po nově elektrifikovaném úseku sídliště Vltava-České Vrbné. Jakub Matoušek pro BUSportál.

Třetí část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou opět rozděleny na dvě části. Silniční vozidla najdete pod textem, kolejová a lodě ZDE Ráno jsme opustili curyšskou aglomeraci a vyrazili západním směrem do Basileje, abychom po její prohlídce pokračovali na jih do Luzernu. Basilej (Basel) je druhé největší město Švýcarska. Se svými téměř 190ti tisíci obyvatel se rozprostírá na pomezí Švýcarska, Německa a Francie. Letiště, které je společné pro švýcarskou Basilej, německý Freiburg a francouzský Mulhouse, se nachází na francouzském území. Švýcarští občané se tam ovšem dostanou bez pasové kontroly speciálním koridorem, kterým jezdí i autobusová linka číslo 50. Na této lince jezdí Mercedesy Citaro s přívěsem na zavazadla. Ve městě mají svá nádraží jak německé, tak i francouzské státní dráhy. Tam naopak cestující musí podstupovat pasovou kontrolu při vstupu z nádražní budovy na nástupiště, ačkoliv v podstatě jsou stále na švýcarském území. Město pokrývá hustá tramvajová síť o rozchodu 1000 mm. Jezdí na ni městské zelené tramvaje (společnost BVB), i meziměstské (resp. dokonce mezistátní, neboť linka 10 projíždí francouzským městem Leymen) žluté tramvaje s červeným pruhem (společnost BLT). Ve městě lze potkat jak staré tramvaje ze 60. let, tak i nízkopodlažní vozy Combino od firmy Siemens. Některé vlečné vozy byly rekonstruovány na částečně nízkopodlažní (obdoba českých „wan“). Starším článkovým tramvajím byl při modernizaci doplněn střední nízkopodlažní článek. Trolejbusy, jejichž provoz byl zahájen v roce 1941, jezdí dnes již jenom na lince 31 spojující Claraplatz se čtvrtí Habermatten přes hřbitov Hörnli. Provoz trolejbusů bude bohužel na základě výsledků referenda ukončen. Datum ukončení provozu prozatím není přesně známo. V provozu je posledních osm článkových trolejbusů Neoplan/Kiepe Magnet Motor, dodaných v roce 1994. Jedná se o atypická vozidla s motory v kolech. Možná právě skutečnost, že tyto vozy kvůli své atypičnosti byly velmi drahé, je důvodem negativního postoje odpovědných osob k trolejbusové dopravě jako takové. Dalším důvodem je nejspíše to, že basilejský dopravní podnik měl v nedávné době finanční problémy, a tak šetřil, kde se dalo. To se projevilo zásadní redukcí trolejbusové dopravy v uplynulých letech. Protože na nové autobusy nebyly peníze, dočasně se náhradou trolejbusů na některých linkách staly ojeté kloubové autobusy Mercedes-Benz O305G. Ty při naší návštěvě naštěstí už nebyly v provozu. Více informací najdete na www.bvb.ch . Luzern, město obklopené Alpami, leží na břehu jezera Vierwaldstättersee. Historickým centrem protéká řeka Reuss, kterou přetíná mj. impozantní dřevený most Kappelbrücke s malovanými výjevy ze švýcarské historie. I v tomto městě trolejbusy nahradily tramvaje, poslední tramvajová linka vyjela do ulic města v roce 1961. Trolejbusový systém je v provozu od roku 1941, v roce 2007 je v provozu šest linek 1, 2, 4, 6, 7 a 8. Dopravu zajišťují kloubové i sólo vysokopodlažní trolejbusy Hess, sólo vozy jezdí i v soupravě s nízkopodlažním vlekem. Nově jsou dodávány vozy Swisstrolley 3, opět z produkce švýcarského Hessu, ve dvou- i tříčlánkovém provedení. Tříčlánkové vozy „LighTram“ jsou ve stavu tři a celotýdenně jsou nasazeny na lince 1. Autobusy jsou v luzernské MHD minoritním druhem, avšak do centra města zajíždí řada příměstských linek různých dopravců, takže zde lze vidět poměrně pestrou směsici typů vozidel. V době naší návštevy jezdila i náhradní doprava za opravovaný úsek železniční tratě, kterou zajistil luzernský dopravní podnik kloubovými vozy značky Volvo. Více informací naleznete na www.vbl.ch . V Luzernu se nachází švýcarské dopravní muzeum – Verkehrshaus. BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, zejména autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Kolejová a lodní doprava. Fotografie. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Text k 26.7.2007 a fotografie silničních vozidel: Druhá část ze série deseti reportáží ze zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska.

pardubicky.denik.cz 28.11.2007 - PARDUBICKÝ KRAJ - Od 1. února bude možné při cestování vlaky a autobusy v pardubickém okrese s návazností do Hradce Králové a Chrudimě jezdit na jedinou jízdenku. Ta nebude papírová, ale ve formě čipové karty, jaké fungují v autobusech MHD. O měsíc později, 1. března, se ke spolupráci připojí i pardubická MHD. Více na http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/jizdenka_20071127.html

Druhá část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou tentokrát rozděleny na dvě části. Silniční vozidla najdete pod textem, kolejová a lodě ZDE Tento den jsme si vyhradili na prohlídku Zürichu, Winterthuru a okolí těchto měst. Zürich je největší město Švýcarska. Žije v něm takřka 370 tisíc obyvatel. Město pokrývá hustá síť tramvajových a trolejbusových linek, významnou roli hraje i příměstská železnice (S-Bahn). Autobusy tvoří pouze doplněk celého systému. Trolejbusy, jejichž provoz byl zahájen v roce 1939, jsou dnes v provozu na linkách 31, 32, 33, 34, 36 a 72. na linkách můžeme vidět kloubové trolejbusy Mercedes Benz O405GTZ / ABB vyrobené v letech 1986 – 94. Od roku 2006 jsou dodávány nízkopodlažní trolejbusy Hess Swisstrolley 3, od letošního září dokonce ve tříčlánkovém provedení LighTram. Tříčlánkové vozy budou nasazeny na lince 31, popř. 32. Tramvaje jezdí na třinácti linkách 2 – 11 a 13 – 15. V provozu jsou jak tramvaje z přelomu 60. a 70. let 20. století, tak i nejnovější nízkopodlažní vozy Cobra, jejichž dodávky stále pokračují. Město leží v kopcovitém terénu, takže některé tramvajové linky zdolávají obdivuhodná převýšení. Mezi autobusy dominují starší Mercedesy O405 a moderní Neoplany Centroliner Evolution, obojí v sólo i kloubové verzi. V provozu však potkáme i jiné typy, včetně mikrobusů. Systém MHD je doplněn loděmi na řece Limmat i na jezeře Zürichsee. V provozu jsou i dvě lanovky (Seilbahn Rigiblick, Polybahn) a zubačka (Dolderbahn), jejichž návštěvu lze rovněž doporučit. Na všechny tyto dopravní prostředky platí jízdenky MHD. Zajímavé jsou i některé linky S-Bahnu – především „horská“ linka S10 na vrch Uetliberg a linka S18 do Esslingenu, která v části trasy využívá tramvajové koleje. Zürich je ukázkovým příkladem města s natolik propracovaným systémem MHD, že uživatelů osobních aut je mezi obyvateli města takřka zanedbatelná menšina (cca 17 procent). A to i přesto, že ve městě neexistuje metro. Úspěch curyšské MHD stojí na důsledné preferenci vozidel MHD, využití všech existujících prostředků veřejné dopravy (od lanovek po železnici) a jejich propojení kvalitními přestupními vazbami. Samozřejmostí jsou moderní vozidla, krátké intervaly a na železnici i vysoké cestovní rychlosti. Lidé tak nemají důvod používat osobní auta. Nejvíce viditelné je to v centru města. Kolony osobních aut chybí, zato vozidel MHD je tu spousta a o cestující evidentně nemají nouzi. Oko dopravního odborníka zajásá i při pohledu na curyšské hlavní nádraží, odkud odjíždí jedna vysokokapacitní vlaková souprava za druhou. Mluvíme-li o curyšské MHD, nesmíme zapomenout na integrovaný dopravní systém, jehož je nedílnou součástí. Jedná se o Zürcher Verkehrsverbund (ZVV). Tento systém sdružuje větší počet dopravců v curyšském regionu do jednotného tarifu, zajišťuje návaznosti mezi jednotlivými linkami a stanovuje standardy kvality. Stará se i o informovanost cestujících, která je zde vskutku výborná. Standardem jsou např. malé oblastní jízdní řády, které jsou zdarma k dispozici na nádražích a v regionálních autobusech. Více informací najdete na www.vbz.ch nebo www.zvv.ch . Téměř 100tisícové město Winterthur leželo vždy ve stínu svého většího a známějšího souseda, Zürichu. I Winterthur patří do systému ZVV, takže sem z Zürichu dojedeme vlakem na jednotnou integrovanou jízdenku. Ta platí ve všech vlacích, tedy i v dálkových IC, EC a naklápěcích ICN. Také v tomto městě trolejbusy (první linka zahájila provoz v roce 1938) postupně nahradily tramvaje, které ulicemi města projely naposledy v roce 1951. Současná trolejbusová síť obsahuje tři linky označené čísly 1, 2 a 3. Provoz zajišťují starší vysokopodlažní trolejbusy Mercedes Benz O405 GTZ vyrobené v letech 1988 – 92 a nízkopodlažní vozy Solaris Trollino 18AC, které byly zkompletovány v Dopravním podniku Ostrava v roce 2005. Trolejbusy Solaris jsou vybaveny pomocným dieselagregátem a od vozů provozovaných v ČR se liší mj. i předsuvnými 2. – 4. dveřmi. Místní dopravní společnost Stadtbus Winterthur má aktuálně trolejbusů nedostatek, proto jsou na některé kurzy trolejbusových linek vypravovány kloubové autobusy. V červenci 2007 zde proběhl zkušební provoz tříčlánkového trolejbusu Hess/Kiepe LighTram, který byl velmi pozitivně vyhodnocen. Uvidíme, třeba se v budoucnosti setkáme s „tříčlánky“ i v tomto městě. Vozový park autobusů se sestává z vozidel značek Solaris a Mercedes-Benz. Více informací naleznete na www.zvv.ch nebo na www.stadtbus-winterthur.ch . BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, zejména autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007)

Kolejová a lodní doprava. Fotografie. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Text k 25.7.2007 a fotografie silničních vozidel: Druhá část ze série deseti h reportáží ze zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska.

Pilotní instalace pro dobití peněženky i zaplacení předplatného na Plzeňské kartě se momentálně nacházejí na pěti dobře dostupných místech v Plzni.

Při dobití peněženky nenarazila redaktorka na závažnější nejasnost, pouze ne zcela zřetelně se při úplně prvním použití terminálu jeví přechod zadávání vstupních dat z dotykové obrazovky na platební terminál bankovní karty. Velkou výhodou je, že se pro tyto služby nemusí už do centra, kam byly prodeje v posledním období soustředěny a nepřetržitý provoz zatím zcela bez čekání. Také redakce dnes ocenila, že autobus zbytečně nezastavoval a nevětral na zastávce na znamení a dokázala si i otevřít dveře. Z www.pmdp.cz: Do pilotního provozu byl projekt Samoobslužných zón uveden 1. listopadu 2007 společností PMDP, a.s. v rámci spolupráce s městem Plzní. Spuštěno bylo pět terminálů na území města Plzně a na těchto terminálech byly zprovozněny všechny plánované části systému – Odbavovací systém, Rezervační systém a veřejný Internet. Společně s pěti terminály bylo vybudováno také nezbytné technologické zázemí celého systému s propojením do stávajícího systému Plzeňské karty. Pilotní instalace terminálů: Lochotín – budova ÚMO 1 * Slovany – budova ÚMO2 * Hlavní nádraží ČD – vstupní hala * ZČU – budova FST na Borech * Bory – konečná tramvaje č.4 Pilotní provoz bude ukončen realizací zbývajících dvaceti terminálů, které budou umístěny nejen v Plzni, ale i v okolních městech a obcích v IDP, a to na konci roku 2007..

Ceny předplatních jízdenek od 1. ledna 2008. Začátek předprodeje.

V souvislosti s úpravou cen jízdného na území hl. m. Prahy, kterou stanovila městská rada na svém 36. jednání dne 13. listopadu 2007, se od 26. listopadu 2007 začnou ve všech předprodejních místech a v infocentru v budově Magistrátu hl. m. Prahy v Jungmannově ulici prodávat 30denní a 90denní kupony s volitelným začátkem doby platnosti po 1. lednu 2008 již za nové ceny. Ceny předplatních jízdenek od 1. ledna 2008 typ 30denní 90denní občanská 550,– 1480,– děti 6–15 let 130,– 360,– studenti 260,– 720,– důchodci 250,– 660,– Již nyní mohou cestující zakoupit 365denní kupon s volitelným začátkem doby platnosti mezi 1. a 31. lednem 2008 za novou cenu, tj. za 4 750 Kč. Jednotlivé jízdenky a klasické měsíční, čtvrtletní a roční kupony na rok 2008 budou v prodeji od 17. prosince 2007. Newsletter Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Přinášíme první část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Před časem jste měli možnost zde zaregistrovat informace o připravovaném zájezdu , zaměřeném na systémy veřejné dopravy. Protože zájezd v létě úspěšně proběhl, rozhodli se jeho účastníci podělit se o svoje zážitky… Po nočním přesunu z Čech jsme „zakotvili“ nejprve v Sankt Gallenu… Již jsme tušili, že mezi největší zdejší lákadla bude patřit tříčlánkový trolejbus a patrové autobusy. Měli jsme však trochu strach, že v prázdninovém období tato velkokapacitní vozidla zůstanou ve vozovně. Ale nestalo se tak. Žlutých patrových autobusů Neoplan se po městě pohybovalo naopak docela dost. Patří do flotily švýcarské pošty, pod jejíž hlavičkou zajišťují provoz nejfrekventovanějších příměstských linek. Díky integrovanému dopravnímu systému platí celodenní jízdenky sanktgallenské MHD i na těchto linkách, a to nejen ve městě samotném, ale i v některých okolních obcích. Není tedy divu, že někteří z nás toho využili. Volba padla na trasu do obce Engelburg a ukázalo se, že jsme si snad ani lépe vybrat nemohli. Jízda serpentinami byla silným zážitkem především proto, že jsme obsadili sedačky nahoře v první řadě… Městskou hromadnou dopravu v Sankt Gallenu zajišťují trolejbusy a autobusy, ulicemi města vede i příměstská dráha Trogenerbahn. Zapomenout nesmíme ani na podzemní lanovku Mühleggbahn. Trolejbusy zahájily provoz 18. července 1950, do 30. září 1957 nahradily všechny tramvajové linky. V současnosti zahrnuje trolejbusová doprava tři linky, označené čísly 1, 3 a 5. Páteřní linkou je linka 1, ústřední přestupní zastávkou je Hauptbahnhof. Linka číslo 1 má čtyři konečné - na obou koncích se větví do dvou variant trasy. Od prosince 2007 bude znovuzavedena linka 4, která tuto anomálii zruší. Vozový park trolejbusů se sestává z vysokopodlažních kloubových vozů značek Saurer a NAW/Hess vyrobených v letech 1984 – 92. Obdobný je i vozový park autobusů – sólo vozy Saurer byly vyrobeny v roce 1983 a kloubové NAW/Hess pocházejí z let 1988-89. I přes své stáří jsou vozy v perfektním stavu a protože jde o vozidla na svou dobu špičková, poskytují cestujícím až nečekaně dobrý jízdní komfort. V roce 2005 byl jeden trolejbus Hess č. 155 (vyrobený v roce 1991) modernizován dosazením třetího nízkopodlažního článku. Nejprve sloužil pro ověření vhodnosti vozu takovéto délky při městském provozu. Tříčlánkový trolejbus se osvědčil, a tak v příštích letech budou dodány další téměř 25-metrové vozy, tentokrát ovšem zcela nové. V Sankt Gallenu, ostatně jako ve všech ostatních námi navštívených městech (nejen ve Švýcarsku), je samozřejmostí nastoupit na konečné stanici do vozidla MHD již při jeho příjezdu na ni. Cestující tak může čekat pěkně v teple, uchráněn před rozmary počasí. Tato praxe zdá se být dopravním společnostem provozujícím v České republice městskou hromadnou dopravu zatím zcela cizí… Informace o jízdních řádech naleznete na www.vbsg.ch Další zastávkou pro nás byl Schaffhausen. Toto malebné 35ti tisícové město, ležící na řece Rýn nedaleko známých vodopádů, má jeden z nejmenších trolejbusových provozů nejen ve Švýcarsku. Pro jedinou linku č. 1, spojující Schaffhausen s Neuhausenem (právě v blízkosti zastávky Neuhausen Zentrum se nacházejí rýnské vodopády), je k dispozici sedm kloubových trolejbusů Hess/ABB, vyrobených v roce 1991 a vybavených pomocným dieselagregátem. Systém městské hromadné dopravy je v této aglomeraci řešen velmi zajímavě. Každých 10 minut (v závislosti na denní době a konkrétní lince) proběhne „rozjezd“ linek MHD od nádraží v Schaffhausenu, kde je tak zajištěn přestup do všech směrů. Od roku 1901 spojovala města Schaffhausen a Neuhausen tramvaj, kterou 24. září 1966 nahradily trolejbusy. Dnes je nejistá i budoucnost trolejbusů. Vozy staré 16 let bude potřeba v blízké budoucnosti nahradit. V současné době vše spěje k náhradě klasickými autobusy. Trolejbusy měly být zrušeny již na jaře 2007, avšak na poslední chvíli bylo rozhodnuto nechat systém v provozu do roku 2010, kdy se definitivně rozhodne o jejich osudu. Nechme se tedy překvapit… Vozový park městských autobusů je tvořen převážně nízkopodlažnímí vozy značky Hess v sólo i kloubovém provedení. V menšině jsou starší vysokopodlažní Mercedesy a Scanie. Více informací naleznete na www.vbsh.ch BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, zejména autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které budeme postupně zveřejňovat.

Řidiči DP v současnosti za plného provozu testují jízdní vlastnosti nového nízkopodlažního vozu.

ustecky.denik.cz 9.11.2007 - ÚSTÍ NAD LABEM - Dlouháni v ústecké hromadné dopravě už nebudou v některých autobusech trpět při cestování městem. Ústecký Dopravní podnik totiž v těchto dnech testuje nový nízkopodlažní autobus. ... Řidiči DP v současnosti za plného provozu testují jízdní vlastnosti nového nízkopodlažního vozu. „Autobus je mnohem pohodlnější jak pro cestující, tak i pro řidiče. Jen mi chybí uzavřená kabinka pro řidiče a vozidlu budou vadit asi některé vyšší obrubník,“ řekl včera o přestávce na točně u všebořického hypermarketu řidič busu Karel Súkeník. Město ještě do konce roku plánuje koupit dva nízkopodlažní autobusy Mercedes Benz Conecto O 530. Podle mluvčího města Milana Knotka zvítězila ve výběrovém řízení nejlevnější nabídka. „Celková cena dvou vozidel dosahuje téměř 12,5 milionu. Druhá nabídka, společnost Iveco, nebyla kvůli vysoké ceně vybrána,“ řekl Knotek. Více na ustecky.denik.cz