- » Zprávy
- » Zajímavosti
- » Veletrhy
- » Akce
- » Autobusy
- » Servis
- » Dopravní systémy
- » Veteráni
- » Alternativy
- » Koleje
- » Trucky
Veteráni
O víkendu si příznivci muzea a historických vozidel připomněli desetileté výročí od představení první malé expozice veřejnosti. Bylo to právě na strašickém posvícení.
O víkendu 10. a 11. srpna proběhlo tradiční strašické posvícení. Řada návštěvníků však nepřišla na houpačky a kolotoče, ale podívat se a projet se historickými autobusy z Muzea dopravy ve Strašicích, které oslavilo deset let od svého otevření. Ještě delší dobu, 15 let, již funguje ŠKODA BUS klub, jehož nový přírůstek autokar ŠKODA 706 RTO-LUX byl hlavním lákadlem akce. Po úspěšném složení závěrečné zkoušky začátkem srpna - získání technické kontroly - mohl vyrazit s cestujícími na silnice. O historii Muzea a náročné renovaci autobusu, kterému je více let než mnohým z nás, nám vyprávěl člověk nejpovolanější, ředitel Muzea dopravy ve Strašicích a jeden ze tří hlavních renovátorů RTOčka Michal Kouba. Začnu vyprávění od začátku. To bylo tak. V roce 1994 odkoupil náš nynější člen od Plzeňských dopravních podniků vyřazený trolejbus 9Tr. On Míra s trolejbusy jezdí dodnes, je to fanda starých strojů, a tak si trolejbus odvezl (nechal odvézt, ale sám za tahačem odřídil) na zahradu v Plzni - Lobzích. Ten trolejbus tam odstavený, při výjimečných večerech dokonce rozsvícený, začal lákat podobně smýšlející lidi. A tak se utvořila parta, která se po odprodeji trolejbusu do Dopravního podniku v Českých Budějovicích, kde je dnes historickým vozidlem, jela podívat v roce 1999 na 1. sraz historických autobusů do vojenského muzea v Lešanech. Tam se našemu dnešnímu předsedovi Liborovi (předseda ŠKODA-BUS klub Libor Had), zalíbil autobus Š 706 RTO, protože by nemusel jen stát nehybně na zahradě a mohlo by se s ním na rozdíl od trolejbusu kamkoliv vyjet. A tak z něho byl za necelý rok novopečený majitel autobusu ŠKODA 706 RTO-LUX. Nutno říci, že autobus byl v takovém stavu, že hned při převozu byl hrdému majiteli silniční kontrolou zadržen malý technický průkaz. Nicméně se rozběhly opravy, aby autobus vrácení "techničáku" obhájil. Trvalo to rok, ve stodole, v podmínkách "na koleně", ale autobus vyjel v novém červeno-krémovém kabátu na STK. A obhájil. Začal jezdit pod občanským sdružením, spadajícím pod Český svaz ochránců památek - RTO Club Plzeň. Po několika letech však přišly neshody o dalším směru, jakým se ubírat. A tak se autobus i s většinou zakládajících členů s RTO Clubem rozloučil. Novou kapitolou byl vznik nového sdružení ŠKODA-BUS klub, v červnu 2004, který začal nejprve fungovat pod křídly Muzea ŠKODA. V Plzni se chystalo otevření Technického muzea ŠKODA v nové velké hale a tento spolek měl být po boku Muzea ŠKODA významným partnerem poskytujícím exponáty silniční dopravy. Sbírka členů klubu se totiž rozrostla o autobus ŠD11, ŠL11, a opět o trolejbus 9Tr, později i 7Tr. Členové klubu dále napomohli Muzeu ŠKODA získat trolejbusy 3Tr3, 3. prototyp 15Tr a také vůz 14Tr. Bohužel tomuto projektu nebylo dopřáno oživení, a ještě ve vývoji byl nahrazen projektem interaktivního centra, který z části původní expozici výrobků ŠKODA nahradil. Některá vozidla muzea a také ta ŠKODA-BUS klubu ale to štěstí neměla a začalo pro ně hledání nového přístřeší. To bylo nalezeno severovýchodně od Plzně, na úpatí Brd ve Strašicích, kde do roku 2004 fungovala vojenská posádka a po jejím zrušení připadla kasárna obci. Zastupitelstvu obce se zalíbila myšlenka o vybudování muzea autobusů, a tak se od roku 2007 ve spolupráci obce Strašice a ŠKODA-BUS klubu začíná jedna z tankových hal měnit na autobusové a trolejbusové depo. Svůj domov tu nalezly i některé z vozidel původně vlastněných Muzeem ŠKODA. V roce 2009, na strašické posvícení, byla první poměrně malá expozice vozidel představena veřejnosti, za velkého zájmu médií. Už tehdy naši akci sledoval Busportál. Od roku 2010 se expozice otevírá pravidelně, každý měsíc od května do října na jeden víkend. Každou novou sezónou přibývala nějaká nová, či nově renovovaná vozidla, nejen ta velká, ale i osobní automobily. A tady se vrátím opět na začátek k prvnímu autobusu ŠKODA 706 RTO-LUX . Ten se do Muzea dopravy dostal až nyní, po renovaci, která započala již v roce 2007, ještě v zázemí škodovky. Tehdy byl záměr nechat přes zimní přestávku očalounit sedadla. Ale jak byl autobus rozebírán a zjišťován skutečný stav pod podlahou, bylo přistoupeno k celkové opravě. Ta s přestávkami nutnými věnování se ostatním vozidlům a také muzeu, trvala 12 let. Odpracováno bylo odhadem přes 6 000 hodin ve 3-5ti lidech, pracujících povětšinou v zimním období. Autobus byl z 1/3 postaven nový. Ale ta námaha za to stála a po deseti letech fungování Muzea dopravy ve Strašicích se můžeme pochlubit renovovaným zájezdovým autokarem ŠKODA 706 RTO-LUX z roku 1961. Co bylo na celé renovaci vozidla nejobtížnější? Pokud pominu počáteční potíže se sháněním zručného klempíře, který by vyspravil okenní profily hlavně střešních oken, myslím ty ve střešní oblině, které má jen LUX, tak nejobtížnější asi bylo vydržet a nevzdát se. Protože doba, po kterou byl autobus mimo provoz, byla opravdu dlouhá, navíc několikrát se rozpracovaný bus, včetně všech dílů stěhovaly z místa na místo. Dát vše dohromady, dohledat všechny díly, nebo dokonce některé shánět opakovaně, to je náročné. Zdá se, že když je karoserie autobusu opravená a nalakovaná, je téměř hotovo. Že už zbývá "jen" ho nastrojit. Ale není to pravda. Do této fáze jde vše poměrně rychle, ale pomalá fáze teprve nastává. Každou součástku, agregát, je potřeba opravit. Takže zkoušení, opětné demontování, upravování a opět zkoušení, dokud vše nefunguje tak jak má. A to mám trvalo hodně času. Předpokládáme, že si nyní dáte s renovacemi na nějaký čas přestávku. Nebo plánujete vrátit "život" nějakému dalšímu vozidlu? Máte pravdu, dáme si přestávku. Ne, že bychom sedli na zadek a nic nedělali. Máme hodně jiných restů, kterým je třeba se věnovat. V poslední době, kdy se finišovalo s "Erťákem" se na ně času nedostávalo. Například brigády v muzeu ve Strašicích jsme letos minimalizovali, ale rádi bychom vylepšili a rozšířili vjezdovou bránu, či se pověnovali ostatním provozním exponátům. Ale až si odpočineme, tak určitě budeme chtít vdechnout nový život ještě nějakému vozidlu. Co vás inspirovalo k nezvyklému nátěru autobusu? Chtěli jsme, aby to nebyl klasický unifikovaný LUX, kterých se z Karosy vyprodukovalo několik tisíc, ale aby byl výjimečný. A přitom, aby se jeho podoba zakládala na skutečném vozidle, které existovalo. Karosa vyrobila pro různé exporty a veletrhy i netradiční barevná schémata. Přes jednoho spřízněného sběratele se podařilo sehnat dobové snímky z nichž některé jako předlohy renovovaných autobusů posloužily a opět existují. Vybírali jsme z několika dosud neopakovaných variant a tato byla nejhezčí. Bohužel také dražší, protože tento veletržní vůz měl i odlišný interiér. A ten má náš autobus podle snímků také. Bude v letošním roce ještě nějaká další šance si RTO-LUX prohlédnout či se s ním případně svézt? Zatím sami nevíme. I když je autobus relativně hotový, má najeto pár prvních kilometrů a všechno je třeba řádně vyzkoušet. Již nyní máme na seznamu ještě několik nedodělků, či "dětských nemocí", které je třeba odstranit. Takže jistě bude možné si autobus prohlédnout na dalších letošních víkendech otevřených vrat ve Strašicích, v září a říjnu. Pak zcela určitě pojedeme v květnu příštího roku na celostátní sraz Československých historických autobusů do Lešan. Původně jsme na srazu chtěli autobus představit již letos na jubilejním 20. ročníku a mrzelo nás, že to nepodařilo. Dokončovacích prací bylo opravdu mnoho. Souhrnně jsme strávili od letošního ledna na autobusu 1 186 hodin většinou ve 3 lidech. V Muzeu dopravy nyní máte už řadu exponátů, který Vám nejvíce přirostl k srdci nebo jste na jeho získání nejvíce pyšný? Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Jsem pyšný na to, že se povedlo něco takového, čím tato strašická expozice je. Nemůžeme se sice rovnat se státními, či podnikovými muzei, ale máme expozici, za kterou je vidět mnohaletá práce nadšených lidí, kteří jí kromě prostředků věnují i hodně práce a času ze svého osobního života. Děkujeme za rozhovor. Za redakci Jana Hakrová, Zdeněk Kresa
Klub RTO a ČSAP si zvláštní cenu uznání od poroty zaslouží. K vidění bylo několik zrenovovaných unikátů.
Expozice historických vozidel opět návštěvníky nezklamala. Dopravit do Prahy do Veletržního paláce bez úhony vzácné kousky chce určitě pečlivou přípravu a logistiku. Letos návštěvníci obdivovali čtyři, resp. šest, vozidel. CARAVAN Hotel – lůžkový autobusový přívěs LP 30 z roku 1968. Tehdejší národní podnik Karosa Vysoké Mýto ho vyrobil jen v osmi kusech. Sloužil pro ubytování výletníků na zájezdech nebo dovolených. Za jízdy byla přeprava zakázána. Nyní je v majetku ČSAD Jihotrans, který ho získalo v roce 2003 a zrenovovalo ho do původního stavu. Na veletrhu byl v závěsu za dálkovým "Evropabusem" Karosa ŠD 11, jehož majitelem je také ČSAD Jihotrans. Dvounápravový cca 9 metrů dlouhý a 3 metry vysoký přívěs byl vybaven samostatným topením, měl k dispozici užitkovou vodu z nádrží, a dokonce i toaletu přístupnou z boku karosérie. Po zastavení a zajištění vozu se ruční klikou vysunula část stěny, čímž se zvětšil prostor uličky. Interiér je rozdělen do několika lůžkových kabin se samostatným elektrickým osvětlením a větráním. K dispozici jsou úložné prostoty, převlékárny a umývárny. Dalšími exponátem byl ŠKODA 706 RTO LUX z roku 1971 v majetku Autobusová doprava Jan Kukla a Praga RND (Rychlý Nákladní Diesel)"Madetka" sloužící dnes na různých akcích jako bistro na kolech. Zástupce ze sbírky ČSAP: Škoda 706 RTTN vyrobený v LIAZ Jablonec nad Nisou s návěsem pro přepravu osob Karosa NO 80 z let 1958 - 1960. Návěs byl vyrobený jako prototyp (a zůstal i jediným vyrobeným vozidlem) v Karose Vysoké Mýto. Veřejnosti byl představen začátkem roku 1961. Je založen na konstrukci autobusu Škoda 706 RTO s podvozkem návěsu ORLIČAN N 12 CH. Výhodou návěsu pro osobní dopravu byla možnost jej kdykoliv odpojit a nahradit návěsem nákladním. Takto se využíval několik let na Slovensku, kdy dopravoval zaměstnance na stavbu a po připojení nákladního návěsu sloužil pro přepravu materiálu. Sloužil řadu let v několika ČSAD (např. Tábor, Bratislava, Gottwaldov, Brno) a v roce 1962 natrvalo v ČSAD Bratislava, které jej uplatnilo v okolí Šaľy. Unikátní model zrenovovalo ČSAP Nymburk a je k vidění spolu s dalšími historickými exponáty rodiny Koutků i v novém Muzeu velkých volantů v Loučeni.
Kromě vystavených historických vozidel proběhne 22. listopadu tradiční Setkání mistrů renovací.
V Levém křídle Průmyslového paláce připravuje prezentaci například RTO klub a ČSAP. K vidění budou zajímavé unikáty, konkrétní vozidla ponecháváme jako překvapení. Ve čtvrtek 22. listopadu se sejdou ti, kterým leží na srdci zachování technického dědictví předcházejících generací. Podělí se o své zkušenosti a představí své sbírky historických vozidel. Letos budou prezentovat svá vozidla a dění kolem muzejních sbírek například Muzeum MHD pražského Dopravního podniku, Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou s BOVERAKLUBEM, Dopravní podnik města Brna a chybět nemůže ani nově otevřené Muzeum velkých volantů v Loučeni a pan Alois Koutek. Akci podporuje Sdružení dopravních podniků. Dopravní podnik hl. m. Prahy připravil pro účastníky veletrhu další zajímavou doprovodnou akci. Zdarma prohlídky Muzea MHD v Praze – Střešovicích, které letos oslavuje 25. výročí svého založení. Zájemci – vystavovatelé i návštěvníci veletrhu, kteří se prokážou průkazem vystavovatele nebo platnou vstupenkou na veletrh budou k prohlídce Muzea také zdarma přepraveni historickou tramvají, která bude odjíždět ve středu 21. 11. a ve čtvrtek 22. 11. vždy ve 14.00 hodin z tramvajové smyčky před Výstavištěm v Holešovicích. Počet míst omezen kapacitou historické tramvaje.
V sobotu 10. listopadu se v Opavě po 35 letech rozloučili s trolejbusy Škoda 14 Tr. Nastupuje nová generace Škoda 32 Tr.
V rámci události byl uspořádán ve vozovně Městského dopravního podniku Opava (MDPO) v Bílovecké ulici Den otevřených dveří. Návštěvníci areálu si mohli prohlédnout současné autobusy Iveco Urbanway CNG v délkách 10,5 a 12 metrů, dále autobusy Solaris Urbino 12, trolejbusy Solaris Trollino a Škoda 26 Tr + autobusy Irisbus Citelis 12M. Jedním z Citelisů se mohli zájemci projet mycí linkou. Mimo běžně používaných autobusů a trolejbusů byla vystavená před halou trolejbusů historická tramvaj (ev. č. 7) a první trolejbus Škoda 32 Tr v karoserii SOR NS (ev. č. 314). Historické vozy zastupoval autobus Praga RND (3M5 4488) od Františka Hlavatého, dále Škoda 706 RO CAR (V 4460) od Jana Trlici, Škoda 706 RTO (6T2 7990), Karosa B 732.00 (5T7 9347) a Karosa C 734.00 (MBA 02-63). MDPO ukázal svou Karosu C 954E.1360 (204, 1TA 7134). Tak jako na každém Dni otevřených dveří MDPO, bylo možné vyzkoušet si nasazování sběračů. K tomu posloužil trolejbus Solaris Trollino 12 T DC (ev. č. 84). Své místo měly také i vozy, které MDPO používá na údržbu trolejového vedení nebo na odtah. Jedná se o vůz Iveco Daily, Iveco Eurocargo a Renault Midlum VNP. Historické trolejbusy zastupoval trolejbus Škoda 8 Tr6 (ev. č. 29/2) z DP Ostrava. Dále byl ve vozovně i trolejbus Škoda 15 Tr 11/7 (ev. č. 81) časopisu Československý dopravák, který jej získal od DP měst Chomutova a Jirkova. Řada návštěvníků využila možnosti vyjet si autobusem nebo trolejbusem po Opavě nebo i mimo ni. K tomu byla vyhrazená dvě nástupní místa – vozovna a zastávka Divadlo. Z vozovny bylo možné využít celkem 3 linky – T1, T2 a A2. Z divadla jezdila linka A1. Kromě linek A1, A2, T1 a T2 byla zřízená i zvláštní vlaková linka V1. Trasy linek: A1 – zvláštní autobusová linka v trase Divadlo – Milostovice. Interval této linky byl 20 minut a zabezpečovaly jí autobusy Karosa B 732.1666 (OVC 79-82) firmy Arriva Morava, bývalá opavská Karosa B 731.1667 (OPA 51-23) soukromého sběratele a Škoda 706 RTO MEX (2, 3Z6 6930) DSZO. A2 – zvláštní autobusová linka v trase Vozovna – Raduň, škola. Interval této linky byl 20 minut a bylo možné využít vůz Karosa C 734.00 (MBA 02-63) nebo trolejbus Škoda 32 Tr. T1 – zvláštní trolejbusová linka v trase Vozovna – Albert. Interval této linky byl 20 minut a zabezpečoval ji trolejbus Škoda 15 Tr 11/7 (ev. č. 81) nebo trolejbus Škoda 21 Tr (ev. č. 83). T2 – zvláštní trolejbusová linka v trase Vozovna – Kateřinky. Interval této linky byl 60 minut a zabezpečoval ji trolejbus Škoda 8 Tr6 (ev. č. 29/2). V1 – zvláštní vlaková linka. Trasa této linky byla Opava, východ – Opava, západ. Interval této linky byl 60 minut a jezdil na ní motorový vůz M131 s přípojným vozem. Mimo výše zmíněných zvláštních linek bylo možné jet do Kateřinek i linkou č. 208, kterou zabezpečovaly na mimořádných spojích trolejbusy Škoda 14 Tr v intervalu 30 minut. Vyvrcholením celé akce byl tzv. Čas rozloučení, kdy na Horním náměstí proběhlo v 16 hodin symbolické rozloučení, kdy přijel trolejbus Škoda 14 Tr (ev. č. 78), o něco později trolejbus Škoda 32 Tr (ev. č. 314) a po něm i Solaris Trollino 12 AC (ev. č. 93). Na Horním náměstí vystoupila také i vítězka soutěže SuperStar Tereza Mašková. Organizátorům patří poděkování, organizace akce byla výborná. Popřejme novým trolejbusům Škoda 32 Tr mnoho bezproblémových kilometrů a hodně přepravených pasažérů.
V Technickém muzeu je otevřena výstava o historii veřejné dopravy na Liberecku. K vidění jsou unikátní modely tramvají z 20. let minulého století, historické autobusy, staniční sloupky a další artefakty.
Zásluhou dobrovolníků z Boveraclubu a s podporou Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou a města Liberec se podařilo v Technickém muzeu Liberec otevřít novou expozici mapující historii veřejné dopravy v regionu. Za více než 30 let nadšenci ze spolku Boveraclub nashromáždili historické fotografie, dokumenty, modely, ale i vozidla, které mnohdy mohly skončit na skládkách či ve šrotu. Veřejnost si však tyto poklady mohla prohlédnout jen při různých výstavách nebo oslavách výročí. Boveraclub před rokem využil nabídky Technického muzea a města Liberec vybudovat expozici v bývalém areálu Libereckých výstavních trhů. „Před rokem jsme začali na výstavišti pracovat, nejdříve jsme se museli popasovat s neuvěřitelným nepořádkem po původním nájemci a přes zimu jsme opravovali a vybavovali zázemí. Základní opravu budovy, elektroinstalace a střechy zajistilo město. Po instalaci vrat, které byly nutné pro navezení rozměrných exponátů, pomohl dopravní podnik s položením provizorních kolejí, které byly získány při rekonstrukci tramvajové tratě a jinak by šly do šrotu“ uvádí Tomáš Krebs, předseda spolku. Technické muzeum Liberec se tak rozrostlo o další expozici, a to již ve čtvrtém pavilonu bývalých Libereckých výstavních trhů. Tentokrát se jedná o pavilon C, kde expozice vznikla zásluhou členů Boveraclubu ve spolupráci s Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou, který významně mnoho let podporuje jeho činnost a poskytuje mu technické zázemí. Spolku s expozicí pomáhala ale i řada dalších firem, hlavně při stěhování exponátů a jejich usazení v hale. Nová expozice je převážně věnována veřejné dopravě. Expozici tvoří i unikátní modely tramvají, které vznikly už ve 20. letech minulého století. Zajímavostí je torzo nejstarší liberecké tramvaje, ve které prokazatelně jeli Dana Medřická a Karel Höger při natáčení filmu Ošklivá slečna v roce 1959. Bonbonkem je jistě i východoněmecký motorový vůz, který nejen že dokumentuje historii výroby tramvají v NDR, ale kromě libereckého muzea je i ve sbírkách podobných institucí v norském Bergenu, v Skjoldenæsholm Tram Museu v Dánsku, v Crich ve Velké Británii, v Hannoveru v Německu a dokonce i v Austrálii v Sydney. Fanoušky autobusů potěší modrobílý Robur z roku 1982, stejný jako ten, který jezdil na lince č. 28 do Radčic a dvoudvéřová Praga RND z roku 1947 byla původně zubařskou ambulancí. A kdo ještě pamatuje, že liberecký dopravní podnik byl jedinou organizací, která směla v Liberci provozovat taxislužbu? I to připomíná vystavená Lada. Výstavu doplňuje i vzpomínka na Ing. Vladimíra Palečka, ten se podílel na záchraně libereckých tramvají v šedesátých letech. Na nové expozici odpracovali členové Boveraclubu, ale i další dobrovolníci, stovky brigádnických hodin. „Pomáhali nám dokonce i dobrovolníci ze Zubrnické museální železnice nebo tramvajáci z Prahy, část expozice jsme vytvořili s kolegy z tramvajového muzea v Chemnitz s využitím příhraničních fondů“ doplnil Tomáš Krebs. Boveraclub spolupracuje se spolkem Strassenbahnfreunde v Chemitz. Společnou účastí na různých kulturních a turistických akcích v Sasku a v Čechách je veřejnosti prezentována dlouholetá úzce spjatá spolupráce organizací a spolků ze Saska a Čech v oblasti renovací a údržby historických vozidel. Formou informačních tabulí, letáků a brožur, různých publikací a jiných propagačních materiálů jsou prezentovány jak muzea a renovované autobusy a tramvaje tak i další cíle, aktivity a výsledky společné spolupráce. Boveraclub pořádá i různé sváteční a historické jízdy, další se připravuje na svátek 17. listopadu - vice na webu spolku .
Při symbolickém rozloučení s trolejbusy 14 Tr v Opavě v sobotu 10.11.2018 si na své přijdou i fanoušci autobusů.
Do Opavy se při symbolické rozlučce s trolejbusy Škoda 14 Tr vrátí také autobus Karosa B 731 (ev.č. MDPO 127). Autobus, který byl vůbec posledním dodaným zástupcem Karos řady 700 do Opavy, po vyřazení z provozu v roce 2012 zakoupil pan Martin Plačko z Ostravy (šéfredaktor webu MHD ŽIVĚ.cz) pro další uchování. Vozidlo je udržováno ve stavu, v jakém dojezdilo vč. bílého podkladového nátěru po reklamě. Během plánované větší opravy (pravděpodobně v příštím roce) vůz obdrží klasický červenobílý nátěr opavského dopravního podniku. Karosa B 731 č. 127 by v sobotu 10.11.2018 by měla být nasazena na jednu ze zvláštních linek, organizátoři předpokládají i společné fotografování s trolejbusy Škoda 14 Tr, které budou jezdit na speciálních linkách po celé Opavě. Zdaleka ale nepůjde o jediného reprezentanta historie autobusové dopravy. Stroje řady Karosa 700 dále zastoupí vůz B 732 z roku 1996 (vůz dlouhá léta sloužil v systému MHD v Šumperku), dále B 732 z roku 1985 ze Znojma, ale i linkové provedení Karosa C 734 z roku 1982. Z předchůdců Karos řady 700 budou k vidění autobusy typů Praga RND, Škoda 706 RO, Škoda 706 RTO či Karosa ŠL 11. Pátečního večerního společného focení autobusů by se měla zúčastnit i moderní vozidla, k vidění tak bude prakticky kompletní přehlídka typů autobusů, které Opavany vozily od roku 1948 do dnešních dnů. Veškeré informace o symbolickém rozloučení s trolejbusy 14 Tr v Opavě jsou k dispozici na webu opava35let.cz .
Podobně jako na českém veletrhu CZECHBUS byly i v polských Kielcích k vidění veteráni.
Na 14. veletrhu veřejné dopravy od 23. do 25. října se mohli návštěvníci vrátit v čase a prohlédnout si nablýskaná historická vozidla.
BusLine se již podesáté zapojil do akce „Den s historickými autobusy“, která proběhla 22. září v rámci Mezinárodního dne bez aut.
Tato již tradiční akce má za cíl veřejnosti nejen připomenout historii cestování, ale také prezentovat přednosti a výhody autobusové dopravy. Zájem o okružní jízdy v sedmi historických autobusech Škoda 706 RO, Škoda 706 RTO Cabrio, Škoda 706 RTO Classic, Škoda 706 RTO MTZ, ŠL 11, Karosa LC 736 a Ikarus byl opravdu veliký. Možnost svézt se veterány využily tisíce lidí a retro vozy doslova praskaly ve švech. K vysoké návštěvnosti bezesporu přispělo i poměrně příjemné počasí, které lákalo k jízdám v atraktivním kabrioletu. Návštěvníci mohli rovněž využít městské hromadné dopravy, která byla v tento den také zdarma. Autorem fotografií je BusLine.
BusLine v rámci Oslav Ještědu v sobotu 15. září provezl stovky účastníků v autobusovém veteránu ŠL 11.
Nadšenci retro autobusů měli možnost zavzpomínat na historii cestování a také posoudit výkon „ešelky“, která každou hodinu po celý den stoupala z parkoviště od kabinové lanovky až téměř k vysílači Ještěd. Autobus ŠL11-1307 Turist z roku 1972 urazil bez problémů cca 100 km. Skoro na samotný vrchol Ještědu a zpět se svezly stovky účastníků a zájem o jízdy, focení a informace o řízení veterána byl velký. Technická specifikace historického autobusu: ŠL11-1307 Turist výrobce: Karosa, národní podnik Vysoké Mýto rok výroby: 1972 karoserie: samonosná ocelová; výrobce Karosa, národní podnik Vysoké Mýto výrobní číslo: 2668 motor: výrobce Liaz, národní podnik Jablonec nad Nisou, typ ML 634, čtyřdobý, vodou chlazený motor palivo: motorová nafta, objem válců 11 940 cm3, počet válců 6 počet míst: 47 k sezení celkové rozměry: délka: 11 170 mm šířka: 2 500 mm výška: 3 120 mm rozvor: 5 500 mm hmotnost: celková: 13 765 kg; pohotovostní: 9 220 kg; užitečná: 4 465 kg; obsluhy: 80 kg počet náprav: 2 – 1 kola a pneumatiky na nápravě: zadní zdvojená, 10 x 20 R brzdy: provozní vzduchová, nouzová vzduchová, parkovací pružinová, zpomalovací výfuková maximální rychlost: 100 km/hod. Zdroj: BusLine
Při příležitosti 80. výročí světového rekordu dálkového letu letounu Tatra 101 ze Studénky byla 1. září v Mošnově k vidění řada technických památek.
Akce se uskutečnila v Mošnově na mezinárodním letišti Leoše Janáčka v sobotu 1. září za běžného chodu. K vidění byly jak historické automobily, tak i vlaky. Při této příležitosti byla vypravena elektrická jednotka EM 475.045/6, která jezdila coby zvláštní vlak na trase Ostrava, hlavní nádraží – Mošnov, Ostrava Airport a zpět. Právě tato jednotka je produktem společnosti Vagonka Studénka. Nejen žabotlam jezdil jako zvláštní vlak. V rámci ČD Nostalgie byly na trase Studénka – Mošnov – Štramberk nasazené i jiné vozy – motorový vůz M131.1 ,,Hurvínek" s přípojným vozem nebo motorový vůz 810. Přímo ve vlakovém terminálu si návštěvníci mohli prohlédnout motorový vůz M120.417 ,,Věžák". Událost nebyla čistě zaměřená na Vagonku, ale i na společnost Tatra. Ta přivezla na akci své tři nákladní vozy. Vystavené byly verze Präsident, Phoenix (modelová řada pro rok 2018) a model UDS (univerzální dokončovací stroj). Kromě nákladních vozů dovezla i různé speciály. Technické muzeum Tatra představilo expozici s konstruktérem Ledwinkou, jenž je autorem legendárního tatrováckého podvozku. Na své si přišli i příznivci historických osobních automobilů Tatra, protože nechyběla ani výstava veteránů této značky. Své zastoupení mělo Železniční muzeum moravskoslezské. To přivezlo modelovou železnici a samozřejmě nemohlo chybět ani Vagonářské muzeum. Návštěvníci měli možnost vyzkoušet si zážitkové aktivity, do kterých se spontánně zapojily i celé rodiny – stavění z Merkuru nebo Makeda, závodní simulátory, fotokoutek, výroba připínacích placek a další. Generálním partnerem byl Moravskoslezský kraj, akci pořádala SAK, p. o.