Historie veřejné dopravy v půvabných lázních nedaleko Plzně. Od dostavníku přes lokálku k autobusům. Bezdružické parní léto.
Za informace děkujeme příteli veřejné dopravy Miroslavu Klasovi. Obec ležící v jedné z nejčistších oblastí Česka má dnes 900 obyvatel a několik set lůžek v lázeňských domech a penzionech. Počátkem 19. století se však zde rozkládal jen slatinný les, ale díky aktivitě místních sedláků a velkorysé podpoře knížete Konstantina Löwensteina během několika málo let vznikla lázeňská osada. Ta se samostatnosti na okolních obcích dočkala až v roce 1924 pod současným názvem Konstantinovy Lázně. Počátky veřejné dopravy zde nebyly jednoduché, první lázeňští hostě se sem museli trmácet 4 hodiny dostavníkem z vlakového nádraží ve Stříbře. Největšího rozmachu tak dosáhly lázně po roce 1901, kdy byla dostavěna místní dráha z Nového Dvora (dnes Pňovany) přes Konstantinovy Lázně do tehdy okresního městečka Bezdružice. Na trati sice jezdily jen tři páry nákladních vlaků s přepravou osob, ale i tak to byl veliký pokrok.
Pro lázeňské hosty byla vybudováno nádraží mezi lázněmi a obcí Kokašice. Vedle nádražní budovy byl vystavěn ještě prosklený altán, aby cestující čekající na lázeňské bryčky nezmokli. Unikátní altán byl bohužel nedávno neuváženě zbořen. Celé nádraží mělo nadstandardní vybavení a krásnou květinovou výzdobu, ale bohužel leželo poněkud stranou a proto v roce 1905 došlo k otevření nové zastávky blízko centra lázní. Čekárna zde vznikla v dřevěné přístavbě hotelu Alžbětin Dvůr, kde se také prodávaly jízdenky. Původní nádraží svým významem začalo ustupovat do pozadí, ale ještě v šedesátých letech díky své květinové výzdobě bylo zvoleno jako jedno z nejkrásnějších na síti tehdejších ČSD. Na dlouhou dobu do úplného zapomnění nádraží odešlo v roce 1962, kdy byla u nové zastávky v centru lázní otevřena nová odbavovací budova. To již bylo vlastní nádraží přejmenováno podle blízké obce Kokašice, jejíž obyvatelé nádraží spíše využívají.
První spoj pravidelné autobusové dopravy dorazil od nádraží v Plané u Mar. Lázní do Konstantinových Lázní před 80 lety, v roce 1929. Průkopníkem byl místní podnikatel Röhling. V předválečné době k této lince ještě přibylo spojení Konstantinových Lázní a Bezdružic s městem Teplá. Linka tak suplovala železniční propojení, které zde bylo intenzivně projektováno již od počátku 20. století, ale dodnes nerealizováno. Železnice si v té době uvědomovala hrozící nebezpečí ze strany silniční dopravy a na nové autobusové linky zareagovala zavedením rychlých a pružných „kolejových autobusů“. Kolejové autobusy Tatra zvané věžák, vyrazily poprvé na bezdružickou trať v roce 1930. Díky nim se podařilo jízdní dobu proti parním vlakům zkrátit na polovinu a nabídnout podstatně více spojů.
Po II. světové válce došlo k odsunu sudetského obyvatelstva a jen k částečnému dosídlení obyvateli z vnitrozemí. Značná část sídel v regionu zanikla a nebo dodnes živoří. Rentabilita linek veřejné dopravy poklesla, spojení bývalých center regionu – měst Teplá a Bezdružice se dodnes nepodařilo obnovit. Svou vinu na tom má i krajská hranice, která obě města rozděluje. Naopak po roce 1949 došlo k zavedení přímého spojení města Stříbro s Konstantinovými Lázněmi, Bezdružicemi a městečkem Úterý. Autobusové linky do Stříbra a Plané u Mar. Lázní jsou pro region dodnes nejdůležitější, spojení s krajskou metropolí Plzní obstarává železnice, která na rozdíl autobusů funguje i o víkendech. Konstantinovy Lázně a Bezdružice měly od roku 1977 přímé autobusové spojení i s Prahou, které však zaniklo krátce po roce 2000. Všechny spoje v oblasti zajišťuje společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s. To se však změnilo v roce 2008, kdy se o obnovu autobusového spojení Konstantinových Lázní a Bezdružic s Prahou postarala pražská autobusová společnost KODISP. Nová linka je však ukončena až v Mariánských Lázních, v neděli zajíždí i do Lázní Kynžvart.
První autobusové linky zastavovaly v Konstantinových Lázních zřejmě u místní pošty. Až někdy v sedmdesátých letech došlo k přemístění zastávek na plochu za vlakovou zastávkou, která zároveň sloužila i jako záchytné parkoviště. Technický stav celého terminálu byl však již delší dobu nevyhovující. V roce 2004 došlo k opravě budovy vlakového nádraží (bohužel až na hygienické zařízení pro cestující). Vylepšování nádraží bude pokračovat v rámci projektu Živá nádraží, kdy byl odborníky kolem asociace Entente Florale zpracován projekt na zvelebení a oživení všech vlakových stanic a zastávek v okolí. Jedná se především o doplnění drobné infrastruktury pro cestující i návštěvníky (lavičky, infopanely, pítka atp.), obnovení květinové výzdoby a potřebných vazeb mezi nádražím a obyvateli, kteří jej využívají a mají mít přirozený zájem na jeho dobrém stavu. Proto byly již zahájeny jednání mezi Správou železniční dopravní cesty a obcemi o předání budov nádraží pod správu obcí. Železnice o budovy dnes nemá zájem, naopak obce je mohou nadále vhodně využívat například pro originální infocentra a penzióny, jako je tomu u Jindřichohradeckých místních drah.
Na autobusové nádraží došlo až v březnu 2009, kdy byla zahájena dlouho očekávaná modernizace. K té se měly občané možnost v předstihu vyjádřit na webových stránkách obce. Na základě ohlasů bylo například doplněno vybavení zastávky tzv. kasselskými obrubníky, naopak zamítnuta stavba poněkud nepraktických záchodků, protože se účelnějším jeví řádná rekonstrukce záchodků v 50 metrů vzdálené budově vlakové zastávky.
Původní rozbitý živičný povrch parkoviště s autobusovými zastávkami byl nově rozčleněn, odvodněn a doplněn zelení. Nyní je zde na 36 řádných parkovacích míst pro osobní automobily, jedno pro autobus a čtyři pro zdravotně postižené. Ochranu před nepohodou pro cestující zajišťuje nový velký přístřešek s dřevěnou konstrukcí. Celý terminál je nyní bezbariérový, navíc vybavený informačními turistickými tabulemi a parkovacími místy pro cyklisty. Pro snadnější najetí autobusů k nástupní hraně a pro lepší odbavení nízkopodlažních vozidel, které se v regionální dopravě začínají také využívat, je zastávka vybavena tzv. kasselskými obrubníky. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 5,5 miliónu, z toho 2,6 miliónu byl příspěvek z Regionálního operačního programu Jihozápad.
Nový terminál a staré lázeňské nádraží si můžete přijet podrobně prohlédnout v rámci tradičního Bezdružického parního léta, které se letos koná o víkendech 18.-19. července a 8.-9. srpna. V překrásném okolí Konstantinek a Bezdružic budete potkávat parní vlaky, historická auta a autobusy, četníky. Budete moci navštívit pivní slavnosti, zázemí železnice, dozvědět se o její historii, prohlédnout si výstavu místních fotografů a připomenout si 80 let od doby, kdy do kraje pod hradem Švamberk přijel první autobus. Více informací bude brzy k nalezení na webových stránkách: www.bezdruzickalokalka.cz
