A to i několik zástupců z řady autobusů . Busportál poprosil o podrobnější informace Radima Říhu.
Nejlákavějším autobusem pro veřejnost je zde asi Škoda 706 RTO v příměstském - modrém provedení. Jedná se poměrně zajímavou variantu pocházející z Karosy Vysokého Mýta s bouchacími dveřmi a není to provedení LUX. „Modré“ autobusy pro příměstskou dopravu s pneumatickými dveřmi vyráběl tehdy Liaz. Protože výroba u Liazu nepokrývala potřeby pro tehdejší přepravní podnik ČSAD a v té době byl hlavní úkol v přepravě dělníků do továren, bylo rozhodnuto že několik desítek či stovek autobusů (zatím není známo přesné číslo) bude vyráběno na úkor vyráběných autobusů LUX ve Vysokém Mýtě (zábava a volný čas nebyla tak tehdejší vládou podporována). A tak vznikla právě tato varianta s bouchacími dveřmi, klasickými sedačkami (ne zájezdovými) a ve střeše byste marně hledali boční prosklení. Další odchylkou bylo například i tlačítko „znamení k řidiči" ve stropě autobusu vedené až k zadní části autobusu. Kolik se těchto variant autobusů do dnešních dnů v originále dochovalo, je zatím neznámo. U našeho autobusu je bohužel prozatím použito sedaček ze zájezdové ŠD z důvodů absence originálních sedáků. Ale výhledově se počítá s jejich výměnou za originální. Dále je veřejnosti představován nejstarší vyrobený zástupce řady „Š“ v podobě autobusu ŠM 11 autopošta – byl vyroben v roce 1964 jak uvádějí některé zdroje s výrobním číslem 108. Šlo o 8. vyrobený kus z devítikusové ověřovací série v Karose a rovnou bez "sedaček" v roce 1965 odešel na přestavbu do Rousínova na autopoštu. Jde tedy o originál autopošty, tento bus nikdy nesloužil pro hromadnou přepravu osob. V sedmdesátých letech sloužil pro potřeby Spojů (pošty) v Jihlavě s SPZ JI-22-48. Po vyřazení na konci sedmdesátých let jej zakupuje p. Kopecký pro svůj cirkus a je přihlášen v Praze s novou SPZ AH-61-41. V devadesátých letech končí s provozováním tohoto autobusu a na základě inzerátu v lednové Anonci jej v roce 2004 zakupujeme pro naši sbírku SAXI. V roce 2005 při získání do pronájmu Výtopnu Zdice je rozhodnuto i tuto ŠM dát pod střechu do připravované expozice. Bohužel stav této ŠMky je dosti neuspokojivý (není vhodný z estetického důvodu pro vystavování), proto se čeká na kompletní opravu do stavu po vyrobení. Naposledy bude ji tedy možné ještě vzhlédnou v takovémto stavu 4. a 5. května 2008 v prostorách přístupné expozici, pak bude ŠMka přesunuta do depozitu, aby uvolnila místo v expozici již dohotovené Škodě 706 RTH z roku 1962. Autobusu je schopen provozu vlastní silou, originál automatická převodovka a ráčnová ruční brzda jsou stále funkční stejně jako motor ML 630. Dalšími znaky je nedělené přední okno a transparent na boku nad prvními dveřmi a tříramenným bílý volant. Vedle této ŠM 11 se ve Výtopně nachází další typický zástupce autobusů známý z našich silnic přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Sice nejde o český výrobek, ale kdo by neznal velkokapacitní městský článkový autobus dovážený do Československa od roku 1974 z MLR Ikarus 280 vyráběný podnikem Ikarus Budapest, Maďarsko. Celkem bylo do ČSSR dovezeno a v bilančních přídělech rozděleno mezi dopravní podniky a podniky ČSAD přes 5 tisíc těchto autobusů včetně meziměstského dvoudveřového provedení. Náš exemplář byl vyroben v roce 1988 a byl přidělen do podniku ČSAD České Budějovice do dopravního závodu 203 v Jindřichově Hradci v srpnu roku 1988. byl vyráběn v továrně na karoserie a autobusy Ikarus v Budapešti. Tyto autobusy byly provozovateli oblíbeny zejména pro jejich vysokou odolnost v provozu a jednoduchou údržbu. Sloužil na vytížených linkách městské dopravy především ve špičkách pracovních dní a v rámci jeho oběhu obsluhoval i některé spoje na příměstských linkách. V červnu roku 1999 vyjel naposledy do pravidelného provozu a následně odstaven k likvidaci. V září 1999 byl vybrán vzhledem k jeho původnímu stavu jako vozidlo vhodné k zachování jako historické. Po jeho odkoupení byl částečně restaurován do této podoby odpovídající stavu při dodání vozu do ČSAD. Majitel autobusu Milan Jiroš ze Šestajovic nám jej do expozice zapůjčil. Pod střechou výtopny se ještě nalézají v depozitu další autobusový miláčci - bohužel stav je nedovoluje vystavovat pro veřejnost. Je zde polský autobusový přívěs P.01 ze 70. - 80. let minulého století vyráběný společností Jelczańskie Zaklady Samochodówe pro potřeby tehdejšího ČSAD. Vlek je ve stádiu opravy, ale z finančních důvodů byly zatím práce pozastaveny. Další připravený autobus RTO k opravě je zde příměstská verze s čtyřdílnými vzduchovými dveřmi – ale tento autobus má naštěstí originál sedačky a vše díly jsou téměř zachovalé. Bohužel byl získán již jako neprovozní, podařilo se do něj sehnat náhradní motor. Příští rok by se mělo začítt s opravou tohoto busu. Posledním a asi nejzajímavějším co do typu je zde vrak autobusu „SB“ vyráběný Karosou koncem 50. tých let coby horský autobus. Šlo vlastně jakoby zkrácenou verzi klasického autobusu RTO, jen hnací agregát nebyl klasický motor Š 706, ale Tatra spojena s převodovkou Praga. Byly vyrobeny pouze 4.prototypové kusy s odlišným uspořádáním karosérie. Jeden tento původně městský (dvoudvéřový), později přestaven na příměstský, jednodvéřový se zachovla coby včelí úl, pak prošel několika majiteli, než skončil u nás. Plány s tímto autobusem jsou v nedohlednu – spíš následujícím desetiletí – sehnat motor, převodovku, výkresovou dokumentaci a další potřebné věci, než se vůbec začne s opravou - a o sedačkách ani nemluvě. To totiž vše chybí – je to opravdu pouze vrak na kolech. Těmito řádky jsme chtěli příznivce autobusů seznámit s naší sice mladou, ale neustále se rozvijející expozicí. Kdo byl u nás prvním rokem a navštívil nás později, může rozvoj jen potvrdit. Vedle starých nákladních vozidel je zde jediný v ČR práškový hasicí automobil na podvozku Škody 706 RT, staříčké Tatry 111 zastupuje cisterna a jeřáb, k vidění je zde i hasičská Praga RN dopravní vozidlo či několik variant úspěšné verze Tatry 813 a v blízké době i přibude nová Tatra 138 v cisternové verzi od hasičů. Pokud Vám také učarovala tato dnes již stará technika, jste srdečně zváni k návštěvě k nám do Výtopny Zdice každý první víkend v měsíci od dubna do října mezi 10 - 17 hodinou. Zde je možné získat i velké množství různých pohlednic s touto technikou včetně pohlednic od zahraničních vydavatelů. Radim Říha, SAXI a Výtopna Zdice Výtopna Zdice - muzeum železniční a silniční historické techniky.
