vleku, který vlastní ČSAD autobusy Plzeň a rekonstruuje kralovická provozovna společnosti Bonavia .

BUSportál je potěšen, že může tento materiál uveřejnit současně s pokračováním série Poklady z archivu Karosy: Fotografie z unikátního souboru negativů. o vleku D 4. Je velmi zajímavé a vlastně i nutné zdokumentovat stav vleku v mezičase, kdy je vidět, jak renovátoři postupují zejména při stavbě kostry. Dřevěné součásti kostry (vyrábí specialista dřevomodelář) budou po dokončení před očima utajeny. Tento konkrétní vlek je pravděpodobně z roku 1949, můžeme ho tedy snad nazvat už Karosa D 4, neboť v té době už byl Sodomka znárodněn. Jako už po tolikáté nelze než vyjádřit díky včelařům, jako včelín se dochovalo i toto vozidlo. Po dokončení bude vlek zapojen za linkový autobus Škoda 706 RTO ČSAD autobusy Plzeň, případné další zajímavé historické tažné vozidlo je zde ve výhledu.

auto.pravda.sk - 30.12.2008 - Za dymiacou parnou lokomotívou, ktorá si to dôstojne šinie po koľajniciach, sa s pohnutím v duši obzrie každý. Podobne dnes pamätníkov aj mladú generáciu elektrizuje starý okrúhly autobus Škoda RTO 706. Veľa ľudí si ho pamätá z cestovania do školy, do práce alebo aspoň zo stretnutí veteránov. Více na auto.pravda.sk

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část pátá: Vlečný vůz Sodomka (Karosa) D4 .

Nejprve velké poděkování za přízeň, kterou jste od Aše do Košic projevili historickým snímkům v naší malé sérii. Díky i za podněty, které měly za výsledek upřesnění a doplnění materiálů. Informace o vleku D4 volně čerpáme opět z Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů Martina Haráka: Vozy se vyráběly mezi roky 1946 až 1952 nejprve u Sodomky, pak tamtéž v n.p. Karosa. Používaly se jak v autobusové, tak v trolejbusové dopravě. Dvounápravový vlek D 4 má délku 5710 mm, šířku 2350 a rozvor 3250 mm. Karosérie je samonosná a jízdní části jsou přímo zavěšeny na hlavní nosníky roštu karosérie. Nosná kostra karosérie je z lisovaných ocelových profilů. Z vnějšku je karosérie oplechovaná, vnitřní stěny jsou obloženy dřevovláknitými deskami. Jednodílné 900 mm dveře se otevírají mechanicky. Vlek o hmotnosti 2820 kg nemá vytápění a k větrání slouží posuvná střecha. Obdsaditelnost vleku, který sloužil až do poloviny 70, let je 23 sedících a 17 stojících. Popis vleku jsme z minulého času transponovali do přítomného, protože tento vlek je na nejlepší cestě k návratu na naše silnice. Viz Vlek D 4 z Vysokého Mýta se vrací. Zachytili jsme postup prací na rekonstrukci. Poklady z archivu Karosy: Vlečný vůz Sodomka PRK 6.

Autobus s opravdu originálním interiérem si takto zahrál v českém filmu U mě dobrý - nově dva záběry z interiéru z filmu.

A už díky laskavému čtenáři víme, ve kterém. Tento báječný autobus s leopardím plyšem, skleněným korálkovým závěsem a kačerem Donaldem v červenozlatém zátiší hrál ve filmu "U mě dobrý" . ¨ Autobus, který mohl být kdysi vozem MHD či pojízdnou prodejnou, je vlastnictvím společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. Pokud někdo příběh tohoto vozu zná, budeme rádi, když ho prozradí i našim čtenářům. My jsme poslali dotaz na "Vodní sporty Duchcov".

výroční turistickou známku. Kromě ní si můžete pořídit i zajímavý kalendář na rok 2009.

Ve Výtopně Zdice k tomuto výročí proběhlo malé tématické posezení k tomuto výročí a na posledním otevřeném víkendu ve Výtopně byla i malá výstavka fotografií související s autobusy RTO. Tato výstavka byla doplněna i možným získáním zajímavého suvenýru - výroční turistické známky s tímto kulatým padesátiletým výročim. Samozřejmě tyto známky se dají dál zakoupit za cenu 25,- Kč ve Výtopně Zdice i nadále do vyprodání zásob. Muzeum železniční a silniční historické techniky VÝTOPNA ZDICE je otevřen: duben až říjen vždy o prvním víkendu v měsíci od 10 do 17 hodin. Záběry z oslav 80 let Výtopny Zdice. Aktivity Výtopny Zdice těsně souvisí s osobou Radima Říhy. Jeho vydavatelství kalendáře na rok 2009 - Historie na kolejích 2009 , Elektrické a motorové lokomotivy 2009 , Hasičské automobily 2009 a TATRA Truck 2009

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část čtvrtá: Vlečný vůz Sodomka PRK 6. Doplňujeme informaci o topení.

30.12.2008: Tento vlek měl nejluxusnější topení vyráběné v té době. Bylo to petrolejové topení a podle pana Kociána (zaměstnanec konstrukce Karosy a pamětník), to bylo to nejlepší, co se tehdy vyrábělo . Na vyzvednutém vraku PRK 6 jsou vidět i dvířka, kde topení bylo. Citujeme z Envcyklopedie československých autobusů a trolejbusů Martina Haráka: "V letech 1943 a 1944 byl vysokomýtskou továrnou Sodomka dodáván dvounápravový vlečný vůz PRK 6 s celodřevěnou, vně oplechovanou karosérií s ocelovými výztuhami. Význam označení se nepodařilo uspokojivě vypátrat, číslice 6 určuje počet kol - vzadu byla 4 kola. Vlek o délce 6290 mm, šířce 2350 mm a rozvoru 3500 mm měl jedny manuálně ovládané dvojdílné skládané dveře. ... Vlek měl max. obsaditelnost 22 až 25 sedících a 20 stojících cestujících plus 420 kg zavazadel." Fotografií nebylo mnoho, vzhledem ke kvalitě původního rozlišení jsme vytvořili i výřezy. Nutno dodat, že se vlekem PRK 6 v budoucnu pravděpodobně svezeme v nějaké šikovné kombinaci. Záchranáři zachraňují nejen životy a majetek, ale i autobusovou historii. Záchrana vraku vlečného vozu Sodomka PRK 6, .... Předchozí Poklady z archivu Karosy: Část třetí: Škoda 706 RTO K: Zkoušky II. - černobílý exteriér i interiér.

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část třetí: Škoda 706 RTO K: Zkoušky II. - černobílý exteriér i interiér.

Úvodem bych jen trošku připodotkla k diskusi na K-reportu: Díky za zájem a za 99 % pozitivních reakcí. Tomu jednomu diskutujícímu, který považuje slovenský Veteranbus za vzor zachránce, chci vzkázat toto: Zeptala jsem se při převzetí rozjímání o RTO v neidentifikovaném českém lese, co se o autobusu ví a jaká je jeho perspektiva. Cituji: " ... kedze uz o nom vieme, ma aspon tuto perspektivu--:). Ak sa niekto on prihlasi, ze by mal zaujem renovovat, uvediem kde je. Len do clanku som to nechcel dat, lebo sa tam potom nahrnu priekupnici, ...." Při vší úctě ke slovenskému veteránskému hnutí v oblasti užitkových vozidel si po zmapování tohoto segmentu dovolím tvrdit, že v Česku se pro záchranu historických autobusů dělalo a momentálně dělá daleko více než na Slovensku. S lítostí to přiznávají i milovníci autobusů na Slovensku. Server Veteranbus můžeme ovšem za snahu o posílení veteránského hnutí na Slovensku jen pochválit. Dagmar Braunová Ke kloubovému RTO K uvádíme některé informace ze Světa motorů 3/1961, ze kterého je i nákres: ... Návěsný díl nemá samostatný podvozek, točnice i náprava jsou montovány do samonosné karosérie. Celá souprava je třínápravová, dvě krajní nápravy jsou řiditelné, střední hnací. Přední a zadní náprava jsou spřaženy táhly ... Kola zadní nápravy jedou ve stopě střední nápravy. Díky tomu je průměr otáčení 16.12 m autobusu 24.5 m ... Harmonikový měch obepíná celý obvod karosérie. Oba díly karosérie mají nad přechodem zástěny, sahající do výše oken, které zajišťují bezpečnost přechodu při "lámání" autobusu do zatáčky. ... Řízení má pneumatický posilovač, střední a zadní náprava pneumatické odpružení. Motor (uvažuje se o silnějším) včetně převodovky a přenosu hnací síly se příliš neliší od normálního uspořádání autobusů Karosa... Autobus dosahuje maximální rychlost 65 km/h, stoupavost 22 % a má spotřebu 33 l/100 km .... Sedadle byla plánována pro dvě varianty: 64 pevných a 16 nouzových nebo pouze 64 pevných sedadel se 41 stojícími cestujícími. Maximální kapacita za mimořádných okolností 125 cestujících .... Část druhá: Škoda 706 RTO K: Zkoušky I. - barevné intermezzo. A na co se můžete těšit příště ? Na vlek PRK 6 nebo D 4. O moc více už toho bohužel nebude.

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část druhá: Škoda 706 RTO-K: Zkoušky I. - barevné intermezzo.

Určitě jsme už psali a v literatuře se všude uvádí, že u kloubového RTO zůstalo podobně jako u návěsu NO 80 jen u jednoho exempláře. K eventualitě, že byla výroba RTO-K předána do Polska, se vyjádřil 5.1.2009 publicista Jan Neumann: Polské kloubové autobusy postavené na bázi RTO Upřesňujeme: V Encyklopedii československých autobusů a trolejbusů II. Martina Haráka se píše: "Později se článková modifikace RTO-K vyráběla v Jelczi pod názvem Jelcz AP-02 (později jako Jelcz 021) nebo se montovala svépomocí v bukurešťském dopravním podniku." Další kloubové autobusy pak vyráběl Ikarus. Nelze očekávat podobný zázrak jako bylo nalezení torza návěsu NO 80 na Slovensku v lese, ale možná se jednou RTO kloubovým autobusem ještě svezeme. Ze souboru oživených negativů jsme vybrali barevné snímky. K RTO-K se vrátíme ještě jednou souborem černobílých - přiznejme si, že nostalgičtějších záběrů, a to i z interiéru. Část první: Škoda 706 RTO-K: Stavba. Pozn. BUSportálu: Již při prvních pohledech na materiály bylo jasné, o jak úžasné záběry se jedná. Potvrdili jste to i vy, čtenáři, svým obrovským zájmem. Proto chci opravdu velice poděkovat za to, že byly tyto materiály BUSportálu poskytnuty. Velice si toho vážím.

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část první: Škoda 706 RTO K: Stavba.

Vzhledem k unikátnosti materiálů, které byly poskytnuty BUSportálu, jsem označila fotografie tentokrát jednotlivě "© BUSportál" jako zdůraznění toho, jak si jejich poskytnutí vážím a také toho, že se dále nemohou šířit bez souhlasu zdroje. Další pokračování bude také Škoda RTO K. Těšte se na opravdu úžasné záběry z provozních zkoušek.

"Vánoční vandr 2008 - jak jsme objevili RTO… "

Protože je to text velmi svébytný, nehodí se vytrhávat ani upoutávku, proto pouze odkaz: Vánoční vandr 2008 - jak jsme objevili RTO…