V Ostravě na bývalé uhelné haldě Hrabůvka vyroste vodíkové město budoucnosti. Technologie založené na vodíku podporuje i Moravskoslezský kraj.

Pětice britských plynárenských firem představila plán na stavbu prvního stoprocentně vodíkového města. Jeho realizace se má stát pilířem Zelené průmyslové revoluce, kterou britský premiér Boris Johnson ohlásil v listopadu 2020. Společnosti, které v současnosti zásobují zemním plynem 85 procent domácností na britských ostrovech, hodlají do roku 2025 kompletně převést na vodík jednu větší vesnici, do roku 2030 velké město a do poloviny století chtějí úplně přejít na výrobu a distribuci vodíku. Jména obce a města, které se mají stát průkopníky vodíkové energetiky, ještě nebyla oznámena. Na rozdíl od Britů chce japonská automobilka Toyota stavět na zelené louce, přesněji řečeno na pozemku o rozloze 175 akrů na úpatí hory Fudži. Jeden z lídrů vývoje aut na vodík plánuje zahájit budování svého vodíkového městečka už letos. Bude se jmenovat Wowen City, což má připomínat, že Toyota původně vyráběla tkalcovské stavy. Základním zdrojem energie pro několik tisíc jeho obyvatel budou vodíkové palivové články doplněné solárními panely na střechách budov, které mají být převážně ze dřeva, aby se minimalizovala uhlíková stopa. Toyota na projektu spolupracuje s dánským architektem Bjarkem Ingelsem, který se podílel například na stavbě nové budovy World Trade Center 2 v New Yorku nebo na projektu kancelářských budov společnosti Google v Silicon Valley a v Londýně. Projekt počítá s hydroponií, robotikou a chytrými domácnostmi s umělou inteligencí. Dopravu budou ve Wowen City obstarávat autonomní vodíková a elektrická auta s nulovými emisemi. Stavbu vodíkové městské čtvrti oznámily společnosti Vítkovice, a.s. a česká průmyslová skupina Cylinders Holding, která je jedním z největších světových výrobců bezešvých ocelových lahví na technické plyny. Vodíkové město H2 District má vzniknout na někdejší haldě v ostravské Hrabůvce. Halda na dohled od centra Ostravy o více než 100 hektarech prošla s pomocí státu rozsáhlou rekultivací. Díky tomu zahrnuje umělé jezero a její poloha nahrává využití slunečních a geotermálních procesů. Podle společnosti Vítkovice to má být místo přátelské ke všem novým, udržitelným technologiím - od vodíku po solární a BioCNG řešení. První projekty by měly být hotovy během tří let. H2 District pak poroste po desetiletí. Počítá se s bytovými domy pro až 2 800 lidí, stadionem, obchody a centrem výzkumu vodíku. Rychlost výstavby bude závislá na postupu vývoje vodíkových technologií a investorech. Vodík se v Česku začíná uplatňovat také jako alternativní palivo pro městskou hromadnou dopravu. Výzkumu této cesty se věnuje společnost ÚJV Řež, která několik let provozovala první vodíkový autobus TriHyBus na pravidelné lince v středočeských Neratovicích. Nedávno ohlásil zájem o nasazení autobusů regionální dopravy s vodíkovým pohonem Moravskoslezský kraj . S vodíkovými autobusy počítá také město Ústí nad Labem. Podobných projektů, kterým se ve světě začíná říkat „vodíková údolí“, vzniká v současnosti v celkem 18 zemích nejméně 32. Mezi technicky nejzajímavější patří např. Advanced Clean Energy Storage v USA nebo Eyre Peninsula Gateway v Austrálii, v Evropě pak třeba Green Hysland na španělském ostrově Mallorca. Analytická společnost Wood Mackenzie ve své zprávě „2050: The Hydrogen Possibility“ vydané letos v lednu tvrdí, že vývoj vodíkových technologií bude pravděpodobně probíhat rychleji, než kdokoli dosud předpovídal. Upozorňuje, že od října roku 2019 vzrostl objem vodíkových projektů devětkrát. Do roku 2050 bude podle Wood Mackenzie nízkouhlíkový vodík představovat 7 % celosvětové konečné spotřeby energie a poptávka po něm vzroste ze současné téměř nulové hodnoty na 211 Mt. Projektované zóny vodíkového města H2 District v Ostravě: Komerční zóna – showroomy H2automobilů, H2kol a koloběžek, nákupní centrum vodíkového spotřebního a sportovního zboží, projekční kanceláře apod. Zóna dopravy – unikátní plnicí stanice s nabídkou bezemisních a nízkoemisních paliv (H2, BioCNG, LNG, elektro), MHD na vodík. Zóna vědy a inovací – výzkum skladování vodíku, technologie pro vodíkovou energetiku, výroba zeleného H2, vývoj H2 technologií a jejich produkce v soběstačných v halách. Zóna volného času – fotbalový stadion Baník, H2sport aréna, H2adrenalinový park a další sportovní centra, která využijí už existující velké jezero. To vše doplní systémy H2 smart city – IT dispečink pro řízení logistiky a servisu a efektivní nakládání s energiemi, bezpečnostní středisko napojené na IZS a centrum kybernetické bezpečnosti. S využitím podkladů Hejl servis

Turecký výrobce posílil svou pozici na britském trhu. Spoluprací se specialistou na servisní služby a kontrolu emisí v dopravním průmyslu očekává nové příležitosti.

TEMSA (s majiteli Sabancı Holding a PPF Group) spoluprací s Alliance Transport Technologies ve Velké Británii posiluje svou pozici a plánuje se stát komplexním dodavatelem technologií pro automobilový průmysl. Alliance Transport Technologies, přední britský poskytovatel servisních služeb a specialista na kontrolu emisí, je zaveden v dopravním průmyslu od roku 1993. V roce 2018 se původní Alliance Electronic přejmenovala na Alliance Transport Technologies (ATT) a přeorientovala svoji strategii na zavádění produktů a služeb pro automobilový průmysl. Alliance se specializuje na nové díly, emisní kontroly nových a repasovaných komponentů a OEM produktů a služeb v oblasti elektroniky a hybridního pohonu. Svým zákazníkům nabízí udržitelná řešení s národní sítí servisu a podpory. Marc Haley, ředitel Alliance Transport Technologies, k uzavřenému partnerství uvedl: „R ozvojové plány a ambice TEMSA vyžadují profesionální a konzistentní úroveň podpory. Obchodní principy a etika společnosti TEMSA se naprosto hodí k tomu, kde jsme jako společnost. Jsme potěšeni, že podporujeme TEMSA, a jsme nadšení, že navazujeme udržitelné partnerství pro nadcházející roky. S dlouholetým působením našeho sdružení a znalostí britského trhu autobusů a autokarů velmi dobře rozumíme potřebám provozovatelů a rádi budeme sdílet odborné znalosti s našimi stávajícími i budoucími zákazníky TEMSA .“ Partnerství TEMSA a Alliance představuje pro obě strany klíčový okamžik. TEMSA očekává od vzájemné spolupráce na britském trhu novou a vysokou úroveň zákaznických služeb. Komplexní znalosti Aliance by měly posílit stávající nabídku TEMSA a zároveň nabídnou této značce nové příležitosti.

Do dvou let by měly na Havířovsku jezdit autobusy na vodík. Kraj zahájil předběžné tržní konzultace pro výběrové řízení na dopravní obslužnost bezemisními autobusy.

Moravskoslezský kraj jako první v republice začal připravovat tendr, který by měl od roku 2023 v této části regionu zajistit veřejnou dopravu vozidly s vodíkovým pohonem. Pilotní projekt Moravskoslezského kraje navazuje na úspěšně realizovaná výběrová řízení na zajištění dopravní obslužnosti v regionu vozidly s pohonem na CNG, která produkují výrazně méně škodlivin než autobusy s klasickým pohonem. Od rozvoje a zavádění čistých vodíkových technologií do života si Moravskoslezský kraj slibuje menší zátěž životního prostředí a také vznik nového průmyslového odvětví. Připravuje se tak i na „dobu bezuhelnou“. „ Jde nám o zavedení zcela bezemisní dopravy, což naftová, benzinová a ani auta na plyn prostě neumí. To je pro náš kraj, který se nemůže zrovna chlubit svěžím ovzduším, primární ,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka a dodal: „T endr na zajištění veřejné dopravy vozidly s vodíkovým pohonem ještě v Česku nikdo nevyhlašoval. Je to nová záležitost, se kterou u nás nikdo nemá zkušenosti. Proto jsme se rozhodli uspořádat předběžnou tržní konzultaci s cílem připravit srozumitelné a po odborné stránce kvalitní a realizovatelné zadávací podmínky, které umožní podání porovnatelných nabídek .“ Moravskoslezský kraj vyzval dopravce , kteří by se v budoucnu chtěli účastnit výběrového řízení, aby svůj zájem písemně projevili do 5. března. Vyjádření formou odpovědí na otázky v předběžné tržní konzultaci pak MSK očekává do 31. března. Autobusů na vodíkový pohon by mělo být deset a vyjet by měly na čtyři regionální linky, které v současné době zabezpečuje ČSAD Havířov. „ Vodíková mobilita je budoucnost. Nejen proto, že vodíkový pohon je čistý - z výfuku kape pouze voda, ale i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. Zároveň vytvoříme nové, progresivní a inovativní průmyslové odvětví, kde najde práci spousta lidí a které pomůže kraji v budoucnu fungovat bez energetického spalování uhlí. Chceme, aby v našem kraji jezdily jako první na vodík nejen autobusy, ale i vlaky. A v ideálním případě, aby se i v Ostravě vyráběly ,“ řekl první náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka. Podle plánů Moravskoslezského kraje zveřejněných mimo jiné na mezinárodním workshopu Hydrogen V4 , který se uskutečnil 23. září 2019 v Dolních Vítkovicích v Ostravě, by první autobusy na vodík měly jezdit v Ostravě. Dopravní podnik města byl úspěšný s projektem EU na modernizaci vozového parku nákupem 5 ks autobusů na vodík. Na konci září 2020 uzavřel smlouvu na zpracování Projektové dokumentace - Rozvoj vodíkové mobility v Ostravě (1.etapa) - s ostravskou společností IGEA, na vodíkovou plnící stanici s technologií lokální výroby vodíku elektrolýzou. Součástí je také vymezení prostor pro servis vodíkových vozidel a zajištění povolení realizaci stavby. Termín pro předání dokumentace je duben 2021. Plnička by měla vyrůst na Hranečníku. Další mobilní plnicí stanice pro obslužnost autobusů a další stanice v návaznosti i na železnici by měly vzniknout v Opavě, Krnově, Frýdku-Místku a potenciálně v Havířově. Pro informaci: Strategická výzkumná agenda rozvoje vodíkového hospodářství v ČR - Popis stavu a průvodce vodíkovými technologiemi na webu Hytep .

Zákon o podpoře nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících musí být účinný nejpozději od 2. srpna. K jeho naplnění pomůže IROP 2021-2027.

Návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který na svém jednání dne 21. prosince 2020 schválila vláda byl postoupen 5. ledna 2021 Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a stále čeká na projednání v 1. čtení. Od 2. srpna letošního roku přinese zásadní změny v právní úpravě pořizování silničních vozidel zadavateli veřejných zakázek a v právní úpravě pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících státem, kraji a obcemi. Cílem předloženého návrhu zákona je řádně transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Transpoziční právní úprava musí vstoupit v účinnost nejpozději do 2. srpna 2021. Jedná se o tzv. minimální/čistou transpozici, povinnosti tedy nejsou oproti směrnici žádným způsobem rozšiřovány. Směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel je v současné době transponovaná v nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel, a to na základě zmocnění v zákoně o zadávání veřejných zakázek. V současné době tato právní úprava vypadá tak, že jsou stanoveny závazné zadávací podmínky, které musí zadavatel stanovit, pokud zadává veřejnou zakázku (podlimitní či nadlimitní) na pořízení silničních vozidel. Tyto závazné zadávací podmínky spočívají ve stanoveném zohledňování energetických a ekologických dopadů provozu pořizovaných silničních vozidel. Nový zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících stanoví povinnosti jiným způsobem – stanoví povinnost dodržení určených minimálních podílů nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání nadlimitních veřejných zakázek na pořízení silničních vozidel, nadlimitních veřejných zakázek na vybrané služby poskytované prostřednictvím silničního vozidla a při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících (rovněž při překročení určité prahové hodnoty těchto pořizovaných služeb). Tyto podíly nízkoemisních a bezemisních vozidel budou muset být dosaženy ve stanovených časových obdobích: Od nabytí účinnosti zákona do 31. prosince 2025: minimální podíl ekologických autobusů bude 41 % Od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030: minimální podíl ekologických autobusů bude 60 % Poloviny z těchto minimálních podílů pro autobusy bude muset být dosaženo prostřednictvím vozidel s nulovými emisemi. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR zaevidován jako sněmovní tisk č. 1121 . IROP 2021-2027 Veřejným zadavatelům, resp. celému členskému státu, přinese významnou možnost směřovat k naplnění cílů/limitů stanovených směrnicí o čistých vozidlech, potažmo zákonem, nový IROP 2021-2027. Pokud se týká přípravy nového programového období, k významnému pokroku ve vyjednávání za poslední 3 měsíce nedošlo. První výzvy IROP 2021-2027 nelze očekávat dříve než ke konci roku 2021 (podrobněji k podpoře nákupu nízkoemisních a bezemisnícg vozidel z IROP na příštích sedm let zde ). Počítá se s podporou vozidel pro veřejnou dopravu: silničních bezemisních vozidel k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, využívajících alternativní energie elektřiny nebo vodíku, bezemisních drážních vozidel k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících v městské hromadné dopravě (tramvají nebo trolejbusů), silničních nízkoemisních vozidel k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, využívajících alternativní palivo biometan. Otevřené otázky budou řešeny Řídícím orgánem IROP na různých úrovních v příštích měsících. MMR, Řídicí orgán IROP

Nová rámcová dohoda za 463 milionů Eur bude uzavřena s více dodavateli na různé typy délek a pohonů autobusů, téměř polovina bude v souladu s udržitelnou dopravou.

Consip zveřejnil výběrové řízení na dodání 1 000 městských autobusů různých velikostí - krátkých, středních, dlouhých - a s různými pohony - na naftu, metan, mild hybridních, plně hybridních a plně elektrických (48% bude hybridních a elektrických) - pro orgány veřejné správy a společnosti veřejné dopravy. Rámcová dohoda s více dodavateli v celkové hodnotě 463 milionů Eur a v délce trvání 18 měsíců umožní postupné nákupy v souladu s vývojem trhu a poptávky. Větší rozsah sortimentu umožní přizpůsobit dodávky konkrétním požadavkům na barvy, vybavení, asistenční systémy a servis. Consip je akciová společnost 100% vlastněná italským Ministerstvem hospodářství a financí působící výhradně pro veřejnou správu. Posláním společnosti je zefektivnit a zprůhlednit využívání veřejných zdrojů a poskytnout správním orgánům nástroje a know-how při jejich nákupech a zadávání veřejných zakázek.

Organizace CTE vydává novou zprávu s cíli a doporučeními pro zavádění autobusové dopravy s nulovými emisemi po celých Spojených státech.

Americká organizace Centrum pro dopravu a životní prostředí ( Center for Transportation and the Environment - CTE ) vydala přehled a závěry poradního panelu Transit Vehicle Innovation Deployment Centers (TVIDC). Zpráva CTE publikovaná Federal Transit Administration (FTA) je závěrem diskusí poradního panelu pod vedením CTE a obsahuje také navrhovaná řešení výzev pro pokračování inovací, vývoje a přijetí technologií pro nulové emise v dopravě. V rámci programu TVIDC FTA vytvořila CTE panel, který se zabývá testováním autobusů a výzkumnými tématy týkajícími se vývoje a zavedení autobusů s nulovými emisemi (zero-emission bus - ZEB). Mezi účastníky je kolem patnácti generálních ředitelů předních výrobců autobusů, dopravních společností, všechny tři federální testovací centra autobusů a skupiny prosazující veřejnou dopravu včetně Americké asociace veřejné dopravy. Panelové diskuse se konaly v srpnu 2019 v Los Angeles a v lednu 2020 v Chicagu. V plánu byla třetí, která ale byla z důvodu situace kolem COVID-19, odložena. Zpráva ke stažení ZDE . " Zveřejnění závěrů poradního panelu přichází v klíčovém okamžiku pro odvětví dopravy s nulovými emisemi ,“ uvedl výkonný ředitel CTE Dan Raudebaugh. " Vzhledem k tomu, že úsilí o dekarbonizaci dopravního průmyslu nabývá na síle, je nutné koordinované úsilí k efektivnímu využití programů výzkumů a vývoje ." Americká nezisková organizace Centrum pro dopravu a životní prostředí (CTE) vyvíjí, podporuje a implementuje vyspělé dopravní technologie, vozidla a paliva ke snižování znečištění životního prostředí a závislosti na fosilních palivech. V současné době se CTE významně podílí na zavádění elektrických vozidel v USA, včetně budování sítě vodíkových čerpacích stanic. CTE také úzce spolupracuje s výrobci vozidel, poskytovateli komponentů a provozovateli vozidel po celých USA. Jako nezisková organizace s více než 27 lety zkušeností s prosazováním a zaváděním ZEB hrála CTE v rámci projektu TVIDC roli nejen při sdružování různých zúčastněných stran, ale také při vyjasňování různých názorů a shodě na prioritách a cílech. Výsledkem je doporučení pro budoucnost dopravy s nulovými emisemi. Do budoucna mají být informace ve zprávě užitečné pro rozhodování odvětví ZEB a urychlí přijetí čistých dopravních technologií po celých Spojených státech. Program Transit Vehicle Innovation Deployment Centers (TVIDC) pro výzkum, výrobu a nasazení vyspělých technologií a infrastruktury vozidel v sektoru veřejné dopravy založila Federální americká správa pro tranzit (FTA). Členy skupiny Transit v panelu jsou manažeři na úrovni generálních ředitelů z Los Angeles County Metropolitan Transportation Authority (LA Metro), Chicago Transit Authority (CTA), Metropolitan Atlanta Rapid Transit Authority (MARTA), Denver RTD, AC Transit, San Diego MTS, SunLine Transit, Foothill Transit, Mountain Line Transit, Connecticut Department of Transportation, Broward County, LexTran, Stark Area Regional Transit Authority (SARTA), a Capital Metro. Odvětví výrobců je zastoupeno společnostmi BYD, GILLIG, New Flyer, Nova Bus a Proterra. Mezi další účastníky patří Americká asociace veřejné dopravy (APTA), Calstart, Ohio State University, Auburn University a testovací centrum autobusů Penn State Altoona.

Seriál o bateriích pro elektrobusy a trolejbusy končí posledním dílem o možném využití baterie po skončení její použitelnosti ve vozidlech.

Baterie tvoří významnou část pořizovacích nákladů bezemisních vozidel, která budou v následujících letech skloňovány čím dál tím více. Je proto důležité znát základní informace a umět vybrat správnou technologii podle požadavků na konkrétní provoz. Všechny články Školy baterií budou dál k dispozici na portále Proelektroniky.cz, včetně posledního dílu " second life" baterií .

Palivočlánkové a hybridní autobusy, kolejová vozidla nebo nákladní elektromobily pro městské služby. Další lekce serveru Proelektroniky.cz.

V souvislosti s palivočlánkovými autobusy se hovoří o vodíkových autobusech. Není to však zcela přesné. Existují také dvě základní koncepce tohoto pohonu. Jak je to s hybridními autobusy? I další zajímavé informace přináší předposlední díl Školy baterií. Další lekce na Proelektrotechniky.cz

Ke zveřejněným opatřením Evropské komise bude zpracovávána rámcová pozice České republiky. Základní cíle Zelené dohody do roku 2030 a 2050 musíme plnit.

Evropská komise předkládá komplexní soubor opatření, jejichž cílem je nasměrovat EU na cestu k vytvoření udržitelného, inteligentního a pevného systému mobility budoucnosti a dosáhnout zásadních změn potřebných k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Tyto snahy mohou být úspěšné pouze v případě dostatečného úsilí všech, kterých se to týká, zejména evropských orgánů, členských států a jejich správních a samosprávních orgánů na všech úrovních, zainteresovaných stran, podniků, jakož i občanů. Mobilita umožňuje hospodářský a společenský život, přispívá jako druhá největší oblast evropských domácností 5 % k evropskému HDP a přímo zaměstnává přibližně 10 milionů pracovníků. Přes své výhody přináší i nepříznivé dopady. Patří mezi ně emise skleníkových plynů, hluk, znečištění ovzduší a vody, ale také dopravní nehody, kongesce a úbytek biologické rozmanitosti, což vše ovlivňuje naše zdraví a pohodu. Úsilí vynaložené v minulých letech a politická opatření se těmto důsledkům dosud dostatečně nevěnovala. Emise skleníkových plynů v odvětví dopravy se postupem času zvýšily a nyní představují až čtvrtinu celkových emisí EU. Vzhledem tomuto vysokému podílu bude možné cíle EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, splnit pouze bezodkladným zavedením ambicióznějších politik za účelem snížení závislosti dopravy na fosilních palivech a v součinnosti s úsilím o nulové znečištění. Úspěch Zelené dohody pro Evropu závisí na naší schopnosti zajistit udržitelnost dopravního systému, uvádí EK. Uvedená strategie stanoví plán, jak evropskou dopravu pevně nasměrovat na cestu k udržitelné a inteligentní budoucnosti. Stanovuje deset stěžejních oblastí s akčním plánem do roku 2030, 2035 a 2050, kdy je požadováno snížení emisí v odvětví dopravy o 90 %. Vize a cíle do roku 2050: Do roku 2030 bude v provozu nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi a 80 000 nákladních automobilů a autobusů s nulovými emisemi. Pravidelná hromadná doprava na vzdálenosti kratší než 500 km by měla být do roku 2030 v rámci EU uhlíkově neutrální. Provoz na vysokorychlostní železnici se do roku 2030 zdvojnásobí a do roku 2050 ztrojnásobí. Do roku 2030 bude v Evropě nejméně 100 klimaticky neutrálních měst. Železniční nákladní doprava vzroste do roku 2030 o 50 % a do roku 2050 se zdvojnásobí. Doprava po vnitrozemských vodních cestách a pobřežní plavba vzrostou do roku 2030 o 25 % a do roku 2050 o 50 %. Do roku 2030 bude železniční a vodní intermodální doprava schopna rovnocenně konkurovat silniční dopravě v EU. Do roku 2030 usnadní bezproblémovou multimodální osobní dopravu integrované elektronické přepravní doklady a nákladní doprava bude bezpapírová. Do roku 2030 bude ve velkém měřítku rozšířená automatizovaná mobilita. Všechny externí náklady na dopravu v EU budou nejpozději od roku 2050 hradit uživatelé dopravy. Multimodální transevropská dopravní síť vybavená pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením bude v provozu do roku 2030 v případě hlavní sítě a do roku 2050 v případě globální sítě. Do roku 2050 se bude počet obětí u všech druhů dopravy v EU blížit nule. Do roku 2050 budou téměř všechny automobily, dodávky, autobusy i nová těžká nákladní vozidla bez emisí. V oblasti silniční dopravy se již řešení s nulovými emisemi zavádějí. Výrobci značně investují do bateriových elektromobilů. Míra přijetí na trhu roste, zejména u osobních automobilů, dodávek a autobusů používaných ve městech, avšak objevují se i nákladní automobily a autokary. Výrobci rovněž investují do vozidel s vodíkovými palivovými články, zejména pro použití v komerčních vozových parcích, autobusech a těžké dopravě. Tyto slibné možnosti jsou podporovány v rámci strategie EU pro integraci energetického systému a vodíkových strategií, jakož i strategického akčního plánu pro baterie. Kritériem pro upřednostnění budoucího výběru vhodných technologií s ohledem na celý životní cyklus bude energetická účinnost. Přechodná technologická řešení by měla plně respektovat normy pro emise CO2 a látek znečisťujících ovzduší. Rovněž bude třeba dále elektrifikovat železniční dopravu, přičemž v místech, kde to není proveditelné, by se mělo zvýšit využití vodíku. Dotace na fosilní paliva by podle EK měly skončit. Při revizi směrnice o zdanění energie bude Komise usilovat o sladění zdanění energetických produktů a elektřiny s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu. V rámci probíhajícího posouzení dopadů se podrobně zabývá stávajícími daňovými výjimkami, a to i v případě leteckých a námořních paliv, a v roce 2021 předloží návrh, jak nejlépe odstranit případné mezery v právních předpisech. Zdanění různých paliv na základě energetického obsahu by mělo být lépe sladěno a mělo by být lépe motivováno zavádění využívání udržitelných paliv v dopravě. Je třeba dosáhnout významného pokroku v oblasti efektivního zpoplatnění využívání infrastruktury, zejména v silniční dopravě. To má zásadní význam pro internalizaci nákladů na škody na infrastruktuře, ale je také nutné řešit náklady na znečištění a kongesci, které nese společnost. Komise důrazně vyzývá Evropský parlament a Radu, aby na základě návrhu Komise změnily směrnici o eurovinětě tak, aby dostála ambicím Zelené dohody pro Evropu. Inteligentní zpoplatnění silnic na základě ujeté vzdálenosti s různými sazbami podle typu vozidla a doby používání je účinným nástrojem, který motivuje k udržitelným a ekonomicky efektivním rozhodováním, řízení dopravy a snižování kongesce. Podle Komise je plánování a nákup přepravních dokladů pro multimodální cesty těžkopádné, protože chybí vhodný rámec pro celoevropské, integrované, multimodální informace, prodej přepravních dokladů a platební služby. Řešení tohoto problému bude zahrnovat překonání nedostatečné dostupnosti a přístupnosti údajů, nepříliš optimální spolupráce mezi dodavateli a prodejci, v některých případech absence digitálních přepravních dokladů, nedostatečné interoperability platebních systémů a existence odlišných licenčních a distribučních dohod. EU musí transformovat svůj právní rámec tak, aby podporoval multimodální informační služby o cestování, služby rezervací a prodeje přepravních dokladů a zároveň zohledňoval práva a povinnosti on-line zprostředkovatelů a poskytovatelů multimodálních digitálních služeb, kteří prodávají přepravní doklady a/nebo služby mobility. Komise přezkoumá, zda jsou sdílení údajů v silniční a železniční osobní dopravě, včetně údajů o tarifech, a způsoby prodeje vhodné pro daný účel. Chytré a interoperabilní platební služby a přepravní doklady na druhé straně vyžadují další vývoj; pokud by byly zavedeny jako standardní požadavek v jakékoli příslušné veřejné zakázce, podpořilo by se jejich větší využití. Dokument Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě EU, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti “. Konkrétní cíle, kterých má být postupně v letech 2030, 2035 a 2050 dosaženo .

Požadavky na elektobusy se liší podle jejich využití v městském provozu, pro meziměstské nebo příměstské vozidlo. Jak si vybrat správnou technologii dobíjení a s tím související druh baterií?

Úvodní díl Školy baterií nás poučil o vývoji a druzích baterií, druhý poskytl přehled o alternativním bateriovém pohonu pro trolejbusy, další část je o technologiích pro baterie v elektrobusech a vhodné nabíjecí infrastruktuře. Je lepší varianta s nočním nebo průběžným dobíjením? Další lekce na Proelektrotechniky.cz