Zelené tramvajové tratě pomáhají zadržovat vodu a zmírňovat přehřívání měst. Zatímco Vídeň letos rozšíří jejich délku o dalších 600 metrů, Praha představila nový standard, který počítá také s využitím rozchodníků a sukulentů.

Ve Vídni už zelené úseky tramvajových tratí měří přibližně 12 kilometrů a jsou součástí 14 tramvajových linek. V rámci prodloužení linky 18 město dokončilo 70 metrů dlouhý ozeleněný úsek v okolí stadionu Ernsta Happela. Další úpravy jsou plánovány na lince 1 v ulici Windtenstraße a v ulicích Pantucekgasse a Simmeringer Hauptstraße, kudy vedou linky 11 a 71. Práce mají pokračovat do konce října. Vídeň využívá k ozelenění kolejí trávu i rozchodníky, které dobře snášejí horko a sucho. Zelené pásy dokážou zadržovat dešťovou vodu, ochlazovat okolí odpařováním a omezovat prašnost i hluk. Ne všude je ale možné vegetaci mezi kolejemi použít. Nevhodná jsou například zastávková místa, křižovatky, výhybky nebo úseky, přes které pravidelně přejíždějí silniční vozidla. Praha se nyní zaměřuje na sjednocení doporučení pro podobu tramvajových tratí a jejich okolí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy připravil nový Standard tramvajových tratí, který je součástí Katalogu doporučených prvků veřejných prostranství. Dokument představuje doporučení pro povrchy tratí, podobu zastávek, přechodů, mobiliáře i informačních systémů. Má pomoci sjednotit přístup k projektování v době, kdy se tramvajová síť v metropoli rychle rozšiřuje. „ Síť pražských tramvají se rychle rozvíjí. Prožíváme doslova tramvajový boom a záleží nám na tom, aby tramvaje přinesly nejen dopravní obslužnost, ale byly i vlajkovou lodí zkvalitnění veřejného prostoru v lokalitách, kudy vedou ,“ uvedl náměstek primátora Jaromír Beránek. Standard zahrnuje běžná řešení, například podobu zastávky Muzeum, i méně obvyklé způsoby úpravy prostoru mezi kolejemi. Počítá také s výsadbou suchomilných rostlin, například rozchodníků a sukulentů. Ty se osvědčily u zastávky Ládví. Ředitel IPR Ondřej Boháč upozornil, že tramvajová síť v Praze zabírá téměř 1,25 milionu metrů čtverečních. Kvalitní materiály a promyšlené řešení tratí tak mohou významně ovlivnit podobu veřejného prostoru. Jako příklad uvedl nově obnovenou trať za budovou Národního muzea. Při přípravě standardu se využily také zkušenosti DPP s rychlostí montáže a demontáže jednotlivých řešení, provozními náklady i možnostmi opětovného použití materiálů odstraněných při výměně nebo rekonstrukci tratí. Dokument je určen především projektantům a má být zveřejněn na webu IPR. Počítá se s tím, že půjde o průběžně aktualizovaný materiál, jehož jednotlivé kapitoly bude možné upravovat samostatně.