Stručné změny v brněnské dopravě od 1.1.2010

Podle sdělení tiskové mluvčí Hany Pohanové se DPMB a.s. rozhodnul s ohledem na šířící se chřipkové onemocnění desinfikovat v rámci denního ošetření interiéry vozidel MHD. Mytí vnitřku vozidel bude od zítřejšího dne prováděno saponátem s přídavkem desinfekčního prostředku.¨ Od 1. ledna 2010 dochází v Brně k redukčním změnám v dopravě. V nepracovních dnech a v dobách mimo špičku se prodlužují systémové intervaly (z 15 na 20 a z 20 na 30 minut). Ruší se autobusové linky 66 a 72 a dochází ke zkrácení trasy linek 10, 57, 79 a 99. Na linkách 5, 7, 11, 12, 29, 65 a 68 dochází k úpravě doby provozu, stejně tak budou zkráceny některé spoje nočních linek a úplně se ruší zastávka Kolejní. Pro zajištění dostatečné úrovně dopravní obslužnosti je prodloužena trasa linky 64 a upraveny trasy linek 42, 45, 46, 49, 50. Na lince 67 je zřízena nová zastávka Reissigova. A ještě připomenutí – 19. prosince vyjíždí tradičně do brněnských ulic Betlémská tramvaj. Více informací na www.dpmb.cz

Po kratší pauze pokračujeme v zajímavých reportážích Jana Marka a Daniela Ditrycha. Přidáváme odkaz na prezentaci "The Stockholm way!".

Na úvod jen vysvětlení, proč jsme udělali tak dlouhou přestávku. BUSportál má poslední dobou tolik aktuálních podnětů včetně vlastních, že nejen materiály Jana Marka a Daniela Ditrycha, ale i mnohé jiné jsou uloženy a přicházejí na řadu postupně v době, kdy se nasazení redakce vrací do normálu. Pokud by měl nějaký přispěvatel pocit, že se na jeho materiál zapomnělo, přes veškerou snahu o evidenci všeho nezpracovaného se to opravdu může stát. Klidně BUSportál upomeňte, upomenutému materiálu se přinejmenším vylepší priorita. Po skandinávské kapitole (ještě jich bude několik) se tedy vrátíme ještě na Ukrajinu. Za všechny materiály opravdu všem velký dík. A teď už do Stockholmu nejen s Janem Markem a Danielem Ditrychem, ale i s Anne Marit Hansen: Švédské hlavní město Stockholm leží na západním pobřeží Baltu. Nachází se zčásti na pevnině a zčásti na ostrovech, které jsou v drtivé většině s pevninou spojeny mosty. Městskou dopravu ve Stockholmu zajišťuje metro, tramvaje, autobusy, železnice, lodě a několik „místních drah“, které můžeme definovat jako systémy na pomezí tramvaje a klasické železnice. Stockholmské metro je proslulé zejména originálním architektonickým řešením stanic. Mnohé z nich jsou stylizovány do podoby jeskyní, takže působí vskutku netradičním dojmem. Takto vyzdobená je především linka T10. Klasické tramvaje byly ve Stockholmu zrušeny už v roce 1967 při přechodu z levostranného provozu na pravostranný, avšak jedna linka byla roku 1991 obnovena jako historická. Není to ovšem jen turistická atrakce – protože jezdí denně a platí na ní většina druhů jízdenek MHD, je využívána obyvateli Stockholmu i k „běžným“ cestám po městě. To je jeden z důvodů, proč se plánuje její prodloužení a přeměna na standardní linku s moderním vozovým parkem. Stockholmské autobusy jsou dvojího druhu – červené a modré. Není to však – jak by se dalo čekat – rozdělení na městské a příměstské linky, nýbrž rozdělení na linky páteřní, které jezdí v krátkých intervalech, a ostatní, které jezdí poněkud méně často. Za hranice Stockholmu vyjíždějí oba druhy linek, a to i poměrně daleko. Vozový park je velmi rozmanitý – najdeme zde vozy sólo i kloubové, nízkopodlažní, low-entry i vysokopodlažní, starší i mladší – zkrátka všehochuť. Autobusy nesou logo SL, což není dopravce, ale organizátor zdejšího dopravního systému. Potlačování identity dopravců ve prospěch organizátorů veřejné dopravy je pro Švédsko typické. Stockholmské „místní dráhy“ jsou pozoruhodným dopravním systémem. Přesněji řečeno, jedná se o několik oddělených systémů o různých parametrech. Některé připomínají rychlodrážní tramvaj, jiné zase lokální elektrickou železnici. Pravděpodobně nejzajímavější z těchto drah je Lidingöbanan, která jezdí ze zastávky Ropsten na ostrov Lidingö a provoz na ní zajišťují vozy z let 1944-52. Vozidla stockholmské MHD nejsou vybavena označovači jízdenek. Protože však existuje předprodej jízdenek, určených k označení, jsou pro tento účel řidiči autobusů a dozorčí stanic vybaveni razítky. Pokud si koupíte jednodenní jízdenku, obdržíte ji nahranou na čipové kartě. Prodej jízdenek u řidičů autobusů neexistuje. Cesta do Skandinávie VI. Švédsko: Göteborg BUSportál: Stockholm se představil na nedávné "vodíkové" konferenci jako zastánce ekologizace dopravy bez vodíku - s etanolem, bioplynem a hybridy. V prezentaci Anne Marit Hansen The Stockholm way! A solution without hydrogen? naleznete mnoho zajímavého.

Nové přímé spojení Jenštejna s metrem Letňany linkou 378, propojení oblasti Čestlic s Uhříněvsí novou linkou 325, provoz garantovaných nízkopodlažních autobusů na příměstských linkách 340, 347, 351 a 378. Optimalizace v oblasti Letňan.

Na základě požadavku jednotlivých obcí dochází od 29.11.2009 k zavedení nového přímého spojení Jenštejna s metrem Letňany linkou 378 a také k propojení oblasti Čestlic včetně přilehlé komerční zóny s Uhříněvsí novou linkou 325. Dále bude zaveden provoz garantovaných nízkopodlažních autobusů na příměstských linkách 340, 347, 351 a 378. Na základě vyhodnocení přepravních průzkumů dojde zároveň od 29.11.2009 k optimalizaci provozu autobusových linek zejména v oblasti Letňan. Zrušeny budou linky 134 a 166, které budou nahrazeny novou páteřní linkou 158 s krátkými intervaly v trase Českomoravská – Miškovice. Nové příměstské autobusové linky: 325 Nádraží Uhříněves – Žampionová – Čestlice - provoz pouze v pracovní dny cca od 6:00 do 20:00 v intervalu 60 minut - na lince budou provozvány nízkokapacitní autobusy - nová linka umožní přímé spojení Čestlic včetně přilehlé obchodní zóny s vlakem v Uhříněvsi, což vytvoří rychlejší alternativu cesty do centra Prahy s využitím vlaků S9 a S29 378 Letňany – Kbely - Vinoř – Jenštejn, Hradní - provoz celodenně, celotýdenně v intervalu 30-60 minut v pracovní dny a 180 minut v nepracovní dny - na lince budou provozovány také nízkopodlažní autobusy - nová linka umožní rychlejší spojení Jenštejna s terminálem metra C Letňany Souhrnný přehled změn jednotlivých autobusových linek od 29.11.2009: 110 linka je ve směru od Dolních Počernic odkloněna od stanice metra Letňany přes Tupolevovu k Obchodnímu centru Čakovice 134 linka je zrušena (částečně nahrazena linkou 158) 151 linka je v úseku Letňany – Obchodní centrum Čakovice odkloněna přes zastávky Staré Letňany a Avia Letňany a dále je prodloužena do Třeboradic (v úseku Třeboradice – Teplárna Třeboradice v provozu pouze vybrané spoje celotýdenně) 158 nová páteřní linka v trase Českomoravská – Vysočanská - Prosek – Letňany – Avia Letňany – Miškovice (náhrada za linky 110 a 134) 166 linka je zrušena (nahrazena linkami 151 a 158) 259 vybrané spoje převedeny na linku 378 325 nová midibusová linka vedená v trase Nádraží Uhříněves – Čestlice (v provozu pouze v pracovní dny) 376 linka není vedena přes zastávku Jenštejn (nahrazena linkou 378) a dále již neobsluhuje v Brandýse nad Labem zastávky Baumit, VDO a Vrábí 378 nová linka v trase Letňany – Kbely – Vinoř – Jenštejn, Hradní (v provozu celodenně a celotýdenně) Změna zastávek: Boletická – zastávka je nově na znamení (původně stálá, od 20 do 4 na znamení) Kovošrot – zastávka je nově na znamení (původně stálá) U Bílého mlýnku – nová zastávka pro linku 151 (stálá) TZ ROPID ROPID: Významné trvalé změny v pražské tramvajové dopravě.

Tramvají častěji z Barrandova a přímo na I.P.Pavlova * Pod číslem 17 vyjede již třetí páteřní tramvajová linka * Třetí nejvytíženější linku 10 posílí šestnáctka * Souhrn (Aktualizováno)

Úplný výčet změn jednotlivých tramvajových linek od 29.11.2009: 4 linka je ve směru od Čechova náměstí z Anděla odkloněna přes Smíchovské nádraží a Hlubočepy do Sídliště Barrandov (provoz pouze v pracovní dny cca 6:00 – 20:00 hod.; v úseku Smíchovské nádraží – Sídliště Barrandov je v provozu pouze v ranní přepravní špičce pracovních dnů) 13 linka je zrušena (nahrazena linkou 4) 16 linka je ve směru od Spojovací z Palackého náměstí odkloněna přes Anděl, Kotlářku a Motol do Sídliště Řepy (v úseku Kotlářka – Sídliště Řepy je v provozu pouze v ranní přepravní špičce pracovních dnů) 17 linka je v úseku Levského – Výstaviště posílena (provozována v polovičním intervalu); v úseku Výstaviště – Sídliště Ďáblice v provozu pouze každý druhý spoj 20 linka je celodenně a celotýdenně prodloužena do Sídliště Barrandov 21 linka je zkrácena do trasy Nádraží Braník – Národní třída – Nádraží Braník 25 linka je v úseku Palmovka – Vozovna Kobylisy je v provozu pouze v pracovní dny cca 6:00 – 20:00 hod. Třetí nejvytíženější linku 10 posílí šestnáctka Poslední ze změn v pražské tramvajové dopravě od 29.11.2009 bude sblížení tras linek 10 a 16. Linka 16 již nepojede do Braníka, ale z Palackého náměstí zamíří přes Anděl na Kotlářku a dále do řepského sídliště. „Touto úpravou chceme vyřešit přeplňování třetí nejplnější pražské tramvajové linky 10 v jejím nejzatíženějším úseku. Tím, že linky 10 a 16 pojedou spolu ze Žižkova až do Řep, vytvoříme koordinovaný tah, jehož souhrnný interval bude rovný jedné páteřní tramvajové lince,“ popisuje důvody pro změnu Pavel Procházka, pověřený řízením organizace ROPID. Obě linky tak budou rovnoměrně vytíženy a maximálně koordinovány, a to na společný interval 4 minuty ve špičce a 7-8 minut o víkendu. Pomůžeme lince 10 hlavně v úseku Anděl – Karlovo náměstí, který patří mezi nejvytíženější v celé Praze. Zároveň je nutné zdůraznit, že posílení provozu tramvají mezi Andělem a Palackého náměstí by nebylo možné bez zlepšení průjezdnosti tramvají v Lidické ulici, které zajistila městská část Praha 5. S úpravou trasy linky 16 souvisí také přetrasování linky 4, která již nepojede na řepské sídliště, ale na Barrandov. Na trati v Plzeňské ulici jí nahradí právě linka 16, která bude stejně jako dosavadní linka 4 mimo ranní špičku všedního dne ukončena na Kotlářce. Chybějící linku 16 do Braníka nahradí dvojnásobně posílená linka 17. Z důvodu slabé přepravní poptávky v okrajových obdobích a také z důvodu omezení souběhu metra a tramvají na Severní terasu bude zároveň oslaben provoz linky 25 v úseku Palmovka – Vozovna Kobylisy, kde bude tato linka provozována pouze v pracovních dnech mezi 6. a 22. hodinou. Tramvají častěji z Barrandova a přímo na I.P.Pavlova Další významné zlepšení dopravní obslužnosti bude realizováno od 29.11.2009 v oblasti barrandovského sídliště. Z důvodu rostoucí poptávky po dopravě ze sídliště Barrandov do centra města dojde k celotýdennímu posílení tramvajových linek směřujících z centra na Barrandov. Obyvatelé barrandovského sídliště budou moci navíc využít v ranním období nového přímého spojení s oblastí I.P.Pavlova a Vršovic linkou 4, která již nepojede na Kotlářku, ale přes Smíchovské nádraží na Barrandov (nahradí tak linku 13). Zároveň bude linka 20 vedena vždy v celé trase až na Barrandov (dosud byla ukončena mimo přepravní špičky a o víkendu na Smíchovském nádraží). Cestující z rostoucího barrandovského sídliště budou moci plně využít výhod krátkého intervalu tramvajových linek, neboť linky 12 a 20 jedou až na Malou Stranu ve společném úseku a budou tedy vzájemně koordinovány na souhrnný interval 4 minuty ve špičkách všedního dne a 7-8 minut o víkendech. „Z přepravních průzkumů jednoznačně vychází, že nejvíce lidí z Barrandova jezdí právě linkou 12, proto jsme ji tímto způsobem posílili,“ popisuje Martin Jareš, vedoucí odboru plánování ROPID. Opět platí, že toto posílení neznamená navýšení dopravních výkonů, neboť zároveň dojde k úspoře v jiných, málo vytížených úsecích. Tramvajová trať na barrandovské sídliště se dočká následujících zlepšení: Nové přímé spojení s oblastí I.P.Pavlova a Vršovic v ranní špičce všedního dne prodloužením linky 4 Posílení ranní špičky všedního dne (linka 4 ve dvouvozových soupravách nahradí jednovozovou linku 13) Posílení provozu v mimošpičkových obdobích pracovního dne a o víkendu prodloužením linky 20 Vytvoření koordinovaného tahu Sídliště Barrandov – Malostranská (linky 12 a 20), které se rovná parametrům jedné páteřní tramvajové linky Sjednocení nástupní zastávky na Smíchovském nádraží pro směr na Malou Stranu (lepší napojení na vlaky linky S7 od Radotína) a zlepšení přestupů z autobusů od Prahy 4 a 5 na Lihovaru ve směru na Újezd a Malou Stranu Pod číslem 17 vyjede již třetí páteřní tramvajová linka Po již existujících páteřních linkách 9 a 22, které se vyznačují dvakrát kratším intervalem oproti ostatním tramvajovým linkám, vyjede od 29.11.2009 posílená linka 17, která pojede v úseku Výstaviště – Sídliště Modřany v polovičních intervalech oproti dnešku (například ve špičkách všedních dnů pojede každé 4 minuty). „Změna vychází z vyhodnocení komplexního přepravního průzkumu, který proběhl na jaře loňského roku. Cílem je nejen posílit žádaný přepravní vztah, ale i vytvořit alternativu vytížené lince C metra zejména pro spojení z jižní části metropole do okolí Národního divadla, Staroměstské a Strossmayerova náměstí,“ vysvětluje Pavel Procházka, pověřený řízením organizace ROPID. Z porovnání jízdních dob vychází jako nejvýhodnější při cestě z Modřan, Lhotky či Novodvorské do centra právě použití tramvaje. Zkrácením intervalů na polovinu chceme přilákat na trasu linky 17 nové cestující a odlehčit tak přetíženým přestupním stanicím metra v centru. Zároveň je nutné dodat, že toto posílení neznamená navýšení provozního rozpočtu, neboť zároveň dojde k úspoře v jiných, málo vytížených úsecích. Zavedení další páteřní linky přináší následující zlepšení: vytvoření časově výhodné alternativy k vytížené lince metra C pro cesty z oblasti Libuše, Modřan, Lhotky a Braníka do centra města, zejména do oblasti Nového Města, Národního divadla, Staroměstské a Strossmayerova náměstí zkrácení intervalů v centrální části Prahy v úseku Jiráskovo náměstí – Výstaviště na polovinu zatraktivnění modřanské trati posílením provozu zejména v pracovní dny dopoledne provoz linky 17 je v maximální možné míře preferován před individuální dopravou jak na světelných křižovatkách, tak fyzickým oddělením od ostatního provozu (samostatné těleso, podélné oddělovací prahy) celá modřanská trať prošla v loňském roce důkladnou opravou Možnosti přestupů na novou páteřní linku 17 z jižní části Prahy: Sídliště Modřany (z linek 153 a 165 z Libuše) Nádraží Modřany (z vlaku S8, S80 od Dobříše a Davle a z linek 165 a 205 z Komořan) Nádraží Braník (z linek 106, 121 ze Lhotky) Přístaviště (z linek 196, 197 a 198 z Novodvorské) Dvorce (z linek 118 a 124 z Krče) Podolská vodárna (z linky 148 z Pankráce) TZ ROPID

a zpět autobusem bez hvězdy - vypadá to, že tajemství absence značek výrobců na hamburských autobusech je vyřešeno.

Rychlodráha S1 začíná u letiště klasickou zastávkou podzemní dráhy. Pak se vynoří na povrch a do podzemí se dostane až u hlavního nádraží. Tam ještě na chvilku vykoukne na povrch a až do stanice Reeperbahn zůstává v podzemí. Hlas, informující o trase, je mužský, informace jsou až na vyjímky jako je hlavní nádraží a asi jiné turisticky významné uzly, kdy je přidána anglická verze, pouze v němčině. Cesta z letiště do nábřežbí části St.Pauli, kde v nové zóně Bavaria vyrostly výškové budovy včetně hotelu Riverside, by trvala nebloudícímu avizovaných 2 + 34 + 9 minut. Nazpět jsme využili i vzhledem k počasí Sonderfahrt hotel - letiště: kloubové Citaro pro účastníky konference. Cesta trvala v klidném provozu stejnou dobu, ovšem bez zastávek, přímo - ne po žádné lince, v podstatě jako takovým kloubovým taxíkem. Řidič měl pro jízdu vypsanou trasu z internetu. Čekání při odjezdu jsme využili k diskusi s řidičem na téma absence hvězdy (případně loga Van Hool - těchto vozů je v Hamburku také mnoho) na čelech hamburských autobusů. Konkrétní Citaro vlastně samo tuhle otázku pomohlo zodpovědět. Hochbahn se chová jeko obchodník a svoje autobusy plně nabízí reklamnímu trhu a volná čela jsou pro reklamu rozhodně vhodnější. Nové autobusy jsou v klasickém červenobílém designu do té doby, než najdou zájemce o reklamní design. Je to jistě i známka jistého nadhledu a snad i blahobytu - v Hamburku je městský autobus především autobus a ne Mercedes-Benz či Van Hool. V té souvislosti se vynořila i vzpomínka z návštěvy Mercedes-Benz v Mannheimu, kde autobusy Citaro bez hvězdy byly připraveny k expedici (fotografování bylo zakázáno). Na dotaz, proč mají odlišná, hladká čela, byla stručná odpověď - dopravce si to tak přeje. Otázku jsme paralalně položili vedení Hochbahn, které přislíbilo na všechny dotazy odpovědět e-mailem. Uvidíme, zda jsme měli pravdu. Dagmar Braunová Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Autobusové a tramvajové modrobílé variace. Legendární tříčlánkové Volvo

Göteborg je druhé největší švédské město, žije v něm na 480.000 obyvatel. V celé aglomeraci potom žije takřka 900.000 lidí. Historie městské kolejové dopravy se píše od roku 1879, kdy do ulic města vyjela první koňka na rozchodu 1000 mm, kterou v roce 1902 nahradily elektrické tramvaje o rozchodu 1435 mm. V letech 1940 - 1964 se odehrála krátká trolejbusová epizoda. Göteborg je největším tramvajovým provozem ve Švédsku, jeho ulicemi vede 12 linek. V provozu je několik generací tramvají. První jsou vozy ASJL a Hägglund, vyrobené v letech 1965 - 1972. Tyto tramvaje jsou koncepce „PCC“, vzhledově jsou velmi podobné vozům vyrobeným v USA. Tyto vozy jezdí výhradně ve dvojicích. Druhou skupinou jsou tramvaje ASEA/MGB, vyrobené v letech 1984 - 1991. Tyto tramvaje byly původně dvoučlánkové, v letech 1998 - 2002 jim byla dosazena střední nízkopodlažní část. Třetí, poslední skupinou, jsou nízkopodlažní tramvaje AnsaldoBreda Sirio, první byla dodána v roce 2003. Tramvajová doprava je poměrně využívaná, pokrývá všechny hlavní přepravní proudy ve městě. Kolejový svršek je v perfektním stavu. Nezapomenutelné je svezení se tramvajemi ASJL a Hägglund. U starších sérií těchto tramvají (řazeny jako 2. vůz v soupravě) si dveře (kromě předních) cestující otevírají sami pomocí madel. Dveře jdou otevřít ztěžka a ihned se zavírají. Cestující nesoucí i jednu tašku to rozhodně nemá lehké. Göteborgská tramvajová síť je plná nádherných míst k projetí i focení. Ze zajímavých tratí můžme jmenovat např. linku 11 vedoucí ke fjordu do čtvrti Salthomlen, průjezd tunelem na linkách 6, 8 a 13 mezi zastávkami Korsvägen a Chalmers, či přejezd po mostě Götaälvbron na linkách 5, 6 a 10 mezi zastávkami Brunnsparken a Frihamnen. V letní sezóně je v provozu historická tramvajová linka, začínající na Centralstationen. Autobusovou dopravu zajišťují vozy značek Volvo, Scania, Van Hool, MAN a Berkhof. Bezesporu zajímavou linkou je č. 16, kde jsou nasazovány tříčlánkové autobusy Volvo 7500. BUSportál 2005: Nejdelší švédský autobus pro Göteborg. Bus Rapid Transit (BRT) V Göteborgu existuje netypický způsob odbavování cestujících – řidiči autobusů a tramvají jízdenky neprodávají a v trafikách nebo supermarketech sice jízdenku je možné zakoupit, ale jen s okamžitou platností. Platnost jízdenky je na ní vytištěna už při vydání, neboť vozidla nejsou vybavena označovači. Pokud tedy cestující začíná svou cestu na nějaké odlehlé zastávce, kde není žádné prodejní místo, nezbývá mu než jet načerno... Naštěstí je tento handicap částečně eliminován možností odbavení pomocí čipové karty a SMS jízdenkou. V göteborgském integrovaném dopravním systému existují rychlíkové regionální linky, na něž jsou zpravidla nasazovány luxusní, téměř zájezdové autobusy. Tyto linky často procházejí napříč celým městem, takže jsou oblíbeným dopravním prostředkem i pro vnitroměstské cesty. Komfortní vybavení vozidel veřejné dopravy jako např. pohodlné sedačky, dvojitá skla, individuální výdechy klimatizace a čtecí lampičky (i v městských autobusech!) je pro Skandinávii typické. Zdejší městské a linkové autobusy jsou projektovány pro relativně nízké počty cestujících, takže mají mnoho sedaček na úkor míst k stání. Jejich vybavení zato zdatně konkuruje autobusům, které jsou u nás klasifikovány jako zájezdové. Naopak menší důraz je kladen na nízkopodlažnost – stále v provozu najdeme relativně vysoký počet vysokopodlažních autobusů a i z nových vozů je poměrně vysoké procento v provedení low-entry. Cesta do Skandinávie V. Švédsko: Malmö Cesta do Skandinávie IV. Švédsko: Landskrona Cesta do Skandinávie III. Dánsko: Kodaň Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Do Malmö jsme přijeli po Øresundském mostě, nádherné silniční a železniční stavbě spojující Dánsko se Švédskem. Malmö je třetím největším švédským městem a důležitým přístavem. Ve městě samotném žije přibližně 280.000 obyvatel, v aglomeraci potom zhruba 600.000. Historie kolejové městské dopravy ze v tomto městě začala psát již roku 1887, kdy byl zahájen provoz koňky. Od roku 1906 se v ulicích města objevuje elektrická tramvaj, její provoz je však v roce 1973 ukončen. Tramvajová přestávka trvala 14 let, než byla roku 1987 otevřena muzejní tramvajová trať v parku ve čtvrti Malmöhus. Trať má tvar podkovy, u severní konečné je odbočka do vozovny, která je součástí technického muzea. Významným orientačním bodem pro vyhledání tratě je vodní pevnost „Malmöhus“, ležící nedaleko centra, okolo níž tramvaj projíždí. Návštěvník však musí mít na paměti, že v tomto městě jezdí tramvaje pouze v neděli. Autobusová doprava je zajišťována na osmi hlavních linkách (1-8), kde je základní interval 10 minut. Tyto linky jsou doplněny sedmi dalšími (31-35, 37 a 46) se základním intervalem 15-30 minut. K vidění jsou autobusy značek Volvo a MAN, opět poháněné zemním plynem. Po tomto, trošku obrazově skromnějším materiálu, se můžete opravdu velice těšit na zítřejší Göteborg. Redakce chce průběžně autorům za jejich čtivé a erudované materiály moc poděkovat, články jsou velice čtené a čtenáři se na ně těší. Cesta do Skandinávie IV. Švédsko: Landskrona Cesta do Skandinávie III. Dánsko: Kodaň Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Jediný švédský trolejbusový provoz. „Ella“ a „Elvira“.

Jihošvédské přístavní město Landskrona, ležící na železniční trati Malmö - Helsingborg, má přibližně 40.000 obyvatel. Kromě četných historických památek (např. Citadela), přístavu a nádraží skýtá toto město i jediný švédský trolejbusový provoz. Původně zde měla být postavena tramvajová trať, pro vysoké finanční náklady však byla zvolena trať trolejbusová. V provozu je jediná linka, č. 3, spojující centrum města (přístav, staré vlakové nádraží, autobusové nádraží) s nemocnicí a novým nádražím, ležícím na přeložené železniční trati, zvané „Westkustenbahn“. Provoz byl zahájen 27.září 2003 a do dnešních dnů zůstala síť nezměněna. Na landskronské trolejbusové trati se nenachází ani jediná výhybka či křížení. Pro jízdy z / do vozovny slouží baterie. Ani jeden závěs trolejového vedení není uchycen na budově. V provozu jsou 3 trolejbusy Ganz Solaris Trollino 12, pojmenované „Ella“, „Elvira“ a „Ellen“. Ve špičkách pracovních dní jsou na linku vypravovány čtyři kurzy, což znamená nasazení jednoho plynového autobusu. Při odstávce trolejbusu, např. z důvodu nutné údržby, se podíl autobusů na trolejbusové lince ještě zvyšuje. Proto je v plánu koupit v roce 2010 jeden trolejbus Solaris, ve výběru elektrické výzbroje ještě není rozhodnuto (Škoda nebo Cegelec). Nový trolejbus bude vybaven dieselagregátem. Nedílnou součástí landskronské městské hromadné dopravy jsou samozřejmě autobusy. V provozu jsou 3 linky (1,2 a 4), na nichž jezdí plynové autobusy značky MAN. I v takto relativně malém městě, jakým Landskrona je, existuje preference hromadné dopravy, ať již na světelně řízených křižovatkách, či na ulici Kolonigatan okolo nemocnice, kde jsou ve vozovce „rýhy“. Tyto „rýhy“ jsou přesně vyhloubené na rozteč kol autobusů a trolejbusů, čímž je znemožněn vjezd ostatním vozidlům. Musíme vyzdvihnout velkou dávku profesionality řidičů landskronských trolejbusů během naší návštěvy. Trpělivě přečkali plné dvě hodiny nájezdu devíti „fotičů“, což při dvou neustále dokola pendlujících trolejbusech rozhodně není málo. Při této příležitosti jsme zjistili, že trolejbusy jsou vybavené tramvajovým zvonkem. Cesta do Skandinávie III. Dánsko: Kodaň Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

je kompletně v provozu v Jihlavě od konce října. Navíc záběry starších vozů z vozovny.

Fotografie poslal BUSportálu Eugen jihlavskymhd.ic.cz . Děkujeme za ně i za následující informaci. Podle www.dpmj.cz : "Dopravní podnik města Jihlavy, a.s. podal 30. 9. 2009 projekt do výzvy Regionálního operačního programu Jihovýchod, oblast podpory 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy. Předmětem projektu je pořízení autobusů na pohon stlačeným zemním plynem (CNG). Rozhodnutí o tom, zda bude projekt úspěšný a přijat ke spolufinancování z prostředků Evropské unie, se očekává v lednu 2010." Oslavy 100 let MHD v Jihlavě proběhly v neděli 20. 9. 2009

autobusových linek (v PID).

zpravy.idnes.cz - 14.11.2009 - Praha - Jednu pozitivní změnu přece jenom nekonečné a nepříjemné peripetie kolem stávky cestujícím přinesly. Urychlily nastavení takzvaných standardů kvality pro provoz autobusů. Tedy pravidla pro to, jak mají být všechny vozy čisté, přístupné handicapovaným cestujícím či jaké nároky musí splňovat řidiči. Pravidla, která mají splňovat všichni dopravci v Pražské integrované dopravě - tedy i soukromníci na zejména příměstských autobusových linkách - připravil Ropid a mají platit už od 1. ledna. Více na zpravy.idnes.cz