období, kdy dosluhovaly zastaralé válkou poničené autobusy. Vlastimil Tělupil pro BUSportál.
Druhá světová válka zanechala po svém skončení v osobní dopravě neblahé dědictvi - zastaralé autobusy byly v provozu jen díky "zlatým českým rukám". Ty dělaly doslova zázraky, aby udržely tyto autobusy v provozu. Byl naprostý nedostatek pohonných hmot, náhradních dílů i pneumatik. I jinak pojízdný autobus byl někdy odstaven jen pro to, že se nepodařilo sehnat pneumatiky. Není divu, že dopravci netrpělivě čekali na nový typ autobusu, který by pomohl obnovit vozový park autobusů a pomohl by zvládnout stále stoupající požadavky na přepravu cestujících. V roce 1946 byl Avii Praha postaven prototyp autobusu Škoda 706 RO, který se začal vyrábět v roce 1947 a významně se zasloužil o rozvoj naší hromadné osobní dopravy. Autobus se nejdříve vyráběl v Avii Praha a také ve firmě Sodomka (od roku 1948 Karosa Vysoké Mýto). V roce 1951 bylo rozhodnuto, že se Avia opět vrátí k letecké výrobě. Výroba nákladních automobilů Škoda 706 R a autobusů Škoda 706 RO byla přenesena do Rýnovic a Mnichova Hradiště. V dobovém tisku lze nalézt údaj, který uváděl, že se ve Vysokém Mýtě začala "Eróčka" vyrábět v roce 1952. Zároveň v jednom z prvních čísel Světa Motorů psali o řidičích autobusů, kteří své autobusy přivezli z Vysokého Mýta už v letech 1948 -1950. Skutečný začátek výroby se stále snažím hodnověrně doložit. Autobus Škoda 706 RO byl "velký" autobus o celkové délce10660 mm, který se vyráběl v provedení CAR (linkové), MTZ (městské) a LUX (dálkové). Podle provedení měly autobusy i různou obsaditelnost, CAR 42 sedících a 30 stojících cestujících, MTZ 23 sedících a 49 stojících cestujících, LUX 32 sedících cestujících. Poznámka BUSportálu: Podle posledních informací od odborníků označení CAR, MTZ a LUX patří až k typu RTO. Nejstarší provedení Š 706 RO "Kabiňák" mělo zcela oddělený prostor řidiče skleněnou přepážkou s okýnkem pro prodej jízdenek. V roce 1956 bylo vyrobeno 50 městských autobusů pro Egypt, které měly jako naše jediné poválečné autobusy oddělení 1. a 2. třídy. Autobusy Škoda 706 RO se také upravovaly na pojízdné prodejny, pošty, stěhovací vozy ap. Byly to robustní autobusy, které v provozu dosahovaly až neskutečné životnosti. Např. v ČSAD Slavičín byl poslední autobus Škoda 706 RO vyřazen z běžného provozu kolem roku 1970 -1971, další ještě několik let poté sloužily jako záložní autobusy. Stejná situace byla pravděpodobně i v dalších závodech ČSAD. V každém případě si tyto autobusy zaslouží, aby se na ně nezapomnělo. Sloužily i jako popelářské automobily , které byly vyrobeny v BSS Brandýs nad Labem na zkráceném podvozku Š 706 RO. BUSportál: Autobusů Škoda 706 RO se narozdíl od Škoda 706 RTO zachovalo velmi málo. Pokud v redakci víme, je např. jeden renovovaný autobus v majetku Technického muzea v Brně, další je ve vlastnictví pana Rotta v Praze, v Bílanech u Kroměříže je nejnověji renovovaný u Ladislava Tetery . Další jednotlivé kusy či torza jsou v různém stádiu renovace a snad ještě i někde zarostlé v zahradách. V momentě, kdy se představí veřejnosti, jistě se objeví i na BUSportále.
