Na jak dlouhém úseku platí dopravní značka označující hlavní pozemní komunikaci ? Co je a co není křižovatka.
Napadlo Vás někdy, na jak dlouhém úseku platí dopravní značka označující hlavní pozemní komunikaci? Je taková komunikace hlavní do nekonečna, nebo existuje nějaké omezení? Pro bezpečnost provozu je to naprosto stěžejní věc, řada řidičů by přesto v odpovědi na tuto otázku jistojistě zaváhala a mnozí by možná i odpověděli špatně. Možná i proto je u nás tolik dopravních nehod, které jsou způsobeny nedáním přednosti v jízdě.
Přitom od 1. července 2006 podle vyhlášky, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, platí, že značky upravující přednost „Křižovatka s vedlejší pozemní komunikací“ (č. P 1), „Hlavní pozemní komunikace“ (č. P 2), „Konec hlavní pozemní komunikace“ (č. P 3), „Dej přednost v jízdě!“ (č. P 4), „Dej přednost v jízdě tramvaji!“ (č. P 5) a „Stůj, dej přednost v jízdě!" (č. P 6) platí pro nejbližší křižovatku . Tato změna by si jistě zasloužila značnou osvětu, která neproběhla; ovšem i tady platí, že neznalost neomlouvá.
A co to v praxi znamená? Prostě a jednoduše to, že není-li některá z těchto dopravních značek upravujících přednost zopakována také na další křižovatce, potom na ní platí tzv. pravidlo pravé ruky. Porušení tohoto pravidla spojené s nedáním přednosti v jízdě je jako přestupek „honorováno“ nejen pokutou 2 500 až 5 000 Kč, ale i 4 body a při opakovaném spáchání také zákazem činnosti od jednoho do šesti měsíců. A to ani nemluvíme o následcích způsobených případnou dopravní nehodou, které mohou být ještě nesrovnatelně závažnější. A pamatujte, že podle zákona o silničním provozu dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy. Možná bychom se divili, kolik řidičů ani neví, kdy projíždějí křižovatkou. Zřejmě k tomu přispívá i právní úprava, která od roku 2001 doznala nemalých změn ve vymezení pojmu „křižovatka“.
Zákon o silničním provozu definuje křižovatku jako místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci . Jinou pozemní komunikací, o které pojednává definice křižovatky, se logicky rozumí komunikace jiná než účelová komunikace. Křížení dvou účelových pozemních komunikací, například dvou polních cest, křižovatkou je.
Vědět, kdy se nacházíme na křižovatce, má přitom mimořádný význam. Nejenom kvůli povinnosti dát přednost těm účastníkům provozu, jimž ze zákona přísluší. Význam to má i pro platnost významu některých dopravních značek. Tady platí, že zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající ze svislé dopravní značky končí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky, pokud není dříve ukončen jinak.
Výjimku představují omezení vyjádřená: svislou dopravní značkou "Zóna s dopravním omezením" (č. IP 25a), které se ukončuje pouze svislou dopravní značkou "Konec zóny s dopravním omezením" (č. IP 25b), svislou dopravní značku "Obytná zóna" (č. IP 26a), jejíž platnost ukončuje svislá dopravní značka "Konec obytné zóny" (č. IP 26b), a svislou dopravní značku "Pěší zóna" (č. IP 27a), jejíž platnost ukončuje svislá dopravní značka "Konec pěší zóny" (č. IP 27b).
S křižovatkami se přitom můžeme setkat i na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. Křižovatkou je i zde každý nájezd a sjezd. Z toho také plyne, že i na dálnici je platnost zákazu, příkazu a omezení vyplývajících ze svislých dopravních značek limitována právě vzdálenější hranicí nejbližší křižovatky. Platí to mimo jiné i pro omezení nejvyšší dovolené rychlosti nebo zákaz předjíždění. Aby příslušná úprava platila i za křižovatkou, je nutné dopravní značky za křižovatkou zopakovat.
Naopak odpočívky a čerpací stanice na dálnici mívají povahu účelových pozemních komunikací, takže jejich vyústění na dálnici nelze považovat za křižovatku , se všemi z toho plynoucími důsledky. Autoklub ČR v rámci svého působení v expertní skupině Ministerstva dopravy pro novelu zákona o silničním provozu mimo jiné navrhuje, aby vymezení pojmu křižovatka bylo vráceno zpět k osvědčené úpravě platné do konce roku 2000. Tehdy platilo, že křižovatka je místo, v němž se silnice protínají nebo spojují. Za křižovatku se nepovažovalo pouze vyústění polní nebo lesní cesty na jinou silnici. Prosinec 2007, TZ www.autoklub.cz
