Železniční a autobusoví dopravci vystavili Ministerstvu dopravy faktury na přibližně 157,6 milionů korun, asi 35 % loňského února.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v únoru 2021 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 157 583 387 Kč, přibližně 35 % částky z loňského února (453 milionů korun). Autobusová doprava: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 5 540 342 ARRIVA MORAVA, a.s. 3 965 918 STUDENT AGENCY, s.r.o. 3 742 742 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 3 073 548 Z-Group bus a.s. 2 934 022 Vlaky: ČD, a.s. 60 837 254 Regiojet, a.s. 15 101 208 LEO Express a.s. 3 174 002 ARRIVA Vlaky s.r.o. 3 009 522 GW Train Regio a.s. 627 534

„Cestou ne cestou, polem ne polem, jedu za tebou, létem malotraktorem. Jen kola zdolaj výmoly, pálim to lesem po poli, lán pole mizí pod koly, z kopce to ale vosolím“.

... zpívá kapela MIG 21 v legendární písničce Malotraktorem. Někdy se tak cítí řidiči, kteří musí zdolat některé uzavírky opravdu cestou necestou. Omezení a uzavřené silnice se dopravcům často nelíbí, protože ženou autobusy na dlouhé nebo zvláštní cesty a zdržují. Uzavírky pravidelně omezují i cestující v autobuse. Všichni dopravci se snaží minimalizovat dopady a řadu omezení proto autobusy zdolávají třeba úzkou křivolakou uličkou, lesem, polní cestou nebo po náhradních mostech. Ke konci dubna začala kvůli stavbě kanalizace další uzavírka v Manětíně na severním Plzeňsku a ta autobusy Arrivy vyhnala na opravdu mimořádnou objížďku, kterou snad ještě nikdy nezažily. Kvůli stavbě kanalizace a objížďce přes most s omezenou nosností jezdí autobusy dočasně potokem a zdolávají zdejší brod, protože jiná dobrá objízdná trasa tady neexistuje, aby nezrušila obsluhu řady zastávek a obcí. Drn, Drn, Drn ...

Návrh jednotného barevného provedení vozidel PID vzbudil rozporuplné emoce. Rozhovor s autory vítězného návrhu nejen o tom, proč zvolili šedou barvu a vertikální pruhy, pro CZECHDESIGN.

Praha představila v létě 2020 nový budoucí vzhled hromadné dopravy v Praze a Středočeském kraji. Nové grafické řešení jak všech dopravních prostředků - metra, tramvají, autobusů i vlaků - i všech dalších prvků Pražské integrované dopravy je výsledkem designérské soutěže, kterou organizoval CZECHDESIGN. Vítězným návrhem je vizuál ze studia superlative.works. Cílem soutěže bylo vytvořit design, který bude prezentovat službu hromadné dopravy jako moderní, ale především srozumitelný a provázaný systém 21. století, usnadnit orientaci při cestování tak, aby cestující vždy našli všechny potřebné informace intuitivně na stejných nebo podobných místech, ve všech typech dopravních prostředků a bez ohledu na dopravce v PID a Středočeském kraji. V novém barevném designu jezdí už od září 2020 po Praze na lince 176 mezi Karlovým náměstím na Strahov autobus SOR NB12 a brzy vyjede v novém kabátě i první pražská tramvaj. Vítězný návrh využívá pro Prahu symbolickou červenou barvu, která je tradiční barvou ikonické tramvaje T3. Ta je doplněna odstínem světle šedé. Červená bude na vozech netradičně ve vertikálních pruzích. Právě toto umístění, stejně jako šedá barva, přinesly různé pozitivní i negativní názory. Návrh je však graficky čistým řešením s důrazem na přehlednost pro cestující a jeho autoři jsou za něj nominováni na ocenění Czech Grand Design v kategorii Grafické designér roku. O výsledku se rozhodne dnes, ve středu 21. dubna. S designéry Mikulášem Macháčkem, Petrem Štěpánem a Bohumilem Vašákem, kooperujících pod značkou superlative.works, autory vítězného řešení budoucí podoby veřejné hromadné dopravy v Praze a Středočeském kraji, uveřejnil CZECHDESIGN zajímavý rozhovor. Jaké byly hlavní cíle, které si při tvorbě řešení kladli, čekají v budoucnosti šedo-červené pruhy i Lítačku, proč zvolili kontroverzní šedou a ne bílou barvu, proč vertikální pruhy a proč písmo„pid grotesk“, a které evropské město správně promlouvá k obyvatelům? Odpovědi v rozhovoru pro CZECHDESIGN

Transport for London na trasu 15H Tower Hill - Trafalgar Square patrové oblíbené Routemaster už nepošle. Po 60 letech v tichosti odejdou do důchodu.

Provoz linky v centrální části Londýna historickými double-deckery byl spuštěn v listopadu 2005. Původně jezdily každých 15 minut mezi 9:30 a 18:30 sedm dní v týdnu.V roce 2015 byla frekvence snížena na každých 20 minut a od jara 2019 byla omezena jen na víkendy a svátky mezi Velikonocemi a koncem září. Na lince je samozřejmě doplňovaly nové nízkopodlažní double-deckery. Sezónní provoz Routemasterů skončil 29. září 2019 a z důvodu omezení způsobených Covid-19 nebyl v roce 2020 znovu zaveden. Smlouva na provozování trasy vypršela 14. listopadu 2020 a zatím nebyla znovu obnovena. Transport for London (TfL) také už nechal odstranit ze zastávek značky odkazující na provoz historických autobusů. Vypadá to tedy, že dopravce TfL, pro kterého provozuje Routemastery Stagecoach, už neuvažuje o obnovení. Počet cestujících na lince v historických autobusech několik let klesal. V posledním roce plného provozu 2018/19 bylo provedeno pouze 115 000 cest, ve srovnání s více než 660 000 v letech 2010/11. S ročními náklady necelých 1,3 milionu GBP to znamenalo pro každého cestujícího přes 11 GBP (asi 330 korun). Mezi důvody pro zastavení provozu patří podle TfL kromě klesajícího počtu cestujících v centrální londýnské síti také omezená přístupnost a nedostatečná ekologická kompatibilita. Ikona britských ulic byla navržena speciálně pro London Transport v roce 1954 Douglasem Scottem a inženýrem Ericem Ottowayem jménem Associated Equipment Company (AEC). Červený dvoupodlažní autobus s otevřenou plošinou na zádi odchází tedy zřejmě v 66 letech do důchodu. Zatím TfL neuvedl, co se stane s deseti Roudmastery pronajatými společnosti Stagecoach London pro použití na trase H15. Charakteristikou Routemasteru byla jeho nízká hmotnost 7 tun. Oba návrháři se inspirovali zbrojním průmyslem a konstrukcí letadel. Byl vyroben kompletně z hliníku, nebyl náchylný ke korozi a byl hospodárný. Již před 60 lety měl čalouněná sedadla a teakové podlahy a i tím si získal úspěch u Britů. Jejich výroba však byla v roce 1968 ukončena s 2 800 vyrobenými kusy. S ukončením provozu autobusových veteránů se nemohou smířit jejich fanoušci, kteří tento "tichý" odchod double-deckerů považují za ztrátu neocenitelného britského dědictví.

Před Velikonocemi odjelo 30 autobusů Iveco Crossway k tradičním zákazníkům do středního Norska a do Surgutu. Podobné výpravy se pravidelně opakují.

Společnost Karex odvezla do Ruska první letošní dodávku autobusů Iveco Crossway. Tentokrát z Vysokého Mýta jelo 19 vozů, kromě Surgutu bude jezdit 6 autobusů v provedení Lux s klimatizací, toaletou a lednicí u Černého moře ve městě Tuapse ležícím asi 100 km severozápadně od Soči. Na cestu dlouhou kolem 5 000 kilometrů přes Polsko, Litvu a Lotyšsko na západní Sibiř se řidiči vydali v sobotu 27. března a v Surgutu předali autobusy 8. dubna. Přibližně za tři týdny se podobná cesta s 15 autobusy bude opakovat. Další přepravní společností, která zajišťuje dopravu autobusů objednaných zákazníky Iveco Bus v České republice, je společnost Šmídl s.r.o. Téměř ve stejnou dobu, na Velký pátek 2. dubna, vyrazila výprava 14 autobusů Crossway Line High Value k zákazníkům do Norska, do oblasti Trondheim. Cesta je dlouhá přes 2 000 km a kromě poslední části, kdy asi 500 km před cílem zaskočily řidiče závěje sněhu, se jelo dobře. První část cesty do Norska k Trondheimu vede do německého přístavu v Rostocku. Na cestu se vydávají všechny délky vozů Crossway – 10, 12 a 13 metrů. Vozidla jsou zajímavá vzorem laku, přídavným světlem na střeše, světly pro couvání a při bližším pohledu i kamerou pro sledování prostoru před vozidlem. V přístavu je hned na první pohled znát dopad současné situace s Covidem. Stojí zde velká výletní loď, i trajekty které se v minulosti střídaly jeden za druhým, a i na samotném trajektu je prázdno, žádní turisté. Po necelých sedmi hodinách plavby přistává loď ve Švédsku v přístavním městě Trelleborg. Do cíle zbývá ještě více než 1 300 km. Letošní duben je u nás zvláště „aprílový“, i ve skandinávských zemích v těchto měsících běžně panuje proměnlivé počasí. Hned první změnu pociťují řidiči ve městě Sveg na silnici E45, kde autobusy během hodiny zasypalo asi 10 cm sněhu. Vypadalo to na další část trasy po sněhu, díky rannímu slunci ale rychle roztál. S přibývající nadmořskou výškou sněhu přibývalo a od města Åre, které leží ve známé lyžařské oblasti, až do Strorlienu se jelo střídavě za „bílé tmy“ a zasněženou krajinou zalitou sluncem. Ve Storlienu, na hranicích mezi Švédskem a Norskem, je jen malý hraniční přechod a celnicí tam dodržují velikonoční svátky. Znamenalo to čekání na odbavení na pracovní den a opětovné zasypání autobusů sněhem. V Norsku bohužel nebylo příznivé počasí na pozorování místních fjordů. Po dalších 150 kilometrech byla skupina v cíli a vozy předány v pořádku. I do Norska vyrazí brzy z Vysokého Mýta další nové autobusy. Redakce děkuje za zprávy a fotky Petrovi a Zdenkovi.

Prestižní autokar v červenomodrých barvách je přizpůsobený pohodlí hráčů italského fotbalového klubu. Zajišťuje jim maximální bezpečnosti, komfort a kvalitu.

Italský fotbalový klub Janov CFC získal od společnosti Genovarent pro své přesuny na turnaje autokar Volvo 9900. Třináctimetrový vůz je plně přizpůsobený požadavkům týmu, od grafického provedení přes červená led světla pod vozidlem, 41 kožených sedaček s nastavitelnými opěrkami až po 360 stupňové streamovací kamery.

Francouzský výrobce autobusů SAFRA a společný podnik Michelin a Faurecia, Symbio, dodá první vodíkové autobusy ještě letos. Kromě EU je v plánu i mezinárodní expanze.

Partnerství francouzské Société de Fabrication et de Réparation Automobile (SAFRA) a Symbio, dceřiné společnosti Michelin a Faurecia, vzniklo v roce 2019. Autobus na palivové články bude k dispozici na konci roku 2021. Zatímco první francouzské autobusy s palivovými články typu Businova vyvinuté SAFRA a vyrobené Symbio jsou už k vidění ve městech Artois-Gohelle, Versailles a Le Mans, nyní se obě společnosti dohodly na výrobě 1 500 dvanáctimetrových autobusů, které budou k dispozici od prosince 2021. V souvislosti s politikou EU a posílením vodíku jako pohonu pro autobusy SAFRA investovala do zdvojnásobení velikosti svých výrobních kapacit, aby výrazně snížila čas a náklady na výrobu. „Zahájili jsme první fázi, abychom urychlili výrobu o materiálové, technologické a lidské zdroje. Tento první krok nám umožní vyrobit 140 autobusů ročně. Další krok bude ještě ambicióznější, protože plánujeme celkovou investici ve výši 100 milionů Eur v průběhu 10 let, abychom mohli vyrábět stále rychleji a podstatně tak snížit náklady,“ uvádí Vincent Lemaire, generální ředitel SAFRA. Společnost Symbio zahájila ve francouzském Saint Fons stavbu největšího evropského závodu na palivové články, který vyprodukuje 60 000 systémů ročně. Společnost se také přihlásila do procesu IPCEI (důležité projekty společného evropského zájmu). Podle Symbio mají autobusy plug-and-play řešení, speciálně navržené tak, aby vyhovovalo požadavkům tohoto segmentu trhu. Obsahují také účinnější palivový článek (45 kW). "Autobusy mohou být v provozu sedm dní v týdnu. Navrhli jsme integrační schéma, které usnadňuje údržbu, zejména výměnu určitých komponent a filtrů. Řešení autobusu od Symbio zahrnuje celou řadu služeb údržby 24 hodin denně, 7 dní v týdnu," říká Philippe Rosier, generální ředitel Symbio. Faurecia a Michelin založili Symbio v listopadu 2019 a plánují do roku 2030 pro automobilky na celém světě ročně vyrobit 200 000 kusů souprav palivových článků. Společnost dodává i FC řešení pro tři verze vanů, jejichž výrobu nedávno ohlásil Stellantis Group pro Opel, Peugeot a Citroën. SAFRA

Plzeň se stala 9. dubna 1941 po Praze teprve druhým českým městem, kde byl moderní dopravní prostředek s tyčovými sběrači uveden do provozu.

Zavedení trolejbusů v západočeském bylo plánováno již za první republiky, ale válka záměr zpozdila. Trolejbusy a jejich řidiči měli zpočátku těžké časy – nejprve byli bez vozovny, pak zažili i bombardování. Skutečný rozvoj nastal hned po válce. Ještě ve vítězném roce 1945 tehdejší ředitel Elektrických podniků města Plzně Ing. František Mlynařík navrhl městu plán stavby tratí do všech částí města. Výroba trolejbusů v plzeňské Škodovce tehdy pomohla i obnovit výrobu v Plzni a zaměstnat dělníky. Ke stavbě tratí byla přizvána švýcarská firma Kummler-Matter, díky níž měla Plzeň po celé období socialismu nejlepší trolejové vedení v Československu. Trolejbusy v Plzni to ale neměly vždy snadné, v sedmdesátých letech hrozilo jejich zrušení. Velkou bolestí byl neutěšený stav vozovny v Cukrovarské, mnozí pamatují parkování trolejbusů po ulicích. To se podařilo definitivně vyřešit až otevřením nového depa Karlov v roce 2014. Do dnešních dnů se trolejbusová síť rozrostla o populární linku 16 nebo dnes velmi důležitou trať na Borská Pole. Aktuálním trendem jsou bateriové trolejbusy, které daly této trakci nezávislost při zachování tichého a bezemisního provozu. Přinášejí i příležitost pro rozvoj v dohledné budoucnosti: v letošním roce plánují Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) pilotní provoz náhrady autobusové linky 35 a společně s městem Plzeň obnovily práce na přípravě trolejbusové trati na Severní Předměstí. Průběžně také obnovují zelenou flotilu novými kvalitními vozy. K 80. výročí dostaly plzeňské trolejbusy i jejich cestující jeden dlouho očekávaný dárek: rada a zastupitelstvo města rozhodly o přeměně Americké třídy na společenskou osu města, která bude v kritické části směrem k Práci vyhrazena pro veřejnou dopravu. Trolejbusy budou konečně jezdit rychleji a přesněji. Oslavy krásného jubilea s občany města s ohledem na pandemii proběhnou po letních prázdninách. A budou určitě velkolepé. Kromě jízd historickými vozy vyjdou také publikace o historii trolejbusů v Plzni. Knihy Trolejbusy 2021 budou vydány k dvojitému výročí - 85 let výroby / 80 let provozu trolejbusů v Plzni. Obě budou mít jednotnou grafickou úpravu, ale rozdílnou tématiku. Jedna se zaměří na výrobu a druhá na provoz trolejbusů. Téma historie provozu nebylo dosud zpracováno samostatně, vždy pouze jako součást některé výroční publikace. Historii výroby trolejbusů se některé knihy věnují, jde ale většinou o součást širší zeměpisné oblasti. Věnovány budou pouze vozidlům značky Škoda ze závodů v Plzni a v Ostrově nad Ohří. Užší zaměření obou chystaných knih umožní autorům zpracovat témata podrobněji, publikovat řadu zajímavých a dosud neznámých materiálů a doplnit je vzpomínkami pamětníků. Pokud máte doma nějaké zajímavé fotky, určitě se ozvěte. Vydání knih zajišťuje Společnost pro veřejnou dopravu, z. s. Autorský tým Trolejbusy 2021 tvoří členové spolku SPVD a nezávislí publicisté. Generálními partnery projektu jsou společnosti Škoda Electric a.s. a Plzeňské městské dopravními podniky a.s. Zdroj PMDP

Pan Zdeněk Tuzar jezdí celý svůj šoférský život na lince mezi Městcem Králové a Nymburkem. Vystřídal dvě Karosy, s tou poslední ujel milion a čtvrt kilometrů.

Řidičské povolání začal pan Zdeněk Tuzar v roce 1985. S linkovou Karosou (C934E.1351) jezdí na Nymbursku od roku 2000, nejdříve u ČSAP a později v OAD Kolín. " Žádný jiný typ autobusu jsem nevyzkoušel a ani vyzkoušet nechci. S Karosou jsem jezdil rád ,“ říká. Bílý autobus s červenými a modrými pruhy se s provozem na pravidelné lince Městec Králové – Nymburk na konci února 2021 rozloučil. S rozšířením Pražské integrované dopravy ho nahradil jiný, vybavený podle stanovených standardů. Stejně tak chce s řízením autobusů skončit po 36 letech a 1 250 000 ujetých kilometrech i pan Tuzar. Ve středu 31. března získal symbolické Čestné uznání od Iveco a ČSAP za péči o "svůj" autobus a řidičské dovednosti. I za nás blahopřejeme a pokud se opravdu rozhodne od volantu definitivně odejít, tak přejeme spokojený život i bez autobusů po letech záslužné práce pro cestující. Kolínská Karosa by měla odjet do dobrých rukou jednoho z fanoušků tohoto oblíbeného typu autobusu.

Vědci pomocí speciálně vyvinutých biosenzorů a systémů na odběr vzduchu odeberou z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra vzorky z povrchů i vzduchu a zjistí přítomnost viru SARS-CoV-2.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Fyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR) se v těchto dnech dohodly na vzájemné spolupráci, jejímž výsledkem je testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR pomocí speciálně vyvinutých biosenzorů a systémů na odběr vzduchu v průběhu dubna odeberou z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra DPP přibližně 500 vzorků, a to jak z povrchů i ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků, ve vestibulech či na nástupištích. Jejich analýza potrvá měsíc, výsledky by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června. „ Od vypuknutí pandemie covid-19 věnujeme velké úsilí a nemálo prostředků na to, aby pražská MHD byla maximálně bezpečná. Od loňského března jsme iniciovali řadu opatření, které následně DPP zavedl, od zintenzivnění úklidů dopravních prostředků, ošetřování interiérů dezinfekcí, přes ozónování vozidel, automatické otevírání všech dveří ve všech stanicích či zastávkách až po intenzivnější větrání či omezení střídání řidičů a strojvedoucích. V DPP jsme vyzkoušeli také nové postupy a ochranné prostředky. U nás navíc nerozvolňujeme, bez ohledu na pandemické vlny pokračujeme se všemi opatřeními ve stejné intenzitě, aby se Pražané vždy bezpečně dostali, kamkoliv potřebují. Jsem rád, že se DPP ujal iniciativy a s Fyzikálním ústavem AV ČR se dohodl na provedení první odborné studie v ČR právě v pražské MHD , řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. „ Zahraniční studie potvrzují, že MHD není žádným zdrojem covid-19 a pravděpodobnost nákazy v MHD je velmi malá. V ČR se bohužel častokrát setkáváme s tvrzením různých odborníků, že MHD patří k místům, kde se člověk covidem-19 nakazí nejpravděpodobněji. Je na škodu, že v ČR neexistuje žádná věrohodná studie, kterou by provedla zdravotnická či vědecká autorita, a která by dávala oporu pro taková tvrzení. Proto jsme se rozhodli takovou studii ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR zrealizovat. Inspirovali jsme se v Londýně, kde naši kolegové z Transport for London ve spolupráci s Imperial College loni na podzim a opakovaně letos po Novém roce provedli v londýnském metru a autobusech obdobné testy, žádné stopy po SARS-CoV-2 v MHD ale nezjistili. Jsme přesvědčeni, že i naše společná studie s Fyzikálním ústavem AV ČR potvrdí, že pražská MHD je skutečně bezpečná ,“ uvedl Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP. Přítomnost viru SARS-CoV-2 se bude zjišťovat prostřednictvím stěrů z dotykových ploch jako jsou tyče, madla, povrchy sedadel, ovládací tlačítka, bezkontaktní terminály na jízdenky, ve stanicích metra pak z ovládacích tlačítek a interiérů výtahů, madel eskalátorů, zádržného systému schodů či inventáře na nástupišti metra jako jsou lavičky či infopanely. Pro detekci viru ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků a ve stanicích metra odborní pracovníci využijí odběrové zařízení s kapacitou 80 – 160 litrů za minutu, kterou pro tento účel vyvinuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s Národním centrem kompetence MATCA. „ Právě díky tomu, že své síly spojili vědci z velmi rozdílných oblastí výzkumu – biofyzika, optika, chemie, pokročilé materiály, 3D tisk – jsme mohli rychle reagovat na potřeby veřejného zájmu, “ zdůrazňuje Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. „ Technologii záchytu virových částic použijeme obdobnou, jako předtím aplikovali mimo jiné v londýnském metru experti z Imperial College, s nimiž postupy konzultujeme ," vysvětluje Alexandr Dejneka, vedoucí výzkumu z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vzorky ze vzduchu a z dotykových ploch interiérů se budou poté testovat pomocí biosenzorů, vyvinutých týmem Hany Lísalové z Fyzikálního ústavu AV ČR. Jejich základem je speciálně navržený polymerní nanokartáč, který cíleně zachycuje částice koronaviru obsažené ve zkapalněném vzorku, vše ostatní ignoruje. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR provedou během dubna celkem 150 stěrů v interiéru autobusů, 150 stěrů v interiérech tramvají, 100 v interiérech vlakových souprav a 50 v metru ve vestibulech a na nástupištích stanic. Kromě toho provedou 50 odběrů vzduchu: po 10 v interiérech autobusů, tramvají, vlakových souprav, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra. Každé nasávání potrvá zhruba 20 – 30 minut dle typu vozidla, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra pak zhruba kolem 1 hodiny a díky výkonným bateriím jej bude možné realizovat za plného provozu s cestujícími. Odběry stěrů budou v případě souprav metra probíhat ihned po zatažení vozidel do depa z provozu s cestujícími, a to z důvodu nedostatečně dlouhé doby obratu soupravy na konečné stanici, která je nutná pro provedení stěrů v interiéru vlaku. V případě autobusů a tramvají budou provedeny stěry interiéru na obratištích. Odběry ve vestibulech a na nástupištích stanic metra vědci zrealizují za plného provozu. DPP pro odběry vytipoval linky a stanice metra, které jezdí nebo jsou poblíž velkých pražských nemocnic. Jedním z nich bude například obratiště Březiněveská, kde končí tramvajové linky 3 a 24, které obsluhují lokality kolem Fakultní nemocnice Na Bulovce a Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí a dalších podobných zařízení při průjezdu napříč Prahou. Pro autobusy bude jedním z odběrových míst terminál Želivského v blízkosti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a linky 124, 139, 150, 199 a 213 zajíždějící rovněž k Fakultní Thomayerově nemocnici a několika poliklinikám a zdravotnickým zařízením v Modřanech, Vršovicích či Jižním Městě. Vlakové soupravy se budou testovat v depech Kačerov a Hostivař, odběry ve vestibulech a nástupištích jsou naplánovány rovněž ve stanicích v blízkosti nemocničních provozů, např. na Karlově náměstí, na Budějovické nebo na Kačerově. Následně vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR budou vzorky analyzovat v laboratořích Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve spolupráci s těmito pracovišti provedou testy pomocí biočipů a současně kontrolní analýzu metodou PCR a kultivaci pro stanovení infekčnosti podezřelých vzorků. Výsledky testování by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června. První pilotní stěry a nasávání vzduchu v dopravních prostředcích a v metru provedli odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR letos na začátku února. Vědci si během nich ověřovali navrženou metodologii včetně analýzy vzorků.