Reklama
Reklama
Veteráni

Knihu Luďka Lopoura inspirovanou žďárskými veterány s ilustracemi Radovana Živného vydala společnost ZDAR Žďár nad Sázavou.

Máte rádi stará auta, veterány? Pokud ano, neváhejte a začtěte se do pohádkových příběhů publikace napsané Luďkem Lopourem. Kniha pro malé i velké s názvem Bylo, nebylo ... aneb Povídání pod kapotou je právě v prodeji. Knížku s deseti automobilovými příběhy ilustroval Radovan Živný, známý mimo jiné tvorbou pískových soch. Přestože je knižní novinka pohádková, pojednává o skutečných vozech, jež jsou v majetku žďárské akciové společnosti ZDAR. Ta byla i jedním z oficiálních dopravců nedávného biatlonového klání na novoměstských tratích. Kdo jiný by ostatně měl mít velmi pozitivní vztah k plechovým miláčkům, než pracovníci významné dopravní společnosti? Každý z veteránů, o nichž se v knížce píše, má svoji bohatou historii. Ve ZDARu se s ní rádi chlubí například při Dni otevřených dveří, který každý rok pořádají. Překvapeni a potěšeni tak bývají obyvatelé Křižánek, Dolní Rožínky, ale i obyvatelé „mírně vlnkované krajiny“ za Novým Městem na Moravě, odkud plechoví miláčci pocházejí. Díky novému povídání by potěšeni mohli být dokonce i v dalekém Ojmjakonu, odkud je rovněž jeden z příběhů. Pokud se představitelům ZDARu, bez nichž by knížka nevznikla, podaří dotáhnout myšlenku vystavit nádherné kusy autobusové historie celoročně, budou mít radost jistě i všichni další milovníci historie z celé republiky. Vždyť pohled na výborně zrestaurovaná, a tedy zachovalá auta a autobusy, musí rozzářit oči i absolutnímu „motoanalfabetovi“. Sám autor knihy, Luděk Lopour, se netají tím, že do vozu umí natankovat a jeho znalosti o něm tím končí. „Autům vůbec nerozumím. Jsem jen taková blondýna, co se aut týče. A to nic proti blondýnám nemám,“ říká s úsměvem. Po vlastním veteránovi Luděk Lopour netouží. „ „U mě by nedopadl dobře. Zapadl by senem. Je lepší je nechat odborníkům a opravdovým fandům motoristické historie,“ dodává s tím, že psaní o těchto krasav¬cích mu šlo lehčeji, než kdyby se o ně měl starat. „„Psát o nich mě bavilo. Mám takovou činnost rád. Zvlášť, když vím, jakou historii ti miláčci mají. Jejich příběhy jsou úžasné. Stejně jako jsou úžasné elegantní tvary starých závodních aut a jejich noblesa. Jsou prostě krásná,“ nechal se slyšet autor mimo jiné v rozhlasovém povídání v Českém rozhlase Region. Osmašedesátistránkovou knížku „Bylo, nebylo ... aneb Povídání pod kapotou" , která vyšla v nákladu 1 200 kusů, si můžete objednat přes webové stránky akciové společnosti ZDAR www.zdar.cz nebo si ji zakoupit v cestovní kanceláři CK ZDAR ve Žďáru nad Sázavou za cenu 229 Kč. TI ZDAR a.s.

person dabra  date_range 03.03.2015

Trolejbus jezdil v letech 1907-1916 na trase Gmünd, náměstí - Gmünd, nádraží (nyní České Velenice). U českovelenického nádraží by se mohla po 100 letech objevit replika Mercédès-Électrique-Stoll.

Impulsem pro výstavbu trolejbusové trati v Gmündu, byla dvoukilometrová vzdálenost mezi centrem města a nádražím. Protože výstavba tramvaje nepřipadala v úvahu, rozhodla se místní radnice k neobvyklému kroku – odzkoušet novinku, trolejbus firmy Mercédès-Électrique-Stoll. Smlouva byla podepsána 15.12.1906 a již v létě následujícího roku vyjel první trolejbus na svoji trať dlouhou 2,2 km (+ 300 metrů manipulační spojky do vozovny) mezi náměstím a nádražím. 15. červenec 1907 se tak stal datem zahájení trolejbusového provozu nejen v Čechách, ale v celém tehdejším Rakousku (v uherské části habsburské monarchie začaly trolejbusy jezdit již v roce 1904 mezi Popradem a Starým Smokovcem). První vůz měl kapacitu 18 cestujících, z toho 8 stojících, plus poštovní oddíl – právě ten je vzorem pro repliku. Druhý vůz byl dodán již bez poštovního oddílu, čímž jeho kapacita vzrostla na 24 osob (z toho 10 stojících). Mimo trolejbusy disponoval provoz také dřevěnou plošinou na údržbu trolejového vedení, které bylo napájeno elektrickým proudem o napětí 440 V z místní elektrárny. Trolejbusová doprava v Gmündu se během své krátké provozní éry dočkala dokonce prodloužení. V souvislosti se stavbou nového vlakového nádraží byla v roce 1909 vybudována přeložka v koncovém úseku na dnešní české straně, čímž se délka rozrostla na 2,880 km. Zatímco předválečných osm let je zdokumentováno poměrně podrobně, o konci trolejbusového provozu existuje několik verzí. Jasné je, že stejně jako většina tehdejších evropských trolejbusových provozů, padl za oběť válce; v případě Gmündu došlo k přerušení provozu v červenci 1916. Podle některých zdrojů byl „zrekvírován“ pro vojenské potřeby (personál narukoval, vozy přestavěny na spalovací motor), podle jiných se vozy i trať zakonzervovaly s tím, že v „lepších časech“ bude moci být zase obnoven. Ty však už nenastaly a poválečné rozdělení města na rakouský Gmünd a České Velenice, ležící na území nově vzniklého Československa, vyvolaly odlišný vývoj obou částí (např. na rakouské straně muselo být v r. 1922 vybudováno vlastní nádraží), který byl v letech po II. světové válce později završen vznikem „železné opony“. Tématu se budeme dále věnovat. Jan Spousta V Českých Velenicích vzniká replika trolejbusu Mércédes-électrique-Stoll 1907, jednoho z prvních trolejbusů v Evropě. První část: Ze setkání zainteresovaných na projektu. Viz www.velenice.cz . a také (česky) na www.gmuend.at

person jaspo  date_range 14.02.2015

jednoho z prvních trolejbusů v Evropě. První část: Ze setkání zainteresovaných na projektu.

14.2.2015: K historii trolejbusové dopravy v Gmündu - Českých Velenicích Trolejbus jezdil v letech 1907-1916 na trase Gmünd, náměstí - Gmünd, nádraží (nyní České Velenice). Na počátku minulého víkendu se v Českých Velenicích sešla dvacítka lidí, které spojil projekt stavby repliky trolejbusu, který před stoletím spojoval město Gmünd s jeho vzdáleným nádražím. S myšlenkou na stavbu historického trolejbusu přišel před rokem provozovatel místního muzea GaMu Jiří Kovář, kterému se podařilo postupně získat široký kolektiv spolupracovníků a příznivců. Z přítomných musíme jmenovat především konstruktéra Jana Kopečka, který z velmi kusých podkladů vypracoval výrobní dokumentaci a detailní technické výkresy. Hlavní podíl na výrobě vozidla bude mít majitel místního autoservisu Michal Dvořák, svým dílem k ní však přispějí i technické střední školy v Českých Velenicích a Českých Budějovicích. Kolář Augustýn Krystyník z Nového Hrozenkova a restaurátor starožitných dřevěných komponent Tomáš Juřička ze Vsetína na setkání předvedli svoji první „součástku“ – loukoťové kolo; v další fázi na nich bude výroba dřevěné karoserie. Odbornou pomocí do projektu přispívají ti, kteří se dlouhodobě dopravní historii a veteránství věnují – Alois Koutek a Svatopluk Šlechta (ten je známý především fandům železniční historie). Do této skupiny patří také i pamětníci „zlaté éry“ velenických železničních dílen, které odtud po opravě vracely parní lokomotivy na koleje téměř celé Střední Evropy. Do trolejbusového projektu je zapojen i českovelenický městský úřad a zájem projevují úřady rakouského Gmündu a Jihočeského kraje. Projektu se na našich stránkách budeme věnovat postupně; hned v této fázi si řekněme, že ačkoliv se jedná o repliku trolejbusu, jde ve skutečnosti o elektromobil s kapacitou 8 cestujících + řidič (tedy vozidlo, pro které postačuje řidičský průkaz skupiny B). Trolejbusová trať v parku před nádražím bude tedy jen fiktivní, protože schválení a provoz „trolejbusové dráhy“ podléhá daleko složitějším předpisům než provoz silničních vozidel. Jan Spousta Viz také www.velenice.cz .

person jaspo  date_range 13.02.2015

a maďarský Ikarus 620/630.

Výstřižky pocházejí pravděpodobně původně z knihy Naše autobusy v číslech a datech. Doplňujeme tak informaci o vraku autobusu Bucegi TV 71 R , který se patrně dále rozpadá na Plzeňsku.

person dabra  date_range 01.02.2015

a nejstarší podoby ŠL 11-S a "sedmičkových" přestaveb z let 1991-1995.

Děkujeme za krásný Silvestrovsko-Novoroční dárek. S Otakarem Krámským jsme si slíbili setkání s ním i jeho speciálem v sezóně 2015 na nějakém odpočivadle u Plzně na trase do Rozvadova. Dagmar Braunová BUSportal - Ke speciálu - přepravníku týmu BMW Krámský Přepravník s čelem Karosy 900 zachycen na D5: Transportní speciál s vlekem týmu BMW Krámský

person dabra  date_range 02.01.2015

věnující se provozu na pravém vltavském břehu.

Počátkem prosince vyšel v nakladatelství Paseka další díl edice Zmizelá Praha, tentokrát s podtitulem Trolejbusy a trolejbusové tratě, věnující se provozu na pravém vltavském břehu. Kniha je rozdělena do pěti volně na sebe navazujících kapitol (Libeň a Letňany, Vysočany a Žižkov, Strašnice a Vršovice, Pankrác, centrum), doplněných o záběry trolejbusů, které zabloudily mimo dráty trolejového vedení do různých koutů hlavního města. Na dvou stovkách často dosud nepublikovaných fotografiích je zachycena Praha padesátých a šedesátých let převážně s vozy Tatra T400 a Škoda 8Tr. Viz: www.paseka.cz Další díl Zmizelé Prahy, věnující se levému břehu Vltavy, vyjde v průběhu letošního roku. Vybrané strany z knihy Zmizelá Praha: Trolejbusy a trolejbusové tratě zveřejňujeme díky laskavosti autora.

person dabra  date_range 01.01.2015

Záběry z mobilního telefonu jsou ze srpna 2012.

Děkujeme našemu spolupracovníkovi (ja) za identifikaci: Jde o rumunské Bučegi, typ TV71R. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se do Československa dovezlo několik desítek kusů. Autobus sice vypadal pěkně, nadčasově, ale podle pamětníků (a statistik) šlo po technické stránce o nebývale nekvalitní stroj, který málokdy vydržel v provozu déle jak jednu pětiletku. Pokud má někdo k dispozici snímek tohoto vozu "v kondici" z minulých dob, rádi uveřejníme. Pěkný silvestrovský den a šťastný Nový rok přeje všem Busportálistům (pan). Případným zájemcům sdělím místo nálezu. Možná tam vrak vydržel až do dnešního dne.

person dabra  date_range 31.12.2014

Ze startu velkých užitkových vozů - pohledem na zadní partie.

Ohlédnutí za veteránským létem: Krásu detailu Zlatý bažant 2014: Fotoseznam ze 13. ročníku

person hacis  date_range 25.12.2014

po skončení veletrhu Czechbus 2014 připravil (hacislav)

CZECHBUS 2014: Historic Bus Prague představuje autobus Gräf & Stift (1940)

person hacis  date_range 24.12.2014

Vozidlo s čelem z Karosy 900 bylo vyrobeno v roce 1983 jako stěhovací vůz na podvozku ŠM 11 S.

Na téma přepravník týmu BMW Krámský jsme mluvili s jeho majitelem Otakarem Krámským. Ten BUSportálu sdělil: Vozidlo bylo vyrobeno v roce 1983 jako stěhovací vůz na podvozku ŠM 11 S. Přestavbu provedlo ČSAO Mariánské Lázně (později DP Mariánské Lázně). Z historie českých nástavbářů - Dopravní podnik Mariánské Lázně Původním majitelem byla Rudá Hvězda. Při postupné modernizaci (NK BUS) dostalo vozidlo nejprve čelo z Karosy "sedmistovky" (1994) a "devétistovky" (2003). V této úpravě je možno vozidlo potkat i nyní. Výhodou původní konstrukce je umístění motoru za přední nápravou a převodovkou uprostřed, což umožňuje dobré rozložení nákladu v interiéru a také perfektní nájezd závodního vozu zezadu ve výši 60 cm. Vůz je osazen velkým ležatým turbomotorem 380 HP. Interiér je upraven pro šestičlennou posádku jak se sedadly, tak i lůžky. Ta jsou jak nad řidiřčem, tak také částečně nad prostorem v zadní části, kde je kapota přepravovaného závodního vozu. Vozidlo má kuchyňku, příslušenství se sprchou a měnič na rozvod na 230 V. Každý rok ujede přepravník v rámci dopravy na závody ME automobilů do vrchu 35-40000 km. Vozidlo projelo v podstatě celou Evropu. Pro doplnění uvádíme, že Otakar Krámský před tímto vozem využíval bílý vůz Śkoda 706 RTO v úpravě jako stěhovací s vlnitou nástavbou. Přepravník s čelem Karosy 900 zachycen na D5: Transportní speciál s vlekem týmu BMW Krámský Z archivu fotografií www.kramsky.cz jsme vybrali:

person dabra  date_range 21.12.2014
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací