Vybrané město získá na přeměnu celé autobusové flotily od vlády 50 milionů liber (přibližně 80 milionů EUR). Celkem půjde do autobusové dopravy v Anglii 170 milionů liber.

První anglické město s kompletně elektrickou flotilou bude vytvořeno díky 50 milionům GBP z vládního fondu. Místní úřady mohou podávat žádosti na Ministerstvo dopravy (Department for Transport DfT). Zcela nová flotila elektrických autobusů by měla být do roku 2025 v provozu. Financování ve výši 50 milionů GBP je součástí širšího fondu ve výši 170 milionů GBP (200 milionů EUR), který má přimět více lidí k jízdě autobusem. Vláda také přispěje 20 miliony GBP na testování autobusů na vyžádání objednávané prostřednictvím aplikace pro venkovské nebo příměstské oblasti s nižší poptávkou na cestování veřejnou dopravou. Asi 70 milionů GBP půjde na vysokofrekvenční sítě „Superbus“. Jedna je již v Cornwallu, kde se ukázala kombinace nižšího jízdného, častějších spojů a více jízdních pruhů jako úspěšná. V letošním roce půjde dalších 30 milionů GBP anglickým místním úřadům na zlepšení nebo obnovu autobusových služeb. „S 200 elektrickými autobusy schopnými kompenzovat 3 700 dieselových automobilů a ušetřit kolem 7 400 tun CO2 je zřejmé, že autobusy hrají klíčovou roli při snižování emisí," řekl ministr dopravy Grant Shapps. Podle BBC se v posledním desetiletí financování autobusů v Anglii snížilo o více než 40%. Jednou z výjimek je ambiciózní plán v Londýně, kde se v roce 2020 předpokládá přechod všech double-deckerů na elektricky poháněné. Už v březnu bude v provozu u Abellio 34 autobusů Caetano e.City Gold 10,7 metrů. Do roku 2037 budou všechny autobusy (asi 8 000) s nulovými emisemi. Vyhlášená podpora se Londýna netýká. Studie zpracovaná k současnému projektu obnovy celé městské flotily uvádí, že během předchozí dekády bylo zrušeno nebo omezeno více než 3 000 autobusových linek . BBC

Zákazníci nákupního centra v Británii měli šanci vyzkoušet kyvadlovou dopravu malými autonomními vozítky POD.

Lidé mířící do nákupního centra v Bristolu měli možnost využít jako kyvadlovou dopravu z parkoviště malá vozidla bez řidiče. Autonomní POD, které vyvinulo konzorcium vedené společností AECOM za přispění financí vlády, se mají stát ve městech běžným rysem. Lidé si je přivolají na krátké cesty pomocí aplikace. Moduly POD používají radar, senzory a vytvářejí si obraz zaznamenávající chodce a ostatní vozidla v reálném čase pro navigaci v rušném prostředí. Testy prováděné v minulém týdnu v obchodním centru Cribbs Causeway byly poprvé za účasti veřejnosti bez účasti specializovaného supervizora přímo ve vozidle. AECOM kromě testování schopnosti vozidel projíždět přeplněnými oblastmi měřil reakce veřejnosti na to, že se nachází ve vozidle bez řidiče. George Lunt, technický ředitel AECOM, uvedl: „S řadou výhod pro životní prostředí, efektivitu a mobilitu spojených s připojnými a autonomními vozidly má Spojené království velký potenciál vstoupit na mezinárodní trh. Aby se však tato vize mohla rozvíjet je nezbytné, aby byla na palubě veřejnost a mohla si vyzkoušet tuto novou službu mobility, která může potenciálně změnit způsob, jakým cestují.“ Pokud výsledky budou úspěšné AECOM doufá, že ještě na konci tohoto roku vyzkouší vozítka na veřejných silnicích. Projekt, nazvaný CAPRI, je částečně financován vládním grantem ve výši 35 milionů GBP, jehož cílem je podpořit vznikající britský autonomní automobilový průmysl. Projektovým vedením CAPRI je pověřeno AECOM a má dalších 17 parterů z akademických a dalších institucí, včetně letiště Heathrow a Bristolské univerzity. AECOM

Volvo Buses ve spolupráci se Stena Property a BatteryLoop používají k ukládání energie a jako zdroj energie v rezidenčním komplexu Fyrklövern v Göteborgu baterie z autobusů.

„Volvo Buses je průkopníkem v oblasti elektromobility. Jeho cílem je vytvoření čisté, tiché a efektivní veřejné dopravy. Opětovné použití baterií z našich autobusů jim dává druhý život, což nám umožňuje lépe využívat zdroje a současně snižovat dopad na klima,“ říká Håkan Agnevall, prezident Volvo Buses. „Elektromobilita vytváří nové cikrulační obchodní systémy, je prospěšné spolupracovat se společnostmi Stena Property a Stena Recycling, resp. její dceřinou společností BatteryLoop, na rozvoji tohoto nového podnikání.“ Projekt opakovaného použití baterií z autobusů je druhým, na kterém se Volvo Buses podílí. Podobný probíhá s několika partnery v rezidenční čtvrti Viva v Göteborgu . Tento projekt získal řadu ocenění, včetně Environmental Building of the Year od Green Building Awards 2019. „Ve společnosti Volvo Buses máme jasně stanovenou strategii udržitelnosti, jejímž cílem není jen vytvoření udržitelné veřejné dopravy, ale také snaha o zajištění udržitelnosti celého hodnotového řetězce. Zároveň vytváříme další komerční pobídku pro elektrické autobusy, protože rozšiřujeme možnosti dalšího použití,“ vysvětluje Håkan Agnevall. V rezidenční čtvrti Stena Property ve Fyrklövernu budou autobusové baterie nabíjeny ze solárních panelů namontovaných na střechách budov a elektřina bude použita ve veřejných prostorách, např. pro venkovní osvětlení. Po ukončení životnosti budou baterie odeslány k recyklaci do Stena Recycling. Volvo Buses

Univerzita vědy a techniky krále Abdullaha zahájila ve svém kampusu v Thuwalu ve spolupráci s EasyMile a Local Motors vůbec první provoz autonomních vozidel v Saúdské Arábii.

Největšími prioritami King Abdullah University of Science and Technology (KAUST) jsou inovace a udržitelnost. Zavedení autonomních vozidel do kampusu je důležitým krokem při vytváření dopravních řešení, která pomáhají snižovat emise, zvyšovat mobilitu a pomáhají diverzifikovat ekonomiku Saúdské Arábie. "Jsme nesmírně hrdí na to, že naše technologie bez řidičů se nachází na tomto mezníku," řekl Gilbert Gagnaire, generální ředitel EasyMile. „Věříme, že mobilitu na Středním východě lze zajistit pomocí autonomních vozidel. KAUST je smart s alternativními řešeními mobility stojí před změnou. Vidíme naši spolupráci jako průlomový projekt zavádějící ekologickou a dostupnou veřejnou dopravu jak do kampusu, tak do regionu. S nimi se opravdu na budoucnost těšíme.“ Kyvadlové autobusy v areálu KAUST využívají navigaci, technologii kognitivní odezvy, dálkové měření vzdálenosti na základě laseru (LIDAR) a systémy vyhýbání se překážkám. Obě vozidla jsou plně elektrická a udržitelná. Studenti a výzkumníci budou spolupracovat s EasyMile na vývoji a zavádění nové technologie v kontrolovaném prostředí a shromažďování údajů o výkonu vozidla, míry využití a uživatelských zkušeností. EasyMile

Nebyli jste na konferenci Elektrické autobusy pro město VIII a zajímá vás téma elektrických autobusů? Doporučujeme alespoň nejdůležitější shrnutí.

Ve středu 27. listopadu se v Praze v rámci veletrhu CZECHBUS konala konference „Elektrické autobusy pro město“. Už po osmé pod taktovkou Jakuba Slavíka (Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services), odborníka na elektrické autobusy a příslušnou infrastrukturu. Osmý ročník se nesl ve znamení končícího dotačního období 2014+, perspektivy nejistých a méně štědrých evropských dotací v období 2021+, rozvoje technologií a trhu v oblasti elektrických autobusů a domácího i zahraničního tlaku na ekologickou městskou dopravu. Tomu odpovídal i obsah konference a struktura jejích partnerů. Štědré evropské dotace nastartovaly v České republice úspěšný rozvoj elektrických autobusů. Zároveň vytvořily některé budoucí hrozby, s nimiž je třeba počítat a včas nalézt protiopatření. A to tím spíše, že všeobecný politický tlak na čistší životní prostředí a zmírňování dopadů klimatických změn se týká také českých měst. Dosavadní velmi štědrá míra podpory z evropských zdrojů ve výši 85 % uznatelných nákladů má svoji odvrácenou stranu. Tou je ne vždy efektivní provoz drahých elektrobusů, případně snaha o jejich velmi individuální řešení podle požadavků dopravce, které se přirozeně odráží ve vysoké pořizovací ceně. Příkladem je 9m elektrický midibus „na míru“ za cenu plně vybaveného 12m standardního elektrobusu. V důsledku přijatého nestandardizovaného technického řešení lze někde sledovat také hrozbu budoucího uzamčení zákazníka (vendor lock-in). Jiným budoucím problémem při 85% dotaci pořizovací ceny může být skutečnost, že dotovanou – v tomto případě drtivě převažující – část aktiv nelze odepisovat, a tedy vytvářet potřebné rezervy na jejich obnovu. Z prezentace MMR ČR je zřejmé, že u předpokládaných dotací z evropských strukturálních a investičních fondů v následujícím období, které jsou v současné době v přípravě, dojde k významnému snížení míry dotační podpory. Ta klesne v rámci IROP 2 (Praha už nebude mít samostatný operační program) ze současných 85 % na 70 %, 55 % a 40 % v závislosti na míře rozvinutostí daného konkrétního regionu v ČR. Zároveň se předpokládá, že předmětem těchto dotací by měla být mj. i nabíjecí/plnicí infrastruktura pro vozidla veřejné dopravy. Důležitou podmínkou získání těchto dotací bude zpracování plánu udržitelné mobility (SUMP) u měst nad 40 000 obyvatel. U menších měst bude třeba doložit, že město má strategii udržitelné mobility (definovanou například v rámci strategie města, strategie smart city, generelu dopravy nebo obdobného dokumentu) a že dotovaný projekt je v souladu s touto strategií. Více informací včetně prezentací na webu smartcityvpraxi.cz

Volvo Buses vidí do budoucna velký potenciál autonomních autobusů, zejména v autobusových depech. Živá demonstrace u dopravní společnosti Keolis ve Švédsku.

Demonstrace proběhla ve spolupráci s provozovatelem autobusů Keolis v jeho depu nedaleko švédského Göteborgu. Plně elektrický 12 metrový autonomní autobus úspěšně jel mezi parkovacím místem a několika pracovišti zahrnující čištění, servis a nabíjení, poté zaparkoval na správném místě, vše i s cestujícími. „Představujeme velmi důležitý krok na naší autonomní cestě, úspěšně jsme prokázali komerční výhody autonomního řešení v autobusovém depu,“ říká Håkan Agnevall, prezident Volvo Buses. „Autonomní autobusy v depech přinášejí nové výhody, například efektivnější dopravní toky, vyšší produktivitu, menší škody a vyšší bezpečnost. Nabíjecí rozhraní OppChargeTM je ideální pro autonomní nabíjení, protože odpadá potřeba připojit napájecí kabely.“ „Nová technologie mobility bude běžnější za 5 až 10 let. Zrychlí nejen vývoj, ale zlepší výkony a bude prospěšná pro naše cestující,“ řekl Jan Kilström, generální ředitel společnosti Keolis ve Švédsku. ABB, která se také účastnila ukázky, vidí také příležitosti pro budoucnost. Nabíječky elektrických autobusů ABB s automatickým připojením na střeše umožňují efektivní nabíjení právě i autonomních autobusů. Volvo Buses už řadu předváděcích akcí autonomních autobusů v posledních letech provedlo, tato byla jednou z prvních v reálném depu, kde se podle výrobce nabízí největší potenciál pro automatizaci. "Stále jsme mnoho let daleko od toho, abychom se s plně autonomními autobusy potkávali na veřejných silnicích, ale protože depa autobusů jsou uzavřenými prostory s předvídatelnými a opakujícími se dopravními proudy, ukazuje se, že by se tam autonomní autobusy daly používat mnohem dříve," říká Håkan Agnevall. "Spolupráce s Keolis je jedinečnou příležitostí vyzkoušet autonomní autobus v reálných podmínkách a pomůže nám posunout vývoj autonomních řešení vpřed." Volvo Buses je v čele vývoje autonomních autobusů. Za deset let má být na naší planetě o jednu miliardu lidí více, většina bude žít ve městech. To vytvoří ještě větší nároky na veřejnou dopravu, infrastrukturu a městské plánování, které budou muset být naopak spravovány ještě udržitelnějším a účinnějším způsobem. Podle Volvo Buses jsou řešením autonomní a elektrické autobusy. Volvo Buses

V roce 2018 Evropa investovala do vodíkových technologií rekordní částku téměř 22 miliard korun. Nižší cena by měla souběžně s budováním infrastruktury urychlit energetické využití vodíku v dopravě.

Členové evropské asociace Hydrogen Europe dali v roce 2017 do projektů spojených s vodíkem 104 milionů EUR, o rok později 187 milionů EUR a pro letošek ohlásili investice ve výši 198 milionů EUR. V loňském roce se celková suma investic s podporou EU a národních vlád vyšplhala na 844 milionů EUR. Podle analýzy společnosti BloombergNEF by náklady na výrobu vodíku mohly do roku 2030 klesnout až o 80 %. Vodík vyrobený z větrné nebo solární energie by tak ve většině zemí Evropya Asie mohl být k dispozici za stejnou cenu jako zemní plyn. Náklady na výrobu „zeleného“ vodíku by mohly do roku 2030 klesnout až na 1,4 USD za kilogram ze současné ceny v rozmezí od 2,5 do 6,8 USD za kilogram. Plně optimalizovaný solární nebo větrný systém by podle analýzy mohl do roku 2030 elektrolyzérům poskytovat elektřinu za 24 USD za megawatthodinu. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury se v současné době na světě testují elektrolyzéry o celkové kapacitě kolem 3 GW. Například dánská společnost Ørsted, světový lídr ve výrobě elektřiny z přímořských větrných parků se čtvrtinovým podílem na trhu, před pár dny oznámila svou účast v projektu na výrobu levného a bezemisního vodíku (zero-carbon) v kapacitě stovek MW ročně. Projekt podporuje britská vláda. V rámci projektu hodlá Ørsted detailně otestovat synergie mezi větrnou energií a výrobou vodíku. „Projekt usiluje o významné snížení nákladů na výrobu zeleného vodíku testováním 5MW článků ve výrobním procesu s konečnou kapacitou 1 GW ročně,“ uvedl Graham Cooley, výkonný ředitel britské společnosti ITM Power zabývající se výrobou čistého vodíku, která na projektu rovněž spolupracuje. Největší vodíkové elektrolyzéry na světě mají v současné době kapacitu do 30 MW. Na projektu hybridní solární a větrné farmy pro výrobu bezemisního vodíku o kapacitě jednotek GW začaly v říjnu pracovat také australská společnost Hydrogen Renewables Australia a německý Siemens. Murchison Renewable Hydrogen Project by měl ve finále dodávat levný vodík na asijské trhy. Siemens poskytne technologii elektrolýzy Silyzer. Uvedení do plného provozu se očekává v roce 2028. Pozadu nezůstává ani Čína, další asijské země nebo Rusko. Jen Čína od roku 2017 do vodíkových technologií investovala 1,4 miliardy EUR a Japonsko 300 milionů EUR. Z loňského evropského rozpočtu 844 milionů EUR šlo podle Hydrogen Europe 48 % investic na projekty spojené s výrobou vodíku, jeho uskladněním a výrobou elektřiny, 41% na vývoj dopravních řešení v osobních a nákladních automobilech, autobusech, vlacích a lodní dopravě a zbytek na tvorbu norem, bezpečnostních standardů nebo na vzdělávání. Hydrogen Europe v současné době zastupuje více než 100 průmyslových společností, sedmdesátku výzkumných pracovišť a 13 národních asociací. Ministerstvo energetiky USA v rámci programu Nice Future, který podporuje výzkum a zavádění ekologicky přívětivých energetických technologií, věnuje velkou pozornost také výrobě vodíku pomocí elektrolýzy v jaderných elektrárnách. Deset tisíci megawattových jaderných reaktorů by dokázalo pokrýt celou pětinu současné roční spotřeby vodíku v USA. Kromě využití vodíku v průmyslu s vysokými emisemi, jako je například výroba oceli nebo cementu, se velké pole otevírá v dopravních řešeních na bázi vodíkových palivových článků, které nyní prochází překotným vývojem. Vodíkové osobní automobily již představily například Toyota, Honda, Mercedes nebo jihokorejská automobilka Hyundai, která se začátkem října dohodla se společností Doosan Fuel Cell ze skupiny Doosan Group na vývoji nové technologie palivových článků. V Paříži už více než rok jezdí přes 100 vodíkových taxi a počet měst napříč Evropou, kde cestující bude vozit 300 autobusů na vodík, se na přelomu roku rozroste na 22. Německo již loni představilo první osobní vlak poháněný vodíkovými palivovými články, který v Dolním Sasku nahradil dieselové lokomotivy na 100 kilometrů dlouhé trati mezi Cuxhavenem a Buxtehudou. Tři norské lodní společnosti od začátku letošního roku testují vodíkové články ve svých stávajících trajektech Americká společnost Plug Power zase dodá letišti v Hamburgu až 60 malých letištních traktorů s vodíkovým pohonem. Podobný projekt firma rozvíjí na letištích v Albany a Memphisu v USA a podle dohody s DHL má dodat motory poháněné vodíkovými palivovými články také pro 100 dodávek této firmy. V Eindhovenu a dalších 10 evropských městech, jako Rotterdam, Antverpy, Kolín nad Rýnem nebo Bolzano, začnou jezdit vodíkové popelářské vozy. V Česku začal zkušebně jezdit první autobus s vodíkovým pohonem už v roce 2009 v Neratovicích. Vyvinuli jej v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, v jehož areálu také byla postavena první plnící stanice. Petrochemický holding Unipetrol se chystá otevřít tři pilotní veřejné vodíkové čerpací stanice na jaře příštího roku a Moravskoslezský kraj plánuje do roku 2025 nasadit ve veřejné dopravě nejméně 30 vodíkových autobusů a tři vlaky. První autobusy by se v Ostravě měly objevit během dvou let. V celé EU je v současné době ovšem pouze 125 vodíkových stanic. Nedostatek infrastruktury tak vodíkovou revoluci v dopravě zatím brzdí. Negativní ohlas měly rovněž dvě havárie z letošního roku. V květnu explodovala nádrž auta v Jižní Koreji, o měsíc později vodíková čerpací stanice v Norsku. O větší propagaci vodíkových automobilů usiluje japonská Toyota, která poskytne pořadatelům Olympijských her 2020 v Tokiu 100 autobusů a 500 sedanů Mirai poháněných vodíkem. Hejl Servis, s.r.o.

Pro co nejtransparentnější výběr zřejmě využije novou metodu sealed-bid aukci a prodloužil lhůtu pro podávání nabídek. Chce být vzorem pro ostatní instituce.

Bratislavský dopravní podnik (DPB) chce zajistit, aby se do soutěže mohlo přihlásit co nejvíce výrobců z celé Evropy. Poptává až 85 nových autobusů, které mají přinést skokový nárůst v kvalitě cestování. Nové vedení DPB chce přinést do všech veřejných zakázkách maximální transparentnost. Městský dopravce vyhlásil 19. srpna 2019 výběrové řízení na dodávku až 85 zcela nových autobusů. Půjde tak o jeden z největších a nejvýznamnějších tendrů v historii bratislavské MHD. Aby se do soutěže mohlo zapojit co nejvíce výrobců z celé Evropy, vznikla mezi nimi co největší rivalita a nabídli své vozy s co nejnižší marží, DPB prodloužil lhůtu pro doručení nabídek do 8. listopadu (pro kloubová vozidla). Věří, že se tím podaří získat co nejvíce nabídek a přispěje to k ještě vyšší férovosti soutěže. "Zároveň jsme se při pořizování autobusů rozhodli nepoužít e-aukci, ale tzv. sealed-bid aukci. Sealed-bid aukce funguje tak, že uchazeči nevědí, zda se do soutěže přihlásil i jejich konkurent a mají stanovený termín, do kterého musí předložit svou cenovou nabídku. Po uplynutí této lhůty již nemohou svou nabídku upravovat. Teprve po uplynutí lhůty se dozví, zda byly ve veřejných zakázkách sami a pokud ne, jaké byly ceny ostatních. Máme za to (a potvrzují to i mnohé odborné výstupy), že tento způsob soutěže podstatně mění motivaci firem a znamená výhodnější nákup pro zadavatele (v tomto případě DPB). V námi zvolené sealed-bid aukci firma v době podání nabídky neví, zda je sama, nebo ne, což předpokládá, že ve snaze uspět musí napoprvé předložit cenu, která odpovídá její skutečným nákladům a přiměřenému zisku. Jinak riskuje, že nebude úspěšná. Tento postup proto považujeme za nejtransparentnější a z pohledu zadavatele za nejekonomičtější." píše DPB v tiskové zprávě. Při elektronické aukci je podle DPB běžným jevem, že firma dá maximálně vysokou vstupní nabídku. Následně mají další uchazeči možnost snižovat tuto nabídku a takto navzájem mezi sebou soutěžit. Avšak v případě, že se do soutěže zapojí pouze jeden uchazeč, jeho vstupní, tedy maximálně vysoká nabídka, se stává i nabídkou konečnou. E-aukce nemusí být vhodná ani když přijde více nabídek. Jednak umožňuje kartely, kde "konkurenti" postupují koordinovaným postupem na úkor zadavatele. Ani v případě, že ke kartelové dohodě nepřijde, však nemusí přijít k nejlepší ceně, protože jakmile konkurenti přestanou se snižováním vstupní nabídky, přestane snižovat i daná firma a stává se úspěšnou. To ale neznamená, že předložila svou nejlepší nabídku. Znamená to jen tolik, že našla hranice své konkurence. Výrobcům autobusů chce DPB dát více času, aby se mohli dotazovat na požadované technické specifikace. Před vyhlášením soutěže byl proveden cenový průzkum u výrobců, kteří dodávají na český a slovenský trh a bylo potvrzeno, že podmínky stanovené v technické specifikaci pro rozhodující část zakázky umí splnit minimálně šest uchazečů z celoevropského trhu. V souvislosti s plánovaným spuštěním parkovací politiky chce DPB výrazně zkvalitnit MHD. Spoluje úspěch parkovací politiky s tím, zda lidé z aut přestoupí do veřejné dopravy. Dopravce proto nakoupí až 85 nových autobusů, díky kterým se skokově navýší kvalita cestování. Všechna vozidla mají mít klimatizaci s výkonem minimálně 54 kW, determální okna a dveře na automatickou fotobuňku, Wi-Fi, USB zásuvky a bezpečnostní kamery. Musí splňovat nejnovější emisní normy Euro 6. První z těchto moderních autobusů začnou podle plánu v Bratislavě jezdit už příští rok. 81 autobusů bude kloubových pro minimálně 125 cestujících. Pro předložení nabídek u těchto typů prodloužil DPB lhůtu do 8. listopadu. Další 4 autobusy budou mikrobusy pro úzké uličky na Kramároch a na Slavíně.

Evropská investiční banka (EIB) financuje nákup více než 200 elektrických a hybridních autobusů pro region Rotterdam a 650 nízkoemisních vozidel ve velkých španělských městech.

V metropolitní oblasti Rotterdamu díky půjčce EIB nakoupí 105 ebusů a 103 hybridů. Půjčka ve výši 115 milionů eur byla oznámena začátkem října a je určena na podporu investičního programu dopravní společnosti RET pro nadcházející roky. Kromě nákupu elektrických a hybridních autobusů pro veřejnou dopravu v Rotterdamu a okolních obcích a infrastruktury zmodernizuje RET také trasy metra a tramvají. EIB již financovala novou linku metra na nedávno otevřené "Hoekse Lijn" z centra Rotterdamu do přímořské části Hoek van Holland. Rotterdam splní nizozemský celostátní cíl mít autobusy zcela bez emisí do roku 2030 mnohem dříve. Díky půjčce EIB pořídí 105 elektrických autobusů a 103 dieselových hybridních autobusů do roku 2021. 103 hybridních autobusů již objednal od VDL. Evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulc uvedla: „Jsme rádi, že můžeme podpořit úsilí Rotterdamu o zvýšení udržitelnosti veřejné dopravy prostřednictvím Investičního plánu pro Evropu. Město je příkladem přechodu na nízkoemisní mobilitu v celé Evropě.“ Viceprezident EIB Vazil Hudak řekl: „Díky strategii přechodu na zcela bezemisní vozidla je Rotterdam předním hráčem a tato půjčka je v tomto procesu důležitým krokem. EIB s potěšením podporuje moderní a pohodlnou dopravu pro všechny občany Rotterdamu, což také přispěje ke zlepšení kvality ovzduší ve městě.“ „Tato půjčka nám umožňuje udržovat velmi nízké kapitálové náklady, protože využíváme nízké úrokové sazby, které nabízí EIB. V následujících letech půjčku postupně splatíme prostřednictvím našich výnosů, například z prodeje jízdenek a provozní dotace. Chceme také udržet co nejnižší náklady pro cestující,“ dodal Frank Hoevenaars, finanční ředitel společnosti RET. V červenci 2018 vyhrálo výběrové řízení vyhlášené RET na 55 elektrických autobusů VDL . Vozidla jsou v současné době dodávána. EIB podpořila 200 miliony eur přechod na čistou městskou dopravu také Španělsko . Bude nakoupeno celkem 650 nových autobusů v největších španělských městech. Evropská banka poskytuje toto financování od roku 2017 v rámci nástroje "Čistší doprava", jehož cílem je podpora čistších dopravních systémů. Tento společný finanční nástroj EIB a Evropské komise umožňuje městům, jako jsou Las Palmas de Gran Canaria, Barcelona, ​​Valencie a Palma de Mallorca, vyměnit své starší dieselové autobusy za nové hybridní, elektrické nebo za novou generaci autobusů na stlačený zemní plyn. EIB patří mezi instituce poskytující nejvíce finančních prostředků na opatření v oblasti změny klimatu. Cílem banky je být lídrem ve shromažďování finančních prostředků potřebných k dosažení cílů Pařížské dohody (tj. přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C ). Na zářijovém summitu o změně klimatu v New Yorku skupina EIB oznámila, že má v úmyslu rozšířit svou činnost v oblasti klimatu a postupně zvýšit financování na 50% svých aktivit do roku 2025. Rovněž oznámila svůj záměr sladit všechny činnosti skupiny EIB s Pařížskou dohodou.

Švýcarský výrobce autobusů HESS AG ve spolupráci s jihoindickým státem Kerala plánuje do roku 2025 vyrobit 3 000 elektrických autobusů.

Dohoda o založení společného podniku byla podepsána v červnu 2019 a nyní ji schválila ústřední indická vláda. K dohodě přispěla radní švýčarského kantonu Solothurn Susan von Sury, která pochází z Keraly, jednoho z indických států ležícího na jihozápadě země. Cílem indické vlády i vlády Keraly je ekologickými autobusy ve veřejné dopravě snížit emise CO2 ze spalovacích motorů. Vláda Keraly také hodlá posílit místních hodnoty v důležité oblasti zelených technologií. Se švýcarským výrobcem autobusů vytvoří společný podnik: montáž autobusů bude probíhat v Kerale s technologickou podporou z centrály HESS v Bellachu. Společný závod Hess AG a Kerala Automobiles Limited (KAL) by měl být postaven v oblasti Thevara. Hess by měl přinést technologie, ale i podvozky a další součásti ze Švýcarska. Zpočátku by mělo jít asi o 80 procent autobusu, zbytek bude dodáván z místních zdrojů. Počítá se, že z celkem 3 000 autobusů by měl Hess vyrobit 80 procent v Kerale, další vývoj bude záviset hlavně na generování pracovních míst. Vláda státu Kerala oznámila politiku nízkoemisní mobility na konci loňského roku. Plánuje nejen zavádění elektrických vozidel, ale také investovat do nabíjecí infrastruktury a vývoje vhodných technologií. Na státní silnice chce ambiciózně přivést 1 milion elektrických vozidel. V nich je zahrnuto právě 3 000 autobusů, motorky, nákladní automobily i trajekty. V této souvislosti podepsala Memorandum of Understanding (MoU) se Světovým institutem pro zdroje (WRI) v Indii.