I když jsem velkým příznivcem autobusů, na hory obvykle jezdím autem a ani tentokrát jsem neudělal výjimku. I přes to mě okolnosti (konkrétně plné parkoviště) tentokrát donutily využít služeb skibusu. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě tato skutečnost obtěžovala nebo rozladila. V zahraničních centrech jsem takové služby už několikrát využil, takže jsem byl rád, že můžu na vlastní kůži provést alespoň malé srovnání.

Dopravu do lyžařského střediska Říčky zajišťuje společnost AUDIS BUS s.r.o. Na dvou linkách, jedna vede z Rokytnice v Orlických horách a druhá z Říček, jsou nasazeny dvě poměrně staré linkové Karosy řady 700. Považuji to za nutnou a logickou věc. Na komfortu cestování to nijak neubralo a nedokážu si představit dopravce, který by do podmínek, kde autobus denně přepraví dvě až tři stovky lyžařů v lyžařských botách, kteří „šermují“ holemi a lyžemi kolem sebe, nasadil nový autobus. Na lince je stanoven jízdní řád, který určuje garantované spoje. Některé z nich navazují na linkové autobusy. Mimo těchto spojů pak autobusy podle zájmu lyžařů kyvadlově obsluhují dolní parkoviště s lyžařským střediskem.

Když jsme čekali na zastávce, zeptal jsem se několika lyžařů, na jejich názor. Většina z nich službu hodnotila kladně. Některé sice překvapila cena deset korun za jednu jízdu, protože ze zahraničních středisek byli zvyklí na skibusy zdarma, nikdo však tuto částku v poměru k ceně permanentky nepovažoval za vysokou. Řidiči byli příjemní a ochotní. S nekonečnou trpělivostí vysvětlovali cestujícím, aby se posunuli dozadu a umožnili tak nastoupit dalším lyžařům, na opakující se dotazy o ceně a odjezdech odpovídali ochotně a trpělivě.

Provoz střediska končí podle zájmu lyžařů po 16. hodině. Poslední garantovaný spoj odjíždí v 16:20. Autobus na tomto spoji končí a zpět nahoru se už nevrací. Čekáme na zastávce na příjezd autobusu. Kdo tento spoj nestihne nebo se do autobusu nevejde, půjde dolů pěšky. Autobus přijel, otočil se a první cestující začali nastupovat. Venku zůstalo ještě přibližně dvacet lidí, kteří už se dovnitř opravdu nevejdou. Pokud ale očekáváte dramatické scény plné křiku a proseb, zklamu vás. Nic takového se nekonalo. Řidič, který se už jistě těšil na konec směny, klidně oznámil, že dojede na odstavné parkoviště a pro ten zbytek cestujících se vrátí. Ohleduplnost a vstřícnost mne zahřeje pokaždé. A jedná-li se o takový zážitek v autobusové dopravě, je tento pocit dvojnásobný.

Jan Havíř (janhavir@seznam.cz)