"Pro účinné fungování regulace dopravy ve městech se také ukazuje jako nezbytné zásadní zlepšení informačního systému pro dopravce a řidiče." Jan Spousta pro BUSportál.

Titul a motto letošní konference lze přeložit „Veřejný a soukromý sektor vytvářejí společný program pro mobilitu ve městech a regionech“. Konference se zúčastnilo 250 účastníků, reprezentujících 52 měst a regionů, dopravních a výrobních firem a výzkumných institucí a technických univerzit, zabývajících se dopravou. Konference se po úvodním kulatém stolu pod názvem „Výzkum a inovace pro udržitelnou mobilitu“ rozdělila na sekce s následujícími tématy: Význam partnerství pro nová řešení mobility Plánování dopravy formou partnerství a konsultací Ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu Nové přístupy k nákladní dopravě ve městech Inovace v dopravě pro čistší mobilitu Řízení dopravy a dopravní informace pro efektivní ulice a byla zakončena kulatým stolem „Společná agenda pro místní mobilitu“. Společným jmenovatelem všech vystoupení bylo představování úspěšných projektů řešení dopravy ve městech, rozdílné jsou formy řešení. Některá města staví na fiskálních a ekonomických opatřeních, jiná na organizačních krocích, další na zdokonalování infrastruktury, především formou zavádění dopravní telematiky a on-line informačních prostředků. Těmito cestami se snaží regulovat silniční provoz a omezit znečištění nebo alespoň oddělit provoz nákladní dopravy a osobních vozidel a MHD. Výrobci telematických zařízení představili na doprovodné výstavě řadu jejich technických řešení pro praktickou aplikaci. Významným rysem konference POLIS byla účast několika zástupců vysoké evropské politiky – konkrétněji například členů Evropského parlamentu, Evropského hospodářského a sociálního výboru (unijního ekvivalentu tripartity) a Výboru regionů. Ti ve svých vystoupeních reagovali na témata z diskuse a byli schopni přímo posoudit, zda daný návrh je na vysoké politické úrovni průchodný nebo bude muset projít složitým a dlouhým vyjednávacím procesem. Shoda mezi politiky, zástupci měst, dopravci i techniky panuje v potřebě zavést co nejrychleji určitou harmonizaci či kompatibilitu telematických a dalších zařízeních. V tom se shodnou jistě i s našimi čtenáři – čelní skla těžkých náklaďáků a autobusů již začínají být oblepena krabičkami pro výběr mýtného na dálnicích, mostech a tunelech, pěkně pro každý úsek jinou. Pro účinné fungování regulace dopravy ve městech se také ukazuje jako nezbytné zásadní zlepšení informačního systému pro dopravce a řidiče – ať již ty, kteří chtějí využít systému P+R nebo naopak potřebují do města vjet, ale chybí informace o časovém a místním rozsahu omezení. POLIS je sítí významných evropských měst a regionů, spolupracujících na vývoji inovativních technologií a podpoře politiky pro lepší dopravu ve městech a jejich aglomeracích. Hlavními tématickými pilíři udržitelné dopravy městské a regionální dopravy v rámci POLISu jsou: životní prostředí a zdraví mobilita a hospodárný provoz bezpečnost (safety i security) dopravních systémů ekonomické a společenské aspekty dopravy Cílem tohoto sdružení, které působí již od roku 1989, je zlepšit dopravu prostřednictvím integrovaných strategií, které se zaměřují na ekonomické, sociální a environmentální dimenze dopravy. POLIS podporuje výměnu zkušeností a transfer znalostí mezi evropskými místními a regionálními úřady a organizacemi zabývajícími se dopravou. Členy za Českou republiku jsou hlavní město Praha a Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Tisková zpráva o konferenci vydaná POLISem (v angličtině) a kompletní prezentace jsou ke stažení na stránce www.polis-online.org .

Ide o cieľ smerovania Holandskej vlády, ktorá nedávno odštartovala experimenty s niekoľkými alternatívami pre verejnú dopravu, ako aj kooperačný projekt medzi Holandským ministerstvom dopravy, šiestimi regionálnymi riadiacimi orgánmi a dopravnými spoločnosťami v regióne.

Medzi spolupracujúce mestá patria Amsterdam, Rotterdam, či Eindhoven. Ambíciou vlády je pripraviť inovatívne autobusové koncepty, ktoré sú šetrné k životnému prostrediu, ekonomické a čo najskôr použiteľné na trhu. S ich použitím by na cestách Holandska po roku 2020 mali byť len "čisté" autobusy. Znamená to nahradiť flotilu okolo 5 000 autobusov počas dvanástich rokov. Prvé príklady novej generácie čistých autobusov by mali byť na cestách už koncom roku 2009. Ministerstvo má na financovanie experimentov, na nákup nových vozidiel pre dopravné spoločnosti, prípadne prestavby existujúcich autobusov k dispozícii 11,4 milióna Euro.

Ve středních Čechách by mohly nerozhodnou situaci definitivně zvrátit peníze z fondů EU.

www.e15.cz - 12.11.2008 - Velká města zvažují přechod na linkové autobusy jezdící na plyn. Důvodem je minimální podíl těchto dopravních prostředků na vytváření smogu a výrazně levnější provoz oproti vozům na naftu. Dopravní firmy se tomuto trendu nebrání, přesto s obohacením svého vozového parku o autobusy na plyn nespěchají. Odůvodňují to nedostatečným počtem plnicích stanic, v důsledku čehož lze autobusy na plyn využít jen velmi omezeně. Více na www.e15.cz

Partnerem projektu Sustainable Energy Europe Campaign je i Globální vodíková autobusová platforma HyFLEET:CUTE .

Kampaň Udržitelná energie Evropa 2005–2008 je o představě lepší energetické budoucnosti pro Evropu a její děti. Většina Evropanů již nyní chápe, že spějeme k nezvratitelné krizi život - ní ho prostředí, pokud nezměníme způsob, kterým se vyrábí a využívá energie. V budoucnu tak budeme muset mnohem více využívat obnovitelné zdroje energie a více se zaměřit na energetickou účinnost. Cílem této kampaně je posílit povědomí o tomto poselství v rámci široké veřejnosti a zdůraznit způsoby, kterými lze zajistit pozitivní změny v oblasti evropské energie. Od svého uvedení v roce 2005 tato iniciativa úspěšně sdružuje v řadě klíčových akcí a aktivit širokou škálu zainteresovaných stran. Odborníky z oblasti energetiky, kteří se účastní rozvoje a realizace nových projektů, ale také veřejnost, která chce být informována o možnostech dosažení změny. Neméně důležitá je také skutečnost, že kampaň získala podporu významných a dobře zavedených organizací včetně aktérů v oblasti trvale udržitelné energie. Tito „spoluúčastníci kampaně“ jsou důležitými spojenci Evropské komise ve snaze najít spo - leč nou vizi, nabízí široké spektrum propagačních akcí, které zajišťuji zviditelnění kampaně a účinně prosazují jejich klíčová poslání. Brožura v češtině "pdf" Partneři projektu. HyFLEET:CUTE (Global Hydrogen Bus Platform)

9.10.2008 v Praze.Stlačený zemní plyn (CNG) pro užitková vozidla bude možno tankovat brzy v nové plnicí stanici Pražských služeb.

Vzhledem k dalšímu programu tento den redakce zachytila pouze část prezentace. Připraven byl tento program: Plynofikace dopravy v ČR a ve světě, Schvalování, homologace a revize CNG, Platební systém CNG CardCentrum, Provoz CNG autobusů Irisbus v ČR, Výroba a zkoušky bezešvých tlakových lahví na CNG, CNG vozidla z pohledu hasičů a firemní prezentace: Výhody použití NGV 1 proti použití NGV 2. Technologie budoucnosti - VZV Linde na stlačený zemní plyn CNG, Zemní plyn v dopravě ve skupině VÍTKOVICE HOLDING. Velký prostor v dopolední části programu dostala situace s CNG v užitkové sféře v hlavním městě Praze. Padla zde informace o typicky designovaných vozech Mercedes-Benz Econic v komunální sféře Pražských služeb, v jejichž areálu vyroste velká plnicí stanice CNG se 4 stojany, z toho dva s "autobusovou" koncovkou a možností plnění za dobu 3-4 minut. Stanice bude mít dva kompresory, vzdálené přopojení s detekcí závad přes internet a s non stop servisem. Zákazníci budou moci využít lokální i běžné platební karty. Komplexním dodavatelelem 2. nejvýkonnější stanice v ČR je společnost Bonett, která je např. dodavatelem i známé stanice Comett Plus v Táboře . BUSportál zaujala i prezentace společnosti Irisbus, která nadále nabízí pro trh s CNG vozidly Citelisy vyráběné převážně v zahraničí a kompletované ve Vysokém Mýtě. Vzhledem k momentální vysoké poptávce po výhradně vysokomýtském výrobku, městském a příměstském autobuse Crossway LE se naskýtá spíše otázka, zda by CNG řešení nemělo být orientováno také na tyto vozy. V oblasti autobusů není s pořízením vozidla v ČR žádný problém. Kromě Citelisu - Havířovský Citelis na CNG na lince 135 Florenc-Želivského - je možno použít i tuzemského výrobce SOR (v pražských ulicích testoval Connex, podobně i TEDOM) a TEDOM, běžný je autobus na CNG od Mercedes-Benz i Solarisu - pokud se omezíme na značky u nás nejobvyklejší. Vývoji motoru na CNG a výrobě autobusů se věnuje také např. Volvo. Celková situace v segmentu CNG je limitována počty čerpacích stanic. Ty vznikají i tam, kde se na zemní plyn začalo autobusy jezdit, proto je v blízkém výhledu stanice v Semilech, České Lípě, Havířově ap. Použití tohoto paliva v rámci Evropy je stabilizované a o nějakém zásadním boomu se nedá mluvit. Vzhledem k tomu, že se uvažuje i o zohlednění počtu částic v emisích - nejen celkové hmotnosti, ukazuje se, že moderní diesel může mít oproti CNG právě v počtu částic do budoucna i výhodu. CNG je nadále vázáno na ropu i cenově a je to také neobnovitelný zdroj, proto se o něm už nehovoří jako o alternativním palivu. Každopádně toto palivo znamená diverzifikaci spotřeby pohonných hmot a pro plynárenské giganty záruku celoroční poptávky. Celá problematika je navíc legislativně a technicky vyřešena a vyšší pořizovací a servisní náklady jsou zatím dostatečně kompenzovány cenou paliva. S CNG počítá i dotační program Ministerstva dopravy pro nákup autobusů. I proto se nadále budeme setkávat na seminářích a konferencích na toto téma častěji než na akcích s tématem LNG (zkapalněný zemní plyn), elektřina, bioplyn, etanol, vodík. Dagmar Braunová

zemního plynu v dopravě.

Praha, 8. září 2008: Hospodářská komora České republiky trvale analyzuje stav životního prostředí a vyhodnocuje možnosti a priority pro jeho neustálé zlepšování. Hospodářská komora České republiky preferuje systémově řízenou snahu o zlepšování životního prostředí za podmínek, že konkurenceschopnost podnikatelského sektoru bude posílena, případně zachována. Jedním ze současných problémů ochrany ovzduší je zejména vysoký podíl polétavých prachových částic PM 10 a benzo-pyrenových polutantů, jejichž původem je mimo jiné i doprava s běžně používanými druhy motorových paliv. Nejhorší situace je v tomto případě ve velkých městech a průmyslových aglomeracích. „Naproti tomu zemní plyn má velký potenciál pro využití v dopravě s výrazně menšími negativními vlivy na čistotu ovzduší,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory České republiky Pavel Bartoš. Ekologické výhody zemního plynu jsou jednoznačné a vyplývají z jeho složení - zemní plyn je tvořen cca z 98 % metanem s příznivým poměrem uhlíku (uhlík/vodík = ¼). Vozidla na zemní plyn produkují v porovnání s vozidly s klasickým pohonem výrazně méně škodlivin, a to nejen dnes sledovaných škodlivin - oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, uhličitého, pevných částic, ale také karcinogenních látek – polyaromatických uhlovodíků, aldehydů a aromátů včetně benzenu. Rovněž vliv na skleníkový efekt je u vozidel na zemní plyn menší v porovnání s benzínem či naftou. Oproti benzínu nabízí zemní plyn potenciál 20–25% snížení emisí CO2. Technologie zemního plynu je plně vyvinutá a v dlouholeté praxi vyzkoušená. Ve světě jezdí na zemní plyn více jak 7,6 milionu vozidel v 77 zemích. Delší životnost zásob zemního plynu oproti ropě a rovnoměrnější rozložení nalezišť zemního plynu ve světě je velmi významnou skutečností pro rozvoj využití zemního plynu v dopravě. Hospodářská komora České republiky spolu se svými partnery na základě výše uvedeného přichází s podporou ekologizace dopravy spočívající ve využití stlačeného (případně zkapalněného) zemního plynu jako paliva pro dopravní prostředky, zejména silniční, ale v omezené míře i železniční. www.komora.cz

Nové pravidlá pre využívanie vodíkového pohonu v automobiloch umožnia znížiť produkciu emisií oxidu uhličitého, pričom EÚ chce do roku 2020 znížiť emisie CO2 o 20 %.

(SITA, Reuters) - Európsky parlament (EP) v stredu schválil nové pravidlá pre využívanie vodíkového pohonu v autobusoch, osobných a nákladných automobiloch, čím plánuje znížiť produkciu emisií oxidu uhličitého. Prevádzka automobilov prispieva k celkovej produkcii oxidu uhličitého v Európskej únii (EÚ) približne 14 percentami. Využívanie vodíka by malo pomôcť EÚ dosiahnuť ambiciózne ciele na zníženie emisií do roku 2020 o 20 % v porovnaní s úrovňami z obdobia 90-tych rokov minulého storočia. Environmentalisti však varujú, že uvedenie technológie je možné až o niekoľko rokov a je menej účinnejšie než jednoduché opatrenia na zvýšenie efektívnosti bežne používaného automobilového pohonu. Kritici využívania vodíka sa zaujímajú, či je jeho používanie na cestách bezpečné. Členka európskeho parlamentu Arlene McCarthy však tvrdí, že pomocou označenia na automobiloch by záchranné tímy mohli identifikovať vodíkový zdroj, čo by zvýšilo bezpečnosť. Plán schválený parlamentom musia ešte prijať jednotlivé štáty. "Teraz budú mať európske štáty hlavné slovo a ja verím v ich podporu. Majú možnosť urobiť európsky vzduch čistejší a znížiť svoju závislosť na fosílnych palivách," vyhlásil komisár EÚ pre priemysel Günter Verheugen. Úspešnosť zavedenia vodíkom poháňaných automobilov na európskom trhu bude podľa parlamentu závisieť od výstavby plniacich staníc a ich včasného uvedenia do prevádzky. Viz také global-hydrogen-bus-platform.com

Tisková zpráva MŽP: Zásadním kritériem při rozhodování, jak a kolik biomasy vyprodukovat a na co ji využít, by měla být energetická efektivita.

Ministři životního prostředí ze zemí Evropské unie se o víkendu sešli na neformálním zasedání ve Slovinsku, které je v tomto půlroce předsednickou zemí Rady EU. Hlavním tématem, o kterém hovořili byla opatření vedoucí k adaptaci na změnu klimatu. Konkrétně se diskutovalo o stoupajícím tlaku na využívání lesní biomasy jako zdroje pro biopaliva druhé generace a o dopadu těchto aktivit na přírodní rozmanitost druhů v lesích. Ministr Martin Bursík během zasedání Rady zdůraznil nutnost sdílet informace a zkušenosti, které jednotlivé členské země získávají z svých vědecko-výzkumných projektů. Ty totiž mohou být prospěšné všem při hledání vhodných alternativ a řešení, která budou udržitelná pro zachování přírodní rozmanitost druhů v lesích. „Lesy pokrývají třetinu území ČR. Z nedávné studie jsme zjistili, že zpracováním domovního odpadu bychom mohli získat až dvojnásobné množství energeticky využitelné biomasy, než je možné využít z našich lesů,“ řekl ministr Bursík. Na druhou stranu, Česká republika by mohla využít zkušenosti skandinávských státu s pilotními projekty rafinerií na biopaliva druhé generace. Účastnící neformální rady se shodli na tom, že lesy hrají klíčovou roli při snižování emisí skleníkových plynů. Bohužel jsou ale ohroženy odlesňováním a také měnícím se klimatem, konkrétně častějšími ničivými bouřkami, požáry, intenzivnějšími obdobími sucha a dalšími negativními přírodními jevy. Cíl EU zvýšit podíl „zelené“ energie na 20 % a podíl biopaliv v rámci motorových paliv na 10 % do roku 2020 pravděpodobně zvýší tlak na využití lesní biomasy, a to nejen v rozvojových zemích. Veškerá opatření v této oblasti proto musí brát v úvahu zachování přírodní rozmanitosti druhů, shodli se ministři a zdůraznili, že zásadním kritériem při rozhodování, jak a kolik biomasy vyprodukovat a na co ji využít, by měla být energetická efektivita. Na jednání se také znovu hovořilo o možnostech budoucího využití části prostředků, které přijdou do státních rozpočtů jednotlivých zemí ze systému obchodování s povolenkami CO2, na lokální projekty zaměřující se na prevenci a boj proti odlesňování. Další informace: http://www.eu2008.si

Zemi s největšími ověřenými zásobami zemního plynu hrozí jeho nedostatek.

Zásoby se sice odhadují na 47 biliónů m3 a ročně se vytěží necelých 700 miliard 3, takže vystačit by měly přinejmenším na 70 roků, jenže řada studií Mezinárodní energetické agentury (IEA) působící v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži, obdobně jako kniha Budoucnost ruského plynu a Gazpromu energetického analytika Jonathana Sterna z Oxfordské univerzity či studie britské Akademie obrany vyjadřují obavy z plynového deficitu. Ohroženi by v takovém případě byli především evropští odběratelé závisející na ruském zemním plynu nejméně z jedné třetiny, píše dnešní (18. 1. 2008) německý deník Süddeutsche Zeitung. Nebezpečí lze zažehnat dvěma způsoby. Především potřebuje Evropská unie co nejrychleji liberalizovat svůj energetický trh. A kromě toho si ruští politici a podnikatelé musí položit otázku, zda současný uzavřený, nekonkurenčně orientovaný systém ruského trhu s plynem skutečně zajišťuje dostatek suroviny pro západní Evropu a umožňuje generovat dostatečný zisk. Jako první se podle listu vyčerpají hlavní sibiřská plynová pole na poloostrově Jamalu v povodí řek Nadymu, Puru a Tazu. V důsledku toho klesne i celková ruská těžba. S tím souvisí i druhý problém ruského plynárenství, totiž že Gazprom jako dominantní dodavatel investuje do vrtů i transportních magistrál příliš málo, což už ostatně kritizovala i IEA. Někdejší ruský ministr energetiky Vladimir Milov tvrdí, že kolem roku 2010 dosáhne deficit dodávek plynu nejméně 100 miliard m3; Evropská unie ho dováží z Ruska ročně 150 miliard kubíků, z toho Česko kolem 7,5 miliardy. Potřeb investic odhaduje IEA na 11 miliard dolarů ročně. Problém nedostatku zemního plynu hrozícího v zemi, která se v něm topí, posuzovali už v roce 2006 v Kremlu čelní ruští politici a ekonomové, poznamenává Süddeutsche Zeitung. Proti programu budovat nové vodní a atomové zdroje, o němž se mluvilo na schůzce, stojí skutečnost, že jejich výstavba trvá zhruba stejně dlouho jako otevření nových plynových polí. Zmíněnou hrozbu nedostatku plynu by zmírnila liberalizace evropských energetických trhů. Nabízí se totiž dostatek kapacit Libyi, Alžírsku, Norsku i Velké Británii, odkud se zkapalněný plyn může dodávat na evropský kontinent, uzavírá deník. Další informace: V současné době pochází bezmála devět desetin ruského plynu z ložisek na sibiřském poloostrově Jamalu. Největší ruská plynová ložiska v Urengoji, Jamburgu, Zapoljarném i u povolžského Orenburgu při hranicích s Kazachstánem mají vrchol těžby za sebou a nová jsou daleko hůře dostupná a méně vydatná, uvádí ve studii Budoucnost ruského plynu a Gazpromu energetický analytik Jonathan Stern z Oxfordské univerzity (viz úryvky z jeho knihy ). Těžba na Jamalu se připravuje na polích u obcí Bovaněnko a Tambej, mysu Charasevej a na ostrově Kruzenštern, tedy na pevnině i pobřežním šelfu, a v roce 2023 má dosáhnout vrcholu, 250 miliard m3 ročně. Perspektivně se jeví dále naleziště Štokman v Barentsově moři. Během nejbližších deseti až patnácti let hodlá Rusko zásobovat zkapalněným zemním plynem Severní Ameriku a Asii, kam se s největší pravděpodobností vybuduje transkontinentální plynovod. Stoupající domácí i zahraniční poptávka vytvoří prostor pro nezávislé (na Gazpromu) dodavatele, kteří se prosadí nejprve v tuzemsku, předpokládá Jonathan Stern. Z téměř sedmi set miliard kubíků zemního plynu vytěženého za rok v Rusku se v tuzemsku spálí, zejména v teplárnách, zhruba polovina. Další postsovětské státy odebírají kolem 100 miliard a Evropská unie 150 miliard m3 ruského zemního plynu. Zbytek tvoří vlastní spotřeba a dodávky do zásobníků. Klíčovým dodavatelem zemního plynu v Rusku je státní koncern Gazprom (více než tři čtvrtiny dodávek). Nezávislí dodavatelé a nákupy ve Střední Asii kryjí ruskou spotřebu z jedné sedminy. TZ J.L.M.

Město Kroměříž bylo již potřetí vybráno odbornou porotou mezi desítku evropských měst Evropy a stává se opět nositelem ceny „Nejlepší v Evropě“ („The Best of Europe“) za kvalitní organizaci Evropského týdne mobility 2007.

Kroměříž je ve skupině nejlepších spolu s městy Almeirim (Portugalsko), Arad (Rumunsko), Bělovar a Koprivnica (Chorvatsko), Budapešť (Maďarsko), Frankfurt nad Mohanem (Německo), Ostersunds (Švédsko), Ponferrada (Španělsko) a Sheffield (Velká Británie). Za Českou republiku se na podzim roku 2007 do soutěže přihlásilo osm měst, která splnila přísná kriteria, stanovená evropskými koordinátory a Evropskou komisí. Důležitou podmínkou byla propagace a podpora udržitelné dopravy ve městech. „Evropského ocenění si vážíme. Během Týdne, který má v Kroměříži již svou tradici, představujeme dopravu nejen jako záležitost technickou, ale jako součást životního stylu. Našimi tématy je zejména bezbariérovost, dostupnost, bezpečnost a snad se nám daří město každým rokem posunout zase o krok dál“, říká místostarostka města, Olga Sehnalová. Kroměříž vybrala porota pro její kampaň k Evropskému týdnu mobility 2007, zaměřenou na dopravu dostupnou pro všechny občany. Během Evropského týdne mobility (16. – 22. září) nabídla Kroměříž občanům možnost svézt se všemi druhy dopravy, od vlaku po jízdní kolo, a město uspořádalo řadu doprovodných programů pro občany se sníženou pohyblivostí a další akce, zaměřené na bezpečnost. Porota také ocenila trvalá opatření, která Kroměříž přijala (to jsou taková opatření, která slouží městu natrvalo i po skončení akce). V Kroměříži město v roce 2007 vybudovalo pro zlepšení pohodlí a bezpečnosti obyvatel řadu osvětlených přechodů pro chodce, bezbariérové přechody a nový chodník pro pěší. Ve veřejné dopravě přibyly dva nové nízkopodlažní autobusy a cyklisté mohou obousměrně využívat několik ulic pěší zóny v centru města. Kroměříž je členem Národní sítě zdravých měst ČR a organizuje řadu dlouhodobých projektů udržitelného rozvoje a mobility. Soutěž o nejlepší Evropský týden mobility probíhá již šestým rokem a letos zástupci nejlepších měst převezmou ocenění na slavnostním večeru 13. února 2008 v Bruselu. Další informace: http://www.mobilityweek.eu http://www.env.cz/etm http://www.mesto-kromeriz.cz VOLVO dodalo dva nové nízkopodlažní autobusy kroměřížským technickým službám.