Historickým autobusem Škoda 706 RTO v Pardubicích
V neděli 18. července v Pardubicích na linku 16 z Hlavního nádraží do Němčic nebo do Dřítče vyrazí autobus z roku 1965 s průvodčím a samoodbavovací pokladnou. Foto DPMP

V neděli 18. července na linku 16 z Hlavního nádraží do Němčic nebo do Dřítče vyrazí autobus z roku 1965 s průvodčím a samoodbavovací kasou.
V neděli 18. července na linku 16 z Hlavního nádraží do Němčic nebo do Dřítče vyrazí autobus z roku 1965 s průvodčím a samoodbavovací kasou.
Dopravní podnik města Pardubic v rámci svých nostalgických jízd vypraví v neděli 18. července na linku 16 autobus Škoda 706 RTO. Pojedou celkem čtyři spoje, dva do Němčic a dva až do Dřítče.  

Ve vozidle bude přítomen průvodčí, u kterého si můžete zakoupit jízdenku. Vyzkoušet si můžete také samoobslužné odbavení vhozením mincí do pokladny umístěné v přední části, přispějete tím na provoz historických vozidel.

Z historie odbavování v MHD v Pardubicích

Průvodčí byl přítomen v každém autobusu v Pardubicích od zahájení městské hromadné dopravy v roce 1950. Sedadlo pro něj určené bylo umístěno hned vedle zadních dveří vozidla nad pravým zadním kolem a bylo otočeno kolmo ke směru jízdy. U místa pro průvodčího se nacházel pultík, přihrádka na peníze a také ovládací panel dveří a signalizace k řidiči. Průvodčí kromě odbavování cestujících zajišťoval ovládání prostředních a zadních dveří vozidla, prostřednictvím několika dalších tlačítek si s řidičem vzájemně předávali informace nutné k obsluze zastávek a jízdě vozidla, k tomu jim sloužily předem definované signály. Průvodčí mohl rozsvítit řidiči signál STŮJ (který je kromě světelné signalizace rozšířen také o zvukovou výstrahu) nebo ZASTAVÍME. Při příjezdu do zastávky dal řidič zvukovou signalizací průvodčímu souhlas s otevřením dveří. Pro nástup cestujících sloužily zadní dveře, pro výstup prostřední a přední dveře. Po nástupu všech cestujících průvodčí zavřel dveře a dal řidiči signál ODJEZD. U trolejbusů měl průvodčí na starosti také manipulaci se sběrači.

Od roku 1962 se začaly ve vozidlech MHD postupně objevovat samoobslužné pokladny, během následujícího roku byl definitivně ukončen provoz s průvodčími na trolejbusových linkách. V autobusech průvodčí dojezdili ve druhé polovině roku 1968, poslední linkou, na níž bylo možné se s průvodčími setkat, byla autobusová linka 4.

Průvodčí sloužili kromě autobusů a trolejbusů také v přípojných vozech. Zde zajišťovali nejen prodej jízdenek, ale odpovídali také za bezpečnost cestujících – ovládali bouchací dveře přípojných vozů a dávali řidiči signál k odjezdu, podobně jako v trolejbusech. Důležitým úkolem průvodčího vlečného vozu bylo také zajistit spojování a rozpojování soupravy. V přípojných vozech průvodčí sloužili i po zavedení samoobslužného odbavování cestujících.

Trochu neobvyklým případem byla přítomnost průvodčího v kloubovém autobusu Karosa ŠM 16,5. Prototyp tohoto autobusu jezdil v Pardubicích v letech 1968 až 1984. Do vozidla se až do roku 1977, kdy bylo zavedeno mechanické odbavování cestujících, nastupovalo kromě předních dveří, u nichž byla umístěna samoobslužná pokladna, také dveřmi zadními. U nich seděla průvodčí, která kontrolovala legitimace a prodávala jízdenky. Pokud by tento autobus musel být nahrazen kvůli závadě soupravou autobusu Škoda 706 RTO s vlečným vozem, nešlo by tuto soupravu bez průvodčího provozovat, i z tohoto důvodu tedy musela být posádka prvního kloubového autobusu dvoučlenná.

Provoz vozidel s průvodčími skončil definitivně v roce 1977 se zavedením mechanického odbavování cestujících a zároveň s vyřazením vlečných vozů z provozu.

Se samoobslužným odbavováním se změnil také režim nástupu cestujících do vozidel.  Proti nástupu zadními dveřmi při provozu s průvodčími se do vozidel nastupovalo předními dveřmi, pro výstup z vozidel sloužily dveře prostřední a zadní (případně pouze zadní u dvoudveřových autobusů), dveře navíc proti dřívějšímu stavu ovládal řidič. Pro odlišení vozidel s průvodčím a se samoobslužným odbavováním cestujících byly nově vozy druhé uvedené skupiny označeny na předním čele výrazným písmenem „S“, tento způsob odbavování se občas stručně nazývá „S-provozem“.

Samoobslužné pokladny se nacházely vždy v dosahu a dohledu řidiče. U autobusů Škoda 706 RTO byla pokladna umístěna nedaleko předních dveří (které byly proti ostatním typům až za přední nápravou vozidla) na krytu motoru. Řidiči těchto autobusů se tak neustále museli otáčet, aby ze svého místa za volantem na pokladnu viděli. Samotné odbavení probíhalo tak, že cestující vždy vhodili příslušný finanční obnos do pokladny, řidič zkontroloval částku a poté tlačítkem přímo na pokladně, nebo později prostřednictvím elektromagnetického ovládání, shodil mince do útrob kasy. Některé pokladny umožňovaly i přijímání bankovek, na jejich boku byl zvláštní otvor určený na vsunutí bankovky.

V případě, že cestující požadoval přestupní lístek, řidič mu jej vydal (pokud se jednalo o spoj, do kterého cestující přestupoval, tak řidič jízdenku naopak odebral), případně cestujícímu kleštičkami označil jízdenku na 10 jízd nebo týdenní jízdenku.

Kasa s tržbou, připomínající spíše trezor, byla po skončení služby vyjmuta pracovníkem vozovny a nahrazena prázdnou kasou, tržba byla následně přepočítána a evidována podle jednotlivých linek a vozidel. Podle toho byly následně upravovány jízdní řády a trasy jednotlivých linek.

Posledním dnem, kdy cestující hradili jízdné vhozením mincí do pokladny, byl 31. srpen  1977. Od 1. září se cestující odbavovali prostřednictvím strojků mechanického odbavování cestujících (MOC).

Zdroj: Dopravní podnik města Pardubic



Historickým autobusem Škoda 706 RTO v Pardubicích
Pokladna v historickém autobusu Škoda 706 RTO. Foto DPMP
Historickým autobusem Škoda 706 RTO v Pardubicích