou v žádném jiném průvodci, jako např. Za smíchovskými a košířskými usedlostmi, Z Malé Chuchle do Slivence, Z Butovic do Radlic, Starý Prosek a Prosecké skály nebo také po trase první pražské elektrické dráhy z Letné do Bubenče. U každého výletu jsou informace o lokalitě, např. její historie, náročnost, délka a vedení trasy s odkazem na Mapy.cz, otevírací doby, dopravní spojení (na začátek a z konce doporučené trasy) či odkaz na přehled aktuálních mimořádných událostí v MHD. Nechybí ani výlet do Muzea MHD, které pro své návštěvníky připravilo další novinku – audioprůvodce po expozici. Pomocí appky „Prague Trips“ a integrovaného audioprůvodce po muzeu se návštěvníci mohou moderním způsobem seznámit nejen s exponáty, ale i významnými osobnostmi z historie muzea a pražské MHD.

Dlouholetý dodavatel autobusů vyrobených ve Vysokém Mýtě do Ruska, společnost Karex, odvezla první část vozů z nové zakázky do naftařského ruského města Surgutu podle plánu.

Sedmnáct zkušených chlapíků, sedmnáct autobusů, pět tisíc kilometrů a třináct dní, všechny autobusy IVECO Crossway jsou v pořádku předány naftařské společnosti Сургутнефтегаз (Surgutněftěgaz) v Surgutu. Na cestu přes Polsko, Litvu a Lotyšsko na západní Sibiř se vydaly v sobotu 28. listopadu. " Vozy jsme dovezli do Surgutu v pořádku a jsou předány. Už se nám vyrábí pro Surgutněftěgaz dalších 17 autobusů ," napsal nám ve čtvrtek 10. prosince Petr Severa z Karex. Společnost Karex, prodejce a autorizovaný servis autobusů IVECO BUS, dodává v rámci aktuálního tendru jedné z nejvýznamnějších naftařských společností v Rusku 51 autobusů IVECO Crossway. Už léta vozí autobusy na Sibiř zkušení řidiči několikrát ročně, letošní poslední trasa vedla přes Polsko, Litvu a Lotyšsko do Moskvy a dál přes Kazaň, Ural a Tobolsk do Surgutu. Hned po Moskvě a Petrohradu největšího průmyslového centra Ruska. Hlavní město ropy zpracovává ve velkém také zemní plyn a je největším přístavem na řece Ob, má i mezinárodní letiště. Podle posledního hodnocení ruských měst z hlediska životní úrovně z roku 2019 se Surgut s asi 400 tisíci obyvateli umístil na předním 6. místě. Občané ocenili rozvinutou infrastrukturu, množství obchodů a dobré platy, zároveň je však život zde docela drahý.

Ve Stockholmu, Göteborgu, Malmö a Umeå vyjelo v neděli 13. prosince 121 autobusů z celé země. Dopravní společnosti chtěly upozornit na svou těžkou situaci a zároveň zpříjemnit předvánoční čas.

Švédské dopravní společnosti provozující zájezdovou dopravu se rozhodly v předvánočním čase vyjet se svými autobusy, které už několik měsíců nemají žádné zákazníky, do ulic ve čtyřech městech. Ve Stockholmu musely být podle požadavku policie dodrženy mezi autobusy značné vzdálenosti, přesto lidé v ulicích viděli 50 vyzdobených autobusů. V Umeå, stejně jako v Göteborgu a v Malmö, díky značné medializaci akce #Lussebuss kolony autobusů doprovázelo mnoho lidí. Černý prosinec (nejen) ve Švédsku Z důvodu korona krize jsou téměř všechny švédské turistické autobusy v prosinci zaparkovány v garážích. Běžně touto dobou vozí seniory, zaměstnance firem a sportovní týmy na kulturní, turistické, vánoční a novoroční akce. Krize tvrdě zasáhla autobusový průmysl ve Švédsku už od března, někteří dopravci zaznamenali pokles tržeb o více než 90 procent. " Usilujeme o to, aby autobusový průmysl přežil krizi, je součástí společensky významného odvětví. Věříme, že znovu budeme moci cestovat a mnoho autobusových společností se připravuje hygienickými opatřeními na převzetí odpovědnosti za bezpečnost na palubách i s menším počtem cestujících ," uvedla Anna Grönlund, viceprezidentka švédských autobusových společností. " Rozumíme obavám lidí a nepříjemnostem, které pandemie způsobuje. Pokud však dopravci skončí, společnost ztratí dopravní síť, která propojuje zemi, v neposlední řadě v řídce osídlených oblastech, což je zásadní pro restauratéry a společenský život. Autobusové společnosti také fungují jako nárazník v celém dopravním systému. Pokud je třeba dočasně nahradit vlakový provoz nebo posílit regionální a městskou dopravu, jsou nasazovány autobusy ." Navzdory tomu, že se nedělní akce setkala se zájmem lidí a byla úspěšná, dopravci doufají, že se nebude muset opakovat a příští rok nasadí na Den Lucie své autobusy na akce, které jim zajistí příjem a vyjedou i s cestujícími. Zdroj i foto Bussmagasinet.se

Deset neziskových organizací v Pardubickém kraji získalo podporu v hodnotě 695 tisích korun z fondu solidarity CNH Industrial.

Společnost Iveco Czech Republic, a.s., součást skupiny CNH Industrial, rozdělila deseti organizacím v pardubickém kraji podporu z fondu solidarity. Zdrojem financí byl projekt “Solidarity Fund Covid-19” skupiny CNH Industrial, jehož záměrem je finanční a materiální podpora neziskovým organizacím v zemích, kde skupina působí. Cílem pomoci je překonání obtížné situace, s níž se potýkají organizace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Iveco Czech Republic věnovala organizacím v Pardubickém kraji materiální nebo finanční pomoc v celkové hodnotě 695 000 Kč. Výše jednotlivých darů byla v rozmezí 20 – 80 tisíc Kč. Jednalo se o ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, roušky nebo dávkovače dezinfekce, vybavení pro nemocnice a domovy seniorů, ale také třeba speciální nářadí a vybavení pro výuku ve školách. Seznam podpořených organizací: • Oblastní spolek Českého červeného kříže Ústí nad Orlicí • Střední škola automobilní Holice • Litomyšlská nemocnice • Technická škola Vysoké Mýto • Automobilní škola Ústí nad orlicí • Dům pokojného stáří Naděje Vysoké Mýto • Domov pro seniory Ledax Vysoké Mýto • Nadace Křižovatka • Vysokomýtská nemocnice • Oblastní charita Ústí nad Orlicí Skupina CNH Industrial tímto podniká další kroky v boji proti onemocnění covid-19, při kterých se zaměřuje na zdraví svých zaměstnanců a život v místních komunitách, v nichž působí. Za tím účelem věnovala 2 miliony amerických dolarů své nadaci CNH Industrial Foundation a dalším charitativním organizacím po celém světě s cílem podpořit jedince a komunity zasažené následky viru. Prostřednictvím těchto iniciativ CNH Industrial potvrzuje svůj dlouhodobý závazek k udržitelnosti a svým hodnotám. Společnost by také chtěla poděkovat všem, kteří prokazují odvahu a nezištnou pomoc v boji proti této pandemii. IVECO BUS v České republice Závod ve Vysokém Mýtě je největším výrobním závodem IVECO BUS. Společnost Iveco Czech Republic, a. s., navazuje na více než 90 letou tradici výroby autobusů v tomto městě. Firma, známá od roku 1948 pod jménem Karosa, se již ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století orientovala převážně na výrobu autobusů a je spojena s řadou úspěšných a dnes legendárních vozidel. Jedná se o typ 706 RTO, ale i o další řady ŠM, ŠL, ŠD, 700 a 900. Na tyto úspěšné typy navázala vozidla Crossway – nejúspěšnější meziměstský autobus současnosti. Výrobní závod doposud vyrobil více než 45 000 vozidel Crossway. Výroba dále zahrnuje vozidla typu Crossway Low Entry, Line, POP a PRO s různými typy motorů v mnoha výrobních modifikacích. V roce 2020 si Iveco Czech Republic a.s. připomíná 125 let od založení firmy Josefem Sodomkou.

Provoz lanové dráhy spojující střed města s výletním zámečkem Větruše byl zahájen 7. prosince 2010. Přepravila už 2 miliony cestujících.

" Velice nás mrzí, že v této nelehké situaci pandemie COVID – 19, nemůžeme uspořádat oslavy s doprovodným programem k desetiletému výročí zahájení provozu, které jsme měli pro cestující připravené. Věříme, že nám i tak zachovají přízeň a přijdou si s námi vše dodatečně připomenout v době, kdy to již situace dovolí ," uvedl Roman Pospíšil, náměstek výkonného ředitele společnosti pro dopravu. Za deset let svého provozu přepravila Lanová dráha na Větruši 2 mil cestujících a stala se tak nedílnou součástí města Ústí nad Labem. " I v následujících letech se budeme snažit udělat vše pro pohodlné cestování, které chceme ještě více zpříjemnit. Jednou z novinek, kterou jsme již ve spolupráci se statutárním městem Ústí nad Labem pro naše cestující připravili a zrealizovali, je rekonstrukce nástupních prostor dolní stanice lanové dráhy ," uvedl Libor Turek, výkonný ředitel společnosti. Jedná se o visutou kyvadlovou lanovou dráhu se dvěma kabinami. Pohon a napínání lana jsou umístěny v horní stanici. Délka (šikmá) je 330,4 m a převýšení je 50,1 metru. Nadmořská výška dolní stanice (obchodní centrum Forum) je 156,1 a horní 206,2 metrů. Chod lanové dráhy je zajištěn dvěma elektromotory, každý o jmenovitém výkonu 45 kW, 1480 otáček/min. Do kabiny se vejde 15 osob. Za hodinu je schopná přepravit 390 osob. Maximální jízdní rychlost je 6 m/s, a doba jízdy je 1,5 min.

Společnost Karex dodala zákazníkům do Ruska už kolem 3 000 autobusů vyrobených ve Vysokém Mýtě. Profesionální řidiči právě vezou do Surgutu dalších sedmnáct.

V sibiřském Surgutu se první Karosy (730) objevily na zkoušku na konci roku 1991 a po prvních zkušenostech hned následující rok přijelo dalších 270. Vozy zvládaly nejen drsné klimatické a silniční podmínky, ale líbily se i designově, řidiči měli velkou prosklenou plochu a moderní kabinu, cestující pohodlná sedadla a příjemně vytopený prostor. V té době šlo o velký kontrakt, který dosud v Rusku neměl obdoby. Za první 4 roky dorazilo z Vysokého Mýta do Ruska více než tisíc autobusů. Mimořádná výdrž vozů určovala hlavní oblasti jejich distribuce - modrobílé a červené Karosy jezdily v několika městech v oblasti Volhy, Uralu, západní Sibiře a pro producenty ropy a zemního plynu. V rámci rusko-české začali v Mýtě vyrábět model Karosy speciálně pro ruský trh. Jednalo se o verzi C734 s praktičtějším interiérem a vylepšeným systémem vytápění a ventilace. Karosy tak postupně nahradily dříve používanou značku Ikarus a po mnoho let neměly díky své vysoké spolehlivostí a životnosti ve svém cenovém segmentu prakticky žádné konkurenty. Postupem času nahradily legendární Karosy nové typy autobusů, Crosswaye. Zástupcem výrobce v Rusku byla a je společnost Karex. Má na starosti smlouvy, zajišťuje dodávky vozů k zákazníkům i školení ruských mechaniků. Většinu z nich dnes tvoří těžařské firmy nafty a plynu, které musí zajistit nepřetržitý a celoroční provoz polí, která jsou i stovky kilometrů od měst. Autobusy jezdí běžně v 50 a v některých zimách i 60 stupňových mrazech a naopak 40 stupňových vedrech, což není v této oblasti neobvyklé, a ujedou často i více než 400 km denně. Autobusy se ke svým zákazníkům dostávaly od začátku po vlastní ose. Z Vysokého Mýta ujedou kolem 5 tisíc kilometrů a zatím nedošlo k žádné závažnější poruše. " Za ta léta už máme po trase známé a kontakty a věřím, že bychom si dokázali poradit i pro případ, že by třeba některý z řidičů nemohl cestu dokončit, zatím jsme kromě několika odřených plechů nebo rozbitého skla nic zásadního řešit nemuseli ," říká Petr Severa, ze společnosti Karex, šéf výpravy, která se v sobotu 28. listopadu vydala do pro mnoho z nás neznámé a vzdálené oblasti Ruska, a letos už podruhé, v únoru odvezla posledních 20 vozů ze zakázky z roku 2019. Sedmnáct zkušených řidičů tentokrát veze k zákazníkovi Surgutněftěgaz sedmnáct autobusů Iveco Crossway z tendru na celkem 51 autobusů. Cesta přes Polsko, Litvu a Lotyšsko téměř do středu obrovského Ruska bude trvat třináct dní. 10. prosince autobusy předají a letadlem se vydají zpět domů. S výpravou jsme ve spojení a víme, že před pár hodinami opustila Evropu a vydala se dál na východ. V Surgutu by měli být ve čtvrtek 10. prosince. Aktuální fotky ještě doplníme a tímto zdravíme na západní Sibiř!

Soubor dvaceti jedinečných příběhů od známých autorů z prostředí budějovické MHD v limitované edici RTO boxu potěší nejen sběratele a milovníky dopravy.

Dopravní podnik města České Budějovice připravil symbolických 110 kusů exkluzivní sběratelské edice knihy Linka 110. Unikátní RTO box, ve kterém jsou kniha a další překvapení uloženy, připomíná autobus Škoda 706 RTO a opravdové fajnšmekry dopravy pod stromečkem určitě překvapí a potěší. "Linka 110" není souborem historických faktů, ale povídek od autorů Bellové, Berana, Bočka, Březiny, Cempírka, Csicsely, Flašky, Folnýho, Hakla, Kábrtové, Leitgeba, Mornštajnové, Padevěta, Palána, Soukupové, Stančíka, Štiftera, Tomana, Zábranského či Davida Jana Žáka, odehrávajících se v prostředí městské hromadné dopravy. Každá povídka je doprovázena originální ilustrací, o které se postarali autoři Krištůfek, Michalík, Puhač, Rejl, Stuchlíková,Taja Spassk. „Tak, jak je městská hromadná doprava pro všechny bez výjimky, tak jsme chtěli, aby i tato kniha potěšila co největší okruh čtenářů a věřím, že se nám to povedlo ,“ uvádí ředitel a předseda představenstva DPMČB Slavoj Dolejš. Linka 110 v limitované edici RTO boxu je k dostání za speciální vánoční cenu 1 909 Kč do 8.1.2021 na e- shopu dopravního podniku.