Už čtvrt století se každou noc v Brně opakuje scénář, který v této podobě nemá v České republice obdoby. Z hlavního nádraží vyráží ve stejný okamžik 22 autobusů Dopravního podniku města Brna (DPMB), aby rozvezly cestující do všech koutů města. Tento systém, známý jako noční rozjezdy, slaví právě dnes 25 let od svého spuštění. Za tu dobu autobusy převezly až 150 miliónů lidí. O víkendu překvapili cestující tanečnice.

„ Jestli se dá něco označit za fenomén města Brna, pak jsou to právě noční rozjezdy. Jsou symbolem spolehlivosti, bezpečí a dostupnosti dopravy i v nočních hodinách. Jsem hrdý, že tento systém provozujeme už 25 let a lidé jsou s ním spokojeni. Ve všední dny převezeme nočními linkami kolem deseti tisíc cestujících, v pátky a soboty to bývá dvojnásobek. Celkem jsme tedy za 25 let mohli přepravit téměř 150 miliónů lidí, což je neuvěřitelné ,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. Dopravce toto výročí oslavil uspořádáním překvapení pro cestující v noci ze soboty 30. na neděli 31. srpna 2025. Neoblíbenější půlnoční rozjezd zpestřil přítomným lidem krátkým vystoupením samba tanečnic doprovázených bubeníky. „ Reakce cestujících byly moc milé, někteří se usmívali, jiní natáčeli nebo se pohupovali v rytmu. Zhruba deset minut po půlnoci se rozjezdy vypravily na své trasy ,“ dodal Havránek. Historie noční dopravy v Brně Kořeny noční dopravy sahají do poloviny minulého století. Už tehdy jezdily tramvaje i po půlnoci a vyjížděly opět brzy ráno. Ucelený systém noční dopravy, jak jej známe dnes, se začal formovat v 70. letech. Tehdy se do nočního provozu zapojovaly všechny tři typy dopravy – tramvaje, trolejbusy i autobusy, které na sebe navazovaly v přestupních uzlech. Od roku 2000 zajišťují noční dopravu autobusové linky N89 – N99. Noční doprava v různých formách funguje i v jiných městech, brněnský model je však unikátní svou centralizací – všechny linky se potkávají ve stejný čas v jediném bodě: na hlavním nádraží. Noční doprava v Brně v roce 2025 Počet linek: 11 nočních autobusových linek (N89–N99) Počet vozidel: 22 autobusů vyráží každou noc ze zastávky Hlavní nádraží Intervaly odjezdů: Pracovní dny: od 23:00 do 1:00 každých 30 minut, poté do 4:00 po hodině, následně do 5:00 opět po 30 minutách Dny pracovního volna: od 23:00 do 1:00 každých 30 minut, poté do 5:00 po hodině, následně do 7:00 po 30 minutách Nejvytíženější dny: pátek, sobota, a během akademického roku středa Počet přepravených cestujících: až 20 000 za noc o víkendu, běžně kolem 10 000 Koordinaci rozjezdů zajišťuje pracoviště dispečinku sídlící na Novobranské ulici. Příjezd vozů a přestup cestujících sleduje v reálném čase. Jakmile jsou všechny linky připraveny, vydá dispečer centrální povel k odjezdu. Dříve se pokyn dával ručně – zhasnutím signálního světla nebo radiostanicí. Specifika nočního provozu Noční doba přináší specifické situace – od humorných příhod plných lásky až po náročné zásahy kvůli nevhodnému chování alkoholem posilněných cestujících. DPMB má však systém pod kontrolou a v případě potřeby dokáže reagovat. Například i posílením dopravy při konání velkých akcí jako jsou ohňostroje nebo Majáles.

Švýcarský startup pro mobilitu spolenočnost Twiliner od podzimu 2025 zaplní „mezeru v komfortu cestování na dlouhé vzdálenosti“ po Evropě. Od října 2025 spouští první noční autobusy s polohovacími sedadly srovnatelnými s business třídou v letadle mezi Curychem a Amsterdamem a Curychem a Barcelonou. Pohodlné a udržitelné cestování má být doplňkem k nočnímu vlaku a alternativou ke krátkým letům.

První linky Twiliner vyjedou na podzim 2025 po čtyřech letech vývoje. Podle společnosti bude cestování přes noc nejen pohodlné, ale i šetrné ke klimatu. Autobusy budou vybaveny 21 polohovacími sedadly, která lze stisknutím tlačítka přeměnit na plnohodnotnou postel a budou jezdit na HVO. „ Chceme cestování opět zlepšit ,“ říká tým Twiliner. „ Místo hromadného vyřizování, stísněných podmínek, stresu a ztráty času se zaměřujeme na stylové, tiché a bezpečné cestování .“ Proto Twiliner vyvinul autobusové sedadlo, které lze přeměnit na rovnou postel. Hlavní výzvou byl zádržný systém pro ležící cestující v silniční dopravě – výzva, kterou Twiliner zvládl společně se švýcarskou společností Lantal, DTC AG, součástí Bernské univerzity aplikovaných věd, a bezpečnostními experty z IWW v Trevíru. 21 sedadel (18 na horní palubě a 3 na dolní) bylo navrženo podle vzoru sedadel v business třídě v letadlech a k dispozici jsou polštáře a přikrývky. Každé má elektrické zásuvky, stůl a individuální lampičky na čtení. Samozřejmostí je Wi-Fi. K dispozici je malý úložný prostor pro uložení osobních věcí. Na dolní palubě mají cestující koupelnu a šatnu (sprchy však k dispozici nejsou). Na tomto patře se nachází také snack bar s lehkým občerstvením. Pokud jde o zavazadla, povolen je jeden velký kufr (maximálně 23 kg; 80 x 50 x 35 cm), a jeden příruční (maximálně 5 kg; 50 x 30 x 20 cm). Další předměty, jako jsou jízdní kola, lyžařské vybavení a surfy, lze jen s rezervací předem. Twiliner upozorňuje, že jejich služba není vhodná pro rodiny s malými dětmi. Na palubě jsou vítány starší děti (nad 5 let), pokud jsou schopny dodržet klidný režim. Konkrétní typ autobusů Twiliner neuvedl, již před časem ale oznámil, že základem konceptu jsou dvoupodlažní Volvo 9700, které jsou individuálně stavěny výrobcem autobusových nástaveb Carrus Delta ve finském Lietu . Autobusy budou ve Švýcarsku tankovat HVO naftu, obnovitelné palivo získané z odpadních tuků a rostlinných olejů, a v zahraničí konvenční naftu. Podle Twilineru bude jeho ekologická stopa přibližně 41 g ekvivalentu CO2 na osobokilometr (pro srovnání: při letu na stejné trase je stopa 276 g ekvivalentu CO2/osobokilometr). Díky tomu je Twiliner o 85 % ekologičtější než létání a ekologičtější než noční vlak. Prodej jízdenek byl spuštěn 2. července, provoz je od října. Zatím lze rezervovat jízdenky prostřednictvím webových stránek Twiliner ( www.twiliner.com ). Za tímto účelem Twiliner spolupracuje se silnými evropskými partnery, jako jsou Voyages Emile Weber (Lucembursko) a Staf Cars (Belgie). První linky v obou směrech jsou denně Curych - Basilej - Lucemburk - Brusel - Rotterdam - Amsterdam a každé dva dny Curych - Bern - Girona - Barcelona Vizí Twilineru je celoevropská síť nočních autobusových linek, která doplní stávající síť nočních vlaků. V případě dobré poptávky by měly být rychle přidány nové trasy. Do tří let chce Twiliner propojit pohodlnými nočními autobusy 25 nejnavštěvovanějších měst v Evropě. Společnost Twiliner byla založena v Curychu v roce 2021. V počáteční fázi byl Twiliner financován inovačním partnerem Migros Pioneerfonds ze Švýcarska a městem Curych (prostřednictvím finančního programu Klimup). Partnerem jsou Voyages Emile Weber, finanční ředitel společnosti Condor Bjorn Walther a experti na mobilitu Stefan Weigele a Heinrich Ströf5enreuther

Mezinárodní organizace veřejné dopravy vydala průvodce pro úspěšné zavádění sítě veřejné dopravy s minimem dopravních kongescí. V dokumentu "Regions Thrive with Congestion-Free Bus Networks" uvádí více než 20 příkladů z celého světa, včetně Prahy a Plzně, a doporučuje kroky k realizaci rychlé a spolehlivé MHD.

Podle Rozvojového programu OSN (UNDP) bude do roku 2050 žít 70 % světové populace ve městech, to je o 15 % více než dnes. S prudkým nárůstem urbanizace bude vyvíjen ještě větší tlak na potřeby měst v oblasti udržitelnosti a mobility. Dopravní zácpy a omezené parkování bude nutit obyvatele přesednout do veřejné dopravy, ta však bude muset nabídnout rychlé a kvalitní spojení do zaměstnání, vzdělání i k volnočasovým aktivitám. Nabízí se řešení, kdy lze na omezeném prostoru na silnicích relativně rychlými a levnými úpravami upřednostnit veřejnou dopravu. Uváděným příkladem je Preference veřejné dopravy v Praze . Řešení zahrnuje přednost vozidel na křižovatkách, vyhrazené jízdní pruhy, omezení vjezdu osobních vozidel do centrální oblasti města nebo úpravy zastávek. Jako další příklad z České republiky UIPT uvádí plzeňský KORIDOR MHD: LINKA 16 , který je komplexním projektem zkvalitnění a zrychlení veřejné dopravy v trase nejvytíženější páteřní trolejbusové linky 16. Kombinuje v sobě různá opatření od vyhrazených jízdních pruhů a prioritní průjezd vozidel MHD křižovatkami, přes nadstandardní vybavení zastávek, aplikaci smart-technologií a moderní a kapacitní vozidla, až po zvelebení ulic a veřejných prostranství a zlepšení podmínek pro chodce a cyklisty. Podle PMDP má realizace koridoru MHD význam srovnatelný s výstavbou nové tramvajové tratě, avšak při významně nižších nákladech. O řešení preference MHD ve městech jako je San Francisco, Buenos Aires, Barcelona, Curych, Paříž nebo Washington, a doporučení pro úspěšnou realizaci si můžete přečíst zde .

e-ATAK, který je vybaven technologiemi pro autonommí řízení a je schopen jezdit na předem určené trase bez řidiče, rozšiřuje místa svého působení. Po svém debutu v USA, Norsku, Nizozemsku, Turecku a Finsku začne jezdit s cestujícími v historickém městě Arbon.

Osmimetrový elektrický autobus s názvem ARTOUR pojede po 2,5 kilometrů dlouhé trase s 9 zastávkami spojující historické centrum Arbonu s novou rezidenční čtvrtí Saurer Werk 2 maximální rychlostí 30 km/h. Po schválení úřady pro provoz na silnicích bude součástí veřejné dopravy ve Švýcarsku. Novinku umožnil projekt Self Controlled City Liner Technické asociace v Arbonu (TGA), provoz bude zajišťovat dopravce Eurobus Ostschweiz AG. Vozidlo je vybaveno automatizovanou softwarovou platformou pro automatizované řízení SAE úrovně 4 společnosti ADASTEC. Má řadu senzorů LiDAR umístěných v různých částech. Mezi vlastnosti Karsan Autonomous e-ATAK patří také mnoho inovativních technologií, jako je pokročilá radarová technologie vpředu a zpracování obrazu s vysokým rozlišením pomocí RGB kamer. Může jezdit bez řidiče po předem naplánované trase rychlostí až 40 km/h. V Arbonu bude na palubě přítomen asistent. Ve druhé fázi projektu budou zavedeny funkce teleoperace, které umožní dálkové sledování a ovládání autobusu. Tento vývoj je plánován přibližně rok po prvním spuštění, po dokončení nezbytných infrastrukturních prací. Vozidlo bylo pro Arbon vybráno částečně kvůli své velikosti, která je vhodná pro provoz v úzkých ulicích města. Dalšími faktory byla ekologie a možnost jet bez řidiče a ekologie, jako klíčová podmínka.

Do finálního výběru jména pro červeného dráčka - nového maskota Dopravního podniku města Brna - postoupilo šest návrhů. Začíná druhé kolo hlasování.

V prvním kole hlasování přišlo bezmála 1 500 návrhů, ze kterých se do finálního výběru dostalo šest jmen. V druhém kole hlasování budou moci lidé volit mezi jmény: Hugo, Štatlík, Vilda, Tonda, Čenda a Eda. Při výběru finální sestavy jmen se kromě počtu hlasů z prvního kola zohledňovala i celá řada specifických kritérií. Při výběru musel vzít dopravní podnik v úvahu legislativní rámec, registraci ochranných známek a autorská práva, fonetickou výslovnost, typografickou podobu nebo možnost efektivního využití jména v marketingové komunikaci. „ Chtěli jsme dát fanouškům prostor pro kreativitu, ale zároveň jsme mysleli na to, aby jméno maskota bylo nejen líbivé, ale také právně i technicky použitelné. Finální šestice splňuje všechny požadavky a zároveň odráží nápady našich cestujících ,“ popsala Hana Tomaštíková, mluvčí Dopravního podniku města Brna (DPMB) . Druhé kolo hlasování začíná 18. srpna a končí 31. srpna. Vítězné jméno se lidé dozví 15. září na náměstí Svobody. „ V polovině září představíme nejen jméno našeho nového maskota, ale také novou podobu mobilní aplikace DPMBinfo, jejíž součástí bude právě i červený dráček. Fanoušci se mohou těšit na spoustu novinek a možná se na náměstí Svobody potkají s dráčkem i v životní velikosti ,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel DPMB. Nový maskot má za úkol přiblížit Dopravní podnik města Brna dětem i dospělým, zpestřit cestování a stát se součástí vzdělávacích aktivit i marketingových kampaní. Už v září se červený dráček stane součástí modernizované verze aplikace DPMBinfo s vylepšeným rozhraním a řadou nových funkcí, kde zpříjemní a oživí komunikaci s cestujícími. O jménu červeného dráčka pro MHD v Brně můžete hlasovat zde: dotaznik.dpmb.cz .

Provoz parciálních trolejbusů na lince 30, která od loňského jara propojuje brněnské části Bystrc a Soběšice , prokázal spolehlivost i přínos pro cestující. Vyplývá to z ročního vyhodnocení, které zpracoval Dopravní podnik města Brna (DPMB). Linka vznikla sloučením původních linek 30 a 43 a dopravce na ní testoval využití parciálních trolejbusů v náročnějším terénu.

„ Pilotní provoz parciálních trolejbusů na lince 30 předčil naše očekávání. Splnil naše technické nároky na kapacitu baterií i provozní požadavky. S vozy jsou spokojeni i cestující a místní obyvatelé. Jejich provoz označují za bezproblémový, tichý a spolehlivý. Oceňují rovněž přímé propojení městských částí – zejména Soběšic s Královým Polem, Komínem a Bystrcí. Pilotní projekt potvrdil směr, kterým chceme v rámci ekologizace dopravy jít – využívat na více trasách v Brně parciální trolejbusy namísto autobusové dopravy ,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. V praxi to vypadá tak, že trolejbusy jedou z Bystrce do Králova Pole napojeny na trolejové vedení. U Semilassa řidiči sklopí sběrače na střechu vozu a dále do Soběšic pokračují na bateriový pohon. Cestou zpět je to stejné, ale už při cestě z kopce dochází ke zpětnému nabíjení baterií. U královopolského nádraží se opět napojí k trolejovému vedení a pokračují do Bystrce, cestou se baterie ve vozu zcela dobije. Hlavním úkolem pilotního projektu bylo ověřit, zda trolejbusy obstojí v kopcovitém terénu. „ Z Králova Pole do Soběšic překonávají převýšení až 170 výškových metrů. Přesto jejich baterie na konečné stále disponují více než 50 % kapacity. To potvrzuje, že kombinace trolejového a bateriového pohonu je ideální volbou pro město Brno, a to i pro energeticky náročnější trasy ,“ sdělil Havránek. Z technického hlediska trolejbusy absolvují přibližně 67 % své trasy pod trolejovým vedením a 33 % na trakční baterii. Většina příjezdů do koncových zastávek (Klarisky a Královo Pole, nádraží) vykazovala zůstatky kapacity mezi 50–60 %, a to i v chladnějších měsících. Linka 30 tak podle vedení podniku i města potvrzuje směr, kterým se chce Brno do budoucna ubírat. Aktuálně dokončená strategická studie Koncepce čistých pohonů MHD v Brně odkazuje na největší trolejbusovou síť v České republice a doporučuje dominantní využití parciálních trolejbusů. DPMB by v budoucnu chtěl parciální trolejbusy využívat na jiných trasách. „ V návaznosti na novou trolejbusovou trať na Černovické terase bychom tyto vozy chtěli využít k provozu k Letišti Tuřany nebo logistickým areálům v této oblasti. V úvahu připadá i linka 67. Při doplnění vozového parku o kloubové parciální trolejbusy by bylo možné je využít i na okružních linkách ,“ uvedl Havránek. DPMB provozuje 50 parciálních trolejbusů - 10 vozů typu Škoda 26Tr z roku 2018 a 40 vozů typu 32Tr z roku 2023 a 2024. Doposud je využíval zejména při výlukách, kdy bylo potřeba část trasy trolejbusů přejet mimo trolejové vedení. DPMB je největším provozovatelem trolejbusů v ČR, disponuje téměř 140 vozy této trakce. Zároveň dopravní podnik obnoví svůj autobusový vozový park. Příští rok na jaře má dodat SOR ve dvou částech dodat posledních deset minibusů ICN 9,5 z rámcové dohody na celkem dvacet těchto vozidel. Vyřazeny budou stávající Iveco Dekstra z roku 2018. Během roku 2027 pak DPMB pořídí 37 nových kloubových nízkopodlažních autobusů. V provozu nahradí na linkách 42, 44, 50 a 84 autobusy Solaris z roku 2014 a první autobusy na stlačený zemní plyn, které mají nyní najeto 600 až 700 tisíc kilometrů. V aktuální veřejné zakázce skončila lhůta pro podání nabídek a probíhá hodnocení.

19. června uplynulo 20 let od zahájení provozu sítě Metrobús v Mexico City. První BRT linka byla spuštěna v roce 2005. Počáteční problémy se podařilo vyřešit a během let se síť z jedné linky rozšířila na sedm a je hned po metru nejoblíbenějším dopravním spojením v Mexico City. Denně přepraví z místa na místo téměř 2 miliony lidí, k tomu potřebuje 900 autobusů.

Každá linka má charakteristické číslo a barvu, celková délka je 125 kilometrů a má 283 stanic, z nichž většina se nachází v Mexico City a několik ve státě Mexiko. Ročně přepraví více než 22 milionů cestujících. Linka 1 vede z Indios Verdes do El Caminero, linka 2 spojuje Tepalcates do Tacubaya, linka 3 z Tenayucy do Pueblo Santa Cruz Atoyac a linku 4 zahrnuje úseky ze San Lázara do terminálů 1 a 2 mezinárodního letiště v Mexico City (CDMX). Linka 5 jezdí z Río de los Remedios do Preparatoria 1, linka 6 z Villa de Aragón do El Rosario a linka 7 z Indios Verdes do Campo Marte. V plánu je otevření další trasy. Metrobús používá čtyři typy autobusů, kloubové s kapacitou přibližně 160 cestujících, dvoukloubové s kapacitou 240 cestujících, standardní pro 60 cestujících a dvoupodlažní (linka 7) pro až 130 osob. Do provozu se v poslední době dostávají autobusy s pohonem na elektřinu. V červnu byly představeny tři 100% elektrické dvoukloubové autobusy, speciálně navržené pro linku 1. Testováním projdou vozy značek Volvo Buses, Zhongtong a Sunwin (bývalá dceřiná společnost Volvo Buses). Se svým 26 metrů dlouhým elektrickým autobusem pro mexický trh je připraven také Yutong . Na začátku srpna úřady ve státě Mexico uvedly do pravidelného provozu 10 elektrických autobusů na trase 4, která je považována za jednu z nejdůležitějších a vede do metropolitní oblasti hlavního města. Nové 18metrové autobusy Sunwim s kapacitou až 160 cestujících jsou součástí flotily 74 autobusů na lince a mají dojezd až 350 na jedno nabití.

BasiGo je začínající startup, který se soustředí na zavádění elektrické veřejné dopravy v Africe. V roce 2022 dodal do Nairobi dva elektrické autobusy, nyní se flotila rozrostla na 100 a patří mezi největší v subsaharské části kontinentu. Do roku 2027 má přesáhnout hranici 1 000 elektrických autobusů. Tento cíl podporuje keňská vláda.

Podle BasiGo současný vozový park 100 elektrických autobusů přepraví denně přes 20 000 cestujících a podporuje více než 1 000 pracovních míst v rámci provozních a dodavatelských řetězců. Odhaduje se, že přechod z dieselových na elektrické autobusy vede k úspoře přibližně 5 000 litrů nafty denně a ke snížení emisí oxidu uhličitého o odhadovaných 250 tun měsíčně. Flotila BasiGo využívá relativně vysoký podíl obnovitelné elektřiny z východní Afriky, která z velké části pochází z vodní a geotermální energie. Obnovitelná energie je důležitým faktorem pro snižování emisí během životního cyklu a pro ekologičtější přechod na elektrickou veřejnou dopravu. BasiGo po prvním pilotním projektu se dvěma elektrickými autobusy v Keni, kdy zpočátku dovážela plně nebo částečně smontované elektrické autobusy od BYD, s pomocí finanční půjčky od British International Investment zahájila sériovou výrobu svých elektrických autobusů E9 Kubwa v Keni v roce 2024 a chtěla do tří let vyrobit pro východoafrický trh 1 000 kusů. Základním modelem vyvinutým pro Keňu je devítimetrový midibus pro až 54 cestujících. LFP baterie CATL s kapacitou 210 kWh se nabíjí za necelé 2 hodiny, dojezd by měl být až 400 kilometrů denně. BasiGo byla založená v roce 2021 a sídlí v Nairobi. "Jsme tým, který se věnuje vytváření inkluzivní revoluce v oblasti udržitelné mobility v Africe. Nabízíme provozovatelům autobusů řešení pro elektrické autobusy, které je cenově dostupnější, pohodlnější a spolehlivější než dieselová alternativa. Abychom pomohli provozovatelům autobusů využívat výhod elektrického pohonu, poskytuje BasiGo kompletní řešení. 1) Elektrické autobusy, které jezdí celý den na jedno nabití s osvědčenou a bezpečnou technologií baterií 2) Nabíjecí stanice umístěné v blízkosti autobusových tras, které poskytují garantované nabíjení a odbornou preventivní údržbu každou noc 3) Inovativní financování „Pay-As-You-Go“, díky kterému jsou autobusy BasiGo cenově dostupné a jejich provoz je nižší než u dieselových autobusů".

Hlavní město Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) prostřednictvím neziskové organizace Člověk v tísni věnovaly ukrajinskému městu Černivci jako humanitární dar patnáct autobusů SOR NB 12, které DPP v uplynulých týdnech vyřadil z provozu. Čtrnáct let staré vozy jsou provozuschopné a v městském podniku Trolejbusový závod Černivci budou sloužit ve veřejné dopravě. V pondělí 4. srpna 2025 odjely po vlastní ose na Ukrajinu. Jedná se o první letošní dar vyřazených vozidel městům na Ukrajině. Od napadení Ukrajiny Ruskem Praha a DPP věnovaly ukrajinským městům celkem 71 vyřazených vozidel – tramvají, autobusů či trolejových věží.

Autobusy SOR NB 12 ev. č. 3606–3611, 3617–3619, 3621, 3623, 3642–3644 a 3665 byly vyrobeny a zařazeny do vozového parku DPP v roce 2011 a byly nasazovány na pravidelné linky do poloviny letošního června, resp. začátku července, kdy je v souladu se Standardy kvality PID musel vyřadit. Samotného předání se kromě zástupců hl. m. Prahy, DPP a neziskové organizace Člověk v tísni zúčastnili Serhij Dobržanskyj, ředitel úřadu města Černivci a Ihor Hulpak, ředitel komunálního podniku Trolejbusový závod Černivci. Se žádostí o poskytnutí pomoci se na primátora hlavního města obrátil starosta města Černivci. Darování vozidel probíhá prostřednictvím neziskové organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem nejen humanitární pomoci, ale také pomoci na obnovu válkou zasažené země. Proto Člověk v tísni spolupracuje na administrativním zajištění celé akce a pomáhá monitorovat situaci na Ukrajině. Přepravu vozidel si zajišťuje ukrajinská strana na vlastní náklady. Vozidla jedou na Ukrajinu po vlastní ose, vlastním pohonem s ukrajinskými řidiči, ujedou asi 1 300 kilometrů. Od napadení Ukrajiny Ruskem Praha a DPP darovaly ukrajinským partnerům, městským dopravním podnikům , už celkem 71 vozidel. V roce 2022 to bylo 20 tramvají, z toho 15 typu T6A5 a 5 typu T3SUCS, jeden autobus Karosa B951 a jeden kloubový Irisbus Citelis 18M dopravnímu podniku města Charkiv. V roce 2023 dva autobusy Irisbus Crossway LE 12,8M a dvě trolejové věže značky Renault dopravnímu podniku města Mykolajiv. V loňském roce deset autobusů SOR NB 12 dopravnímu podniku Mykolajivtranspas ve městě Mykolajiv, dva midibusy SOR BN 8.5 a šest autobusů SOR NB 12 dopravnímu podniku Buča Transport Servis, čtyři midibusy SOR BN 8,5 charkovskému dopravnímu podniku Charkivelektroavtotrans, tři autobusy SOR NB 12 dopravnímu podniku Svjatopetrivske ve městě Bilohorodka a pět vozidel SOR NB 12 městskému dopravnímu podniku ChKP Elektrotrans v Chmelnyckém. V srpnu se k výčtu měst zařadilo Černivci, které leží na jihozápadě Ukrajiny nedaleko hranic s Moldavskem a Rumunskem.

Dopravní podnik města Brna představil nového maskota – červeného dráčka, který se v brněnské MHD vyzná a každému ochotně poradí. Bude tváří kampaní i nové aplikace DPMBinfo a v životní velikosti se objeví i na akcích pro veřejnost. Jméno mu v online hlasování vyberou cestující.

" Dopravní podnik města Brna je nejen dopravce, ale i součást každodenního života Brňanů. Dráček symbolizuje přívětivost, pomoc a moderní přístup, který našim cestujícím nabízíme. Věřím, že si ho veřejnost rychle oblíbí - nejen jako maskota, ale jako milého průvodce světem městské dopravy ," řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. První kolo hlasování odstartovalo v pondělí 28. července a končí v neděli 10. srpna. Jak by se měl podle vás brněnský dráček jmenovat můžete navrhnout ZDE . Z pěti nejlepších jmen vybere DPMB pět finalistů. Ve druhém kole od 18. do 31. srpna budou lidé hlasovat o vítězném jménu. Jméno dráčka se dozvíme 15. září. „ Podobu dráčka navrhl náš dlouholetý zaměstnanec, který brzy odchází do důchodu. Je to vlastně symbolické završení jeho kariéry u DPMB ,“ přiblížila mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková. Cestující se s dráčkem budou setkávat na akcích DPMB nebo na plakátech a sociálních sítích. Bude i tváří nové aplikace DPMBinfo. Aplikace nabídne celou řadu vylepšených funkcí. Umožní například pořídit více typů jízdenek při jednom nákupu, platit prostřednictvím Google Pay a Apple Pay či si prodloužit platnost lístků. Název draka, jednoho ze symbolů moravské metropole, už nesou nové tramvaje EVO2 , které jsou kompletovány ve vlastních ústředních dílnách DPMB. Letos by mělo být v provozu všech 41 Draků .