Emise z nových nákladních vozidel, autobusů a přívěsů, se budou muset do roku 2034 snížit o 45 % a o 65 % do roku 2039. Městské autobusy musí do roku 2030 snížit své emise o 90 % a s nulovými emisemi budou do roku 2035. Na cíle dekarbonizace reagovala ACEA. Aktualizováno: Rada EU Nařízení o emisních normách CO2 formálně přijala13. května 2024.

Generální ředitelé předních výrobců nákladních vozidel a autobusů sdružených v ACEA v reakci poslali evropským zákonodárcům Manifesto for getting zero-emission trucks and buses on Europe’s roads . Tvůrci právních předpisů EU uzavřeli dohodu upevňující nejambicióznější cíle snížení emisí CO2 pro nákladní vozidla a autobusy na celém světě do roku 2030. Cíle pro vozidla jsou součástí skládačky dekarbonizace nákladní a autobusové dopravy, nestačí však pouze regulovat stranu nabídky, aniž by se řešily překážky poptávky. To je důvodem eskalace výzvu evropským politikům prostřednictvím Manifestu o uvedení kamionů a autobusů s nulovými emisemi na evropské silnice, který byl zveřejněn 11. dubna. „ Výrobci nákladních vozidel a autobusů se zavázali pomáhat Evropě dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatu poskytováním udržitelných řešení silniční dopravy. Hrajeme svou roli investicemi do výroby bateriových elektrických a vodíkových modelů a zvyšujeme jejich výrobu, ale pouhé stanovení ambiciózních cílů pro výrobce a očekáváním, že bude následovat hladká implementace, není strategie, “ uvedl Harald Seidel, předseda představenstva ACEA pro užitková vozidla. „ Evropa přijímá nejambicióznější cíle pro rok 2030 v oblasti snižování CO2 na světě. Ambiciózní cíle však musí být podpořeny stejně ambiciózními podmínkami a koherentním regulačním rámcem, “ dodal. Dekarbonizace kamionové a autobusové dopravy je týmový sport, který zahrnuje mnoho hráčů napříč celým dopravním a logistickým ekosystémem. Vozidla s nulovými emisemi nepředstavují překážku a výrobci se nemohou vypořádat se společným problémem dekarbonizace sami, zejména proto, že základní podmínky pro to jsou mimo jejich kontrolu. Dnes není k dispozici téměř žádná veřejná nabíjecí infrastruktura vhodná pro nákladní automobily a autobusy. Evropa potřebuje alespoň 50 000 veřejně přístupných nabíječek a alespoň 700 vodíkových čerpacích stanic, aby dosáhla cíle snížení CO2 o 45 % do roku 2030. Systémy cen uhlíku a pobídky zaměřené na zmenšení celkových nákladů na vlastnictví mezi tradičními dieselovými vozidly a protějšky s nulovými emisemi zaostávají. Trucky a autobusy jsou základem našeho vlastního způsobu života, pohánějí ekonomiku EU a slouží společnosti. Téměř 80 % zboží je přepravovaného kamiony a více než polovina cest veřejnou dopravou je zajišťováno autobusy. Jsou připraveni hrát v budoucnu ještě větší roli při usnadňování pohybu po Evropě. ACEA proto ve svém manifestu #FutureDriven Manifesto, který je přizpůsoben konkrétním potřebám a výzvám nákladních vozidel a autobusů s nulovými emisemi, stanovila plán toho, co mohou evropští tvůrci politik udělat. Uvádí ACEA. Parlament přijal nová opatření, na kterých se již dohodl s Radou, ve středu 10. dubna 2024 . Nařízení, které se týká emisí z nových nákladních vozidel, autobusů a přívěsů, poslanci podpořili 341 hlasy pro, 268 proti a 14 se zdrželo hlasování. Emise CO2 z velkých nákladních automobilů (včetně užitkových vozidel, jako jsou popelářské vozy, sklápěče nebo domíchávače betonu) a autobusů se budou muset snížit o 45 % v období 2030–2034, o 65 % v letech 2035–2039 a o 90 % v roce 2040. Do roku 2030 budou muset nové městské autobusy snížit své emise o 90 % a do roku 2035 musí být zcela bez emisí. Od roku 2030 jsou také stanoveny cíle snížení emisí pro přívěsy (7,5 %) a návěsy (10 %). Zákon vyžaduje, aby Komise provedla podrobný přezkum účinnosti a dopadu nových pravidel do roku 2027. Tento přezkum bude muset mimo jiné posoudit, zda aplikovat pravidla na malá nákladní vozidla, roli metodiky pro registraci výhradně HDV provoz na CO2 neutrální paliva a roli, kterou by mohl mít korekční faktor uhlíku při přechodu na HDV s nulovými emisemi. Zpravodaj Bas Eickhout (NL) uvedl: „Přechod k nákladním automobilům a autobusům s nulovými emisemi je nejen klíčový pro splnění našich cílů v oblasti klimatu, ale také zásadní hnací silou pro čistší vzduch v našich městech. Poskytujeme jasný cíl jednomu z hlavních výrobních odvětví v Evropě a silnou pobídku k investicím do elektrifikace a vodíku. Před účinností musí ještě formálně schválit Rada. Aktualizováno 13. 5. 2024 Rada EU Nařízení o emisních normách CO2 formálně přijala. Podle EU jsou těžká nákladní vozidla zodpovědná za více než 25 % emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy v EU a představují více než 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Podle legislativního návrhu Komise předloženého v únoru 2023 je snížení těchto emisí zásadní pro cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a snížit poptávku po dovážených fosilních palivech.

V Rakvicích v okrese Břeclav byla připojena do distribuční sítě GasNet již šestá biometanová stanice, která zpracovává odpad z rostlinné a živočišné výroby. Roste i objem vyrobeného biometanu: měsíčně dodají výrobny do největší české plynárenské distribuční soustavy plynovodů přes 250 tisíc kubíků tohoto obnovitelného plynu. Bioplyn pomáhá dekarbonizovat zejména sektor teplárenství, průmyslu a dopravy. Na pořízení autobusů na biometan, jako alternativní nízkoemisní vozidla, mohou žádat dopravci nebo kraje o podporu z IROP.

Biometan je důležitou součástí Státní energetické koncepce, protože může snížit závislost země na dováženém zemním plynu. Podle aktuální studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se bude muset celosvětová produkce bioplynu do roku 2030 zčtyřnásobit, aby bylo možné naplnit cíle výroby biometanu v zemích Asie, Evropy i USA a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Ministerstvo životního prostředí chystá pro podporu výroby zelených plynů otevření speciálních výzev v rámci Modernizačního fondu. Provozovatelem nové biometanové stanice v Rakvicích je společnost BPS Rakvice s. r. o., která se rozhodla modernizovat stávající bioplynovou stanici a rozšířit dosavadní výrobu elektřiny a tepla o výrobu biometanu a jeho vtláčení do plynárenské sítě. Předpokládaná roční výroba biometanu je 6,840 GWh, což je hodnota, která odpovídá např. roční spotřebě zemního plynu v kotelně Národního divadla v roce 2017 (ta byla 5,123 GWh). Generálním dodavatelem projektu je společnost agriKomp Bohemia, která v ČR uvádí do provozu evropsky osvědčenou technologii agriPure® Cube pro úpravu bioplynu na biometan na základě membránové separace. „ Naší ambicí je pomáhat zemědělcům vytvářet nové šance pro vstup do moderního energetického hospodářství, v němž obnovitelné zdroje budou hrát klíčovou roli. Modernizace bioplynových stanic je na cestě k udržitelnosti naprosto zásadní, ruku v ruce s ní jde navýšení výroby biometanu v České republice ,“ dodává jednatel společnosti agriKomp Bohemia Radek Házy. Zatímco bioplyn obsahuje zhruba 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého a zbytek tvoří další látky, biometan obsahuje minimálně 95 procent metanu. Jeho výhodou je, že má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn, jenž se do republiky musí dovážet. Aniž by se musely upravovat používané technologie, je možné biometan používat v plynových kotlích, domácích spotřebičích a v dalších zařízeních na zemní plyn. Rozvoj biometanu má přispět k naplnění cílů Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, cíle Zelené dohody pro Evropu a zároveň snížit závislost na ruských fosilních palivech v souladu s plánem REPowerEU. V ČR má biometan potenciál nahradit nejméně deset procent spotřeby fosilního plynu. „ Zvyšování energetické soběstačnosti České republiky považuji za jednu z hlavních priorit a jsem velmi rád, že sektor zemědělství může k této ambici významně přispět. Rozvoj produkce biometanu a jeho získávání ze zemědělské biomasy je z mého pohledu velmi perspektivní a může také pomoci zemědělcům diverzifikovat jejich příjmy. Jsem proto rád, že zemědělské podniky odvážně investují nemalé peníze do výroby biometanu. A těší mě, když vidím, že se daří sladit inovativní a tradiční obory zemědělského hospodaření, aby společně přinášely užitek zemědělcům, národnímu hospodářství i našemu životnímu prostředí ,“ řekl ministr zemědělství při otevření stanice 7. března Marek Výborný. Strategický význam události také symbolizovala přítomnost ministra životního prostředí Petra Hladíka. Stanice v Rakvicích je připojena k největší české plynárenské distribuční soustavě, kterou provozuje společnost GasNet. Jejími plynovody se biometan dostává až ke konečnému zákazníkovi. „ Ozeleňování plynu a postupné navyšování podílu biometanu je pevnou součástí naší strategie. Připojovací proces biometanových stanic, jako je ta v Rakvicích, jsme plně standardizovali. Aktuálně dodává biometan do naší sítě celkem šest výroben a podíl tohoto obnovitelného plynu se neustále zvyšuje. Měsíčně vtlačí do našich plynovodů zhruba 250 tisíc kubíků. To je ale s ohledem na potenciál ČR stále velmi málo. Česko proto nyní potřebuje nastavit funkční řešení státní podpory jak pro výrobu biometanu, tak pro jeho využití – zejména v sektoru teplárenství, průmyslu nebo dopravě, “ říká ředitel Business Developmentu GasNet Filip Dostál. „ Český biometan může do roku 2030 nahradit 15 % zemního plynu a pomoci dekarbonizovat průmysl, vytápění domácností i dopravu. Věřím, že tu budou stovky takovýchto zařízení a že jejich provoz i výstavbu budou zajišťovat především české firmy a čeští dodavatelé ,“ komentuje událost Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM.

Integrovaný regionální operační program vyhlásil dvě výzvy na podporu infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě na území celé České republiky mimo hlavního města Prahy.

Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou více než 886 miliony korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Příjem žádostí o podporu odstartuje v únoru 2024. „ Díky evropským fondům můžeme podporovat řadu důležitých cílů. Jedním z nich je i rozvoj udržitelné veřejné dopravy. Právě vyhlášené výzvy umožní žadatelům financovat výstavbu dobíjecích a vodíkových plnicích stanic pro silniční bezemisní vozidla, tramvaje i trolejbusy. Je to další krok k ekologičtější dopravě ve městech ,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Výzvy cílí na rozvoj udržitelné veřejné dopravy, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší a nepřímo také na zvýšení atraktivity veřejné dopravy pro cestující. Když se povede zajistit dostatečnou infrastruktura pro alternativní paliva, rozšíří se i provoz moderních bezemisních vozidel, zejména elektrobusů, vodíkových autobusů a parciálních trolejbusů. 106. výzva IROP je určená pro projekty na území méně rozvinutých regionů a je v ní k dispozici 539 526 708 Kč z EFRR. 107. výzva IROP je poté pro projekty na území přechodových regionů a je v ní k dispozici 347 338 684 Kč z EFRR. O podporu mohou žádat dopravci na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Příjem žádostí odstartuje v únoru 2024. Seminář pro žadatele .

Integrovaný regionální operační program spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlásil výzvu na podporu rozvoje udržitelné dopravy. Na nákup elektrobusů, vodíkových autobusů nebo trolejbusů připravil 245 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Příjem žádostí odstartuje v lednu 2024.

Finanční prostředky ze 110. výzvy IROP umožní nákup bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu na území hl. m. Prahy, která využívají alternativní zdroje energie. Dopravci, kteří mají uzavřenou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, tak budou moci pořizovat elektrobusy, vodíkové autobusy nebo trolejbusy. Například Dopravní podnik hlavního města plánuje z této výzvy žádat o spolufinancování nákupu bateriových trolejbusů pro linky 137, 176, 131 a 191 z rámcové smlouvy na nákup až 70 ks bateriových trolejbusů ( veřejná zakázka na dodavatele zatím nebyla uzavřena). V nejbližších letech se tak mohou cestující využívající autobusovou a městskou hromadnou dopravu těšit na moderní vozidla a větší komfort. Obyvatelé Prahy na čistší ovzduší a zmírnění dalších negativních vlivů dopravy na životní prostředí ve městě.

Do roku 2025 by měli autobusoví partneři v síti FlixBus využívat až 50 autobusů s technologií Bio-LNG (LBG). Půjde o autobusy Irizar i6s Efficient s podvozkem Scania. Cílem je zlepšení využití bioplynu s očekávaným snížením emisí CO2 o přibližně 80 % u autobusů, které využívají výhradně Bio-LNG.

U příležitosti letošního Týdne mobility oznámily Flix a Scania dlouhodobou spolupráci v udržitelném cestování na dlouhé vzdálenosti. Jde o příležitost k urychlení přechodu k zelené mobilitě vývojem nových řešení a navrhováním potřebných úprav v infrastruktuře. Prvním společným cílem je vybavit flotilu autobusových partnerů Flix až 50 novými vozy na LNG (zkapalněný plyn). Technologie vyvinuté, vyráběné a používané ve společností Scania jsou navrženy tak, aby umožňovaly využívat LNG i Bio-LNG (LBG), tj. nejudržitelnější řešení na plynový pohon. V počáteční fázi projektu budou autobusy jezdit na různé směsi bio a fosilních paliv. Cílem projektu je postupně zvyšovat podíl Bio-LNG z organického odpadu až do chvíle, kdy autobusy pojedou plně na Bio-LNG, což povede k očekávané míře snížení emisí CO2 v průměru kolem 80 %. To je v souladu s dlouhodobým cílem společnosti Flix být uhlíkově neutrální. Očekává se, že autobusy budou kompletní koncem roku 2025. Irizar, globální výrobce autobusů a autokarů, integruje Irizar i6s Efficient s podvozkem Scania. Autobusy společnosti Scania na bioplyn již dokázaly výrazně snížit emise CO2 a snížit hluk v porovnání s ekvivalentními dieselovými motory, přičemž se mohou stále spoléhat na jejich výkon a točivý moment. Tyto parametry dělají z bioplynu efektivní alternativu pro dopravní firmy jezdící na dlouhé vzdálenosti, které se snaží efektivně zvýšit svůj podíl na udržitelné dopravě. „ Změna klimatu si stále více vybírá svou daň na planetě a na životech lidí. Jako globální společnost zabývající se technologiemi v oblasti cestování jsme si vědomi své odpovědnosti při dláždění cesty pro udržitelnější budoucnost v komunitách lidí, kterým sloužíme. Jsme proto dychtiví využít každou rozumnou příležitost ke snížení naší uhlíkové stopy na životním prostředí, přičemž transformace vozového parku je pro tento účel klíčová. Scania je mimořádně cenným spojencem pro Flix a naše autobusové partnery, kteří provozují spoje v různých zemích, a jsme rádi, že se můžeme spolehnout na jejich dlouhodobé odborné znalosti a know-how, které přispějí ke změně přístupu k mobilitě na dlouhé vzdálenosti. Časem nám to také pomůže přizpůsobit naši nabídku rostoucí poptávce ze strany veřejnosti, která je den ode dne stále ohleduplnější k životnímu prostředí ,“ uvádí Fabian Stenger, provozní ředitel společnosti Flix. „ Naší ambicí je být průkopníkem v oblasti udržitelné dopravy a spolupráce s Flixem představuje významný krok tímto směrem. Bioplynová řešení jsou skutečně cirkulární, je možné je implementovat tady a teď a už dnes poskytují udržitelné řešení, které splňuje cíle v oblasti klimatu a posiluje společenskou odpovědnost. Autobusy LBG/LNG také představují chytrou a rozumnou volbu z hlediska investiční a provozní ekonomiky, protože nabízí řešení dojezdu i energie pro provoz jakékoli trasy při nízkých nákladech. Jsme nesmírně rádi, že spolupracujeme se společností Flix, protože víme, že široká implementace bioplynových řešení může mít pozitivní dopad nejen na provozovatele autobusů, ale také na úřady a společnost jako celek ,“ říká Johanna Salomonsson Lind, SVP a Vedoucí řešení pro přepravu osob ve společnosti Scania. I když se stále více provozovatelů veřejné dopravy zapojuje do boje proti klimatickým změnám tím, že využívají čisté zdroje energie, stále neexistuje žádná technologie, která by umožnila cestování autobusem s nulovými emisemi na dlouhé vzdálenosti. Proto je pro toto odvětví stále důležitější najít účinné způsoby, jak snížit svou CO2 stopu, mezi které patří i právě bioplynové technologie.

Dobíjecí stanice pro elektrická vozidla budou každých 60 km pro automobily a každých 120 km pro nákladní vozidla a autobusy, vodíkové čerpací stanice každých 200 km. Jednoduché dobíjení a transparatní platby za alternativní palivo počítané za kWh, kilogram, minutu/dobití.

Cílem nových předpisů je dekarbonizovat dopravu. Jsou součástí balíčku „ Fit for 55 “, plánu EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % oproti roku 1990. Poslanci Evropského parlamentu úspěšně vyjednali, že do roku 2026 budou muset být dobíjecí stanice pro elektromobily s výkonem nejméně 400 kW na trasách hlavní sítě TEN-T k dispozici nejméně každých 60 km, přičemž do roku 2028 se bude muset výstupní výkon sítě zvýšit na 600 kW. Dobíjecí stanice pro nákladní vozidla a autobusy musí být k dispozici každých 120 km. Do roku 2028 by měly být instalovány na polovině hlavních silnic EU , a to s výkonem 1 400 kW až 2 800 kW v závislosti na silnici. Vodíkové čerpací stanice podél hlavní sítě TEN-T musí být do roku 2031 nejméně každých 200 km. Řidiči vozidel na alternativní pohon budou moci na dobíjecích stanicích snadno zaplatit (platební kartou nebo bezkontaktně a bez nutnosti předplatného), přičemž cena bude počítána za kWh, kg nebo minutu/dobití. Komise zřídí do roku 2027 databázi EU s údaji o alternativních palivech, kde bude možné najít informace o dostupnosti, čekací době nebo ceně na různých stanicích. Poslanci rovněž přijali nová pravidla týkající se ekologičtějších námořních paliv. Během jednání s Radou prosadili, že lodě budou muset postupně snižovat emise skleníkových plynů tím, že začnou používat paliva, která skleníkových plynů obsahují méně, a to o 2 % od roku 2025 a do roku 2050 postupně až o 80 % oproti úrovni z roku 2020. To by se vztahovalo na lodě o hrubé prostornosti větší než 5000 tun, které jsou v zásadě odpovědné za 90 % emisí CO2, a na veškerou energii spotřebovanou na palubě v přístavech EU nebo mezi nimi. Dále pak i na 50 % energie spotřebované při plavbách v případech, kdy se přístav vyplutí nebo vplutí nachází mimo EU nebo v jejích nejvzdálenějších regionech. Kontejnerové a osobní lodě vyvázané u nábřeží ve velkých přístavech EU budou od roku 2030 muset používat pouze elektřinu odebíranou z pevniny. Tím by se mělo výrazně snížit znečištění ovzduší v přístavech. V souladu s požadavkem poslanců by navíc od roku 2024 měla 2 % lodních paliv pocházet z obnovitelných zdrojů, pokud Komise na základě sledování trhu oznámí, že podíl paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) činí do roku 2031 méně než 1 % skladby paliv. Zpravodaj pro infrastrukturu pro alternativní paliva Petar Vitanov (S&D, BG) uvedl: „ Využívání udržitelnějších, obnovitelných a účinnějších energetických řešení v odvětví dopravy pomůže snížit emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší, zlepšit kvalitu života občanů a vytvořit nová kvalitní pracovní místa. Nová pravidla rovněž pomohou zavádět více dobíjecí infrastruktury a její používání bude stejně snadné jako u tradičních čerpacích stani c.“ Zpravodaj Parlamentu pro udržitelná námořní paliva Jörgen Warborn (EPP, SE) prohlásil: „ Nová pravidla stanovují zdaleka nejambicióznější cestu k dekarbonizaci námořní dopravy na světě. Zaměřují se na 90 % emisí CO2 v námořní dopravě a zároveň chrání nejmenší majitele lodí a přístavů před náklady a administrativní zátěží. Evropa se díky nim stává lídrem ve vytváření poptávky po udržitelných palivech a podpoře inovací .“ Nový právní předpis pro infrastrukturu pro alternativní paliva byl přijat 514 hlasy (52 bylo proti, 74 se zdrželo hlasování). Pravidla pro udržitelná námořní paliva podpořilo 555 poslanců (48 bylo proti, 25 se zdrželo hlasování). Jakmile Rada oba právní předpisy schválí, pravidla pro infrastrukturu pro alternativní paliva se začnou používat šest měsíců po jejich vstupu v platnost, pravidla pro udržitelná námořní paliva pak od 1. ledna 2025.

Jako odrazový můstek pro další zlepšení a zvýšení transparentnosti vydává Společnost Flix svou první dobrovolnou zprávu o ESG a oznamuje svůj závazek k uhlíkově neutrálnímu cestování v Evropě již k roku 2040.

Zprávou ESG (nefinanční reporting o dodržování pravidel pro udržitelné podnikání v rámci environmentální politiky (E), sociální odpovědnosti (S) a řízení podniku (G) a celého jejího dodavatelského řetězce) představuje společnost Flix další milník ve své historii, kdy usiluje o dlouhodobé vytváření hodnoty v rámci své vize utvářené udržitelností. Uvádíme celý text, tak jak ho přinesl Flix. S více než 5 500 destinacemi po celém světě a s nabídkou udržitelného a cenově dostupného cestování v Evropě, rice, Turecku a Indii, kde začne provoz od roku 2024, stanovuje nyní technologická společnost Flix rozhodující milník pro zajištění ještě větší transparentnosti pro zainteresované strany. ESG aktivita se bude dále rozrůstat, přičemž bude využívat ESG reporting jako měřítko pro neustálé a stabilní zlepšování. André Schwämmlein, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Flix, se k této události vyjádřil: " S hrdostí oznamujeme, že jsme zveřejnili naši první dobrovolnou zprávu o ESG, která nám, jak jsme přesvědčeni, pomůže prosadit naši vizi udržitelného a cenově dostupného cestování s novým povědomím a oživeným vědomím a zároveň odstartuje proces postupného zlepšování prostřednictvím opakovaného podávání zpráv a souboru klíčových ukazatelů výkonnosti v souladu s GRI (Global Reporting Initiative )." " Společnost by měla mít vždy na paměti hodnoty, které utvářejí její vizi, a zaměřit se na dopad svého podnikání na komunitu. V souladu s tím se chceme ujistit, že vytváříme hodnotu pro komunity, kterým sloužíme, a jsme připraveni řešit naše silné stránky i případné nedostatky. S růstem přichází i odpovědnost. Jsme připraveni ji přijmout, " uzavřel Schwämmlein. V souladu s běžným rámcem ESG a dvojí významností zpráva zkoumá nejvýznamnější témata společnosti Flix a jejich dopady na ekonomiku, životní prostředí a společnost, jakož i na dlouhodobý úspěch společnosti, a zároveň stanovuje silnou správu a řízení jako základní kámen všech souvisejících činností. V souladu s konkrétním rozsahem činnosti společnosti Flix tvoří páteř její strategie ESG 4 pilíře: Lidé, Planeta, Mobilita a Správa a řízení, přičemž oblasti, na které se zaměřuje, jsou vyčleněny prostřednictvím dvojí analýzy významnosti. Planeta: Flix řeší svůj dopad na životní prostředí s dlouhodobou vizí dosáhnout uhlíkové neutrality. Flix chce do roku 2040 v Evropě nabízet uhlíkově neutrální cestování. Plánuje dekarbonizovat své podnikání ještě dříve, než stanovila EU. V celosvětovém měřítku bude společnost definovat časový plán uhlíkové neutrality během příštích dvou let v souladu s postupem SBTi a globálním systémem snižování emisí CO2 s cílem splnit nebo překročit časové cíle Pařížské dohody. Globální cíl bude rovněž určen vyvíjejícím se regulačním rámcem a dalším rozvojem alternativních pohonů, na kterém se společnost Flix rovněž aktivně podílí. V roce 2023 se společnost veřejně zavázala SBTi stanovit krátkodobé vědecky podložené cíle snižování emisí jako první zásadní krok. Za tímto účelem je zavedena strategie pro oblast klimatu, která se zaměřuje na předcházení, snižování a kompenzaci emisí CO2 a na podporu spolupráce se zúčastněnými stranami v rámci celého hodnotového řetězce. Efektivní správa vozového parku společnosti Flix se zaměřuje na optimální využití vozidel na silnicích a využívání nejmodernějšího vozového parku. Díky moderní flotile se cestující Flixu v roce 2022 vyhnuli více než 800 000 tunám CO2 jen tím, že si vybrali dopravní služby Flixu místo jiných možností, jako jsou automobily nebo letadla. V Evropě vypouští společnost FlixBus 26 g CO2 na cestujícího a kilometr. Podle Německé agentury pro životní prostředí (UBA) to odpovídá přibližně 16 % emisí CO2 při cestě autem na stejné trase (přičemž se ušetří více než 80 % emisí CO2) a přibližně 12 % emisí CO2 při cestě letadlem na stejné trase (přičemž se ušetří téměř 90 % emisí CO2). Kromě toho společnost Flix od roku 2015 umožnila cestujícím offsetovat 98 000 tun CO2 díky systému kompenzace, který byl zřízen ve spolupráci se společností atmosfair. Flix však především neustále hledá alternativní pohony a paliva, aby snížila svou uhlíkovou stopu prostřednictvím postupné transformace vozového parku. Přestože zatím není k dispozici finální technologie pro uhlíkově neutrální provoz dálkových autobusů, společnost zaujímá diverzifikovaný přístup a v posledních několika letech testuje pět technologií alternativních paliv a pohonů s více než 10 pilotními projekty v Evropě a USA, konkrétně bateriové elektrobusy, Bio-CNG a Bio-LNG, bionaftu a solární panely: právě v těchto dnech mají na mezinárodních linkách Milán-Marseille a Milán-Mnichov premiéru první italské autobusy vybavené solárními panely. Společnost Flix rovněž plánuje v roce 2024 uvést na trh první evropský dálkový autobus na vodíkový pohon, a to ve spolupráci se společnostmi Freudenberg Fuel Cell e-power Systems a ZF Friedrichshafen AG, a za 4 roky elektrické autobusy ve spolupráci s Daimler Buses. Kromě toho bude na konci roku 2023 zahájena první referenční flotila autobusů Flix na bio-LNG s cílem rozšířit ji do dvou let na 50 autobusů Flix s technologií Bio-LNG. Takové projekty jsou ukázkou zapojení zúčastněných stran a meziodvětvových synergií, které jsou pro dosažení cíle udržitelnosti klíčové. Zároveň plánuje navázat spolupráci s novými dodavateli, aby do roku 2025 zvýšila podíl energie z obnovitelných zdrojů na všech svých pracovištích na 80 % a do roku 2030 na 100 %. Lidé: ve vizi společnosti Flix zůstává pohoda strategickým přínosem pro úspěch firmy. Flix působí ve 40 zemích a je si vědoma toho, že její činnost má dopad na každodenní život v širokém spektru oblastí a skupin, od cestujících přes řidiče autobusů až po více než 5 500 zaměstnanců. Proto postavila člověka do samého středu své obchodní strategie, uznává lidské blaho jako jednu ze svých základních hodnot a podle toho určuje konkrétní oblasti, na které se zaměřuje. Především jde o zajištění bezpečnosti cestujících, posádek a zaměstnanců, které je nakonec zajištěno prostřednictvím důkladného systému řízení bezpečnosti, který zahrnuje více než 60 iniciativ. Prioritou je také podpora rozmanitosti a inkluze pomocí globální politiky rozmanitosti, rovnosti a inkluze, přičemž je k dispozici globální politika oznamování, aby jí lidé mohli nahlásit jakékoli možné porušení, což je v souladu s pojetím plurality jako katalyzátoru tvorby hodnot. K těmto oblastem patří také zapojení a rozvoj zaměstnanců, přičemž strategie naslouchání zaměstnancům byla zavedena prostřednictvím pěti různých kanálů pro sledování a vyhodnocování zpětné vazby zaměstnanců, včetně Rady důvěry a Pracovní rady, a rozvoj profesních a osobních dovedností s centralizovaným fondem školení zaměstnanců, jehož cílem je umožnit neustálý profesní růst vedoucích týmů i členů jejich týmů. Mobilita: Flix se snaží chránit právo každého na cestování bez ohledu na bydliště a ekonomický status. Flix považuje mobilitu za základní právo, které není jen spojením z bodu A do bodu B. Lidé by měli mít možnost cestovat a spojit se se světem bez ohledu na své bydliště a ekonomický status. S ohledem na tuto myšlenku společnost obsluhuje stále větší počet destinací. Vybudovala nejrozsáhlejší síť dálkových autobusů v Evropě pod značkou FlixBus a poté spustila službu FlixTrain. Základem vize společnosti Flix zůstává umožnění udržitelného a cenově dostupného cestování pro všechny, což se odráží především v projektu „Přednost pro komunity s nedostatečnou obsluhou“: Flix obsluhuje více než 5 500 destinací ve 40 zemích (447 z nich se k síti připojilo v roce 2022), 30 % z nich má méně než 20 000 obyvatel, přičemž tento poměr je nadprůměrný v zemích, jako je Chorvatsko (78 %), Polsko (41 %) nebo Itálie (40 %). Neustálým rozšiřováním své celosvětové sítě, a to i v odlehlých oblastech, kde je FlixBus často jediným prostředkem hromadné dopravy, může FlixBus sehrát významnou roli při ochraně svobody pohybu. Společnost Flix zároveň považuje inovace a spokojenost zákazníků za klíčové cíle, kterých chce dosáhnout, a usiluje o udržitelnou tvorbu hodnot jako hlavní cíl, který zajistí její dlouhodobou stabilitu a udržitelný růst. To zahrnuje investice do infrastruktury, rozšiřování sítě a intermodálních forem dopravy, kromě toho podporuje výzkum a vývoj alternativních pohonů a paliv, přičemž pilotně zkouší ty, které se v současné fázi jeví jako perspektivnější: v tomto ohledu je do konce roku 2023 plánováno zahájení projektu vybavení až 50 autobusů technologií Bio-LNG. Řízení: silná obchodní etika a dodržování předpisů zůstávají základem všech činností společnosti Flix. V rámci strategie ESG společnosti Flix je silná správa a řízení základním pilířem pilířů Planeta, Lidé a Mobilita a předpokladem pro všechny činnosti prováděné ve všech oblastech podnikání. To znamená přísné dodržování národních, mezinárodních, státních a místních zákonů a prosazování pevných podnikových etických standardů s cílem vytvářet dlouhodobou hodnotu, přičemž v tomto ohledu je přijímáno stále více opatření. Globální systém řízení shody společnosti Flix zahrnuje mimo jiné globální kodex chování pro zaměstnance a kodex pro obchodní partnery, různé zásady, program pro oznamování nekalých praktik a nový systém řízení ochrany údajů (DMS) zavedený v roce 2022. Na úrovni řízení ESG působí jako orgán dohledu nad strategií ESG, riziky ESG a výkonností řídicí výbor Flix Sustainability Steering Committee, který tvoří všichni členové představenstva a výkonného managementu a jehož úkolem je stanovit agendu a cíle ESG pro skupinu Flix. Celá zpráva - dobrovolný report o ESG v anglickém jazyze ZDE .

Elektrické nákladní automobily společnosti Scania nové generace mají za sebou první zkoušku nabíjení prostřednictvím megawattového dobíjecího systému MCS od firmy ABB E-mobility. MCS umožní zkrátit dobu potřebnou pro nabití na polovinu.

Cílem obou společností je vytvořit podmínky pro dopravu budoucnosti s nulovými emisemi. Vývoj řešení pro rychlé nabíjení užitkových elektrických vozidel s dlouhým dojezdem je nezbytným krokem pro zvýšení jejich prodejů. Scania podle rostoucí poptávky po elektrické dopravě předpokládá, že do roku 2030 by mohlo být 50 procent všech vozidel, která za rok prodá, elektrických. " Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat infrastrukturu a MCS je v tomto směru zásadní ,“ říká Fredrik Allard, ředitel pro e-mobilitu, Scania. Úvodní zkoušky, jejichž cílem je prokázat technickou použitelnost nabíjení s vysokými proudy (jejich konkrétní podrobnosti nebyly zveřejněny), znamenají první důležitý krok k budoucímu systému MCS (Megawatt Charging System) od firmy ABB E-mobility, která je světovým lídrem v řešení nabíjení elektrických vozidel. Výsledkem bude postupné nasazení vysoce výkonných dobíjecích stanic, které budou pracovat s vysokými dobíjecími proudy: počínaje 1500 ampéry, až po horní limit systému MCS, 3000 ampérů. Jedná se o dobíjecí standard, do něhož Scania a ABB E-mobility investují a na jehož vývoji se podílejí ve spolupráci s mezinárodní neziskovou organizací CharIN. Finální standard MCS se očekává v roce 2024. Technologie MCS je klíčová pro elektrická nákladní vozidla pro dálkovou přepravu, u kterých je doba jízdy i doba odpočinku regulována zákonem. Vozidlo může jet maximálně 4,5 hodiny, pak si řidič musí dát 45minutovou přestávku a během této doby musí nákladní vozidlo doplnit dostatek energie na další 4,5 hodiny provozu. Vzhledem ke kapacitě akumulátorů je zásadní rychlé a vysoce výkonné nabíjení. Novým dobíjecím standardem budou moci být vybavena nákladní vozidla Scania určená pro regionální dálkovou dopravu. Další generaci své technologie MCS představí společnost ABB E-Mobility na konci roku 2024 nebo začátkem roku 2025.

Memorandum Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je společným krokem ke spolupráci v oblasti využití vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu “vodíkových údolí“. Vodík je správným krokem pro dekarbonizaci užitkových vozidel.

V návaznosti na memorandum podepsali hejtmani také deklaraci s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, která vyjadřuje společný zájem na dosahování klimatických cílů, kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů. Cílem memoranda je podpořit spolupráci transformujících se uhelných regionů tak, aby reálně docházelo k jejich transformaci na prosperující regiony 21. století. „ V Modernizačním fondu podporujeme výrobu a využití vodíku ve všech otevřených programech, kde je na veškeré jejich aktivity alokováno dohromady 13 miliard korun. Zejména v programu RES+ je možné získat dotaci na fotovoltaiku s akumulací do výroby zeleného vodíku. Zároveň projednáváme návrh na úpravu Modernizačního fondu tak, abychom dokázali zvětšit podporu pro vodík například tím, že v programech umožníme zvyšování podílu biometanu a vodíku v soustavě. Podporu přináší i Operační program Spravedlivá transformace (OPST). Jen v Moravskoslezském kraji chtějí v OPST vyčlenit zhruba jednu miliardu korun na komplexní podporu celého vodíkového řetězce od vývoje přes výrobu až po fi-nální využití v dopravě nebo průmyslu ,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj jsou dlouhodobě hlavními dodavateli energie pro celou Českou republiku, významnými centry průmyslu a vysokého školství. Firmy sídlící v těchto regionech jsou proto schopny vodík vyrábět a integrovat vodíkové technologie do svých výrobních programů. Univerzity v Moravskoslezském a Ústeckém kraji mají navíc značné znalosti a možnosti spolupracovat s dalšími českými a světovými akademickými pracovišti, aby rozvoj vodíku podpořily výzkumy a přilákaly studenty do nově se etablujících oborů. „ Cílem Ústeckého kraje je zachovat si význam energetického srdce České republiky i v rámci energetické transformace. Proto máme vytvořenou krajskou vodíkovou strategii a definované cíle, ke kterým chceme dojít. V regionu jsou již připravené vodíkové projekty, jako např. vodíková mobilita ve městě Ústí nad Labem, záměr kraje na využití vodíkových vlaků a široká škála rozvojových aktivit podnikatelských subjektů. V Ústeckém kraji tak existuje potenciál pro rozvoj uceleného hodnotového vodíkového řetězce od jeho výroby, přes efektivní způsoby skladování a distribuce až po jeho využití v nejrůznějších oblastech průmyslu, v neposlední řadě v oblasti bezemisní mobility a snižování energetické náročnosti budov. Rozvoj vodíkového hospodářství podporujeme dlouhodobě z úrovně Vodíkové platformy Ústeckého kraje, která sdružuje subjekty z řad firem, regionální a municipální úrovně, vysoké školy a výzkumné instituce. Kraj aktivně vystupuje v rámci mezinárodních vodíkových partnerství Hydrogen Europe a Hydrogen Valleys. Další mezikrajská spolupráce přispěje k rozvoji vo-díkové infrastruktury, a především ke koordinovanému zajištění financování těchto aktivit ,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller. Kraje jsou připraveny realizovat velké “vodíkové“ projekty, a to jak na straně výroby vodíku, tak na straně užití. Dohodly se proto nejen na spolupráci mezi sebou, ale vytvořily k tomu platformy pro spolupráci veřejného, soukromého a akademického sektoru. Transformující se uhelné regiony budou společně usilovat o co nejvhodnější nastavení evropské a české legislativy tak, aby nejen u nich v krajích bylo možné dobře rozvíjet výrobu, distribuci a spotřebu vodíku. Význam vodíku v důsledku ruské agrese na Ukrajině vzrůstá, a to z několika důvodů. Jedná se perspektivní energetické médium s vysokým obsahem energie, které je možné udržitelně vyrobit z lokálních zdrojů, vody a elektřiny. Tím dochází také k posílení energetické soběstačnosti ČR. Využití vodíku navíc přispívá k dosahování klimatických cílů, protože jeho výroba elektrolýzou je zatížena nízkými emisemi. Největší využití vodíku je momentálně primárně v dopravě. Vodík jako obnovitelné palivo je pro dekarbonizaci težkých užitkových automobilů a autobusů podle odborníků v dopravě jediný správný způsob. Pro italské novináře se v tomto smyslu vyjádřil také generální ředitel Iveco Group Gerrit Marx. Autobusy na vodík budou jezdit v Ústí nad Labem , dodavatele 10 autobusů s palivovými články soutěží Dopravní podnik Ostrava .

Elektrické nabíjecí stanice pro osobní automobily nejméně každých 60 km, pro nákladní automobily každých 120 km, vodíkové čerpací stanice minimálně každých 200 km, uživatelsky jednoduché dobíjení/tankování s transparentními cenami za kWh nebo kg. Evropský parlament a Rada se dohodly na návrhu nařízení.

V úterý 28. března 2023 se poslanci Evropského parlamentu a Rady dohodli na závazných národních cílech pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva pro osobní a nákladní automobily. Jde o zasadní dohodu, která má umožnit přechod na dopravu s nulovými emisemi a přispět cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. Neformální dohoda stanoví minimální povinné národní cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a žádá země EU, aby předložily své plány, jak jich dosáhnout. Během jednání se europoslancům podařilo zajistit, že do roku 2026 budou muset být elektrické nabíjecí systémy pro automobily s výkonem alespoň 400 kW rozmístěny podél hlavní sítě TEN-T alespoň každých 60 km, přičemž výkon sítě se do roku 2026 zvýší na 600 kW. 2028. Požadavek mít nabíjecí stanici každých 120 km je stanoven pro nákladní auta a autobusy, ale tyto stanice by měly být instalovány na polovině hlavních silnic EU do roku 2028 a s výkonem 1400 kW až 2800 kW v závislosti na silnici, říká dohoda. Od roku 2028 ji také doplní dvě nabíjecí stanice pro nákladní vozidla na bezpečných a zabezpečených parkovištích. Ve všech případech by se některé výjimky pro zavádění vztahovaly na nejvzdálenější regiony, ostrovy a silnice s velmi omezeným provozem. Vyjednavači se také dohodli, že do roku 2031 budou čerpací stanice na vodík podél hlavní sítě TEN-T rozmístěny alespoň každých 200 km, uvádí Evropský parlament. Zpravodaj EP Ismail Ertug (S&D, DE) uvedl: „ Musíme dekarbonizovat odvětví dopravy, které je stále odpovědné za velkou část emisí. Klíčem k přechodu na klimaticky neutrální Evropu jsou alternativní a udržitelná paliva a zavádění správné infrastruktury. Nová pravidla pomohou bez dalšího prodlení zavést infrastrukturu pro alternativní paliva a zajistí, že řízení a nabíjení vozu nové generace bude stejně jednoduché a pohodlné jako to, které je závislé na benzínu . Neformální dohodu o infrastruktuře alternativních paliv musí ještě schválit Výbor stálých zástupců Rady a Výbor pro dopravu a cestovní ruch Parlamentu a poté Parlament a Rada jako celek. Nové nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) pak stanoví povinné cíle pro zavádění infrastruktury pro elektrické dobíjení a čerpání vodíku v odvětví silniční dopravy, pro dodávku elektřiny z pevniny v námořních a vnitrozemských přístavech a pro dodávku elektřiny letadlům stojícím na letišti. Nařízení tím, že učiní minimální dobíjecí a čerpací infrastrukturu dostupnou v celé EU, rozptýlí obavy spotřebitelů ohledně obtíží s dobíjením vozidla nebo čerpáním paliva do něj. Nařízení AFIR také připravuje půdu pro uživatelsky vstřícné dobíjení a čerpání paliva s plnou transparentností cen, společnými minimálními možnostmi plateb a ucelenými informacemi pro zákazníky v celé EU. Infrastruktura pro silniční, lodní a leteckou dopravu Nová pravidla nařízení AFIR zajistí dostatečnou a uživatelsky vstřícnou infrastrukturu pro alternativní paliva pro silniční, lodní a leteckou dopravu. To umožní používání silničních vozidel s nulovými emisemi, zejména elektrických a vodíkových lehkých a těžkých vozidel, stejně tak i dodávku elektřiny pro zakotvená plavidla a letadla stojící na letišti. Konkrétně budou muset být v roce 2025 nebo 2030 při zavádění splněny tyto hlavní cíle: 1) Dobíjecí infrastruktura pro osobní automobily a dodávky musí růst stejným tempem jako využívání vozidel. Za tímto účelem musí být pro každé bateriové elektrické vozidlo registrované v daném členském státě zajištěn prostřednictvím veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury výstupní výkon 1,3 kW. Kromě toho musí být každých 60 km podél transevropské dopravní sítě (TEN-T) od roku 2025 instalovány rychlodobíjecí stanice s výkonem nejméně 150 kW. 2) Dobíjecí stanice určené pro těžká vozidla s minimálním výkonem 350 kW musí být od roku 2025 zavedeny každých 60 km podél hlavní sítě TEN-T a každých 100 km ve větší globální síti TEN-T, přičemž úplného pokrytí sítě má být dosaženo do roku 2030. Kromě toho musí být dobíjecí stanice instalovány na bezpečných a chráněných parkovacích plochách pro dobíjení přes noc, jakož i v městských uzlech pro dodávková vozidla. 3) Infrastruktura pro čerpání vodíku, která může sloužit pro osobní, tak nákladní automobily, musí být od roku 2030 zavedena ve všech městských uzlech a každých 200 km podél hlavní sítě TEN-T, čímž se zajistí dostatečně hustá síť, která umožní vodíkovým vozidlům cestovat po celé EU. 4) Námořní přístavy, v nichž staví nejméně 50 velkých osobních lodí nebo 100 kontejnerových lodí, musí do roku 2030 těmto plavidlům poskytovat elektřinu z pevniny. To nejen pomůže snížit uhlíkovou stopu námořní dopravy, ale také výrazně omezí místní znečištění ovzduší v přístavních oblastech. 5) Letiště musí do roku 2025 poskytovat elektřinu letadlům stojícím na letišti na všech kontaktních stáních (branách) a do roku 2030 na všech vzdálených stáních. 6) Provozovatelé elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic musí zajistit plnou transparentnost cen, nabízet společný způsob jednorázové platby, jako je debetní nebo kreditní karta, a zpřístupnit příslušné údaje, například údaje o místě, elektronickými prostředky, a tak zajistit plnou informovanost zákazníka. Další kroky Po formálním přijetí této dohody Evropským parlamentem a Radou budou nová pravidla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost po uplynutí přechodného období šesti měsíců. Souvislosti Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU. K tomu musí EU do roku 2030 snížit své emise nejméně o 55 % oproti úrovním z roku 1990. Dohoda z tohoto týdne je dalším důležitým krokem k přijetí legislativního balíčku Komise „Fit for 55“ k realizaci Zelené dohody pro Evropu. Navazuje na další nedávné dohody, z nichž nejnovější je dohoda o udržitelných palivech pro lodní dopravu. Návrhy z balíčku „Fit for 55“