Pro Dopravní podnik města Brna zrenovovala autobusy Škoda 706 RTO a Karosa ŠM 11 společnost ZLINER. Oba byly původně vraky.

Dopravní podnik města Brna (DPMB) koupil podle smlouvy zveřejněné v registru smluv od ZLINER Rtóčko za 4,19 milionu korun a Karosu ŠM 11 za 5,09 milionu korun bez DPH. Oba vozy pořídil ZLINER jako úplné vraky. RTO se používalo na převoz koní. Měl dřevěnou podlahu a zadní část se používala jako dveře. Zaměstnanci ZLINER provedli kompletně celou přestavbu obou autobusů do současné podoby pro DPMB. Náročnou opravu realizovali i pro Plzeňské městské dopravní podniky. V roce 2016 předal ZLINER do Plzně trolejbus Škoda 14 Tr08/6 z roku 1989. Tu prováděl společně s Dopravní společností Zlín-Otrokovice. Kde můžete o prázdninách vidět historická vozidla dopravního podniku a Technického muzea v Brně? Akce Dopravní nostalgie proběhne od čtvrtka 20. srpna až do neděle 23. srpna. Zároveň DPMB otevře dveře veřejnosti ve vozovnách v Pisárkách a ve Slatině.

Jeden z padesáti vyrobených autobusů Praga NDO určených pro všesokolský slet v roce 1948 se dočkal návratu ke své (skoro) původní kráse.

Podvozek autobusu Praga NDO byl vyroben továrnou Praga a karoserie ve Vysokém Mýtě. Jedná se o jeden z 50-ti vozů vyrobených pro zajištění XI. všesokolského sletu, který se konal na konci června v roce 1948. Podle zachovaného technického průkazu jezdil autobus v pražském dopravním podniku, kde také v roce 1961 doznal přestavby na tažné vozidlo pro zatahování trolejbusů do vozoven. Později, kdy skončily trolejbusy, byl využíván elektrikáři, kteří v Dopravním podniku svařovali koleje. Jeho poslední poutní cesta byla u pracovníků zábavního parku, kteří s ním tahali svoje atrakce a putovali od Prahy až po Bulharsko. Z prostoru lunaparku se podařilo Pragu NDO vyprostit v roce 2009 a nyní je už několik dní v plné parádě v Muzeu v Loučeni. K autobusům Praga NDO z archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy: Zastaralý a zanedbaný vozový park pražských autobusů nedovoloval po válce kvalitní obnovu provozu tohoto dopravního prostředku. Až v roce 1948 nastalo podstatné zlepšení, když Dopravní podnik hlavního města Prahy získal 50 nových autobusů Praga NDO. Spodek vozu byl vyroben v továrně Praga a karosérie ve Vysokém Mýtě. Tomu předcházel 19. února 1947 jednodenní zkušební provoz jednoho vozu zapůjčeného od ČSD. Byl nasazen na lince F jezdící z Vysočan do Kbel. Autobusy měly elektricky svařenou kostru karosérie z lehkých ocelových profilů, vně oplechovanou. Střecha byla ze dřeva a potažena impregnovanou vagónovou plachtovinou. Vnitřní prostor a strop byly obloženy dřevovláknitými deskami. Podélná sedadla byla čalouněna umělou kůží. Zavírání a otvírání dveří se dělo mechanicky pákou. Zadní dveře se ovládaly z místa průvodčího, přední od řidiče. Prvně byla u pražských autobusů zřízena pokladna a zavedeno organizované nastupování cestujících zadními dveřmi. Pohon obstarával řadový vznětový šestiválec Praga NDO s výkonem 125 k (91,9 kW). Zásadní novinkou zvyšující komfort ovládání vozidla v městském provozu bylo použití poloautomatické převodovky Praga Wilson. První autobusy Praga NDO byly nasazeny do provozu při sokolském sletu v červnu 1948 a sloužily do konce padesátých let. Poslední vůz tohoto typu byl vyřazen v roce 1962.

Trolejbus s evidenčním číslem 9803 jezdil téměř 22 let v Daytonu v Ohiu. Místní dopravní podnik RTA Dayton jej daroval časopisu Československý Dopravák. K vidění je v Muzeu MHD v Praze.

Expozice Muzea MHD ve vozovně Střešovice obohatil unikátní exemplář, jeden z posledních českoamerických trolejbusů Škoda 14 TrE s evidenčním číslem 9803, který téměř 22 let sloužil v Daytonu v Ohiu pro místní dopravní podnik RTA Dayton. Ten jej daroval časopisu Československý Dopravák. Jediný dochovaný exemplář tohoto typu trolejbusu na území ČR bude až do neděle 1. listopadu 2020 dočasně vystaven v Muzeu MHD. Fanouškové a návštěvníci si jej mohou prohlédnout nejen o víkendech, ale i ve středu odpoledne. Muzeum MHD je letos až do 2. září nově otevřeno pro veřejnost také každou středu od 13:00 do 18:00. Trolejbus Škoda 14 TrE ev. č. 9803 byl nasazen do pravidelného provozu v americkém Daytonu 10. června 1998. Pro dopravní podnik RTA Dayton jezdil téměř 22 let, do loňského 7. prosince, kdy poté byly poslední trolejbusy Škoda 14 TrE vyřazeny z provozu. Dayton bylo současně poslední město na americkém kontinentu, kde tato vozidla sloužila na pravidelných linkách MHD. Trolejbus Škoda 14 TrE byla speciální verze vozidla vyvinuta v ČR a určena pro dopravní podnik v Daytonu v Ohiu v USA. Vycházela z československého trolejbusu Škoda 14 Tr, která se začala vyrábět v závodě v Ostrově nad Ohří v roce 1981. Škodě Ostrov se na začátku 90. let podařilo prosadit na trhu v USA a v roce 1994 společně s firmou AAI Baltimore založila společnost ETI Baltimore, jejímž cílem byla výroba trolejbusů Škoda 14 TrE pro města Dayton a později 14 TrSF a 15 TrSF pro San Francisco. První prototypy byly v Hunt Valley u Baltimore vyrobeny v roce 1995, celkem jich dopravní podnik v Daytonu odebral 57, dalších 277 odebralo San Francisco. V Hunt Valley probíhala pouze kompletace vozidel, Škoda Ostrov do USA dodávala hotové skelety a kontejnery s elektrickou výzbrojí a náhradními díly. V současnosti jeden trolejbus Škoda 14 TrE ev. č. 9602, což byl jeden ze tří odlišných prototypů dodaných do USA, slouží pro RTA Dayton jako historické vozidlo v nepojízdném stavu. Další trolejbus ev. č. 9809 je v Illinois Railway Museum a vozidlo ev. č. 9803 věnoval dopravní podnik v Daytonu časopisu Československý Dopravák, aby bylo zachováno jako historické vozidlo pro českou veřejnost. „Je současně jediným českoamerickým trolejbusem dochovaným na území ČR a v muzeálních sbírkách bude připomínat českou tradici výroby trolejbusů a úspěch českého strojírenství 90. let na trhu v USA,“ doplnil Libor Hinčica, šéfredaktor časopisu Československý Dopravák. Díky sbírce nadšenců a fanoušků na crowdfundingovém webu Startovač.cz se podařilo trolejbus Škoda 14 TrE ev. č. 9803 letos v květnu a na začátku června přepravit z USA do Evropy a následně do ČR. V pondělí 15. června jej přepravní společnost za asistence speciálního vyprošťovacího vozidla Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) Tatra Phoenix složila ve vozovně Střešovice. Technici DPP společně s majitelem, Liborem Hinčicou, trolejbus opět zprovoznili a od středy 17. června 2020 je dočasně vystaven na čtvrté koleji v Muzeu MHD. Bude zde k vidění do 1. listopadu 2020. Fanouškové a návštěvníci si jej mohou prohlédnout nejen o víkendech, ale nově také každou středu odpoledne, a to až do 2. září.

Po patnácti letech provozu ukončil svou službu první nízkopodlažní kloubový trolejbus. Vozidlo Škoda 25 Tr Irisbus dodané Škodou Electric má najeto 1 021 121 kilometrů. Už se nevyplatí ho opravovat.

Dopravní společnost Zlín – Otrokovice (DSZO) zakoupila v roce 2005 svůj tehdy první nízkopodlažní třínápravový kloubový trolejbus s dieselagregátem od výrobce Škoda Electric Plzeň za 11,7 milionu korun (bez DPH). Šlo o prototyp tohoto nového trolejbusu, který dosud nebyl nikde nasazen do běžného provozu. Byl vyroben v roce 2004, a než se dostal do Zlína, fungoval rok jako zkušební a předváděcí vozidlo výrobce. V DSZO dostal tento vůz evidenční číslo 401. Prototyp vznikl u výrobce nestandartní přestavbou karoserie z autobusu na trolejbus. Ve stejném provedení se další přesně takový trolejbus nevyrobil. V síti MHD ve Zlíně a Otrokovicích, nejčastěji na linkách 2, 6 nebo 8, najezdil tento trolejbus za patnáct let 984 841 kilometrů. Před zařazením do provozu ve Zlíně s ním už výrobce najezdil 36 280 kilometrů. „Uvažovali jsme nejdříve, že trolejbus ještě opravíme. Ale ukázalo se, že oprava by byla náročná a nákladná, takže by při stáří vozidla nedávala ekonomický smysl. Potvrdil nám to i zástupce Škody Electric Plzeň i odborný posudek soudního znalce. Trolejbus proto definitivně vyřazujeme z provozu. Zůstane ještě u nás v depu a bude využit jako zdroj náhradních dílů pro další vozy stejného typu, které u nás jezdí,“ uvedl ředitel DSZO Josef Kocháň. Mezi prvními díly se využije například dieselagregát vyřazovaného trolejbusu – bude instalován do jiného trolejbusu, jehož původní agregát se pokazil. „Trolejbus 401 u nás vykonal dobrou službu. Jezdil patnáct let bez nutnosti větší opravy,“ řekl vedoucí úseku údržby vozidel DSZO Antonín Červenka. Pro současný vozový park nízkopodlažních trolejbusů je příznačné, že již během své životnosti neprocházejí u DSZO žádnou generální opravou. V minulosti byly nutností a pravidlem generálky trolejbusů po nájezdu 360 tisíc kilometrů, tedy asi po šesti až sedmi letech provozu. Vůz byl při generálce zhruba jeden až jeden a půl měsíce nepojízdný a generální oprava přišla téměř na půl milionu korun. Vyřazovaný trolejbus ev. č. 401 má hmotnost 18,7 tuny. Měl podle technického průkazu 40 míst k sezení a 95 míst k stání. Měl čtvery dveře a byl dlouhý 18,5 metru. Jeho trakční motor měl výkon 240 kW. Dosahoval maximální rychlosti jízdy 65 km/h. Dosud se ve Zlíně nízkopodlažní trolejbusy jen nakupovaly a z provozu postupně mizely trolejbusy středopodlažní. Takové už nejsou v DSZO (kromě 2 historických kusů) žádné. Vyřazení kloubového trolejbusu ev. č. 401 tvoří určitý mezník, začínají dosluhovat i první nízkopodlažní vozidla. Aktuální stav trolejbusů po vyřazení vozu ev. č. 401: • 20 krátkých trolejbusů s dieselagregátem 24 Tr Irisbus • 7 krátkých trolejbusů s bateriemi a klimatizací 30 Tr Š-SOR • 4 krátké trolejbusy s klimatizací 26 Tr Solaris • 2 krátké trolejbusy s bateriemi a klimatizací 26 Tr Solaris • 13 kloubových trolejbusů s dieselagregátem 25 Tr Irisbus • 11 kloubových trolejbusů s klimatizací 27 Tr Solaris CELKEM 57 trolejbusů (+ 2 historické trolejbusy) (dále 36 autobusů, 2 historické autobusy a 2 historické vlečky) DSZO

Autobusy Škoda 706 RTO, RO, Karosy ŠL a ŠD, Tatra 500 HB, speciální unikátní pojízdná ordinace s čekárnou značky Saurer a řada dalších krásných kousků. Byli jsme se podívat na vozidla Martina Uhra.

Návštěvu u Martina jsme si už nějaký čas domlouvali. Termín nám posunul také koronavirus, před týdnem jsme ale přijeli a hodně toho viděli. Dopravní společnost Martin Uher provozuje v Pražské integrované dopravě 13 linek. Jako jedna z mála začínala od nuly, s pronajatým autobusem a jednou licencí, před 28 lety. Dnes je ve firmě cca 90 lidí. Ve flotile má kloubové autobusy MAN a Solaris, minibusy Iveco Daily, Mercedes-Benz Sprinter a standardní Iveco Crossway LE. Další nové kloubové Solaris Urbino bude po vybavení informačními panely a odbavovacím zařízením připraveno k vypravení na zastávkovou linku Příbram - Mníšek pod Brdy - Praha. Další nový vůz, minibus Dekstra pro méně vytíženou linku, majitelé převzali ve čtvrtek 11. června ve slavnostním stylu, jde o 100. vyrobený minibus společností Dekstra Bus. Martin Uher je známý také jako sběratel historických vozidel. Prvního autobusového veterána si pořídil před 16 lety. Jde o fialový zájezdový Škoda RTO LUX ze sedmdesátých let. Postupně řadu "erťáků" doplnil o linkový Škoda 706 RTO s vlekem Jelcz, a městský původně pražský. Dva roky po renovaci ještě jeho interiér voní novotou. Zvenku i uvnitř červený autobus je vyvedený opravdu moc pěkně. Městská verze RTO byla přizpůsobena pro nástup cestujícími zadními dveřmi a vybavena speciálním pultem pro průvodčího, u kterého si cestující kupovali jízdenky. Martin se může pochlubit i nástupkyněmi rtóček, Karosami ŠL 11 a zájezdovou ŠD. Chybí jen městská ŠM. Předchůdce RTO, typ ŠKODA 706 RO vyráběný mezi lety 1948 až 1958 také Karosou, v šedém provedení ho pro Martina renovují do původního stavu v Náklu u Olomouce a brzy už zamíří do Středních Čech. Dalším novým přírůstkem do sbírky bude originální Tatra 500 HB, třínápravový autobus z let 1954 až 1957 s karosérií od Karosy a motorem Tatra. Celkem bylo s nápravami z Pragovky vyrobeno 521 kusů. Zatím je evidováno jen 5 zachovaných kusů, jeden se podařilo sehnat Martinovi a do pořádku ho dávají zkušení hoši ve Vysokém Mýtě. Byli jsme překvapeni také krásnými kousky osobních automobilů. Zaujaly nás hlavně vzácný Mercedes z roku 1939, Tatra hadimrštka a výstavní Škoda 430 z roku 1929. Je dokonale zrenovovaná a při nějaké významné příležitosti vyjede do ulic. Martin říká "až budeme mít muzeum, tohle auto bude mít své čestné místo." Doplňují je relativně mladé typy jako Škodovky, Moskviče, Žigulíky, Lady a Volha Carevna."Většinou šlo o náhodné výhodné nákupy," říká jejich majitel. Martin se zajímá také o vojenská auta. Mezi oblíbené patří německé vojenské obojživelné KDF, ale i americké kousky. Například velitelská "dočka" (Dodge) generála Pattona z II. světové války nebo Jeep Willys typ MA, kterých se vyrobilo pouze 1 500 kusů. Jde o předchůdce hodně používaných MB, těch už se vyrobilo desítky tisíc. Vozy jsou v dobrém technickém stavu a Martin s nimi jezdí na srazy vojenských historických vozidel. Vozí s sebou i plně funkční vojenskou polní kuchyň s dvorním kuchařem. Není divu, že si vozidla Martina oblíbili filmaři. Z poslední doby si zahrála například ve snímku o Janu Palachovi, ve filmech Lidice, Nabarvené ptáče, Anthropoid, Krycí jméno Holec nebo Colette. Měli jsme možnost vidět i jednu velkou vzácnost. Speciální vozidlo Saurer - lékařskou ordinaci s vysouvací čekárnou. Jedná se o švýcarský dar válečným obětem z roku 1947. Podle zdrojů přímo ze Švýcarska byly vyrobeny dva kusy. Na podzim 1947 předala jeden do Československa Československo-Švýcarská organizace "Don Suisse", druhý se dostal do Maďarska. Jediný dochovaný kus získal Martin. Sice na první pohled vypadá jako "šrot", ale opláštění karosérie je vyrobeno z hliníku a proto je i po 70 letech zachovalé. Vozidlo má originální sedačky, přístrojovou desku, volant i motor, ale dochovaly se dokonce věšáky na šaty v čekárně. Za tento zachráněný unikát - ambulatní vůz, kde se prováděly rentgeny a odběry krve, vděčí panu Dušanu Peterkovi. Právě on se rozhodl říci Martinovi o místě v Ondřejově, kde na zahradě vnuka bývalého majitele a zároveň jeho řidiče, strávil posledních 50 let. Martin ho svěří do rukou osvědčených odborníků, kteří, jak nám řekl, berou jeho renovaci jako výzvu. Vzhledem k tomu, že je dispozici zatím jen pár obrázků původního vzhledu a bude potřeba všechny potřebné díly vyrobit na míru, půjde o náročný proces. Ale výsledkem bude jedinečný exponát. I když o vozidla je u rodiny Uhrových dobře postaráno, se stále přibývajícími kousky se prostor speciální haly zahušťuje a případní návštěvníci si je nemohou dobře prohlédnout. Proto už má Martin plán na vybudování muzea. Během pár let tak zřejmě vyroste ve Středních Čechách nové místo, kam budou moci fanoušci historických vozidel zajet na výlet a vzít s sebou i celou rodinu. Pár podrobností o tom víme a máme se na co těšit. Autorem fotografií je redakce Busportálu.

V úterý 2. června jsme vyjeli na Plzeňsko a navštívili Muzeum dopravy ve Strašicích. Pro milovníky historických autobusů, trolejbusů, tramvají a dalších vozítek je co k vidění. Fotogalerie.

Ve Strašicích právě probíhala další "brigáda" a příprava na exkurzi. Viděli jsme proto vozidla v akci a využili projížďku obcí. Pokud plánujete se do muzea podívat, určitě nezklame ani zdejší krásná příroda a některá z restaurací. Připomínáme, že zahájení sezóny pro veřejnost proběhne o prázdninách , velká akce se chystá na Strašické posvícení 15. a 16. srpna.

První letošní jízdy na trase Brusnice – Planetárium budou s vlečným vozem „krasin“, který letos slaví 90 let. Od příštího týdne vyjedou do provozu také historické vozy T3.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zítra, v sobotu 16. května, zahájí již 30. sezónu historické linky č. 41 (dlouhá léta označovanou č. 91). Po oba víkendové dny na ni nasadí vůz č. 1304, jež nedávno prošel rekonstrukcí a je určený pro komerční jízdy. Jedná se o vlečný vůz se středním vstupem – „krasin“, kterých v minulosti v Praze jezdilo celkem 280 kusů. Vůz, kterým se budou moci cestující o tomto víkendu projet, pochází z první dodávky těchto nezapomenutelných vozů z dubna roku 1930 a od jeho vjezdu na pražské koleje tedy uplynulo rovných 90 let. Fanoušci historických tramvají si přijdou na své i v dalších dnech. Kvůli pozastavenému provozu nostalgické linky č. 23 bude DPP od pondělí 18. května 2020 vypravovat historické vozy T3 do běžného provozu, a to na tramvajové linky např. č. 2, 5 a 15, aby byla zachována provozuschopnost těchto historických vozů. Historická linka č. 41 opět v provozu DPP zve všechny zájemce na první letošní jízdy historické linky č. 41. Jednorázové jízdné na historické lince činí: • pro dospělé 35 Kč (denní jízdné 100 Kč) • pro děti do 15 let, kočárek s dítětem, ZTP a důchodce nad 70 let 20 Kč (denní jízdné 60 Kč). V motorovém voze lze jízdné uhradit bezhotovostně platební kartou, ve vlečném voze je prozatím možná pouze platba v hotovosti. Linka pojede na trase Brusnice – Planetárium, jízdní řády jsou k dispozici na webu DPP Krasinu je devadesát V prvních letech provozu pražských elektrických drah bývaly v provozu zpravidla jen motorové vozy, vlečné se používaly jen v době zvýšených přepravních nároků. Postupem doby se situace změnila a vlečné vozy se staly nedílnou součástí pražské městské hromadné dopravy. Využíváno bylo několik typů, nejen ty přestavěné z vozů koněspřežné tramvaje, ale postupně byly dodávány nové typy – „vamberáky“, „vajíčka“ a „plecháče“. V roce 1929 začaly Elektrické podniky ve spolupráci s Ringhofferovými závody připravovat zcela nový typ vlečného vozu – „krasin“, který měl jen jednu plošinu uprostřed, z níž se vcházelo od dvou oddílů. Plošina byla proti vnitřku položena níže, takže se fakticky jednalo o první částečně nízkopodlažní tramvajový vůz v pražské MHD. Výška podlahy střední plošiny se pohybovala kolem 390 milimetrů nad úrovní dlažby. Návrh konstrukce schválilo ministerstvo železnic 16. ledna 1930. První vozy byly nasazeny do provozu již v dubnu 1930 a brzy se staly jednou z nejoblíbenějších pražských tramvají všech dob. Vůz č. 1307 byl v roce 1930 představen na mezinárodní výstavě v Poznani. V roce 1930 byly dodány i dvě soupravy dvojčitých motorových vozů, které byly vzhledově a také značně konstrukčně shodné s vlečnými vozy „krasin“. Zkušenosti s těmito motorovými vozy ovšem nebyly zdaleka tak dobré, jako s vlečnými vozy, proto byly do roku 1951 vyřazeny z provozu. Letos v dubnu tak uplynulo již 90 let, co vůz č. 1307 slouží v pražské MHD. Nostalgická linka č. 23 prozatím mimo provoz, historické vozy se objeví na jiných linkách Vzhledem k tomu, že nostalgická linka č. 23 prozatím zůstává mimo provoz, historické vozy T3 se objeví v běžném provozu na jiných linkách. DPP bude od pondělí 18. května vypravovat z vozovny Střešovice dva vlaky na linku č. 2 (pořadí 2 a 5) a jeden o víkendech na stejnou linku (v sobotu pořadí 4 a v neděli pořadí 2). Od úterý 19. května se mohou vozy T3SUCS vypravované z vozovny Hloubětín objevit na těchto pořadích: linka č. 5, pořadí 8, 10 a 4 a linka č. 15, pořadí 9, 11 a 4. DPP tak činí v souladu s péčí řádného hospodáře: pokud by nostalgické vozy T3 zůstaly stát bez provozu několik málo měsíců, jejich opětovný návrat do pravidelného provozu by byl velmi složitý a zejména nákladný. DPP

Zahájení sezony muselo muzeum odložit na prázdniny, ale šest víkendů tradičních otevřených vrat zůstane zachováno.

Poprvé vyjedou nostalgické linky historickými vozidly 11. a 12. července, další příležitost budou mít návštěvníci o víkendu 25. a 26. července, velkou akcí bude Strašické posvícení 15. a 16. srpna. Pokud bude příznivé počasí, pak určitě dorazí hodně návštěvníků, letos většina z nás zůstane o prázdninách doma, tak snad nám v Lešanech ukáží i nějakou další novinku. V roce 2019 to byl nový přírůstek ŠKODA 706 RTO-LUX .

EKOVA ELECTRIC opraví další tramvaje pro pražský dopravní podnik. Dvě "Té trojky" pro retrolinku 23 projdou celkovou renovací.

Po úspěšně dokončeném projektu renovací tramvají T2, kterým v minulém roce vrátili historický vzhled pracovníci EKOVA ELECTRIC a jejichž slavnostní křest proběhl 21. února, pokračuje Ekova ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. města Prahy (DPP) na projektu opravy dalších tramvají pro retrolinku 23. Dva tramvajové vozy Tatra T3 ev. č. 7269 a ev. č. 8042 projdou celkovou rekonstrukcí, která má za cíl uchovat alespoň některé prvky vizuální podoby tramvají tak, aby odpovídaly době jejich vzniku. Nakládka tramvají v DPP proběhne v pondělí 4. května. Oba vozy se zpět do DPP vrátí za 11 měsíců a posílí flotilu tramvají retrolinky 23. Ekova

Města letos s provozem historických linek musí počkat, v Brně využili čas k opravě historické tramvaje č. 107. Získá nové dřevěné obložení i lak.

Nad letošním provozem historických linek H4 a H24 v Brně zatím stále visí otazník. Dopravní podnik města Brna získaný čas využívá k opravě staré tramvaje č. 107 s dřevěným obložením. Ta patří u cestujících k nejoblíbenějším a z retrovozů je nejvyužívanější. Rozsáhlou opravou prochází po čtrnácti letech, v ústředních dílnách DPMB pracovníci revidují brzdy, převodovky nebo elektrickou část a vůz získá nový lak i dřevěné opláštění. „S ohledem na aktuální situaci v nejbližší době nepředpokládáme zahájení provozu historických linek. Tento čas tak můžeme využít k potřebným opravám vozů. Na naši sbírku dvanácti retrovozů jsme velmi hrdí. Nejen proto, že se nám ji daří postupně rozšiřovat a můžeme tak veřejnosti připomínat historii MHD, ale i proto, že se o tyto vozy umíme postarat. Tým lidí z ústředních dílen, který na těchto opravách pracuje, odvádí skvělou a velmi náročnou práci,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Prvním a mnohdy nejtěžším úkolem při opravách starých vozů je získat jejich technické výkresy, které slouží jako návod a opora pro pracovníky dílen. Sehnat původní součástky je většinou nemožné, a tak si podnik musí poradit sám. „Snažíme co nejvíce přiblížit původní podobě vozů. Jedním z nejnáročnějších úkolů je vyrobit nové věci tak, aby vypadaly jako staré a zároveň byly funkční. Musíme dávat pozor na takové detaily, jako jsou stejný barevný odstín laku, stejný druh dřeva, povrchová úprava. Vycházíme z dobových fotografií,“ vysvětlil vedoucí programu retrovozů Jiří Černý. Práce na vozu, kterému veřejnost ani lidé z DPMB neřeknou jinak než „dřevák“, budou hotové ještě na jaře. Kdy jej lidé v novém kabátě uvidí, zatím není jasné. „Jedna věc je současná situace s výskytem koronaviru, druhá jsou opatření, která budeme muset přijmout na snížení obrovských ztrát, které nám v jejím důsledku vznikají. Vše budeme konzultovat s vedením města,“ přiblížil Havránek. Vůz č. 107 je ze všech historických vozidel nejvytíženější, během roku najede cca 2000 km. Kromě linky H4, jejíž trasa tvoří okruh centrem města, bývá k viděni na akcích jako jsou Dopravní nostalgie, dny otevřených dveří DPMB a historické, marketingové nebo soukromé akce. Dnes už historický „dřevák“ z roku 1943 (výr. KP Strojírna Brno) vozil cestující po Brně do roku 1971, kdy přešel pod Technické muzeum v Brně. Spolu s vlečným vozem se do DPMB vrátil v roce 1989, od kdy je využíván jako historické vozidlo. V roce 2006 prošel vůz první kompletní renovací. Nyní, po čtrnácti letech, přistoupil DPMB k další několikaměsíční opravě. Vůz má kapacitu 28 míst k sezení a max. 20 ke stání. DPB